Lajan komentáře u knih

Autor vystupuje jako velký mudrc, který už ví, jak to na tom světě chodí...Ve skutečnosti to není nic nového - jsou to posbírané narativy New Age z 90-tých. My, kteří jsme tím prošli už víme, jak duchaprázdné jsou tyto fráze. Je to duchovno pro naivní začátečníky, kteří si chtějí nechat lechtat uši líbivými slovy.

Určité rozčarování z této knihy na mě padlo z toho, že není moc praktická. Rozhodně bych ji nepovažoval za „příručku pro hospodské hráče“. Pominu první půlku, která je beletristická a příliš osobní, aby se dala nějak hodnotit.
Autor se bezpochyby vzdělal v hudební teorii velice podrobně, na trampského (nebo folkového) hráče neobvykle slušně. A protože je to člověk z praxe, očekával bych jiný než tento vědátorský přístup k výkladu různých hudebních složitostí. Praxe právě ukazuje, že definice a přísná hudební pravidla zde moc nefungují. Týká se to především harmonizace melodií. Neměla by vznikat představa, že když se naučíme pravidla, budeme umět harmonizovat. Často je to vidět v různých zpěvnících (zejm. lidových písní), že autoři postrádají cit pro harmonii a že bezmyšlenkovitým uplatňováním těchto pravidel písni spíš ubližují. Představa, že když v závěru na dominantě nepoužiju sedmičku, bude závěr „méně přesvědčivý“, je klam.
Každá píseň je jiná a proto pravidla nelze uplatňovat šablonovitě a plošně. Raději bych ukazoval na jednotlivých písních, jak jsou harmonizovány a tak ozřejmil, jaké možnosti existují. Teoretické výklady a vymyšlené příklady v praxi nepomůžou.

Pokud jde o přílohu s akordy...působí na mě nepřehledně a nečitelně pro mrňavé písmo.
Praxí prověřené mi akordy nepřipadají, jelikož některé hmaty, které běžně používám, jsem tu nenašel. Chybí důležité Dsus2, Cadd9, G9b, dále E9, A9, Hm7/5b jsou zvukově neuspokojivé. Chybí také akordy s jiným basem než základním (D9/F#, C/E, G/H).
U zmenšených a zvětšených akordů je důležité uvést, že to, co hmaty se stejnými tóny odlišuje (správné uvedení názvu) je základní basový tón.

Kapitola „Akordy z hlediska struktury“ připomíná spíš učebnici jazzové harmonie. Opravdu si nedovedu představit, že by toto nějaký „hospodský“ hráč studoval…Autor zde předkládá akordy, které se v běžné hudbě (mimo jazz) prakticky nepoužívají.

Každá výuka by měla stát a padat s touto otázkou: Jak můžu tuto informaci využít v praxi? Pokud nevím, je jasné, že je informace odsouzena do hlubin zapomnění. Známe to moc dobře ze základních i dalších škol. Pokud si učitel tuto otázku neklade a neukazuje praktické použití, není to dle mého dobrý učitel.

19.09.2024

Poněkud nezáživný výčet velkého množství dat, o samotné hudbě se toho moc nedozvíme. Např. o tom, jaká je hudba v regionech, jak se projevuje a odlišuje od ostatních regionů.

28.08.2024

Nebyl jsem úplně spokojen s výběrem písní. Jsou to často zapomenuté popěvky, které se dnes mimo badatelskou činnost nezpívají. Pokud jsem to pochopil, mustr měl být o písních, které nějak reflektovaly významné dějinné události (i na Moravě…). Vzpomněl bych si na jiné, které to dle mého splňují: Prušák, prušák, Kanonýr Jabůrek (Prusko-rakouská válka), Ta mutěnská silnica (bitva u Slavkova), Za císaře pána (I.světová), Na kraj Ameriky (vystěhovalecké vlny v 19.-20. stol.), Markytánka (začátek II.Světové).
O samotných písních se toho příliš nedovíme, zato nám zamotají hlavu spletitosti a zvraty třicetileté války.

12.07.2024

Melodie nezajímavé – často takové, které jsou dnes přetaveny ve známé lidovky, ale už s nepatrnými změnami. Říkadla a popěvky také spíš úrovně podprůměrné. Ne všechno „lidové“ musí být značkou kvality!

11.06.2024

Kultivovaně popsané události - nemám důvod nevěřit.

04.06.2024

Co mi na této knize vadilo, nebyla fakta, kterým jsem většinou věřil, ale styl psaní. Pan autor je odkojený bulvárem, ale tady se snaží o literární formu, což je spíš na škodu. Mnohem víc by se mi to líbilo, kdyby to bylo celé koncipováno jako výpověď paní Goldy-Zlaty. To neustálé přeskakování a citace mě spíš obtěžovalo. Některé rádoby vzletné formulace mě také neseděly.

24.05.2024