LenaWirus komentáře u knih
Přiznám se, že jsem zklamaná. Mám tohoto autora ráda, navíc jeho poslední kniha Zimní zámek byla naprosto dokonalá. Zřejmě pro mě nastavil příliš vysokou laťku. Čekala jsem romantiku, které zde zase tolik nebylo, místo toho byla kniha plná temnoty a teroru. Nelituji, že jsem si ji přečetla, znovu bych se k ní ale určitě nevracela.
Druhý díl mě bavil ještě o trochu více než ten první. Vztah Demelzy a Rosse se prohlubuje a je mu věnováno více času. Poldarkovy stihne několik nepřízní osudu a jsem zvědavá, jak se jejich příběh bude dále vyvíjet. Zajímavá byla přidaná linka Marka, Keren a doktora Enyse, která knihu z části oživila (ačkoliv se nejednalo o pozitivní události). Jediné, co mi připadá trochu nepravděpodobné, je Ross, který stále porušuje zákony a každý to ví, nakonec ale téměř nikdy nemá žádný postih.
V knize se toho vlastně ani tolik neděje, příběh je nabytý dialogy, rodinnými a přátelskými vztahy, drby, rozbory charakteru a popisy, kdo koho kde navštívil. Ačkoliv byla Marianna přecitlivělá, byla mi sympatičtější než Elinor, která neměla vůbec žádnou osobnost. V žádném případě bych toto dílo nedokázala srovnat s Pýchou a předsudkem ani s Emmou, i tak jsem ale ráda, že jsem si knihu přečetla.
Všechny čtyři díly působí stejně, pouze s jinou zápletku. Zpětně bych je od sebe zřejmě ani nedokázala odlišit. I tak se jedná o pěknou sérii a poslední díl byl akorátním završením.
Jak je u knih ze starších dob zvykem, kniha je plná pečlivých rozborů monologů, výkladů charakterů a někdy i velmi nezáživných, zdlouhavých popisů, což ale patří k době a stylu tehdejšího psaní. Kniha měla velmi pomalý rozjezd a bavit jsem se začala až v půli příběhu. I tak jsem velmi ráda, že jsem si tuto klasiku přečetla. Emma byla namyšlená, místy povrchní a velmi často sobecká, nakonec ale díky vlastním pochybením a i přičiněním pana Knightleyho dospěla k vylepšení svého charakteru. Nechápu, proč jí trvalo tak dlouho si uvědomit, že jedině pan Knightley je ten pravý pro ni. Oceňuji vývoj Emmy s postupně se vyvíjejícími událostmi, nicméně Elizabeth Bennetová je mou stále oblíbenou hrdinkou mezi ženami Austenové. Musím ale přiznat, že ačkoliv se o panu Darcym říká, že je to prototyp dokonalého muže, zřejmě na mě takto více zapůsobil pan Knightley, který byl charakterově ještě dokonalejší.
Spisovatel má talent a umí psát, to je bez pochyby. Příběh měl dobře promyšlený a rozdělení knihy na tři části mě mile překvapilo. Vše bylo hezky vysvětlené a dostatečně popsané. Bohužel mě nijak nezaujaly postavy a u tohoto stylu zpracování jsem se trochu nudila a nutila se do čtení. Kniha to není špatná, ale pro mě nezáživná. Zřejmě bude u tohoto autora záležet hodně na vkusu čtenáře.
Trochu lepší než Čekanka, nicméně i tak "S láskou, Eloise" řadím ke slabším dílům této série. Může to být ale tím, že mám radši starší členy rodiny Bridgertonových a ty mladší jsem si moc neoblíbila.
Pro mě po Daphne zatím nejslabší díl, což nutně neznamená, že by byl špatný. Trochu jsem měla problém uvěřit, že by se Colin do Penelope skutečně zamiloval, proto jsem si knihu tolik neužila. Jinak se jedná o podobný příběh jako v celé sérii Bridgertonů - neurazí, zároveň nebudete mít problém se od knihy po dočtení rychle odpoutat.
Příběh Declana a Iris mě zaujal ještě o něco víc než jeho bratra se Zahrou, což jsem trocchu očekávala, jelikož mě ti dva zaujali už v první knize. První polovina knihy plynula a moc jsem se bavila, v druhé polovině už se všichni pouze hádali a to bylo otravné. Nakonec samozřejmě happy end...A jsem moc zvědavá, co autorka vymyslí v dalším díle s Calem.
Tohle mě tak hrozně nebavilo - přečetla jsem sice jenom pár stran, ale i těch pár stran bylo utrpením.
Romantická, ale zároveň místy temná love story - zakázaná láska prostě táhne a táhnout bude vždycky. Zpracování bylo jednoduché, jelikož se ale jedná o nenáročný žánr YA, tak mě to neuráží. Postavy byly samozřejmě téměř dokonalé (jak jinak) a konec velice šťastný (byť naprosto nereálný). Autorka si sice dala alespoň trochu práce s popisem území , království a rodokmenu, v celkovém kontextu to ale působilo dost chabě. Hodnotila bych jako oddychový průměr pro nenáročné.
Velice čtivé a přínosné. Pro jezdce a milovníky koní ideální kniha.
(SPOILER) Knihu jsem si koupila po velké propagaci a povedené obálce, čekala jsem ale něco kompletně jiného. Hlavní mužský hrdina Henry - měl být laskavý, sexy, citlivý kluk, pro mě byl ale pouze nudný. To samé Ema - stále si opakuje, jak před ostatními nebrečí a nedává najevo bolest, přitom celý čas pouze fňuká, jak k ní byl život nespravedlivý. Kniha vlastně nemá ani žádný koncept - ona nastoupí na novou školu, aby našla tátu. Zakouká se do kluka, který se pak rozejde s přítelkyní, aby byli spolu. Ona v půlce knihy prostě najednou tátu najde a tato linka končí. Potom se stane smutná událost a dokonce knihy všichni jenom brečí a truchlí. Toto se za mě určitě nepovedlo a pokud by se mě někdo zeptal, o čem kniha byla, tak já popravdě ani nevím. Ona totiž regulérně nebyla o ničem.
Hodnotila bych jako průměrný dovětek série. Některé příběhy byly nudné, jiné překvapivě zábavné, jiné přínosné, další úplně zbytečné. Chápu, že u některých epilogů se mohli takto dokončit nevyřešené otázky, bohužel ale u zbylých působily dodatky tak, že autorka musela nuceně něco vymyslet, aby měl každý sourozenec svoji kapitolu.
Jednoznačně horší než první díl, ale i tak velice čtivé, zábavné a oddechové. Narozdíl od první knihy mi zde nesedla ženská postava a upřímně ani Rhys mě nijak nenadchl. Možná bych dokonce byla více zvědavá na nějakou příběhovou linku Julianiny sestry Mary. A navíc nenávidím otevřené konce, takže se mi zde ty negativa četně sešly, ačkoliv to vcelku není špatné. Určitě si počkám i na další díly série.
Zajímavě a neotřele vymyšlený literární svět, obzvlášť se mi líbilo provázání reálných lidí a knižních postav. Zápletka vypadala ze začátku poutavě, nakonec se ale nejednalo o nic složitého. Hlavní hrdinka mi moc nesedla, byla přehnaně sarkastická a "vtipná", nicméně takovým způsobem, až to působilo uměle. Landsbury byl samozřejmě perfektní bručoun, který neodolá ženskému kouzlu a musí ochránit dámu. Celkově to bylo milé a zábavné, ubírám ale hvězdu za přílišnou jednoduchost.
Čtivé, mělo to rychlý spád a sympatické postavy, jinak to ale byla vlastně hrozná blbost. A erotické scény už nemohly být přitaženější za vlasy.
Začalo to slibně a potom se to najednou proměnilo v 50 odstínů šedi. Bohužel to nezvládám dočíst, čekapa jsem něco jiného.
Zápletka je vlastně pouze okrajově, jinak se řeší pouze vztah dvou hlavních postav. Mě to ale nevadí, nejednalo se sice o žádný nadprůměrný počin, bylo to ale čtivé a rychle to plynulo. Akorát hlavní hrdinku jsem si moc neoblíbila - byla nesympatická. Doufám, že zůstane pouze u jednoho dílu, vytvořit z tohohle sérii by bylo zbytečné a já jsem z všudypřítomných zdlouhavých sérií již otrávená.
Třetí díl byl slabší než ten předchozí, ačkoliv jsem si užívala rozkol mezi Gwendolyn a Gideonem z počátku knihy. Konec byl velmi uspěchaný a řešení mi přišlo nějaké moc snadné, na jedné stránce vymyslí teoretický plán, jak by to asi mohlo být, a na druhé se to prostě stane a konec. I tak se jednalo o pěknou sérii, dále bych v ní už ale nepokračovala.