kytara komentáře u knih

vnučka přinesla tuto knihu a přečetly jsme , resp. já, dvě kapitoly. Tak tedy, řekla jsem si, to jsou dnes pohádky, trapné, ale druhý den jsem jí knihu uklízela do batůžku a viděla zadní stranu a kdo knihu napsal. Inu, celebrity mohou vše.
Nechápu, že je kniha červeně.

O této knize jsem kdysi četla dobré recenze ještě v Mladém světě (pro mladší ročníky, časopis pro mladé v minulé době) a pak jsem na ni narazila při vyřazování a likvidaci knihovny v domově pro seniory. To už mi bylo 40. Do té doby jsem knihu nesehnala, neb se nevydávala. Ano útlá, možná škoda. V tomto věku se tomu člověk skutečně zasměje a dokáže i porovnat dobu současnou a v letech kdy se kniha odehrává. Navíc zjistíte dost o životě Italů a dost věcí z toho stále platí, neb jsem díky tomu, že tam dcera studovala mohla porovnat resp. souhlasit, že zvyky stále platí. Za mě príma oddechové čtení u něhož se budete usmívat, že je to všude skoro stejný:-).

2 13.01.2022

Já myslela, že se budu smát a já přestávám vnímat, co vůbec čtu a odkládám opakovaně po dvou stránkách . Co už dnes všechno lidé ohodnotí červeně.
Nuda, popis běžného denního života, sice s jistou slovní zásobou, ale bez špetky skutečného humoru.

No, tedy nevím, já jsem zklamaná. Nebudu říkat usínám u toho, přečtu stránku a nevím o čem čtu. Vtip nikde. Autorka už vyčerpala asi o Itálii vše a toto je nuda. Mám jednohubky, dvojhubky a po italsku do hubky, nekoupila jsem dle recenzí severoitalský deník, ale toto. Ani první knihy nebylyk popukání vždy, ale zajímaly mne jí vnímané rozdíly mezi národy, neb Itálii miluji, dcera tam studovala, tak jsem srovnávala a potvrzovala si ledacos. Ale tohle je nuda za 300

Proč zde lidé píší obsah knihy??? Jsou to právě ti, co dávají nadpoloviční, ba max. počet hvězdiček.
Obsah knihy jest popsán výše a od odborníka.
Inu, dnes návštěva knihobudky a jsem spokojená - odnesla jsem si kvalitní díla, ano, smyšlená, ale bez dítěte Charlieho Chaplina, abychom se dočetli, že to byl výmysl.

Kniha přečtená za jeden a půl dne neznamená, že je dobrá. Je mi líto, už jsem si tolikrát řekla, že do knihkupectví nepůjdu že to kvalitní mám z minulosti doma Jsem nepoučitelná.Snad začátek zajímavý... pak... se objeví Dior, YSL, samá markýza a markýz... jak žije dlouho papoušek hledat nebudu i samotné hrdinky... velmi slabý jazyk, žádná slovní zásoba, proto se to rychle čte. Snad pro 15ti leté dívky......
Je mi líto. Přesto, že vím, že se nemohu nechat ovlivnit červeným hodnocením, jsem tak učinila. Navíc velmi mladá autorka. Vše jsem věděla, přesto kupila dooost drahou knihu na prázdný obsah. A šili a šili a šili a jestli neumřeli šijou dodnes.

Jo a opět se opakuje téma vší … a takhle se mi asi budou vybavovat další "nedokonalosti".
Jako kdyby autorka neuměla najít jiné téma.

1 04.02.2021

A snad ještě, matka je v Praze pomatená a pak jí to myslí. A ano, viz níže, nepamatuje si sourozence? Nepamatujeme si příkladně výlet do Kolína, ale toho, cos námi byl den co den? Asi je toho víc, konec zvonec, jdu si dočíst Žízeň po životě, nalokat se češtiny u Otčenáškova Když v ráji pršelo a nechat se unášet popisem ulic Zolou.

2 03.02.2021

První dvě knihy autorky super, i třetí, prostě úvahy s nimiž se každý z nás v některé kapitole ztotožní. Láska pro samouky... hmm, trochu mi to připomíná moje peripetie po rozvodu i s těmi nesprávnými muži, jen jsem nejezdila nikdy na víkendové pošahané akce, kde se nabírá energie:-). Hezčí svět... nechci hledat, ale mám za to, že tam 2x bylo přirovnání vlála jí šála jak Malému princi - to mi vadí, vadí mi současná móda používat cizích křestních jmen, u nás neobvyklých. Ano souhlas s někým viz níže, závěr pohádkový pro malé děti a žijí tma dodnes. Už to, že Daisy Bell salon.... on věděl, že chtěla dát dceři jméno Daisy?? Trošku moc přitažené za vlasy se říkalo za mého mládí (1965) . OK dočetla jsem. Vadí mi i popis příkl, utíkala Nerudovkou, zabočila do té a té ulice, utíkala tou a tou ulicí - zeměpisný popis. Stačí vzít do ruky jiného autora a víte, že čtete skutečného spisovatele. Bohužel, plná knihkupectví a …. nic...

2 03.02.2021

Nejdříve bylo hodnocení knihy modré, tak jsem nechala knihu i s hezkou obálkou v knihkupectví. Před pár dny na mne zase koukla a hodnocení červeně. Hle :-). Bohužel, jazyk tak jednoduchý hned zpočátku mne rozladil, ale vzápětí i obsah. Nic o salonu z dob tzv. První republiky, žádné příběhy z dob slávy filmových hvězd, žádný popis garderób, jen politika. V samém závěru se dal děj i domýšlet . Inu, ZOLA a jeho U štěstí dam je dílo, co zůstane v knihovnách. Dnešní knihy nosím do knihobudek.