Kudík komentáře u knih
Cade zůstal z části tím nejtrhlejším bratrem z předchozího dílu a z části díky Bearovi dospěl a přijal jakousi zodpovědnost. Jen Iris ztratila svůj vtip a silně omezila ty obuškové, ale někdo Cadwicka trochu usměrňovat musel.
Přesto opět čtivé a zaručeně lepší a dějuplnější než předchozí část. Jen si myslím, že i když se jedná o pro mě první autorčinu sérii, tak se její knihy nedají louskat jedna za druhou, ale chce to určitě proložit něčím jiným.
Osobně jsem se nejvíc bavila při akci nelegálního vniknutí a prohledávání hotelového pokoje, kdy policistka Iris nemohla mít horšího parťáka, než chichotajícího se Cadea. :)
Jedná se o mou první přečtenou knihu od PB, a protože autorku mám v povědomí, a to hlavně z komentářů mých oblíbených čtenářek(ů) tak jsem na její košilatý humor byla připravená.
Máme zde tři kamarádky, které si před sedmi lety slíbili, že s bratry Kingovi již nikdy nebudou "chodit". Učitelka Kira, policistka Iris a podnikatelka Miranda na jedné straně a dvojčata Rich + Cade a jejich o rok mladší bratr Nick. Nic proti Kiře a Richovi, ale duševní pochody a hlášky, které Cade zvládl vyplodit, následně vtipy a akce s obuškem u Iris, to prostě nešlo přejít jinak než protáčením očima a smíchem. :) Ale zpět k ústřední dvojici...., i když se znali, tak přesto jejich vztahový progres byl neuvěřitelně rychlý, ale s rodiči Kingů to asi nešlo ani jinak. Na relativně málo stránkách děj příjemně odsýpá a já čekala, kdo zase co pronese nebo provede. Akce svatba, a to odvoz nevěsty a družiček, následně proslov... to prostě nejde nezmínit. :) Bylo to naivní a trapné?... bylo, ale přesto mi to rozjasnilo den.
Po veškeré té přípravě a dřině jsem čekala o chloupek více boje, anebo nebezpečí, přesto škoda všech ztrát, a to již od prvního dílu, ale zde došlo na draky a dlaka. :(
Velké pozitivum je to neuvěřitelné přátelství, které z knihy na světlé straně cítíte. To, jak by se každý za někoho obětoval, anebo hned pospíchá na pomoc. Líbil se mi zároveň přístup Keegana k Breen a bavilo jeho pojetí romantiky. :) Přesto jsem stále čekala na něco, co by víc objasnilo začátek prologu v "Procitnutí", a i když se mi toho nedostalo, jsem z této trilogie nadšená. Pozvolná proměna zakřiknuté hrdinky v odvážnou ženu, dceru Fey... trollů, draků atd., to je série "Dědictví dračího srdce". 4,5*
Netušila jsem, že mi tahle série až tak sedne. Pozvolný vývoj a výcvik Breen z předchozí části, dále se rozšiřující okruh jejích přátel a současně i záporáků, děj probíhající jak na území Irska, tak hlavně v Talamhu, to je více než sympatický balíček a nechybí už ani vlastní drak. Rodina a přátelé (lidští, zvířecí, a i ti ostatní) jsou plní světla a hnacím motorem pro misneach (odvahu), a to nejen, když dojde k bitvě. Jimi autorka trochu šetří, ale jsem za to vděčná, protože ztráty mohly být větší.
Osobně jsem ráda, že díly čtu postupně, protože s odstupem času by mi některé postavy daly zabrat, ale takto si to plynule užívám. Jsem zvědavá na souvislost s prologem z první části, což se jistě brzy dozvím. Mít za dědu boha musí být terno, ale u zavrženého boha Odrana, to zrovna výhra není, a tak se jen vrhnout na závěr série.
Začátek byl mírně táhlejší, ale pro pochopení, jak se z filadelfské Breen Kellyové stala Breen Siobhan O'Ceallaighová z údolí Fey, to bylo nutné. Vývoj a i výcvik její postavy byl pozvolný s cestou plnou přátel od Marca, Sally(ho) a Derricka, přes "staronové", jako babičku, Morenu, Harkena, Aisling a Keegana a mnoho dalších až po štěně Lotra.
Její příběh začal "nálezem" peněz, kdy se díky nim mohla osvobodit z práce, která jí ubíjela, i když původně toužila být veterinářkou. Po letech, kdy splácela studentskou půjčku si konečně vyrazila na dovolenou, a to rovnou na letní prázdniny do Irska, kde současně pátrá po svém otci. První dva týdny s ní cestuje i její "nejka" Marco.
Nalezne vlastní matkou potlačenou odvahu a sebevědomí? Nalezne svého otce? Pravdou je, že objeví nečekané a mě se její příběh od této doby obzvlášť líbil. Jsem ráda, že rovnou navazuji druhým dílem, protože ten úplný závěr mě navnadil rovnou číst dál.
Fantasy, kde jsou draci i dlaci, a kde temnota ohrožuje světlo a klíčem k různým světům je právě Breen.
Emmaline Darlingová (nikoliv pouze knihkupkyně) zvaná Emmy zvolila stylový únik od svého ex z pouště, a to v citronově žlutém lamborghini se zatmavenými okny, které krátce vlastnila fotbalová hvězda Graham Harlan. Grahama do pouště a motelu, kde byla Emmy přivedla jeho vidina, když prodělal klinickou smrt. Co oba dva dále spojuje je, že mají každý dva sourozence, v jejím případě spíše "děti", kdy mě oslovování mami neskutečně bavilo a na příběh rázné Jane se už nyní těším. Grahamův mladší bratr Brody, kvůli kterému se byl nucen oženit, byl přesný opak jeho staršího bratra Holdena. Den a noc, kdy noc kradla snoubenky. Co se dělo v knihkupectví, ať již mezi kolegy, anebo v kombinaci se zákazníky... to bych snad ani nechtěla v pár případech zažít. :) Za sympatie, vtip a lehkost... 4,5*
Bylo to celkem plné různých klišé, a také trošku slabší na předstíraný vztah, ale přesto zde byly zásadní inovace, a to v rámci prostředí kosmetického průmyslu a dále v pojmenovávání papoušků. :) Ono napsat něco naprosto převratného v rámci žánru je celkem záhul, ale za dědu, sympatického mejkapového magnáta Marca a mírně mimózní Annu Ellisovou přidávám *.
„Jo ták, to je Heather Žacklear. Je to papoušek žako. Žila ve venkovní voliéře, ale v jednom kuse učila všechny ostatní ptáky mluvit sprostě, a tak požádali dědečka, aby ji napravil. Když ji přinesl domů, hned naučila Parrot Hilton a Mary Pipins nadávat, ale děda s nimi pracuje. Teď slyšíme jenom, že Yankees sou sráči, ale bývalo to mnohem horší. Děda pro ni zavádí slovní náhražky.“
(SPOILER) Honor O'Brienová není ani tak ztracená dcera, jako spíše unesená vnučka, i když se obojí vzdaluje od originálního názvu. Po smrti své matky (kdy jsem po přečtení jejího deníku našla pochopení) se dozvídá, kdo je a kdo současně není. Myslela si, že mimo osvojeného "strejdy Rustyho" nemá žádné příbuzné, ale jaké bylo překvapení, že má dědu, tetu a strýce, kteří byli v různé fázi nadšení, že se Mary Margaret Maloneová po tolika letech našla.
Poslem dobrých i špatných zpráv, byl o cca 10let starší Trace Logan, který se snažil být pro obě dvě strany, jak pro Honor, tak i svého zaměstnavatele a rodinného přítele Johna Jamese Maloneho (76), prostředníkem, ale brzy se přiklonil k jedné ze stran. To, že ztratil hlavu, srdce a kalhoty, brzy po seznámení mi nevadilo tolik, jako jeho nedůslednost a neopatrnost, při její ochraně. Záporák mi také nepřišel jako velký lumen, ale lepší akce stíhala horší. Celkově čtivé dílo, autorčin lepší průměr. 3,5*
O dvě minuty mladší bratr Liama, a to Killian Black, který v závěru předchozí části nahradil své dvojče v pozici krále bostonské mafie. A jeho protějšek v podobě malé zlodějky Jules a jejích společnic, které mě hodně bavily. :) Hádat se při samotné loupeži je parádní začátek a hrát si na Robina Hooda v sukních jako odčinění hříchů svých otců bezva pokračování.
Killian byl svůj a celkem dosti jiný, než Liam v předchozí části. To, co si prožili jako chlapci a jejich ztráta, která je nasměrovala, to chce vážně dost fantazie autorky. Declan, ani Diego tolik prostoru nedostali, ale druhý jmenovaný a jeho postup v závěru mě dostal. Stačí být vytrvalý v pokusech o vraždu, a kam to až můžete dotáhnout? :)
Normálnost se přeceňuje, hlavně to pro každého znamená něco jiného. Osobně bych takovou doktorku, jako byla Kira Murphyová brala všemi deseti (i když raději v jiném oboru :) ). Popis, že se jedná o neřízenou střelu byl na místě... dále to byla super kámoška, neuvěřitelný smíšek, správně potrhlá mrňavá hipísácká sexuoložka, která mě několikrát upřímně rozesmála. Henry (bratr Barclayho Lucase) si za Prófu nemohl přát lepší a více osvěžující záskok, který byl to nejlepší, co jej potkalo. U interakcí Kiry jsem občas vrtěla hlavou, ale převážně se parádně bavila a Barclay po svém prozření také, protože články z epilogu vypovídají své. :)
Autorka je praktická lékařka a její manžel anesteziolog, tudíž věřím, že část děje opírá o své zkušenosti. Jen mě mrzí, že se jedná o třetí díl série, kdy předchozí u nás nevyšly (zatím), a týkají se celkem důležitých postav jako Libby a Millie. Ráda si přečtu i jejich příběhy, navíc, když se zde mihne jejich kamarádka Kira.
Kratší čtivé dílo s nerdem v sukních, a to Delaney Shawovou, která je současně milovnicí zvířat (aktuálně koček) a Hvězdných válek (proto Han Solo 2. :) ). Škoda, že se Maverick Monroe na dvojčata nevykašlal a nezůstal u táboráku. Nemusel by následně litovat a možná by mu Delaney pomohla rovnou, namísto aby podstupoval, co pro svoji sestru Raven považoval za nutné a stálo ho málem vše. Někdo jako byla Martha-Muffin se vyskytuje v knihách celkem často, a i když mě takové .... vytáčí, přesto je mi těchto lovkyň skalpů líto. Sice se opakuji, ale nemám ráda, když se nejka dá dohromady s expřítelem a zde to bylo ve výsledku takové, že by si člověk Alexe oblíbil. Odpouštět je lidské, ale to neznamená, že to planí i pro nejlepší kamarádky, které mají kopat za Váš tým.
Autorka je má oblíbená a další díly si ráda přečtu, hlavně s Rykerem, ale přesto tohle nebylo úplně ono. 3,5*
Molly Coganová je okolnostmi donucena vrátit se i s dětmi do míst, kde vyrůstala, a to na ranč "U zlomeného šípu", ke svému nemocnému dědovi. Ten má cca půl roku nového předáka, a to Sama Dakotu, bývalého nejlepšího jezdce rodea, ke kterému Tom a Clay rychle přilnou. Děda Walter Wheaton chce pro svoji vnučku to nejlepší, včetně zachování dědictví v podobě ranče, a tak Molly se Samem přesvědčuje, ať se vezmou. Poslední přání se mají plnit a ani jednomu to s daným věnem nedělalo potíže, i když se Molly trochu cukala. Další z postav jsou Monroe (jehož totožnost mě překvapila), dále právník Russell Letson a prostitutka Pearl, kde jsem si jejím osudem byla na nepřekvapivě jistá. Podoba v podání právníka a lehké žínky je jako u titulu "Něžné svítání", kde to byl právník a servírka.
Spoiler: Po zapojení FBI jsem čekala nejen to, co udělali, ale hlavně co neudělali a nechali pachatelům tolik prostoru (pokusy o vraždy, krádeže dobytka apod.). To mi asi na celém příběhu vadilo a nesedělo nejvíc. 3,5*.
Dopis slečny Sophie, resp. Sophronie Lattimorové, jehož přesné znění se čtenář dozví až bezmála v samém závěru a zase takový trhák to nebyl, aby osmadvacetiletou slečnu, v dané době již degradovanou na starou pannu, po odhalení totožnosti, tak opěvovali. I když udělala dobře, že pomohla dvěma párům najít své protějšky na základě jejich vzájemných citů, nikoliv díky postavení a majetku.
Sophie byla osiřelá dívka, která přišla do rodiny své nevlastní tety Fosterové a její dcery Cecilii (18), kde se ze začátku necítila nijak vítaná. Po odhalení, že je autorkou daného psaní a zájmu vyšší společnosti, se na ní obě dvě začnou dívat jinak. Díky zájmu mají obě dvě dívky dva zásadnější ctitele, a to sira Edmunda a pana Maitlanda, a dále u sestřenky pana Hartwella a lorda Courtneyho. Kdyby nebylo toho váhání u Sophie, kdy to autorka trošku zbytečně protahovala a sympatickou holku s dobrým pozorovacím talentem nechala málem opětovně naběhnout, hodnotila bych lépe. Tohle mi trošku vadilo. Jinak je to poklidně plynoucí romance, kde se tančí, piknikuje, nakupuje, pletichuje, výletuje a neustále se řeší kdo a následně zda, je ten pravý. 3,5*
Zajímavý, ale neuvěřitelně krátký prequel k nové sérii, kde se střídá současnost a minulost. Paříž 1953, kam přijela mírumilovná Clara Lambertová a potkává zde Huga, pracovníka v nejmenované bezpečnostní agentuře, kde si je skoro od počátku jistá, že je to ten pravý, i když nikoho takového nehledala. Jenže si na ní dělá nárok i jistý arogantní hňup Branix a pomáhá mu jeho nohsled Calviorix. Přiznám se, že jejich "totožnost" mi také mohla dojít dříve, než ji sami sdělili. :) Každopádně pár stránková upoutávka na další příběhy, a to nejen z Paříže, ale i Londýna, Benátek atd.
Konečně došlo na posledního z bratrů, a to Emmetta (38) a jeho "náhodnou" známost Novu (32). Ze začátku mi Nova neseděla, možná proto, jak rovnou vpadla do děje a do života Emmetta. Následně, po odkrytí minulosti a rodinných vazeb, a když mi došlo, jak to je se sledováním exmanželky a dvou Tuckerových dcer, současně jak se Nova postupně odhalovala, to byla důstojná královna pro tohle eso.
I když se tu míhali všichni přátelé, tak přece jen někteří nedostali tolik prostoru, až na stálice Dashe a Lea. Už takto muselo být náročné vecpat sem všechny vč. protějšků a potomků. :)
Krásná série a parádní obálky. Doufám, že si někdy přečtu i příběh Nicka a Emmeline a nejen takto se do Clifton Forge jednou vrátím.
Můj návrat do autoservisu v Clifton Forge a partě pozůstalých a exčlenů motorkářského klubu Tin Gypsies se opět povedl. Konečně došlo i na Lea Wintera (32), který mi dříve přišel více pohodový, a tak nějak nad věcí, než mi byl předložen zde. Nevadilo mi to, ani to, že jeho minulost a informace o jeho matce a otci jsou celkem stručné. Co mi vadilo více, že seznámení s Cass (24) bylo relativně strohé, ale zachránil to celkově nabitý děj a Leova počáteční neochota být otcem. Druhé a následující šance u důvěřivé Zápalky byli pro něj velkým štěstím.
Můj odhad na pachatele různých nehod absolutně nesouvisel s Warriory, sázela jsem na nějakého pomstychtivého týpka, kterému v opojení Leo klátil přítelkyni. :) Jak moc vedle jsem byla, si může každý přečíst sám, ale tak cílená pomsta zrovna u něj mi ukazovala na jeho životní styl než-li na motorkářský klub. Také se bavím epilogy, mimo toho v 1. díle, kde mi rychle seplo, co se mi na něm nepozdává. Nyní již zbývá poslední díl s Emmetem, ale ráda se někdy k této "rodině" vrátím. 4,5*
Poslední díl této série, kde i v tomto byl náznak, že min. s Modredem se ještě počítá do budoucna. :)
Překvapivě mi nevadila podobnost jednotlivých dílů, anebo jsem jí přehlížela z důvodu zajímavé kombinace historického románu s nadpřirozenem.
Ctihodná Primrose Anabelle Matilda Dunmorová Woottenová z Willow Hillu měla také, jako její předchůdkyně, v příbuzenstvu vraždící maniaky. Náhoda tomu chtěla, aby při jednom usilování o její život, anebo hledání kobylky Smudge, narazila na sira Beneda Vaughna, a ten se rozhodl jí doprovázet a chránit před dalšími útoky. Primrose primárně pátrá po svém bratru Simeonovi a uniká úkladům své příbuzné. Jak je tomu u Vaughnů a Wherlocků zvykem, je-li někdo z nich v ohrožení, přispěchá mu na pomoc pár nebližších a nevhodnějších adeptů. Zde mimo bratra Beneda, a to Bevana a bratrance Morisse, se také nečekaně objeví i vzdálená příbuzná Lilybet Wherlocková s jejíž rodinou hlavní klan ztratil kontakt. Jak to dopadne, to není překvapení, ale taková Boudicca a ucho, to už celkem bylo. :)
Předposlední díl a já si nemohu odpustit povzdechnutí, že poslední díl je s Benedem, ale kde jsou i další např. s Modredem Wherlockem, (opět) Iagem Vaughnem, anebo s Leopoldem Wherlockem, příp. Quintinem Vaughnem?
Každopádně zde máme opravdu statečnou lady Catryn Gryffin de Warrennovou, která neváhá a vydává se sama po stopách svého švagra, který unesl jejího syna Alwyna. Kvůli poranění a vyčerpání své klisny je nucena "vypůjčit" si kočár sira Oriona Wherlocka. V rámci zoufalého sledování si nevšimla s čím, že si to kočár "zapůjčila" a následně jí nezbývá, než přijmout Orionovu pomoc, vč. pomoci jeho dětí, hlavně Gilese. Pravda o Alwynovi a hlavně tajemství manžela Catryn mě nepřekvapila/o, ale to se svatební nocí byl vážně hnus. Takový duch (otec) se může hodit, jen ten slovník by mohl u tak malého dítěte zjemnit. :)
(SPOILER) Došlo i na tetu Olympii, alias šestadvacetiletou vdovu lady Olympii Wherlockovou, která byla také milovnicí dětí a zvířat, což se jí mohlo stát osudným. Protože nemohla nevyslechnout žádost sotva šestnáctileté lady Agathy Mallamové, mladší sestry hraběte Branta Mallama, kterou její matka chtěla provdat proti její vůli za muže, jenž mohl být jejím dědečkem. Musím přiznat, že mi hraběte Branta bylo líto již v 2. díle, kde se dozvěděl, jak jej tato matka připravila o snoubenku a zde se s tím po svém cca dva roky snažil vyrovnat. Od příchodu Olympie, která si také prošla svým, a jejího zapojení, vč. pomoci různých příbuzných a přátel (jak je zvykem u této rodiny), se se vším vyrovnával lépe, i když po odhalení čeho všeho se zrůdná Letitie Mallamová dopouštěla, pořádně zacloumalo s každým. Tenhle díl, hlavně co se týkalo domu zvaném Dobbin House, bylo více než děsivé. Autorka nešla do detailů a třeba Henryho ušetřila, ale jenom z představy a náznaků, co se za zdmi odehrávalo, mi nebylo dobře.
5. díl a 3. hrdinka je postřelená do ramene, a to je jen jedna výrazná podobnost s předchozími částmi, škoda, protože jinak bych hodnotila max. počtem *.
V jistém ohledu jsou si díly hodně podobné a tento celkem výrazně s 2. Dost je to způsobené tím, že je zde také velká rodina, složena s potomků a příbuzných vévody, otce lady Lorelei Sundunové, která je jeho sedmým potomkem ze sedmnácti dětí. Lorelei se zjevil duch, jenž se jí představil jako sir Argus Wherlocke, který se již vyskytoval v předchozích dílech, vč. jeho potomků. Zde byl Argus unesen a málem utýrán, a až do pomoci Lori a jejích bratranců, protože mu únosci zabránili použít jeho schopnost. Tato třiadvacetiletá lady měla pro strach celkem uděláno a zvládla nejen sira, ale i přesvědčit svého otce vévodu a rodinného přítele Maxe, že se nemohla zachovat jinak a musí se o Arguse postarat. Protože její otec ve velmi zvláštní (v dobrém), tak dceři vyhoví a napomáhá jí i v jejím rozjasnění se. Opět se zde na pomoc tradičně sjede část příbuzenstva, jen mi vadí, že z přechozí části ze z Iaga zde stal Jaga.