Legendre komentáře u knih

Jen o trochu sofistikovanější budovatelská poezie. Přesto pár veršů (které neoslavují soudruhy, lid a podobný nesmysly) stojí za pozornost:

"Sbohem smutku
Jsi vepsán v linkách stropu
Jsi vepsán v očích jež miluji"

Nebo

"Ženo s kterou jsem žil
Ženo s kterou žiji
Ženo s níž budu žít
Vždy stejná
...
A černé punčochy
Důvody důkazy
Vidět tě zcela nahou
Čistá nahoto šperku všech šperků"

Mnohem lepší než ty komoušský bláboly.

1 21.10.2020

Krásná kniha z mé oblíbené dětské edice, bohužel ale těžce poznamenaná dobou vzniku (minimálně vydání z roku 1992). Na jedné straně se autoři až komicky neprofesionálně a s postupem stránek stále otravněji vymezují vůči komunismu, nezbavili se u toho ovšem myšlení doby minulého režimu, což se nejvíc projevuje v jakýchkoli zmínkách o sudetských Němcích, Habsburcích nebo zločinech první republiky, jako byla pozemková reforma. Škoda. Další díly této řady už jsou naštěstí o dost lepší.

18.03.2022

Najděte si definici žánru trash a máte Loď s otroky vystiženou líp, než zvládne jakýkoli komentář.

Je to totiž strašná pitomost. Klímovi se musí nechat jedno - umí psát, takže i tahle kniha je velmi čtivá (a za to ta jedna hvězda), ale obsahově to je... škoda mluvit. Jak napsal kolega v komentáři vedle, naprosto evidentně to je příběh, který by si autor přál prožít, takže je tam plno autobiografických prvků i postav založených na reálných lidech, které fakt není těžké rozklíčovat (Vladimír Železný, Jan Vávra, Radek John, abych se držel jenom Novy), a pak plno nesmyslů. Třeba to, jaký by chtěl být Klíma kanec, co sbalí každou, na kterou si vzpomene, střídá to z postele do postele... je těžké se nesmát už jen z toho popisu v knize, tím spíš, když si pak člověk v hrdinovi představí zrovna Klímu (moje nejoblíbenější kravina je asi ta, když reportér líčí, jak šel na rozhovor s jistou soudkyní, samozřejmě hned došlo na sex, pak to dělali přímo na lavici obžalovaných, načež je vyrušila jiná soudkyně, která se k nim hned přidala.... jasněěěě, Pepíku, proboha nekoukej na to threesome porno tolik).

Ani nemluvím o překombinovaných konspiracích, ději, nerealistické motivaci jednotlivých postav a podobně. Hledání senzací v sexu, akčním ději, spiknutích.

Trash.

04.10.2020

Spíš soubor postřehů z Mexika než souvislý text a spíš zachycení jednotlivých okamžiků, dojmů, vůní, světel a vjemů, než že by šlo nějakou vysokou literaturu.

Zkraje jsem se vůbec nemohl chytit, teprve druhá půlka s drogovými vizemi a sjetými stavy mi přišla zajímavější. Když Ferlinghetti popisuje zkouření ze špatný trávy, vybavil se mi vlastní totožný zážitek, který popsal naprosto skvěle a výstižně.

Jenže už mi není dvacet, abych hltal beatnickou literaturu (byť, já to přece vím, Ferlinghetti se sám k beatnikům nikdy nepočítal, měl se spíš za bohéma). A už vůbec necítím souznění s obdivovanými levicovými revolucionáři a naštvání na tu hroznou zlou Ameriku a všechny ty agenty v žoldu CIA. Mnohem víc mě zaujal jiný úryvek, mnohem aktuálnější:

"... žádný celníci, žádný války, žádný ochranný tarify, žádný pasy, žádný imigrační a přistěhovalecký dokumenty, žádný z těch starejch ochrannejch bariér ochraňují každýho před každým, nakonec by i oceány vyschly a nenechaly nám jinou možnost než přijmout indiány za svý bratry a celá země by byla jeden velkej kontinent a v něm by nakonec konečně všechny barvy pleti splynuly v jednu pleť a jeden jazyk. K tomu nám zbejvá ještě 5000 let, i když jsme promrhali skoro 2000 let špatným směrem... ze všech národních vlajek by se udělaly plínky nebo obvazy a používaly se v porodnicích, kde by se rodila jenom nová generace dětí jen a pouze smíšenejch barev a ras..."

A mě nějak nenapadá důvod, proč ne.

03.10.2020