led_darkshiner komentáře u knih

Částečně souhlasím s "asakz", ale na druhou stranu musím vyzdvihnout druhou věc. Rudolf Steiner se snažil popsat proces, který probíhá v pozadí celého zasvěcení. Ti co si ním prošli, či četli nějakou teorii, přesně ví a chytnou se. Čili ať má "Brána zasvěcení" jakýkoli rozměr, následuje jednak boj živlů a jednak rozhodnutí, zda je zasvěcený hoden. Přesně na tuto věc upozorňuji už léta a vždy mi to bylo vyvraceno. Proto dávám panu Steinerovi za pravdu a plný respekt k ....., což je nejdůležitější postava v celém zasvěcení.

1 28.12.2023

Souhlasím tu asi se všemi, že jsou trošku zklamáni třetím dílem, ale já se na to díval i z jiných úhlu pohledu. J. R. R. Tolkien byl ovlivněn II. světovou válkou a co se zrodilo? Tento třetí díl vznikl ve vládě chaosu a Covidu k tomu. Když se na to podívám, vychází mi přesně tohle. Čekal jsem po konci druhého příběhu od "Nasteray" větší kult. Možná to doposud nebylo odkryto, ale jakoby mi tam pořád něco chybělo. Nad "Ilan" visí ještě pár otazníku, ale jestliže se příběh opře o něco podstatného, stane se kultem. Teď asi jen pár postřehu. Pětadvacítka se musela nějak rozpadnout a přes trošku zdlouhavé čtení to čtenáři muselo bez nějakého vysvětlování dojít. "Buni" zaujímá téměř tarotovou kartu "blázna" čili nulovou kartu a to konec a nový začátek. Čtvrtý díl bude(pevně doufám) trošku jiný a třeba nabere trošku jiné obrátky. Hodnotit prozatím nebudu, protože dva zbývající díly mohou vše obrátit...

Zajímavý proud myšlenek, názorů a citoslovcí. Pokud bych měl hodnotit hlavní hrdinku, někde ani nenacházím slov, ale nikdo z nás nemůže vědět co nám život nadělí. V knize je napsáno, že vznikla za pomocí skladby Michaela Nymana - Time Lapse a funkce replay. Já jí přečetl za pomocí radia Chill na VR Rádiu v Androidu. Nějak až teď vidím, že se ty síly s "Chill outem" vyrovnávají a člověk se dokáže i něčemu dobře zasmát. Na prvotinu bych řekl "Dobře tam...". Ale pozor je to stream(kniha), proto jedním hltem nejlépe.

1 12.01.2021

Souhlasím tu s někým, že kniha nebyla jednoduchá na zamyšlení. Pro mě to bylo hned několik bodů. V roce 1999 jsem se téměř rok pohyboval na Floridě v kruhu utečenců z bývalého Sovětského svazu. Jeden zkrachovalý důstojník mi na středečních setkáních říkával: "Ty očen charošij malčik...". Vždy jsem se tomu usmál, teď zřejmě nastal čas na správný mráz po zádech. Také jsem pochopil, že i s nynějším Ruskem se nevyjednává. Né z pohledu nepřátelství či nějakého pocitu zadostiučinění, ale z pohledu jedinečné možné formy pokračování spolupráce a to je vyjednávat formou nevyjednávaní. Měl jsem na důvod Sovětské vojenské intervence svůj názor a těší mě, že tento názor sdílel v knize i autor. Řekl bych jako nepolitik, že šlo o politické objasnění činu, čehož jsem já schopen nebyl a nikdy nebudu. V srpnu jsem v rádiu zaslechl zmínku o knize z úst nějakého politika, který konstatoval, že se některé věci opakují. Možná za pár let pochopíme nástup k moci(a touhu po moci) v měřítku Gustav Husák==Andrej Babiš. O 68´jsem měl nejasné závěry, ale kombinace "Mráz přichází z Kremlu" a týdeníku Respekt mi pomohla závěr jak mediálně, tak politicky objasnit. A završím to slovy autora předmluvy(Petra Pitharta): "Letošní osmičkový rok není důvodem k oslavám, ale zamyšlením nad věcmi, které se už staly."

1 21.10.2018

Trošku jsem čekal kultovní knihu, ale někdo už Millmana předběhl. Přesto, má ten příběh své kouzlo. Přesně takový příběh má ve svém repertoáru i jiný autor a kupodivu se k němu nehlásí. Ale na druhou stranu, přestože spoustu věcí zatajil, svou kultovní knihu má. Jenže my své učitele nemusíme mít fyzicky. Někdo se tu zmínil, že si nechce odříkat jídlo, sex a jiné. Dobře, ale na to, na co si člověk šáhne, ho donutí či přiměje udělat mnohem více, než jen například odmítnout maso. Ve finále to není jen odmítnutí masa, je to duchovní průprava. Apropo, jestliže je dotyčná osoba dostatečně silná, zvládne to i s masem. Pouze na samém začátku jsme všichni tááááákhle malincí. Kniha může být perfektní vodídko k tomu jak se vypracovat, ale nikdy nebude námi vloženou pílí něčeho dosáhnout. Zakončím to radou, kterou dávám všem: "Zastavte myšlenku a potom se uvidí..."

1 09.07.2016

5 bodů dávám za perfektní uvedení do místa a děje(možná se mýlím, ale zrovna toto mi sedlo). Teď si říkám, že je vlastně konec. Vůbec mě nenapadlo, jak by to mohlo být dál. Jenže na mě byl ten konec moc happy. Jako by se honem vyčistilo pole. Pro mě tam bylo více hlavních hrdinů, né jen dva a šmitec. Tamaru měl dobré schopnosti, ale to neměl ani jeden problém? Umírali lidé a policie byla kde? Kam zmizela Fukaeri? Dobře zřejmě jak bylo v knize řečeno, tvá úloha skončila a už tě není třeba...Těch otázek je více, ale jak jsem se dočetl v dodatku, pan Murakami to prostě jen tak napsal...čili nezbývá nic jiného než si odpovědět sám. Hodili by se k tomuto dílu nedokončené příběhy. Třeba zrovna ta Fukaeri.

1 28.08.2014

Kniha mě velice nadchla. Viděl jsem tu několik připomínek na korektůru. Mě až tolik nevadila.

Velice pěkně popsaná forma spojení dvou světů... čekám na třetí díl!

1 10.07.2013

Po přečtení všech názorů mě napadá už jen jeden dodatek. Tyto věci, jako jsou koncentrační tábory či 2. světová válka by jsme si měli připomínat už jen jako příklad toho, co může nastat. Souhlasím, že autorka dost ubrala a možná nepopisovala celou situaci v Buchenwaldu, ale přeci jen šlo o osudy třech lidí. A já v díle druhém opět našel to, co jsem hledal(na závěr před bránou samotnou). Na konci popisuje autorka scény z dokumentu natočeného americkou armádou(je dostupný na internetu). Podle mě je to autentické, ale do knihy dost laciné. Přeci jen ten konec mohl být rozepsán trošku lépe.

14.06.2024

V mé knihovničce se nastřádalo asi 9 knih se stejnou tematikou. Druhá světová válka, příběhy založené na pravdě a částečně osudy židovského národa. Tak je to vlastně pro mě díl první. Ta kniha měla v sobě něco, co jsem trošku očekával(během vítání britských vojáku v přístavu). K samotnému příběhu není co dodat, ale je pěkně napsaný a zároveň popisuje ostrov Jersey jež byl takřka bokem od veškerého dění války. Nevím co se mnou provedou další knihy, ale tato má kousek kruté pravdy, kterou si v dnešní době takřka neuvědomujeme a spousta nepoučitelných nadšenců zapomnělo(tři generace jsou tři generace), co dokáže nadělat taková válka a čeho by jsme si měli vážit..

06.06.2024

U Murakamiho to je jedna z mých posledních knih, které jsem nečetl. A znovu se potvrdilo, že na nedokončené příběhy(Haidu, Sara), musí dotyčný znát dosavadní tvorbu. Někde jsem se dočetl, že kniha zavání americkým stylem(moc pocukrovaná) a opravdu to tak i vyznělo. Čtenář si může vybrat, hledat zlého ducha, či nehledat. To předchozí dílo nenabízí(1Q84). Trošku mi připadá, že autor hodil zpátečku, což ostatně také není na škodu. Jen pevně doufám, že tím imaginární světy neztratí na síle a vrátí se v plné zbroji...

23.09.2020

Moc hezky zpracovaná fantazie...taková cesta do neznáma a kdo pochopí možná ještě více...

25.12.2013

Spoustu věcí jsem už věděl díky Františku Bardonovi a Rudolfu Steinerovi. Přesto se kniha pohybuje po těch "nižších rovinách" nadzemské sféry. Autor Barry Eaton má zajímavý pohled na Akášické principy. Celkově to pěkné popsal pro lidi a trošku mě trápí, že až pohádkově..., ale beru, lidé tomu musí rozumět!

01.10.2013