Ledai komentáře u knih
Nejde o příběh,který vás má pohltit. Nejde o příběh,který se před vámi rozvine a bude gradovat. Historie Titanicu je známá všem. Tohle je nový pohled na tragédii, pohled přeživší a pohled zachránce. Nejsou nutné hluboké sondy do duší postav,jak by někomu mohlo chybět. Jde o syrový pravdivý příběh, o nutnost uvědomění si dopadu celé tragédie na duši člověka, jde o lidskost. Nemá to být vrcholné dílo,ale jde spíš o snahu být chvíli v kůži Kate nebo Artura, vidět to celé jejich očima. A to se povedlo
Velmi silné a vzhledem k okolnostem je v knize velká dávka ironie. Život ti do cesty hodí vidle,když už si myslíš,že jsi z toho venku a chceš začít žít. Několikrát jsem přestala číst,nadechla se a jen si řekla "Ach, Matthew...". Povzdech nad těžkostí života,povzdech nad tím,jak už od začátku bylo všechno špatně. Myslím, že je nutné knihu správně pochopit. Nejde jen o obraz feťáka ve spojení se známou osobou. Názor ať si každý udělá sám,ale teprve potom,co se ponoří do hlubin sebe sama. Povrchnost tady nemá místo.
Za mě ne, příliš rozvláčné, hutné, jako deka přes hlavu. Dočetla jsem do poloviny a vzdala to. Hlavní hrdinové,až na pár akci, pouze jedou někam hledat někoho. Možná na ni pro mě nebyla vhodná doba,ale určitě své nadšence si najde
Myšlenka skvělá,ale.... To musely všechny klíčové události proběhnout lusknutim prstu,jen tak mimochodem? Kniha mě začala bavit až v Ledozemí, jinak za mě ploché,nešlo se mi ponořit,nevtáhla mě do děje. Škoda, potenciál obrovský.
Nikdynoc mě bavila, mám ráda tlusté knihy,tak jsem si řekla,že to zkusím. Uff, trápila jsem se téměř 400 stran a prostě to nešlo. Myšlenka skvělá, styl psaní mi vůbec nesedl, působilo to na mě utahaně a žádné výkyvy nadšení se u mě neděly. Děj se za mě táhne na jedné lince,sem tam trochu nahoru a dolů,ale jinak žádná hitparáda. Věřím,že své nadšence si dílo najde a jsem ráda,že jsem tomu dala šanci.