Všechny cesty vedou k tobě
Mariana Zapata
Pravá láska nikdy nezabloudí. Skvěle hodnocená romance od královny slow burn. Ztráta milovaných lidí je vždy těžká a Aurora ví, že návrat na místo, které kdysi nazývala domovem, bude náročný. Po rozchodu s dlouholetým přítelem ale doufá, že pobyt v zapadlém horském městečku dokáže vyléčit její zlomené srdce. A setkání s jejím domácím, který bydlí naproti, by hojení mohlo urychlit… Jenže nevrlý Tobias Rhodes nedůvěřuje cizím lidem a od Aurory si drží odstup. Ta se ale jeho chováním nedá odradit. Může pomalu pěstované přátelství přerůst v lásku, jaká vykvete jen jednou za život?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2024 , Fragment (ČR)Originální název:
All Rhodes Lead Here, 2021
více info...
Přidat komentář
Zatím od autorky nemám moc načteno, ale příběh vymyslela moc dobře...
Druhá kniha, kde je věkový rozdíl a spíš takový pomalejší, klidnější příběh na který nezapomenu. Fajn čtení, doporučuji
Po pár slabších knihách jedna opět lepší. Chvíli jsem přemýšlel, jestli Aurora patří k postavám, o kterých jsme četli už v předchozích knihách - téměř všude jsou velké rodiny. Aurora na můj vkus trochu moc brečela, dost často se tam opakovaly stejné věci. Jinak jsem si ale příběh oblíbila a Rhodes byl zlatíčko. Moc fajn pohodové čtení.
Opět úžasně napsaná kniha. Krásný příběh, od kterého se nešlo odtrhnout. Měla jsem přečteno za dva dny. Mariana Zapata prostě umí psát krásné a čtivé knihy.
Som úplne nadšená...nemohla som si vybrať lepšiu knihu na sviatky. Toto sa čítalo tak ľahko a tak príjemne. Zbožňujem hory a turistiku a prostredníctvom tejto knihy som sa ocitla na úžasných miestach s úžasnými hlavnými hrdinami. Rhodes mi ukradol srdce.
Veľmi odporúčam, zatiaľ moja druhá kniha od Zapaty a môžem povedať, že zbožňujem jej štýl písania. Baví ma to pomalé spoznávanie a rastúca náklonnosť a všetko vyzerá tak úprimne a uveriteľné. Proste to slow burn v jej podaní ma úplne dostalo.
Mám Zapatu moc ráda. Užívám si, jak se hlavní postavy postupně propracují ke svému vztahu. Libí se mi, že nedělají hloupá rozhodnutí, která vedou k děsným dějovým zvratům. Tady všechno plyne jak má. Tentokrát mám ale dvě výhrady a ty jdou asi na vrub překladu, protože si nemůžu pomoct, ale děsně mě štvalo, že Ora vyráží na túry, které mají 0,5km, to jako fakt??? Nemohla jít třeba na výšlap, nebo na trek? A druhý problém jsem měla s hajným, pořád jsem měla před očima Robátka, copak Rhodes nemohl i po překladu být ranger nebo třeba strážce parku???
Ano, ano moje milovaná Zapata. I tentokrát jsem byla moc spokojená a užila si každou stránku. Mě ty její pomalé romance neskutečně sedí. Když vím, že na něco takového mám chuť je Mariana jasný vítěz. Nemám nejoblíbenější knihu, všechny její knihy mi sedí. Její styl psaní je pro mě dokonalý. Vždy se do příběhu ponořím a vše s hlavními hrdiny prožívám. Tentokrát jsem si s „VŠECHNY CESTY VEDOU K TOBĚ“ užila celý týden a milovala jsem to.
Aurora De La Torre, jež se po osobních ztrátách vrací do rodného města v Coloradu. Zde se setkává s bručounem Tobiasem Rhodesem, místním strážcem zákona, a jeho synem Amosem. Aurora se snaží začít nový život, najít práci a znovu se propojit s místní komunitou, přičemž se postupně sbližuje s Rhodesem a jeho synem. Moc se mi líbilo jak to mladý Amos vymyslel, pronajmout garsonku nad garáží i když mu to otec zakázal, bylo to nejlepší co se mohlo stát. Všem tento jeho čin změnil život.
Za mě jsem v příběhu našla vše, co jsem potřebovala a nemůžu hodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Moc se těším na další knihu od autorky.
MZ patří mezi mé oblíbené autorky, i když se neshodneme s většinou čtenářek na pořadí oblíbenosti knih. Ty nejlépe hodnocené já mezi své nejoblíbenější neřadím a naopak. Tentokrát mě zaujala nádherná obálka i krásný název knihy, příběh mě bavil vlastně od samého začátku, celá ta komunita lidí v městečku vše tak hezky doplnila, nemluvný pan domácí a upovídaná podnájemnice, pubertální syn a ten postupný vývoj vztahu.. ale jak tu někdo již napsal - v poslední části se mi to nečetlo tak zlehka, celé mé původní nadšení postupně opadalo..
(SPOILER) Moje první knížka autorky. Příběh fajn, romantika davkovana VELMI postupně a sladký konec. Na dlouhý zimní večery ideální čtení.
Jeden z nejkrásnějších příběhů, do kterých nás nechala MZ začíst. Má jinou energii než nejčastěji zmiňovaný Kulti. Ale já si to moc užila.
Starší bručoun, který moc nemluví, ale svým chováním dává najevo svou náklonost, city.
Tuhle slow burn romantiku jsem si nadmíru užila. A už když jsem otevřela knihu o 513 stranách mi bylo jasné, že budu brzdit a nebudu chtít, abych ji dočetla.
Příběh mě opravdu hodně vzal za srdce. Emoce, laskavost.
Stojí za zmínku i Am. Jeho příběh je opravdu jedinečný a hodně neobvyklý.
Autorka prostě umí, a kdo má rád slow burn romantice (jako já :) ), ten si další titul od MZ nenechá ujít.
Máme zde sympatickou Auroru De La Torre (33), kdy u jejího mávaní, objímání, netopýrů, dostání budkou na budku a u "jestřába" (u toho hlavně), jsem se královsky bavila. Jejím nečekaným a nedobrovolným pronajímatelem bytu z Pagosa Springs v Coloradu je Tobias Rhodes (42) za "pomoci" syna Amose Warnera-Rhodese (15), kteří jsou oba dva po přelouskání pár kapitol neuvěřitelní sympoši. Ora neměla lehké dětství, hlavně, když se snažila vyrovnat se zmizením své mamky, která se zrovna v oblasti, kde se rozhodla nyní zapustit kořeny a vyléčit si rány po čtrnáctiletém vztahu, ztratila. Díky svým přítelkyním, a to Claře, místní kamarádce z dětství a bývalé sousedce a momentální popové hvězdě Yuki (které si obě dvě zaslouží vlastní příběh) si našla u té první práci a u druhé dávku povzbuzení. Následně si nalézá i další nové přátele, protože oblíbit si jí opravdu není problém. Přiznám se, že jediné, co jsem plně nepobrala, byl její předchozí vztah s Kadenem a jeho matkou. Co mu trvalo tak dlouho? Dva roky, dvě propadající alba, mamaservis ..... až došlo na slova jak Aurory, tak i Rhodese.
Opět svěží příběh, kde máte chuť si nasadit batoh, natáhnout kanady, doplnit vodu a tyčinky a vyrazit na trasy v okolí.
Mám ráda knížky od autorky, ale tohle bylo naprosto vau :3 úplně mě to dostalo a za to musím autorce poděkovat. Přesně tohle jsem potřebovala. Na odpočinek jako dělaná. Postavy si prostě nešlo nezamilovat. Já prostě bručouny miluju :3
Zapata je královnou ve slow burn romantice, co si u ní cením asi nejvíce, že ty její knihy jsou moc dobře napsané, uvěřitelně pomalý děj a pomalé zamilování se. A navíc má vždy jinak starý hrdiny. Nejde tak říct, že píše jenom pro náctileté. A pokaždé tam řeší nějaké i vážnější téma, tady třeba vyrovnat se se smrtí blízké osoby.
Auroře je 34 a po zklamaném dlouhodobém vztahu se vrací do hor, kde kdysi prožila dětství s mamkou. Potřebuje se vyrovnat s bolavým srdcem po rozchodu, vyrovnat se se ztrátou maminky a najít si přátele a pokud možno zapustit někde kořeny. Najít si novou práci, přátele a časem i třeba nějaký vztah,...
Reaguje tak na inzerát pronájem garsonky, který podal 15 letý Amos. Jeho táta Tobias však o ničem neví a tak jeho přivítání je víc než jen nepřátelské. Navíc si po určité době dává na cizí lidi velký pozor. Tobiasovi je 42. Líbí se mi, že najít si někoho můžeme i v pozdějším věku. Neznamená to, že jsme pak už odsouzení být sami.
Chování hlavních hrdinů si nejde neoblíbit a vy jim celou dobu fandíte, aby nechali svá srdce otevřená. Oblíbíte si ale i vedlejší postavy. Amos je vyloženě vysněný puberťák každého rodiče. Kamarádky Aurory jsou také zlatíčka.
V knize nechybí ani napětí, zvraty, humor. Ale povětšinou je to pohodové čtení na oddech. Víte, že si u knihy odpočinete a bude se Vám dobře spát.
Páni!
Zapata je moje oblíbená, ale tentokrát jsem měla její novinku na nočním stolku docela dlouho, než jsem se do ní pustila. Nějak jsem neměla chuť 400 stran rozvláčně čekat na první pusu.
Ale ... páni! Jakmile jsem vzala knížku do ruky, okamžitě jsem si připomněla, proč mám autorku tak ráda. Hned se s ní cítíte jako doma, s Aurorou jako s kámoškou a děsně jí fandíte.
Poslední Zapatiny knížky jsou dojemnější, citovější, ale tak nějak krásně a hřejivě.
Popis přírody je tu jen jako další třešnička na už tak skvělém dortu.
Zapatiny knížky prostě miluju a tahle není výjimka. Do třičtvrtě příběhu jsem byla úplně nadšená, pak podle mě mírně klesala moje představa o vývoji vztahu dvou hlavních postav, ale i tak mě to bavilo.
Přistupovala jsem k tomu opatrně a mírně nedůvěřivě. Poslední knihy od Zapaty pro mě byly vážně zklamáním a už jsem se bála, že ty první čtyři byly nějaká výjimka. Dobře jsem se bavila asi 3/4 knihy, ale pak ten zvrat s tajemstvím a potoky prolitých slz a omílání pořád dokola, mé nadšení utlumily. Rozhodně je to ale na dobré cestě, abych parafrázovala název :-)
Aurora se rozejde po 14 letech s přítelem. Slavným přítelem, který ji před světem schovával a byla jeho tajemstvím. Stejně tak i její podíl na jeho kariéře. Aurora se znova potřebuje poznat, znova zjistit, kdo je jen sama za sebe. Cestuje napříč Amerikou a postupně míří do Colorada, do městečka Pagosa Springs, kde žila jako dítě a zůstala jí tam kamarádka Clara. Online si na měsíc pronajme garsonku, aby se porozhlédla a zvážila, jestli zůstat. Její nový "domácí" Rhodes, ale vůbec netuší, že za jeho zády jeho náctiletý syn Amos pronájem bytu nabídnul. Když Aurora dorazí nevypadá to od bručounského Rhodese na vřelé přijetí. Aurora se postupně zabydluje, získá práci v outdoorovém obchodě kamarádky Clary, čte staré deníky své matky, chodí na túry a sbližuje se se svými sousedy. A i Rhodes postupně na upovídanou sousedku mění názor.
Když vesmíru řekneš, co chceš, někdo tě možná vyslechne.
Nemůžeme ovlivnit, co se stane z lidí, které máme rádi. Ale můžeme si vybrat, jestli u toho chceme být. A jestli chceme, aby vedei, že nám za to stojí.
Možná není potřeba se svého strachu úplně zbavit, jen ho zkrotit a ovládnout. Asi stačí se mu prostě postavit čelem.
Zármutek je způsob, jakým milovaný lidem dáváme najevo, že se zapsali do našeho života.
Lidi, o které přijdeme, si odnášejí kus nás. Ale také v nás nechávají kus sebe.
Velmi čtivý příběh hned od začátku. Až mě překvapovalo s jakým úsměvem Aurora přistupovala k životu. Nikdy neztrácejí chuť jít do všeho po hlavě. První půlku knihy jsem se skoro bála, kdo že budou rodiče Amose.
Nejprve bych chtěla poděkovat za možnost spolupráce a možnosti začít číst knížku ještě před jejím vydáním.
"Všechny cesty vedou k tobě" je moje druhá kniha od této autorky a musím říct, že ani tentokrát nejsem zklamaná.
Autorka umí psát čtivě, tudíž není problém knížky i přesto, že mají poměrně dost stran přečíst během pár dní.
Prostředí přírody a parků mě velice okouzlilo. Myslím, že to fungovalo stejným způsobem, jako když se člověk opravdu vypraví na nějakou túru. Bylo to očišťující a uklidňující. Bylo to jako bych byla společně s postavami.
Velice mi sedlo, že postavy byly už dospělé. Nebyly to zadní mladí teenageři. Něco v životě už měli za sebou. Líbilo se mi, že hlavní protagonista je otcem a má syna o kterého se musí starat, a znamená pro něho nade vše.
Aurora i přesto, co si zažila byla veselá a k ostatním lidem milá a Tobias pro změnu nedobytný jako kámen, ale sexy samozřejmě si mě oba získaly. Měla jsem je velmi ráda a nebyli tam chvíle kdy jsem je měla chuť proplesknout.
Vedlejší postavy příběhu jsem si také oblíbila a to musím především říct, že to byl syn Tobiase Amos, který mi byl sympatický. Jsem ráda že to nebyl vyloženě puberťák co dělá nějaké problémy, ale byl kamarádský.
Bavilo mě i odkrývání minulosti Aurory a Tobiase. Jak se snaží se s tím poprat a jít dál i přes nehezké věci.
Občas jsem se i zasmála.
Romantika mezi postavami byla pomalá, ale zato když se tam pokaždé něco stalo, nějaký pomalý krůček vpřed, měla jsem z toho hned větší radost.
I přestože je tento příběh úplně rozdílný, než který jsem četla od Mariany, musím říct, že je stejně krásný. Vlastně až na tu pomalou romantiku se mi moc líbí, že je to zase něco úplně jiného.
Na období podzimu si myslím, že se knížka hodí a já jsem příběhem velice potěšena. Je to opravdu krásný příběh o pomalé lásce, která ovšem stojí za to..
5/5
(SPOILER)
Nádech. Výdech. Nový začátek.
Po smrti vašich blízkých není jednoduché pokračovat v běžném životě. Cítíte se, jakoby se vám svět otočil naruby. Jiskra, dříve jiskřící z vašich očí, vyhasne. A v této chvíli je jen a jen na vás, jak se k celé situaci postavíte a uchopíte ji do svých rukou.
Aurora De La Torre, hlavní postava a hrdinka této knihy, si tímto obdobím prošla ve velmi útlém věku. Díky smrti její matky se dostává do cizího města a začíná nový život. Její strýc s tetou se postarají o to, aby i přes tuto ztrátu měla hezký dětství.
Avšak o pár let později se rozhodne vydat zpět do svého rodného městečka a vyrazit na túry, které si její matka zaznamenávala do deníků.
Po nekonečném hledání ubytování se jí konečně naskytne ta pravá příležitost. Malá garsonka nedaleko města, vzdálená jeho ruchu a u lesa? Perfektní!
Neváhá a po pár dnech přijíždí na místo. Odemkne zámek pomocí kódu, který ji od majitele přistál do mailu a celá šťastná se vydává nahoru si své nové bydlení obhlédnout.
Najednou se však ozve dunění schodů, díky osvětlení se na zdi mihne stín obrovské postavy a na to se chlap jako hora objeví ve dveřích.
Je mrzutý, zmatený a hlavně má pistoli na svém opasku. Dožaduje se vysvětlení, co tato žena pohledává na JEHO pozemku a přitom z ní nespouští oči.
—
Autorka má neskutečnou superschopnost a to takovou, že kterýkoli z jejich příběhů mě vtáhne do sebe a nepustí, dokud nejsem na konci knížky. Píše naprosto úžasně! Všechny její knížky mám doma a můžu opravdu jen doporučit. Sarkasmus ani vtipná stránka hlavním postavám rozhodně nechybí.
Všechny cesty vedou k tobě mě opět překvapila. Nové prostředí, postavy a hlavně ta zápletka! Ta byla neskutečná. Opět jsem se cítila jako malé dítě, které čeká, až zazvoní Ježíšek a ono si může jít ke stromečku rozbalit dárky.
Příjemně odpočinková dějová linka, nechybí ani scény, při nichž se od srdce a nahlas zasmějete. Aurora a pan Rhodes jsou úžasní. Jako by jste se stali součástí příběhu a vpily se do stran knihy!
Můžu jen doporučit.
Jasných 5 hvězdiček z 5.
—
Za knížku moc moc děkuji @humbook #spoluprace #humbookblogeri @humbook_blogeri
—
“Když toho v životě hodně ztratíte, naučíte se brát štěstí tam, kde zrovna je. Nečekáte, až vám ho někdo donese na stříbrném podnosu. Nečekáte, že na vás bude svítit zdálky jako ohňostroj.
“Nový život můžete začít jakýkoli den v týdnu, v jakémkoli ročním období, v jakékoli fázi života. A je to tak v pořádku.
„Nemůžeme ovlivnit, co se stane z lidí, které máme rádi,“ dodala jsem přesto, „ale můžeme si vybrat, jestli u toho chceme být. A jestli chceme, aby vě- děli, že nám za to stojí.
„Víš ty co? Jsi na mě pořád tak hodný, až si snad začnu myslet, že mě máš rád.“
„Kdo říká, že tě nemám rád?
Autorovy další knížky
2019 | Kulti |
2021 | S láskou, Lukov |
2022 | Srdcem proti zdi |
2020 | Rytmus, já & Malychin |
2023 | Drahý Aarone |
Můj první kontakt s autorkou... První třetinu mi otrávila Aurora (ubohá holka s takovým jménem), protože její představení se majitelovi garsonky bylo jenom trapné i když asi mělo být vtipné. Druhá třetina mě bavila. Až na již zmíněné výtky k překladu "túry" a "hajného" Robátka. Slow burn jakože ale fakt slow! Poslední třetina naprosto zbytečně nabubřelá, pseudoromantická... Vyškrtat 3/4 textu od 26.12. a hned změním na 4,5 hvězdiček. Už jsem měla náběh na diabetes a otrávilo mi to příjemné dojmy z příběhu.