Květinka008 komentáře u knih
Když já si vždycky na začátku každé knížky říkám, že je to nuda, a ona se kolem půlky rozjede tak, že nejde přestat číst! :-) Super námět, pro mě i fajn, že dostaly prostor vyniknout další postavy, hlavně Dick. A překvapuje mě, že ač jsou Titty a Dorotka tak podobné povahy, obě s fantazií a "psavé", nenašly k sobě bližší cestu. U každé knížky taky přemýšlím, kolik let je Zuzaně, když se chová hrozně upjatě jako dospělá. A romantická část mého holčičího já by ráda podsunula Johnovi a Nancy zamilování :-)
Tři hvězdy za jazyk a překlad, který se mi od začátku moc líbil, za ten děkuji. Jinak souhlasím s komentáři yellowbanna 9. 5. a Bokattyna 3. 5. Z konce jsem byla zhnusená, na film se ani dívat nechci...
Obě hlavní hrdinky se v tomto díle chovaly trošku jako krávy, Emma - bych řekla - úplně, a totálně si pokazila můj vztah k ní. Nebyla mi sympatická už v prvním díle tím, že utekla od zodpovědnosti, a ani "strašně chci dítě a všechno tomu podřídím" ji neomlouvá od takových projevů sobectví, když má zodpovědnost jako zaměstnavatelka a partnerka. Nemyslím si, že by reálné přátelství mezi dvěma ženami bylo po tomto tak snadné "opravit".
Kdybych tento díl původně nepřeskočila, protože ho měli v knihovně rozpůjčovaný, asi bych se už neodhodlala číst trojku, jak mě 1+2 spíše nenaladily. Takže pokud se někdo dostal až sem a váhá číst dál, za mě 1. díl - 60 % (moc smutné a deprimující), 2. díl - 70 % (k naštvání), 3. díl - 85 % (to, co si člověk představuje jako opravdovou oddechovku s laskavým humorem, hezkými příběhy se zvířátky a šťastným koncem).
Jeden z dívčích románů, který mi utkvěl v paměti a nyní jsem se k němu vrátila. Jako v podobných (Socha vzdechů, Cesta kolem světa za 80 dní), které jsem v poslední době četla, mě uchvátilo líčení doby, vztahů a charakterů. Není to typický román, ale určitě hodnotný a takový, co si čtenář odnese dál.
Také mi tento dívčí román utkvěl v paměti z mládí a nyní jsem se k němu vrátila. Líbí se mi výborné vykreslení postav, které není přímočaré jako často v dnešní době, ale člověk si o dané postavě skládá dojem střípek po střípku. Autorka dokáže mistrně zacházet se slovy, vystihne hezky náladu, místo i charaktery bez zbytečného "okecávání". Moc doporučuju!
Do knížky jsem jen nahlédla, pročítala letmo, asi bych si ji nepořídila právě pro to "jednorázové použití". Blog jsem naopak četla už dříve s velkým nadšením, pravidelně, vždy v práci u oběda. Co mě ovšem mrzí - proběhla cena Magnesia Litera a padly příspěvky. Asi už definitivně. Tím se u mě - ať je jinak jaká je - "Saša" dost podkopala...
Některé pasáže rozvláčné, sváděly k přeskakování, jiné se "četly samy". Celkově vysoké hodnocení, příjemné čtení. Film jsem neviděla a ani nevím, jestli chci (abych nebyla zklamaná) :-)
Něco na tom bude, ale jako u všech teorií - nelze přejímat slepě každé slovo, nýbrž si hledat a vzít "to své" ;-)
Považuji za nezbytné používat knihu dlouhodobě, nestačí přečíst-odložit. A sledovat sebe, svůj život, přemýšlet nad souvislostmi. Vytvořila jsem si v excelu tabulku, jakýsi poznámkový deník, kam zapisuju den cyklu, fázi, vhodné aktivity (stručně), co jsem ten den dělala a jak jsem se cítila. Další měsíc reflexe, možné i malinké přizpůsobení (není nutné doma gruntovat zrovna v týdnu menstruace, když to jde o týden dřív, ne?) Samozřejmě se nelze vztekat, jestli se má menstruaci přizpůsobovat všechno - to samozřejmě nejde a rozumný člověk to tak bere ;-) No, a ne vždy je na to čas, piplat se... Každopádně kdo potřebuje, čas si najde.
Já to mám fajn i v tom, že manžel neodmítá a má zájem spolupracovat, když mu řeknu "teď po mně nic nechtěj", jsme si vědomi zvýšené výbušnosti a toho, že si vše beru osobněji než jindy, mám méně energie (takže nevyrazíme na 20 km túru)... Ale jak jsem napsala - je to na delší čas a trochu práce se získanými informacemi, a ne každý ho chce obětovat. Anebo to nepotřebuje...
U této knížky jsem brečela asi nepřetržitě skoro od začátku až do konce a potom byl ještě dlouhý dozvuk... Ale souhlasím, že ji člověk prostě hltá! K dalším dílům pentalogie jsem se musela trošku přinutit, jestli chci s hrdiny dál prožívat trápení, leč zvědavost mi nedala! :-)
Cerpala jsem z ni jako vedouci keramickeho krouzku, prima!
Vše již bylo napsáno v předchozích komentářích. Souhlasím zejména s SSTknihy a Pujec. Jsou na tohle téma lepší, svižnější a vtipnější knihy.
Knížku jsem si pořídila ihned po jejím vydání ve stejném roce jako své první, na tu dobu fakt drahé in-line brusle. Tehdy zábava, která ještě nebyla úplně rozšířená, neexistovaly cyklostezky a bruslili jsme, kde se dalo - na rovných pláccích, parkovištích, ale i běžných silnicích. Přestože doba notně poskočila dopředu a modely bruslí na fotkách v knize již nejsou "in", na technice a bezpečnosti pro běžné bruslaře se nic nezměnilo. Proto posílám dál a začátečníkům rozhodně doporučuji, stejně jako osvědčené vyztužené destičkové chrániče na zápěstí a kolena :-)
Brožurka s dnes již běžně dostupnými návody na oživení párové erotiky, v podstatě rozšířenější článek z časopisu. Snaží se obsáhnout vše od smyslové stimulace přes psychickou pohodu, uvolnění a naladění až k některým praktikám, ale vzhledem k rozsahu jde zcela po povrchu. Pro mě nejzajímavější byly informace o vůních a éterických olejích.
Knihy, které kopírují film, velmi ctí, že jsou útlé. Netřeba se rozkecávat a sáhodlouze popisovat, každý čtenář prostě "ví" a to je dobře. Pro některé dny jsou takové knížečky jako dělané - oddechovka, nostalgie, rychlovka. A ještě se pobavíme (občas nekorektními) hláškami a ilustracemi Štěpánových fantazií/nočních můr? (ňadra, prsa... :-) )
"Když ženě chybí orgasmus, měla by si zachovat alespoň smysl pro humor."
s. 85
I když mám něco odstudováno, nejsem psycholog - nazvala bych se "poučeným laikem". Přesto byla četba náročná a některými pasážemi jsem se probíjela hůř. Některé charakteristiky poruch mne oslovily, ale obávám se, že bez dalšího studia nebo odborníka s mnohem širšími vědomostmi, zůstane pouze u tohoto oslovení.
Přemýšlím, proč jsem od knihy čekala více a loučíme se s určitým zklamáním. Zřejmě mě nalákalo spojení východního duchovního pohledu a západního "vědeckého" pojetí, což po formální stránce bylo splněno až s matematickou přesností. Každou kapitolu začínal svou úvahou nebo příběhem láma Rinpočhe (mj. překvapuje svou zcestovalostí a otevřeností vůči vymoženostem západní civilizace, boří mýtus mnicha sedícího na hromadě kamení v horách). Poté následuje pohled psychologa Golemana. Mezi tím najde čtenář doporučení k různým meditačním cvičením a náměty k zamyšlení. Ano, odnesla jsem si nějaké myšlenky a došlo k určitému uvědomění si, důvody PROČ meditovat chápu, ale JAK jsem se pořád nedozvěděla.
Nejvýraznější pocit z knihy: odosobnění.
Vhodná a vedle Vágnerové další "primární" volba pro budoucí pedagogy, které zajímá vývojová psychologie.
Velmi kvalitně zpracovaná studijní literatura pro budoucí pedagogy. Z mého pohledu komplexní a "první volba", nicméně autoři se v podobných knihách už jen opakují (srovnávám s Langmeierem a Krejčířovou) a nepřinášejí nic nového.
Narozdíl od jiných, známějších knih profesorky Vágnerové je tahle psána velmi odborným jazykem a tím i méně srozumitelná širšímu publiku. Přestože obsahuje zajímavé a důležité informace, není pro čtenáře (a studenty) tak atraktivní. Nepomáhá ani nekvalitní vazba, která je pouze lepená a po pár použitích kniha "salátovatí".
(SPOILER) Jednohubka na odpoledne, knížka, která je humorná pouze v začátku, kdy připomíná nadhledem a peripetiemi Bridget Jonesovou. Jenže pak se to zvrtne do líčení běžného života... a nevěra otce rodiny, úmrtí babičky nebo odhalení, že je nejbližší kamarádka lesba, opravdu záchvaty smíchu nevyvolá.
Původně jsem knížku chtěla zařadit do ČV - místo vaší poslední dovolené, protože se děvčata chystala do Chorvatska na Krk do Bašky (moje srdcovka). A pak najednou opakovaně Baška Voda, což je vesnice dole u Makarske. I když pominu osobní dotčenost (:-) ), protože je zaměňuje spousta lidí, nemůžu přehlédnout autorčinu nedůslednost.