Lemurka komentáře u knih
Kniha mohla mít min. o 100 stran méně. Jelikož to není moje první kniha od autora, čekala jsem více, četla jsem lepší. První půlka mě nebavila, i mě vadilo chování Vivien. Knihu jsem už chtěla odložit, ale nakonec jsem dočetla. Za pár dní už nebudu vědět, o čem byla ...
Krásný příběh, moc se mi to líbilo. Mám ráda prostředí Nového Zélandu, tak ani tato kniha mě nezklamala. Zajímavé číst o úplném začátku osidlování ... Ještě že jsem si půjčila všechny 3 díly, už čtu další.
Zajímavé téma, prostředí. Ale většina knihy mě spíš nudila, dočetla jsem spíše ze zvědavosti, jak to skončí. Styl psaní autora mi příliš nesedí.
Kniha se mi moc líbila, neotřelý příběh, zajímavé prostředí. Děj jsem značně prožívala a nemohla se dočkat konce, jak to vlastně dopadne. Sama mám malé děti (holku ve věku Lucy), chápala jsem chování obou žen, jejich mateřskou lásku, ale i jak se musela cítit malá Lucy.
Na konci jsem si pobrečela tak, jak se mi to snad u žádné jiné knihy nestalo, tak mě to dojalo.
Dávám jen 4 hvězdy, děj mi přišel lehce utahaný, začátek nudný.
Kniha mě zklamala, zajímavé téma (tak jako vždy od JP). Místy mě nebavila, matka Sára mi přišla děsně nesympatická, celé mi to připadalo přitažené za vlasy, hraní na city ... Více jsem soucítila s Annou než se Sárou.
Radši bych ani nedočetla, protože ten konec mě totálně naštval. jako by se autorka sama nemohla rozhodnout ... Neudělalo to se mnou vůbec nic, krom toho naštvání.
Jedna z nejslabších knih od autorky, a to mám její knihy ráda.
Krásný, smutný, dojemný příběh napsaný čtivě. Díky učitelce dostala Sheila šanci na normální život. Kéž by takových učitelů bylo více. Vždy je mi smutno z toho, když vidím, jak některé děti vyrůstají v takových otřesných podmínkách, není divu, že jsou pak takové ... Jak velký vliv na děti má láska, pozornost, trpělivost, věnování času..
Zkusím i jé knihy od autorky.
Číst se to sice dalo, jen to bylo hodně slabé. Jednoduchý námět a předvídatelný konec, děj o ničem. Od Sandry bych čekala něco lepšího.
První půlka se mi líbila více, romantika sedí k autorovi mnohem víc než detektivní zápletka, která byla průměrná, natahovaná. Spousta věcí se tam opakovala.
Pěkný příběh a prostředí ranče, odpočinkové čtení. Vyprávění o Irovi a Ruth mě tolik nebavilo, ale nakonec to do sebe všechno hezky zapadlo. Sparks nezklamal.
Zajímavé téma, ale za mě nuda, příliš natahované, ani jsem nedočetla. Rovněž jsem se ztrácela v množství jmen.
Kniha mi připomínala Zkryté zlo, především pasáže ze srubu. Jinak se četla dobře, druhá půlka téměř jedním dechem, zajímavé rozuzlení.
Po 90 stranách jsem knihu odložila, vůbec mě to nezaujalo, ani nelíbil styl psaní. Ada mi byla nesympatická, a jak bude pokračovat její příběh mi už bylo lhostejné.
Moc příjemné, oddychové čtění. Knížky od této autorky jsou čtivé, zajímavé příběhy z prostředí Nového Zélandu.
Mě se kniha líbila. Četla se dobře, byla napínavá až do konce, místy to sice bylo přehnané a překombinované, ale nevadilo mi to. Určitě si od autora ještě něco přečtu.
Mě kniha neoslovila, nevyhovoval mi styl vyprávění. Od druhé kapitoli jsem se začala ztrácet v postavách (vlastně jen podrobněji popisovala, co už bylo řečeno v té první). Asi po 50 stranách jsem knihu odložila, neměla jsem chuť pokračovat dál.
Nerozumim tak vysokému hodnocení, čekala jsem příbeh co mě strhne a nepustí... Dočkala jsem se podprůměrného románku, sotva jsem překousala 150 stránek, během kterých se skoro nic nedělo, stále se opakují děj, věty, zbytečně natahované.. Za mě nuda.
Dost roztahaná kniha, místy nudná. Aspon ten konec to zachránil ... Líbilo se mi vykreslení vztahu otce k dětem.
Má třetí kniha od Jodi a považuji ji za nejslabší. Těžké téma, příběh se mi líbil, ale vadilo mi stále se opakující projevy Aspergova syndromu. Kniha by se tím dala zkrátit o třetinu a byla by čtivější. Konec byl o ničem.
Prvních 150 stránek mě nudilo, už jsem myslela, že nedočtu. Pak se to sice rozjelo, ale bylo to celé takové chaotické a překombinované. Konec šokoval, ale já si přišla podvedená.
Triologie mnohem lepší.