Lea komentáře u knih

Bohužel, tohle mi nesedlo. Ne že by kniha nebyla propracovaná, to tedy musím uznat, že autor nesešil horkou jehlou (nebo perem v tomto případě). Ale upřímně mě to moc nebavilo. Jak politikaření, tak upíři a jejich role v příběhu.

30.10.2016

Narazila jsem na knížku v levných knihách, když už jsem si myslela, že odejdu s prázdnou. Prodavačka nelhala. Knížka je skvělá, jestli se to tak dá k tomuhle tématu říct. Ironický, cynická, jak už bylo řečeno. Černý humor nebo spíš přístup, který si musí rodič osvojit, aby se nezbláznil. Je to syrové, ale prospěšnější čtení, než jak by to vyznělo, kdyby se autor chopit tématu v oblíbeném duchu patetického rozjímání.

23.11.2014

To je prostě knížka, kterou čtete, dokud nedojdou stránky. A každý večer se divíte, že i když jsme měli před spaním čas jen dvě hodinky, o kolik dál zase vsunujete záložku. I pro mě byl začátek nářez. Vůbec jsem nevěděla, o čem je řeč, kdo je kdo a o co ve Scionu vlastně jde. Popravdě mě přiměla k dalšímu čtení až anotace (kterou kvůli spoilerům poslední dobou hodně často u dobře hodnocených knih vynechávám). Nakonec jsem Kostičas s hrdostí dočetla bez slovníku pojmů. Neměla jsem ani nutkání dívat se na poslední stránky, jestli tam nějaký najdu. Celkově se mi příběh líbil, ale pár výhrad mám. Na čem ještě musí mladá autora zapracovat, jsou záporné postavy. Nedovedla jsem si příliš představit ucelený charakter Nashiry (no vlastně ani Jaxe). Jsou jako takové ty zlé královny z dílny Walta Disneye, tak jak si je pamatujeme z dětství. To znamená přímočaré zlo bez hlubší pointy. Další, co chtělo ještě vyladit, byl Paigein vztah ke Strážci. Chovala se spíš jako puberťák, kterému zakazují koukat na televizi, než dospělá holka, která měla už spoustu let na kahánku. Z mého pohledu bylo jasně vidět, jak moc už se Samantha na budoucnost se Strážcem těší, a proto musí tu skutečnost popírat evidentně strojeným způsobem. Když ale přestanu hanět, líbila se mi dějová linka s Nickem. Autorka si se mnou pěkně pohrála, až jsem si nebyla jistá, jestli zůstaneme u klišé, nebo mě čeká pěkně ledové rozuzlení. Nápad celkově hodnotím skvěle. Hodně poutavé čtení s minimem hluchých míst.

23.11.2014

Do knížky jsem se pustila hlavně kvůli zvěstem, které o ní šířila Jota. Ostatně i na obálce se píše, že fanoušci Hunger games nepřijdou zkrátka. A musím říct, jo, stálo to za to. Bezútěšná atmosféra světa sežehnutého radioaktivní bouří. Lidi a nelidi, kteří už dávno zapomněli na slušné vychování... Naproti tomu Dóm - ráj, který se pod nadýchanou mašlí stává neodvratně peklem. A spousta smrti na každém místě. Jen mi trochu překáželo, jak rychle dokázala Pressia najednou všem důvěřovat. Na to, jak dlouho přežívala díky nedůvěřování nikomu zvenčí, kývala na různé druhy koalic překvapivě rychle. Nemůžu nepochválit krásnou obálku, ta se doopravdy povedla. Ani mi nevadilo, že tentokrát se autorka nepřiklonila k ich-formě. Ačkoliv by to možná pomohlo čtenáři se lépe orientovat, když se rozhodla sledovat jen linie kladných postav, které příběh "táhnou". Co se týká již zmíněných Hunger games, zase tolik bych si nefandila. Je to něco úplně jiného - neříkám lepšího, nemůžu říct horší. Je to o gustu každého. O tom, co komu v postapo knihách sedí. Na další díl se těším.

19.10.2014

Tak tohle já můžu. Knížku jsem si vyhlídla už dávno, a teď je konečně za mnou a jako ztrátu času to rozhodně neberu. O čemž svědčí i fakt, že mě moc času nestála. Na začátku jsem měla problém si zvyknout na rychlé přeskakování v ději. Ne že by mi dělalo problém se zorientovat, co se kdy a kde děje. Spíš mě štvalo, jak málo se dozvídám o "teď" a už jsem zpátky v "tehdy" a řeší se nějaké uklízení v laboratořích, schůzky s psychologem a podobně. Ve výsledku tenhle autorčin tah považuju za bravurní - kdo by si neřekl: "Tak jo, ještě jednu dvě mikrokapitoly a pak už vážně spát."? V určitých chvílích jsem z knihy cítila silnou inspiraci Cestou od McCarthyho, ale co. Apokalypsa už je prostě taková a podobnostem se nevyhnete. Stejně tak bych mohla podezřívat autorku YA série Čistý, že si pár drobností vypůjčila zde a udělala z nich velkého tahouna vlastního příběhu. Pokud jde o zmiňované brutality, nepovažuju je za nějak výrazně za hranicí. Takový ten svět je a Adamsová navíc píše krvavé scény formou, která sama čtenáře navede do fáze fantazie, již je schopný strávit. Konec mě trochu zklamal, ale co se týče mého melancholického já, stejně celou dobu v podobné vyústění víceméně doufalo. Kéž vyjde další díl. Snad se tenhle příběh nepozastavil navždycky.

19.10.2014

Moc jsem tomu nedávala, ale nakonec musím uznat, že to zase tak špatné nebylo. Chystala jsem se na knihu dlouho především kvůli celkem kladným ohlasům. Téma se mi od začátku líbilo, je to zas trochu jiné oproti ostatním dystopiím. Ano, je to autorčina prvotina a poznat to jde snadno - přestože se snaží držet čtenáře v nejistotě, ke komu se nakonec ve vzniklém milostném trojúhelníku hlavní hrdinka přikloní, vše dopadá podle předpokladu. Víte to od prvního setkání. Každopádně mě si autorka udržela, až na pár zbytečně natažených pasáží jsem se nemohla odtrhnout. Bylo to jemné i děsivé, tohle čtu ráda.
Mimochodem, trošku mě mate jméno hlavní hrdinky zde v anotaci. V knížce, kterou jsem si koupila, se jmenovala Rein...(?)

27.04.2014

Abych pravdu řekla, ta ocenění úplně nechápu, nicméně po dočtení si u mě Green reputaci vylepšil. Čte se to lehko a rychle, sem tam se objeví vtipná vložka, často jde o humor, který každému úsměv na rtech vytvořit nedokáže. Zkrátka je to o povaze a emoční rovině čtenáře. Čekala jsem hlubší myšlenku, co se týče Císařského neduhu, a dala se využít. Líbily se mi občasné filosofické debaty a náhled do světa rakoviny očima těch opravdu statečných. Poslední stránky mě každopádně zasáhly. Dost jsem se zaměřila na Hazel, což u mě osobně nahrálo v autorův prospěch. Jestli bych knížku doporučila dalším? Rozhodně. Patří v přeplněných regálech knihkupectví k těm potřebnějším.

22.07.2013

Tři z autorek znám jen letem světem, takže se zaměřím na povídku, která dala název celé povídkové knize. Povídka bude na každého působit jinak. Kdo Laurell zná, ví, co v desátém dílu Anity Blake (čímž vlastně tenhle úryvek je) čekat. Kdo nezná, jeho nadšení se bude odvíjet od jediné věci, a to - jak se staví k S/M praktikám. Pokud jim nemůže přijít ani na jméno, špatně. Pokud má z černých pokojů s nástroji k mučení a řetězi chřestícími nad postelí husí kůži a svíravý pocit v žaludku, dobře. Pokud se mu zvrácená strana sexuálních praktik líbí, výborně. K tomu všemu trocha nadpřirozeného "nepohlavního" milování ústřední trojice, a povídka skutečně dostojí svému názvu. Narozdíl od povídky "Dívka, která byla okouzlena smrtí" (Česky oficiálně nevyšla.), která se zasazením řadí mezi díly Modrý měsíc a Obsidiánový motýl, tahle povídka má skutečný děj a dokonce jakési nečekané rozuzlení. Forma výňatků z románové formy autorce rozhodně svědčí, jen nevím, jaký smysl mělo tenhle útržek z desátého dílu vydávat v letech, kdy se u nás Anita sotva dostávala na literární scénu.

22.08.2012

Nejslabší díl, čtení mi neutíkalo, zápletka byla jasná od začátku, konec dopadl přesně jak se dalo čekat. Oproti předchozím dílům dle mě slabší chvilka autorky :) Dávám tři a půl hvězdy a těším se čím překvapí příště.

13.04.2012

Já s názorem bend-ik nemůžu souhlasit. Ani ne tak s tím, co píše o této knize. Jsem asi v podobném věku a tohle pro mě není. Jde o to škatulkování. Fantasy je přece žánr jako každý jiný. Mládež buď sáhne po něm, nebo si vybere knížku ze života. O tom to je :) Ono těch knih o realitě je na trhu taky obrovské množství, jen to chce sáhnout do regálu vedle. Řekla bych, že s upíry a nadpřirozenem se to ani nedá srovnat, i když se teď takových románků vyrojilo dost.

Knížka nebyla špatná, ale chuť i poněkud zkazila nevkusná propaganda samotné autorky. Jasně, autor se musí ohánět, aby českou knihu udal. Doporučit ano. Upozornit - proč ne? Ale sebechvála mi tu vážně smrdí.

01.03.2012

Knížka tak rozmanitá, že si v ní najde tu svou povídku asi každý. Autor sice vystihuje absurdnosti každodenního života, ale občas mi připadá, že neví, co si s nimi vzápětí počít. Moc knih v podobném stylu načteno nemám, a proto nechci ostře kritizovat, ale u spousty povídek mi chybělo rozuzlení, protože autor těsně před ním povídku uzavřel. Bez toho mi připadaly některé kousky úplně o ničem. Zvlášť ke konci - jako by autor jen plkal o ničem, aby se přiblížil sto padesáté stránce a mohl skončit. Jindy jsem se ale zasmála. Povídka o křížovkářích je nepřekonatelná! Povídky na sebe až na výjimky vůbec nenavazují, a tak není při čtení na škodu, že se některé povedly a jiné už míň. Jak už jsem psala, každý si najde tu svou, i kdyby byla jen jedna či dvě.

02.02.2012

To jsem taky kdysi četla. V mladé době telenovel. O čem to bylo? Asi jako vždycky :))

26.01.2012

Esmeraldu jsem kdysi četla. Je to vůbec možné? :))

26.01.2012

Příběhy Shiloha jsem jako malá hltala :)

16.12.2011

O hvězdičku méně než první dva díly. Ale stejně se těším na další, určitě se děj zase pořádně rozeběhne. Darren Shan je návyková oddychovka.

26.09.2011

Jako malá jsem četla snad všechny díly. Pro holky do patnácti let se vztahem ke koním určitě pěkné čtení.

07.09.2011

První horor mého dětství. Docela ráda bych to zas dostala do ruky, abych zjistila, co mě na tom tak nadchlo. Pamatuju si jen zelenou Kawasaki Ninja a to, jak Tina do detailu popisovala každé svoje oblečení. Telecí léta :)

05.09.2011

Právě čtu. Čekám, co se z toho vyvrbí. Myšlenka je to zajímavá, ale na bestseller je to zatím pořád trochu nuda. Připadá mi to takové neživé.

30.08.2011

Souhlas. Jako opakování řecké mytologie to rozhodně není k zahození. Ale četla jsem, že Percyho Jacksona kupují maminky dětem, a pak ho jako první zhltnou samy. No proč ne? Moc se mi taky zalíbily názvy kapitol - Riordan mě vždycky dostal. Bestseller to ale pro mě není, už jsem asi vyrostla.

26.08.2011