KubaHanzelin komentáře u knih
Jestli by někdy měli přidat jeden z komiksů k povinné četbě k maturitám, měl by to být Maus.
Kresba sice neoslní, ale v tomto případě jde o příběh - o pravdivý, neuvěřitelný a strašlivý příběh otce autora, který si prošel jakožto Polský žid tím nejhorším co mohla druhá světová válka "nabídnout"..
Když pracujete v oboru, který se točí kolem literatury a "sem tam něco přečtete" musíte tento kousek milovat!
Má tohle smysl vůbec nějak komentovat a kritizovat?
Smekám pane Tolkien.
Po přednášce o Putování po Evropě od autora jsem se samozřejmě těšil i na jeho nejnovější kousek, ale bohužel to tentokrát není ono.
Možná je to tím, že se Ladislav tentokrát snažil hrát při jeho druhém caminu do Santiaga na vážnější notu, což mu nemám za zlé, ale mám radši jeho odlehčenější přístup k vyprávění a toho se mi tentokrát dostávalo po málu, neříkám tím, že je kniha ihned nutně horší než její předchůdkyně, jen mi nesedla tolik jako tomu bylo dříve.
Každopádně pokud někdo uvažujete o návštěvě přednášky od LZ, doporučuji, minulý týden jsem sám na jedné byl a určitě to nebylo naposledy:)
Konec je za rohem a mě už je teď smutno, moje oblíbená komiksová nesuperhrdinská série se blíží do finále..
A žili šťastně až do smrti jakožto první díl finále Mýtů je emocionální jízda od začátku do konce a připravuje nás na (předpokládám) ještě emociálně vyhrocenější konec. Už teď jsme se dozvěděli jak některé Mýty, které jsme měli tu čest nebo smůlu za tuto dlouhou cestu poznat skončili. Samozřejmě se také dozvídáme, proč se obrací sestra proti sestře a vše dává hned smysl a na nás je jen jestli se přidáme do týmu Sněhurky nebo jejího dvojčete Růženky..
Highlight tohoto svazku je minipříběh o konci cesty Miniaturního modrého vola jménem Babe, který se snaží celou sérii Mýtů vtipně zachránit, povede se mu to? To nechám na vás:)
Každopádně doufám, že Crew stihne tento příběh dopovědět do konce roku a nenechá nás dlouho čekat
Naprosto zbytečné pokračování na které jsem se ale překvapivě těšil mě nakonec nechává klidným a žádný zázrak už se jako u prvního dílu nekoná, Cline je správný geek a ví jak pro nás psát, ale Ready Player Two nám nic nového neukazuje, příběhová linka není moc originální a místy jsem si říkal, že je to jen upravená jednička, některé pasáže zbytečně zdlouhavé a lehce zapometulné..
Za mě se jedná o naprostý průměr na který za pár dní zapomenu
Jednohubka na pár minut o drsné realitě Středního východu s výstižnými ilustracemi.
Myslím, že tato novela slavného autora bude ještě po nějakou dobou odkazovat pořád aktuální na těžko řešitelnou situaci ohledně uprchlíků na kterou máme každý svůj názor a zároveň na ní není žádné pořádné řešení..
Možná nemusíte Sandmana úplně chápat, ale musíte ho milovat!
Domeček pro panenky je snad ještě lepší než první svazek, ať už jde o příběh Morfea, nebo Rose či rebelujících nočních můr.
Okamžitě sáhnu po pokračování, protože potřebuji další dávku drogy z univerza Věčných:)
První setkání s opěvovaným Terrym Pratchettem!
Každý kdo čte musel někdy slyšet o slavném autoru humorné fantasy Pratchettovi a jelikož se mezi čtenáře počítám a o Zeměploše už jsem toho slyšel opravdu dost, bylo na čase zkusit první knihu z této slavné série.
Barva kouzel je fajn kniha, která pobaví a okouzlí svým pestrobarevným světem (nebo vesmírem, to už je na vás), musím se přiznat, že začátku jsem měl problém se začíst, přece jen to není klasická fantasy, ale taková oddechová věc, kterou si otevřete, když už je toho na vás moc a potřebujete vypnout. To je něco na co nejsem moc zvyklý a tak jsem s tím chvíli bojoval, ale po nějakých 50-60 stránkách už se to četlo samo.
Takže doporučuji všem, kdo potřebuje, i kdyby jen na půl hoďky denně, se odreagovat od dnešního šíleného světa:)
Putování s Ladislavem trochu jinak než jsme zvyklí
Tentokrát po Česku, hlavně asi díky covidovým restrikcím:)
Kniha je psaná trochu jinak, než jsem byl do teď zvyklý, ale když už budu chtít v budoucnu někam po naší zemičce vypadnout mám spoustu tipů a to se vždy šikne, k tomu všemu jsme se tentokrát dočkali i slušného historického okénka, které jsem jako fanoušek historie uvítal.
Bohužel, musím uznat, že v cca půlce jsem měl dost krizi až jsem měl kandidáta na nejslabší knihu od autora, ale s blížícím se koncem se to zase vše obrátilo a i já musím uznat, že to vypadá, že je i u nás celkem hezky:)
Pomalu se vrhnu na nejnovější kousek, který se týká nejnovější cesty do Santiaga a budu se těšit na nedělní přednášku v kině Lucerna!
Po Prázdninách v Evropě jsem se vrátil k Ziburově prvotině, s tím, že když mě bude bavit, rád budu jeho knihy číst dál, a jo, asi se mu opět povedlo mě zaujmout..
Nechci se moc rozepisovat, takže ve zkratce - putování Tureckem mě zaujalo rozhodně víc než Izraelská část, ale nejspíš to bude tím, že už autorovi docházel v Izraeli dech a měl toho plné zuby, i když to tak v knize možná nevyzní
Každopádně jsem si i tento kousek od Prince Ládika užil a pokud mě nedonutí si sbalit krosnu a vyrazit do světa, určitě mě nalákal na nějakou tu přednášku ;)
Moje první kniha od Prince Ládíka a vlastně můj první cestopis
Trochu jsem se toho obával, ale ta lehkost s kterou je kniha plná zážítků z cest po severní a jihovýchodní Evropě napsaná mi perfektně sedla a minimálně při cestě na sever jsem se dostal nasmál, u Balkánské části už to bylo slabší, ale stále moc příjemní čtení.
Určitě si někdy přečtu i další knihu a snad někdy zajdu i na přednášku:)
Čteno do letošní výzvy
Aneb další nadčasová klasika, která drtí stereotypy a aktuální je i v dnešní době, holt některé věci se nemění:)
Neuvěřitelné komplexní fantasy, u které byste si měli zapisovat poznámky
Steven Erikson je nerd a má slušnou představivost, možná až trochu moc, proto má čtenář u Měsíčních zahrad, pokud nedává pozor, pocit, že se ztrácí, nebo že někde něco vynechal.
Za mě se jedná o zajímavý kousek, který někteří vyzdvihují do nebes stejně jako Měsíční kámen a někteří na něj plijou stejně jako Dujek na celou Malazskou říši.
Pro čtení knihy doporučuji klidné prostředí a neodkládat dříve jak po 100 stránkách, jinak dopadnete jako já a u konce už se budete modlit ať máte dočteno..
Mýty mi neuvěřitelně chyběly a vzhledem k tomu, že u nás vycházejí dost prazvláštně, tak je občas problém si vzpomenout na to, co se událo minule..
Jedná se o víceméně výplňkový díl, kde uvidíme události na druhé straně příběhu než v 18. svazku, máme tu nějaké odhalení, která měla zůstat navždy ukrytá, ale i zmínky o starých dobrých (i těch špatných) známých, což fanoušky série zahřeje u srdce. Vzhledem k tomu, že se příběh moc nepohnul (až na pár velkých vyjímek) musím dát "pouze" 4 hvězdy.
I když se blíží konec Mýty si pořád drží vysokou kvalitu a doufám, že na další díl nebudeme čekat opět rok a půl:)
(SPOILER) Not great, not terrible
Bohužel, silně zestárlá klasická sci-fi, od které jsem toho čekal asi daleko víc, chápu fanoušky Asimova, ale jeho koncept už dnes asi moc lidí neoslní.
Nejlepší za mě na knize bylo pletichaření a téměř neuvěřitelné rozuzlení každého časového období, nedivím se, že si některé světy Nadaci zidealizovali až k náboženství
Každopádně jsem našel svatý grál inspirace George R. R. Martina:)
Oproti Marťanovi poměrně slabý odvar, Weir zase vsází na jistotu a to na jednoduché a pro někoho možná i sympatické postavy, ale tentokrát nás neobohacuje spoustou technických hard sci-fi prvků, což mi je na jednu stranu líto, na druhou si vlastně říkám, proč ne, svou druhou knihu chtěl udělat přístupnější pro širší veřejnost a to se mu podle mě i povedlo.
Trochu mě mrzí, že od začátku víte jak to celé dopadne a vlastně.. jak to bude i celé probíhat, Jazz je poměrně potrhlá, jak by správná holka měla podle mě být:) Ale chvílemi mi lezla na nervy a všechno ji vycházelo na způsob amerických béčkových akčních filmů.
Jméno větru mi bylo tolikrát doporučováno, že už to ani nedokážu spočítat..
Tak jsem se k němu, vzhledem k tomu, že toho teď moc nevychází konečně dokopal a byl jsem příjemně překvapen. I když je příběh Kvotheho poměrně bez děje a neuvěřitelně obyčejný parádně se čte a stránky ubíhají tak rychle, že občas ztrácíte pojem o čase. Strach moudrého muže mám doma v knihovně a určitě se k němu někdy dostanu a možná bych řekl, že jsem na něj i zvědavý, protože Kronika královraha bez královraždy mi přijde trochu zavádějící:)
Druhé Sapkowského okénko do období husitkých válek trochu jinak
A opět mám problém s hodnocením a komentářem k tomuto historickému fantasy mixu, od autora slavného Zaklínače.
Přesun do Prahy (pro mě jako pražáka) byl zajímavý a začátek knihy mě oproti zbytku čtenářů jak tu tak koukám bavil víc než třeba půlka děje. Sice mě těšilo cestování po našich lujích a hájích a návrat starých známých jako je Šarlej, Samson a Urban Horn, ale i tentokrát myslím, že to Sapkowski s latinou, XY jmény, které téměř ihned po jejich přečtení zapomenete, přehnal. Bohužel mě nezajímá jak vypadá a jaký erb má nějaký Jan z Hornídolní, možná pro znalce tato informace může být zajímavá, ale pro běžného čtenáře je naprosto zbytečná. A už jak v prvním díle tak i tady mám občas s Reynevanovými rozhodnutími a osudy problémy, jeho postava je mi poměrně lhostejná a říkám si, že příběh by byl určitě zajímavější kdybychom ho sledovali z pohledu již zmíněného Šarleje.
Takže ta čtvrtá hvězda je ode mě spíš z respektu k autorovi a jeho fenomenálnímu Zaklínači, tu si pro finální hodnocení klidně odmyslete.
Tak či onak, třetí a závěrečný díl si určitě přečtu a jsem na něj zvědav:)
Těšil jsem se na další kousek z DC Black Labelu jak dítě na Vánoce, ale po přečtení přišlo zklámání..
Hrdinové jsou mrtví, planeta Země také a jediný kdo povstane z popelu je Diana, která si téměř nic nepamatuje a přišla o velkou část svých schopností. Máme tu poměrně klasickou postapo temnou zápletku, která se mi ze začátku zamlouvala, ale neměla žádnou větší hloubku, kterou jsem od tohoto kousku očekával, pokud nepočítám to, že lidi jsou svině a chováme se jak prasata jak k sobě samým tak k naší planetě případně k těm, kteří by nám chtěli pomoci..
Takže ve zkratce, velký potenciál, bohužel, nedotažený do zářného konce, kresba, která se mi sice moc nelíbila, ale seděla jak zadek na hrnec k postapo atmosféře.
Po vysoké laťce v podobě Harleen a Bílého rytíře přišla tato studená sprcha, ze které se rychle oklepu a budu vyhlížet další kousek z Black Labelu, pro mě snad lepší