Kroana3
komentáře u knih

Svět Lovců miluju, ale bylo dost vidět, že tyhle povídky prostě nepsal Larry. Nejlepší byla pochopitelně od něj, od Ringa a Butchera taky dobrý, ale ten zbytek do světa Lovců podle mého prostě úplně nezapadl. V jednom případě autor dokonce použil vlastní postavu a jednoduše ji začlenil do reality, ve které figurují Lovci a UPKM. Není to ono:(


Nádherný příběh o pražských čarodějkách a strašidlech, o mluvících domovních znameních a kamarádství několika holek. Připomnělo mi to oblíbenou Bukukurunu z mého dětství a jsem moc ráda, že knížka vyšla s ilustracemi od Strigy, protože se k ní vážně hodí.


Výborný návrat do světa Kladiva na čaroděje. Některé kousky boží, jiné dobré... Ale všechny mě něčím zaujaly. Hostující povídka vítěze soutěže Napiš si své Kladivo patří dle mého k nejlepším... A u koled ze závěreční povídky jsem slzela smíchy. Díky!


Možná už trošku přehláškované, ale stále vtipné.
Dokončení předchozí části.


Není to ten typický božský Sanderson, ale pořád je naprosto geniální.
Jakože... v kolika dětských knihách má nesmyslné žbleptání svůj význam? A zakopnutí je forma sebeobrany? V kolika dětských knihách potkáte zdvořilé dinosaury, jak si v knihovně čtou knížku? Je to skvělé! A při čtení se pořádně nasmějete:)


Andělé, démoni, starodávné entity, dlaci a jiné bestie v béčkovém příběhu v tom nejlepším slova smyslu. Chtěla jsem nahláškovanou akčňárnu a dostala jsem ji, takže naprostá spokojenost. Bý je zlatíčko, pro jeho živočišný druh mám velkou slabost... a velké plus za Veroniku, protože najít v žánru noirové detektivky inteligentní a schopnou ženskou postavu je vždycky fajn (zvlášť, když není (jen) hezká famme fatale v nesnázích).


(SPOILER) Velice příjemná fantasy Kedrigernovského typu. Přečtěte si o cestě jednoho mladého čaroděje, o tom, jak rozum zvítězil nad magií, i o tom, jak se magie snad zase pomalu vrátí...


Čtivý duchovní nástupce předchozí autorovy série PDZ. Pravda, nehorázně mě dožral smrtí jednoho ze svých dřívějších hrdinů, ale u militárky se musí s nějakou tou mrtvolou počítat. Zas když někdo zemře, tak zpravidla s velkou parádou... a občas i s nějakou vtipnou hláškou.
Knihy L. Klimeše člověk nečte proto, aby nad nimi rozjímal o nesmrtelnosti chrousta, ale kvůli černému humoru a hláškám. Čtete je proto, abyste si vypláchli mozek. A v tomto smyslu kniha Projekt bouře rozhodně nezklamala. Vtipné to je, hlášek jak v Kulhánkově nedělní škole, a jako bonus to nekončí tak úplně předvídatelně, i když si od dvacáté stránky myslíte, že vás nic nepřekvapí. Není to literární veledílo, ale odpočinková a čtivá jednohubka na jedno odpoledne zas jo:)
A bavilo mě to víc, jak Tanec papírových draků;-)


Upírárny mám ráda. YA čtu docela dost, i kdyby jen proto, abych si udržela přehled.
Tohle je ztráta času. Hlavní hrdinka se chová hloupě a nelogicky. Hrdinou je šílenec. A ten konec je... meh. Zbytečná záležitost. Když chcete čtivou upírárnu, sáhněte jinam. Klidně k Rachel Caine nebo Tanye Huffové. Všechno je lepší, než tohle. Stmívání je lepší, než tohle.
Dokonce i upírárna má právo na příběh!


Perfektní mix westernu, splatteru a romantické komedie. Autor opět zkombinoval nekombinovatelné a okořenil to hláškami z Terminátora a tak asi milionu dalších filmů a knih. Rust je absolutní magor, ale nedá se ho nemít rád... Riicin je také šiblá, ale vzhledem k její minulosti se tomu ani nelze divit. A romantičtější způsob seznámení, než je kulka do srdce mě ani nenapadá:)
Abyste si knihu užili, nemusíte být blázen, sociopat, ani úchylák... Ale hodně to pomůže:)


Snížená známka je za sprosté vykrádání Zaklínače.
Ne, že by se to z názvu, obálky, ilustrací a postav obecně nedalo očekávat, ale co se dá dělat.
Torwolf je v podstatě zaklínač s vizáží Kratose, kterak se vydává na dobrodrůžou s alchymistkou (později čarodějkou), roli Marigolda převzal rádoby ctnostný rytíř a místo jednoho trpaslíka jsou tu trpaslíci tři (a mluví tím perfektním hanáckým nářečím, které v originálním Zaklínači milujeme).
Nápad byl fajn, jezinka pobavila, sexu tak akorát... a pokud vám nevadí, že se jedná o čistokrevný plagiát, budete se bavit náramně. Až napíše autor něco vlastního, ráda si to přečtu.


Znovu absolutně dokonalé. NPC umí být bestie, což bylo evidentní už v předchozích dílech... Ale co předváděly tady, to bylo hodně drsné. Navíc se začala probírat klanová politika (do téhle části jsem se absolutně zažrala) a trochu víc prostoru dostali další hráči. Moc se mi líbí systém povyšování povolání a celou dobu ve mně hlodala myšlenka, že tuhle hru bych si fakt ráda zahrála. Nemůžu než doporučit, pro libovolného hráče MMORPG se Cesta šamana stane okamžitě srdeční záležitostí (pokud se tak už nestalo). Nutně potřebuju čtvrtý díl.


Zasloužilo by si plný počet, nebýt zprzněného překladu.
Knížka nádherně shrnuje Skrblíkův příběh a líbilo se mi vysvětlení nesrovnalostí vůči Barksovým komiksům. Spoustu příběhů jsem ještě neznala, ale je fajn dozvědět se, co všechno Skrblík prožil před získáním svého pohádkového bohatství.


Luxusní manga s hromadou příšerek z britské mytologie, snové pojetí světa se střídá s temnými stránkami lidského života... A Elias je jakožto necitelný lebkoun naprosto dokonalý.
Jsem moc ráda, že teď vychází i v českém jazyce... A mimochodem, není to manga jen pro holky, i když je tam romantická linka. Příběh s kočkama je hodně silný, a i když je začátek relativně pomalejší, komediální scénky určitě zabaví. Akčnější scény přijdou později;-)


Autor má i světlejší chvilky. Jako když promlouval ústy nihilistických micinek nebo si dělal prdelky z prodělané léčby. Tohle je vtipné... především pro člověka, co to prostředí zná. Pro ostatní průměr


První díl (Věk popela) byl nejčtivější zlodějskou fantasy, jaká se mi dostala do pařátů za nevím jakou dobu. (Ok, od Šesti vran, ale víte jak)
Ten druhý je jiný, ale stejně skvělý. Ukazuje Kitamar zase z jiného úhlu pohledu, ale o nic méně zajímavě. Jistě, rozjezd je trochu pomalejší, protože má čtenář pocit že hej, o těchto událostech už jsem přece četla... Ale pak to nabere spád a konec jsem už zase hltala takovým způsobem, že jsem nevnímala okolí.
Garret Levý je fajn postava, ale mnohem víc mě bavila jeho nová známost a její sestřenka. A především, živoucí bohové v ulicích... Kitamar je fascinující směska všech možných ras, vyznání, je tam kde co... Ale především je to dýchající masa, která má ducha.
Víc se neodvážím psát, abych vám nezkazila zážitek ze čtení, ale řeknu to takhle... Čtenář, který dá téhle knize odpad, evidentně nenávidí fantasy. Protože tohle je více než důstojný zástupce žánru. Už se těším na další a závěrečný díl!


Hlavní hrdinka sice je naivní trubka, ale když se člověk zamyslí nad tím, že vyrostla v nevědomosti, nikdo jí nic neřekl a chovali se k ní jako k dítěti... Tak je to asi (?) pochopitelné.
A hlavně je to úplně jedno, protože Lovec je zlatíčko, a navíc má vlka, což přidalo tolik plusových bodů, že i kdyby se Elara chovala jako absolutní pipka, stejně jí to odpustím a koupím další díly.
Příběhově předvídatelné, nic originálního... ale čtivě a zábavně napsané a hry na pravdu v tomhle podání mě docela bavily. A opakuju... v knize se vyskytuje bezva inteligentní, huňatý, chlupatý a obrovitý vlk. A jmenuje se Akéla!


Zdá se mi, že tato knížka dostává dost nespravedlivě vynadáno za podobnost se Skleněným trůnem. Popravdě je trůnu podobná méně, než jsou první díly Trůnu podobné Zaklínači (a konkrétně lince s Ciri, protože Celaena je v zásadě Cirilla, a to mi nikdo nevymluví. Stejný vzhled, nadání, princezna ztraceného království, dcera starší krve, magické nadání...) Takže v zásadě nadáváte na podobnost s knihou, která je sama o sobě kopírka.
Jestli je Čepel něčemu hodně podobná, tak knize Ohař a liška, ale s tím, že hrdinka je uvěřitelnější, protože má svoje chyby (chlast a sebelítost je rozhodně uvěřitelnější, než superžena přesvědčená o své dokonalosti a pravdě) a Stín mě bavil, i když na konci trochu naštval...
Překlepy a chybky v překladu tam jsou, to je pravda... Ale upřímně řečeno jsem už viděla i daleko horší.
V rámci žánru mi to přijde lepší průměr, něco k těm 75-78 %
Protože hrdinka uvěřitelná, Nik vtipný, Stín se spoustou tajemství, která nevykecá ani milence (hurá, konečně hrdina co nepřemýšlí rozkrokem) a popravdě řečeno se toho událo v prvním díle docela dost. Za mě dobrý!


Prastaré město kypící životem, zloději se svými šejdy a vládnoucí rod, který skrývá prastaré tajemství. Takové, pro které mnozí zabíjejí i umírají. A dvě dívky, které se přimotaly k něčemu daleko většímu, než jsou ony, nebo všechno, co znaly.
Paráda. Je to originální, je to čtivé, je to napínavé. Kde mám druhý díl?!
