láskyplnáTerez komentáře u knih

Piercing pro mě nakonec představoval zklamání, neboť anotace nedostála svým slibům. Ve výsledku se to, na co ona sama láká, odehrálo na posledních deseti stranách.

Domnívám se, že hlavním poselstvím knihy bylo ukázat, jak může během let vyplout na povrch trauma z dětství, co všechno dokáže absence lásky ze strany rodičů směrem k dětem. To bylo zpracováno, dle mého, velmi dobře; sledujeme myšlenkové postavy obou postav, jimž bylo v dětství určitým způsobem rodiči ublíženo, spolu s postavami na ta traumata postupně přicházíme, začíná nám dávat smysl, proč se teďka v dospělosti chovají tak, jak se chovají, proč myslí tak, jak myslí, proč se živí tím, čím se živí.

Ocenit musím i tempo a celkovou psychopatickou atmosféru, nicméně jak jsem již psala, hlavním kamenem úrazu budou mylná očekávání. Možná jsem jen zvracená, ale těšila jsem se na větší psycho; dva psychopati na jednom místě, jeden s úmyslem toho druhého zavraždit brutálním způsobem, druhý se sebevražednými sklony.

Pokud chcete sáhnout po něčem krátkém, psychologickém a z jiného kulturního prostředí (Japonsko), sáhněte klidně po Piercingu, jen si, raději, nedělejte velká očekávání.

4 21.12.2023

Četla jsem podruhé a jsem tomu ráda. Nahlížím na to drama jinak, než když jsem to dočetla prvně před nějakými dvěma lety.

Hned na začátku mě zaujalo to, že když se referuje o sousedkách coby vedlejších postavách, tak u jedné je prozrazeno jméno (je to běloška), zatímco u druhé ne (je to černoška) a je oslovována svou rasou. Možná uniklo něco mně, ale nemohla jsem se ubránit myšlence, jestli to není do hry implicitně vložený detail, jenž ilustruje společenské klima v USA té doby.

Co se Blanche týče, musím říct, že jsem se do ní dokázala mnohem lépe vžít nežli před těmi dvěma lety. Její životní příběh bych orámovala názvem jedné z nejznámějších Kunderových knih. Na konci mi bylo tak nějak smutno.

V příštím roce se chci na Williamse zaměřit víc, jelikož věřím, že toho má hodně co nabídnout.

5 21.12.2023

Vcelku příjemná hra s decentním humorem, u níž jsem si kladla otázku, zdali se v případě Moliéra jedná spíše o satiru/parodii, nebo o věrný obraz doby, v níž žil.
Vím, jak se věci měly, jaké měla žena místo ve společnosti a rodině, spíš mě zajímá vyloženě to, jak to měl samotný Moliér.

21.12.2023

Nevím, jestli je dobře, že píšu o svých pocitech bezprostředně po dočtení. Tohle je zrovna jedna z těch knih, která v člověku dlouho rezonuje.

Absolutně nepobírám, jak mohl tohle někdo někdy vystavět, propojit, napsat. Co k tomu dodat, Čapek byl génius - mistrný spisovatel, mimo to je třeba vyzdvihnout i jeho schopnost číst v lidech.

Obyčejný život musím nějak vstřebat, už teď vím, že mi to nějakou dobu potrvá.

5 22.04.2023

Tento (ne)příběh mě dost zaujal. Jak po stránce formální, tak i obsahové. Je to něco svým způsobem dost jedinečného. Na vulgární jazyk jsem si chvilku zvykala, ale rozhodně chápu volbu oněch jazykových prostředků. Krátké věty tvořily dynamičnost, to se mi velmi líbilo. Hlavní hrdina vzbuzuje ve čtenáři dojem siláka, vojáka, který se chrání ocelovým štítem. Vyzdvihuje důležitost fyzické síly, ospravedlňuje násilí. Považuje za slabinu projevit emoce. Ve skutečnosti ale pomaloučku odhaluje, že vevnitř zas tak silný není. Ale chce být. A chce být vojákem. Ba dokonce vojevůdcem. Chce být tím, kdo nastolí řád a sjedná pořádek. Protože to jest základ všeho. Je zajímavé nahlédnout do nitra někoho takového. Někoho, koho zdeformovala rázná výchova. Někoho, kdo je dočista ztracen. Ztracen v lese stejně jako jeho rodiče.

8 28.10.2022

Tohle bylo jedním slovem skvělé. Než jsem začala číst, nevěděla jsem, do čeho jdu. Neměla jsem sebemenší tušení, co v sobě ona útlá knížečka ukrývá. Autor mě svým umem psát vtáhl již na první stránce. Způsob, jakým formuloval fakta, občas surový, sem tam ironický, jest famózní. O většině věcí, o kterých píše, jsem věděla, i tak jako by mi přišlo, že jsem se toho dozvěděla mnoho nového. Je to nejspíš tím, jak se Ouředník na různé situace kouká z různých úhlů pohledu. Velmi obohacující čtivo.

V posledním roce jsem si velmi oblíbila dramata, troufám si říct, že mi jich prošlo rukama poměrně hodně, a s klidným svědomím mohu podotknout, že Bílá nemoc je jedním z těch dramat, která jsou vážně kvalitní a na světové úrovni.

Karel Čapek byl génius s velkým literárním záběrem a Bílá nemoc není výjimkou skvělého díla z jeho pera. Je velmi nadčasové, alegorické, skrývá plno symbolů, které člověku dojdou jen za předpokladu, že je obeznámen s událostmi 20. století.

Mimo obsah je drama velmi čtivé, živé dialogy umožňují poznat pravé charaktery postav, což pro divadelní hru nebývá až tolik příznačné.

Absurdnímu dramatu zatím příliš neholduju, třebaže jsem tolik děl nečetla, mám tendenci v něm hledat smysl, ale Audience je jedno z dramat tohoto typu, které mám opravdu moc ráda. Četla jsem jej již potřetí a rozhodně ne naposled! Na několika málo stranách zvládl Havel bravurně navodit patřičnou atmosféru, která jen podtrhla můj dojem z oné aktovky.

Rozhodně se chystám i na jiná jeho dramata, nejen ta absurdní.

5 16.12.2021

Krásná povídka od mého oblíbeného autora, doplněna o úžasné ilustrace Adolfa Borna. Nepostrádá humor, pointu ani děj, třebaže má pouze necelých 50 stránek.

1 16.12.2021

Byť se mi předchozí díly líbily, tohle byla naprostá katastrofa. Bez nápadu, bez zápletky. Bylo to nehorázně ploché a nevýrazné. V tomhle díle se Nikki a její kamarádky chovaly opravdu jako slepice. Za mě maximálně půl hvězdičky za to, že to byla kdysi má oblíbená série.

Opravdu bomba! Je tam TOLIK detailů, které nebyly ve filmu. Především SPOŽÚS a příběh Bartyho Skrka ml. Díl jsem měla přečtený za týden a vzhledem k tomu, že má přes 500 stránek.. na mě nadprůměrný výkon!

Kdo mě sleduje na Youtube nebo na Instagramu tak ví, že mám strašně ráda Harryho Pottera. Pokaždé, když se začítám do příběhu, se přenesu do toho božského, tajuplného světa kouzel, horší pak je, když se vracím zpátky do reality a musím dělat běžné mudlovské práce a kouzla jsou na to příliš malá.


Teď konkrétně k prvnímu dílu. Jakožto film, jsem si ho vždycky pletla s dvojkou. Vůbec nevím proč, ale většinu scén z jedničky jsem si vsugerovávala do dvojky, například Chloupka nebo horského Trolla.

Jako díl, mi přijde ze všech nejslabší. Neříkám, že je špatný, to vůbec!

Celkově mi ta dějová linka ohledně kamene mudrců, přijde taká nejslabší. Vadí mi tam mnoho postav, jako třeba profesor učící obranu proti černé magii, profesor Quirrell. Nebo charakter Snapea. Hrůza.

Každý známe ten boží svět Harryho Pottera. Svět plný mocných kouzelníků a čarodějů. Každý, kdo jsme třeba pouze viděli film, hned jsme se chtěli vžít do role bradavických studentů. Chtěli jsme zažívat dobrodružství jako Golden trio. Chtěli jsme umět kouzlit.

Fakt zírá! Měla jsem trošku předsudky, ale o to více se mi to líbilo! Opravdu bomba! Zatím nejlepší knížka roku! :))

3 20.01.2017

Asi do stránky 130 jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Pak už se to pouze vleklo. Nedoporučuji.

Kniha se mi líbila, ale určitě se nerovná sérii.

Hodně jsem se knihy bála, přece jen, draci nejsou "ti mí oblíbení". Ani Eragona jsem nečetla. Tahle knížka se mi opravdu strašně líbila! Četla jsem ji na Silvestra, minulý rok a následně prvního dočetla! Opravdu, wow!

1 01.12.2016

I když je to kniha smutná, tak ji prostě miluji :)
Anne mi opravdu přirostla k srdci, a kdyby jsme se osobně znali, tak by jsme si určitě hodně rozuměli. Knize uděluji plný počet hvězd :-*

7 19.01.2016

Bylo to fakt super! :)

06.01.2016

Bylo to fakt super! :)

06.01.2016

Knihu jsme měli loni v povinné četbě a ... hrůza!!

1 06.01.2016