Kudík komentáře u knih
Pokračování v příběhu sester Santiniových, tentokráte v podání nejmladší Giny (24), a také dost zásadních chyb. V části "Jmelí s vůní skořice" Gina tančí a Davis pracuje v kanceláři s Nickem Perettim, no a zde se Davis (již jako švagr Giny) seznamuje s jejím tanečníkem jménem Nick Paretti. Z děje se evidentně jedná o jednoho a toho samého seržanta dělostřelectva, jménem Nick, ale s jiným písmenkem v příjmení a asi amnézií Davise nebo (přiznejme si to) autorky. :)
6. díl: „Měl jsi nějaký špatný sen?“ ozval se za ním hluboký hlas a Davis se vyděšeně otočil. Dělostřelecký seržant Nick Peretti právě vcházel do jejich společné kanceláře.
8. díl: V tu chvíli se na baru objevil další námořník a přistoupil k němu. „Paretti?“ Nick se napůl otočil a podíval se na muže. Hodnost na rukávu mu napověděla, že jde taky o seržanta námořního dělostřelectva. Muž napřáhl pravou ruku a řekl: „Myslel jsem si, že to budeš ty. Jsem Davis Garvey.“
Gina i Nick mají italské kořeny a je to znát i z jejich hašteření, kdy oba dva chtějí mít (nejen) poslední slovo. Oba dva se nechtějí vázat v manželství, ona z důvodu neuváženého a nepochopeného slibu a on, protože už se jednou zklamal. Jak to dopadne je asi jasné.
Mám ráda příběhy, kdy se z káčátek stanou labutě, opačně mi zase vadí, když se někdo moc naváží do šprtů. Zde to tak strašné nebylo a v rámci děje je to i vyjasněno, prostě kdosi závidí a jiný obdivuje, když je někdo v něčem lepší. Jen mi tu vadilo, že se kapitán Rick Bennet (32) tak rychle zabouchl do Tracy Hallové (28), bývalé šprtky a v současnosti PC guru (vymýšlí SW a hry) na volné noze. Akce "Brad", třeba změna jeho povolání nebo žárlivost Ricka na něj, mě pobavila.
„Kdo vůbec potřebuje Brada?“
Včera jsem si dala temnotu od Sandry a dnes tajemství od Nory, a znovu je to emotivní čtení. NR má u hodně svých titulů stejnou kostru příběhu, a to že se hlavní hrdinové potkají jako děti/náctiletí a následně se po cca 5ti a 10ti letech opět sejdou v nějaké zápletce a za pár let jdou spolu do finále. Zde jsem si dle anotace myslela, že dojde k únosu Darrena a následně se třeba "vrátí", ne přímo po výkupném, ale po pár letech. Nemohla jsem se více splést. Příběh je o skupině Devastation jejímiž členy jsou Brian McAvoy (otec Emmy), Johnno, P. M., Stevie a jejich manažer Pete Page, dále jejich rodinní příslušníci a přátelé, vč. detektiva Loua a jeho syna Michaela a biologické "matky" Emmy Jane, vč. manželky Briana Beverly. Něčeho mi přišlo trošku moc např. Drew Latimer vs. Emma nebo Angie Parksová vs. Michael, litrů alkoholu, kg drog a samotný závěr na střeše. Kdo jsou oba dva pachatele jsem vydedukovala celkem snadno, jen jsem netušila, kdo byl strůjcem první myšlenky a omylně jsem sázela, že je v tom zapletená i chůva Alice. Za mě 4,5*.
Šéfovo malé tajemství
Doporučuji si předem přečíst předchozí díl, a to od Julianny Morris - Léčka na šejka.
Na Kanea jsem se celkem těšila, protože předchozí autorky ho vyobrazily trošku jinak, a to vtipněji. Hlavně mě bavila neustálá konfrontace všech těhotných. Zde to tak již nevyznělo, a to samé u Maggie. U obou si aktuální autorka vytvořila a rozvinula příběh, jehož náznaky předchozí ani neuváděly. Bylo to až moc harlequinovské a až moc sladkobolné.
Nevěsta pro šlechtice
Na sira Philipa Hardestyho a Kit Romainovou jsem byla asi moc při smyslech. Bylo to trochu kostrbaté, a já to vlastně četla jen proto, že to vyšlo v duopacketu. Co tam bylo pěkné, byl popis resortu Coral Cove.
(SPOILER) Trojice sester, které umí čarovat. Nejstarší a nejvtipnější Dee, která zvládá proměny v létavce či něčí maminky s efektem zelené mlhy. Prostřední Lizzie a její přeměny na zlato, které úplně nevychází, takže z příborů jsou králíčci a z bot ještě lepší boty za doprovodu nachového kouře. Trojici uzavírá nejmladší třiadvacetiletá Mare jako Královna všehomíra ovládající telekinezi s modrým jiskřením. A proti nim osnuje své plány teta Xan za "pomoci" kýchající Maxine a tří protějšků pro neteře, jako jejich pravých lásek. Nevím, která autorka psala charakter Dee, ale za mě byla top.... její sýček, sledování, jízda na motorce po dlažebních kostkách a následně konstatování velikosti, to mě několikrát rozesmálo. 3,5*, ale za Prudíka musím zaokrouhlit. Celkově nenáročné a lehce potrhlé čtení.
Kniha má lehce zavádějící anotaci, ale v kostce je zde obsažena celá. Čtení je mírně napínavé a pro lidi s fantazií i s krásným popisem ponorů, ale přesto má autorka lepší díla. Ústřední postavy jsou převážně sympatické, hlavně co se týká Jeda (i přes jeho povolání), Hanka a Rosie. Záporáci jsou zde trošku méně výkonní. :) Přesto to úplně top v žádném ohledu není, spíše příjemný průměr.
Z celé trilogie nejlepší díl s nejlepšími ústředními hrdiny, a to Chloe, produkční v KTEX, která se snaží působit zásadově a Sterlinga alias Treye, který zjistí, že život není jen o práci, ale může být i hravý a zábavný. Škoda, že nebyla více popsána snaha Chloe (ne)zvítězit v reality-show.
Aphra a Beth, vč. Grega jsou sice hlavní postavy, ale zdárně jim sekundují i ostatní Brownovi. V rámci žánru, i když to není moje věkovka, je to povedené a řekla bych, že stálé srovnávání se s ostatními je věčné téma. Aphra má vtipné komentáře i reakce na různé situace, a také se umí skoro ze všeho vykecat. Současně se snaží neustále někomu pomáhat. Oproti tomu Bethany působí jako rozkošný, vzácně odvážný, ale málomluvný obrázek. Přesto se nedivím, že se staly nejkama. První polovina knihy je bezva, druhá trošku ztrácí hravost. Každopádně oceňuji boj Aphry za Kita a Oříška, nedokážu absolutně pochopit pěst v obličeji a jsem ráda za zvolený konec.
(SPOILER) Opět překažení „svatby“, i když zde to bylo hodně na místě. Je celkem zábavné, jak si hlavní hrdinky nekompromisně trvají na svém a náhle bum/prásk a veškeré zásady jdou stranou, alespoň u Rose to tak bylo. No a Xerxes (zajímavé jméno, které v překladu znamená „vládce hrdinů“) je prototyp zatvrzelého hrdiny, který si utvoří svůj názor a přes to vlak nejede, dokud se neprokáže, že to bylo přece jen jinak. Zápletka ohledně kómatu a dění okolo už byla trošku moc.
V rámci žánru a edice mi to nepřišlo tak zlé. Hlavní postavy, a to konktrétně Hallie, Steve a jeho děti mají celkem správný a dobře vykreslený charakter. U Steva byla jediná vada ta jeho "zaslepenost" s ex. Kdo knihu vyloženě kazil byla postava Donnalee, hodně však zachránil neuvěřitelně vtipný epilog. :)
Kniha mě upoutala anotací a obálkou, která ve mě evokovala ponurejší příběh, než ve výsledku byl. Cca na 80 str. jsem si říkala, zda autorka prozradila pachatele tak brzy, ale pak přišli na scénu další podezřelí, a to vč. náměsíčné Nory. Přiznám se, že jsem na pachatele přišla až v samotném závěru, a také, že obětí mi moc líto nebylo, protože prostě.... karma. Litovala jsem pouze Callie.
Kniha mi přijde čtivá, ale v rámci žánru "detektivní román" je to lepší průměr.
(SPOILER) První polovina knihy mi dala trochu zabrat, i přes celkem četné, sem tam vtipné a relativně dost trapné situace. Druhá půlka byla mnohem čtivější a celkově i zábavnější. Seznam Maggie, který měl na počátku 4 body, se úspěšně rozšířil, a i když to tak hned nevypadalo, celkem se jí je podařilo naplnit. Její prvopočáteční chování mi přišlo celkem unáhlené a její reakce až přehnané, ale po evidentně fungujícím cvičení a meditacích, se to dost zlepšilo a já se hlavně v závěru dobře bavila. Nejvíc jsem ocenila rozhodnutí k "nejkám", a to, že potřebuje čas, a pak nově navázaný vztah ke svým sourozencům. Jako oddychovka s trhlejší hrdinkou ideální. 3,5*
Příjemné a čtivé s mírně napínavou zápletkou ohledně jistého kultu/nadace Ranní rozbřesk. Jessie se mi líbila, ať už v roli rodinného mediátora nebo věčně propouštěného zaměstnance. U Hatche jsem měla také problém, co myslí vážně, a co jako žert. Nejvíc se mi líbil samotný závěr, ale přesto všechno se jedná o autorčin průměrný počin v porovnání s jejími ostatními díly.
Zajímavé čtení a celkem neuvěřitelná zápletka. Miranda Jonesová sice měla pro pachatele "všechno", jako krásu, vzdělání, kariéru, bohatství....., ale kdo znal Jonesovi starší, by o tohle "všechno" nestál. Takové rodiče aby pohledal. Ale naštěstí tu byl bratr Andrew a babička Amélie. U Ryana jsem si občas říkala, co to je za týpka, ale upřímně pobavil a je jen škoda, že tam nebylo více jeho temperamentní rodinky. :)
Tak tohle bylo mnohem lepší než první díl, kde už i tak byla Ava nejlepší vedlejší postavou. Ještě stále mám v paměti její únikové plány ze školy a usmiřovací scénu Liama s Mei a Travisem. Zde byla Ava ještě víc svá a víc správně trhlá. :) Musím říct, že jsem se dobře bavila, i když nejsem ani zarytý a ani vůbec fanoušek Star Wars. ;) Opět jsou zde zajímavé vedlejší postavy, jako Tom, Wesley, Ryan, Charlee… Noah. A možná se i Travis dočká svého "šťastného konce". Playlisty obsahují i hodně mých oblíbených skladeb a Avu bych si přála jako svojí "nejku". :)
Moje první kniha od této autorky a zaručeně nebude poslední. Jednalo se o příjemné čtení o bratrech Jonesových a jejich rodině. Bratři Hugh, David a Charlie si byli podobní a přesto tak jedineční, stejně jako jejich protějšky, Alicia, Emma a nový "objev" Charlieho. Klanu a rodinnému penzionu "vládla" Lilian jako skvělá matka, ale jako tchýně už tolik ne, a to se svým manželem Eddiem. Starosti, rozhodnutí, volby, láska, přátelství, rodinné vztahy, to vše je v tomto díle obsaženo. Pravda, spousta věcí je odhadnutelná, ale i tak se jedná o příběh s koncem, který romantické duše potěší.
(SPOILER) Od autorky jsem prozatím četla sérii "Logger" a nyní jsem zkusila i tuto "horalskou". Zde nevím, zda vznikla chyba v počtech přenesených válečníků v překladu, anebo v jednoduchých počtech, protože v Daarově kostele se najednou objevilo 10 pochybně vypadajících zděšených válečníků, ale MacKeageů byli 4ks a MacBainů v boji (v roce 1200) 6 s tím, že 4 v současnosti zemřeli a Michael zůstal sám. Tak teď nevím, bylo jich 10 nebo 9? :) I když pro děj je to absolutně nepodstatné a zpět k zemanovi a vědkyni. Grey i Grace byla dvojice velmi zajímavá, hlavně v rámci věkového rozdílu. protože se potkali, když jí bylo cca 30 a jemu 835let. Děj plyne sám s tím, že je třeba více věcí brát s nadsázkou, protože fantazii se zde meze nekladou. Líbil se mi závěr, kdy se potká sedm Sutterových, čtyři MacKeageovi, dva MacBainovi a Otec Daar a sliby Mary jsou splněny. :)
(SPOILER) Tohle byla opět paráda. Ze začátku jsem si říkala, že mají všechny tři, a to Olivie, Kathy i Elise, neuvěřitelně podobné problémy v manželstvích, hlavně v tom, co se týká milenek a nemanželských dětí. Bylo zajímavé číst např. o manželství z pohledu Raye a následně Kathy, jak to každý vidí a prožívá jinak. Nyní by možná autorka měla vydat "Dívka ze Summer Hillu 2", protože by to doznalo mnoha zajímavých změn. :) A to nejen co se vnučky a syna týče. Každopádně zde jsem se nejvíc bavila s příběhem Elise, u Kathy mi to přišlo trošku odbyté.
Tohle bylo tak zvláštní, tajemné, krásné, smutné, ale hlavně zajímavě mysteriózní čtení. Oceňuji barvitý popis jak krajiny, tak i Harrisonova domu. Začátek je trošku náročnější, a to díky rychlému nástupu různých postav, ať už ze současnosti, anebo minulosti. Za nejlepší postavy však považuji Simona, Nicka, Addie a Kate s Alaskou. Jess se mi líbil do svého odjezdu, poté mi Addie bylo líto, protože tohle si nezasloužila. Dcery jezera to ani díky vodnímu božstvu (podobnému Mishipeshu, autorka v doslovu odkazuje na legendy vztahující se k Lake Superior) neměly jednoduché. Za to vše 4,5* zaslouženě.
Spoiler: Vše se vysvětlí doslova v posledních kapitolách, které mě v jistém ohledu překvapily a v jiném naopak. Ohledně pachatele bylo celkem jasné, že to musí být jedna z těch dvou, ale pro chování někoho, kdo se ohání takovou láskou.... není alkohol dostačující omluvou, navíc opakovaně.
V tomto díle se Ryan (ml. bratr Rafa) seznámí s Bethany, která je paraplegik a kolem tohoto se vlastně celý příběh odvíjí. Je těžké si představit, co někteří lidé s tělesným postižením prožívají, pokud to sám člověk nezažije. Zde je evidentní, že autorka čerpala část informací přímo u zdroje, a to nesoudím pouze na základě prologu, ale i na základě témat a situací, které zde konkrétně zrovna postava Bethany prožívala. Tento příběh, stejně jako zde vyobrazená hrdinka, měl svojí jiskru, byl plný romantiky, jisté naivity, naděje, hrdosti a hlavně lásky všeho druhu. Líbil se mi optimismus a vtip. V závěru opět akční scéna. Znovu jsem se bavila u Kendricků starších a při setkání s Biftekem. :) Kéž by opravdu existovali Ryanové s jejich Cvalíky, Bifteky a Tuláky.