Lenka.Vílka komentáře u knih
Po vsi te chvale na film (ktery jsem nevidela), jsem se na knihu moc tesila. A vysledek? Hodne dobre a kvalitni ctivo! Naprosto dokonala knizka! Pat na me na zacatku pusobil hloupe (ne hlope, ale hloupe) a lezlo mi na nervy to jeho naivni premysleni o Nikki (on to nevidel jako naivitu, ale jako svou realitu)...mam rada popkulturni odkazy (klidne uplne ve vsem a cim vic, tim lip) a tady jsem si jich uzivala jako blazen (a to zapracovani knih do deje bylo dobre propracovane)...a rozhodne me bavila kapitola Montaz meho filmu (tohle mam ve filmech nejradeji, prijde mi to vazne vtipne - to "Rocky prirovnani" a zajimalo me, jak tahle kapitola bude vypadat ve filmu - ze by jako z Rockyho :D )
Tak jsem se podivala na film: chapu, proc se tak libil (me vlastne taky) a proc je tak ocenovany. Jenze knize (podle me) se nevyrovna. Kouzlo knihy mi bylo blizsi...
Po dějové stránce je Hořící kříž dobrá kniha, hodně dobrá kniha. První díl série šel psát v první osobě, ale od druhého dílu by to bylo neproveditelné. Což opět znamená víc prostoru i pro jiné postavy. Třeba ty, které jsem si moc oblíbila už v předešlých dílech - Bree a Roger. Nenudila jsem se nad jedinou stránkou, příběh byl zajímavý a celkově bavil. Začíst se mi trvalo kratší dobu než do Bubnů, takže se mi ulevilo. Třeba to u minulého dílu byla pouze náhoda (skvrny na slunci a fleky na měsíci, nebo tak…), série je stále dobrá a čtivá.
Zajímalo by mě, jaký v Americe používají papír. A taky bych chtěla v ruce držet originál, protože nepobírám. Nebo je to snad tím, že čeština je krásný jazyk, který nelze zkracovat jako angličtinu? Kniha, která má 992 v originále stran, u nás vyšla na dvě části, dohromady to dělá 1500 stran. Děláte si ze mě srandu? Pět set stran navíc překlad…(každý díl ze série má průměrně 200 stran navíc, krát dvě, protože tenhle má dvě části, takže to dává smysl číslově, ale mě se to zdá prostě moc)…já tedy nevím, nevím. Jestli někdy vyjde díl další (originál 1410 stran), tak to jako u nás bude na díly čtyři? Mně se to snad jenom zdá! Jenže, není přesně tohle ten problém knihy? Každý v diskusi zmínil překlad (ten je kapitolou o sobě, takže by se mi to zdálo jako zbytečné opakování). A taky, že se jedná zatím o nejslabší díl ze série. Rozhodla jsem se být zdrželivá se svým vlastním hodnocením slabota/neslabota, dokud nepřečtu druhou část. Na mě to celé totiž působí jako chyba vydavatelství, ne autorky. Celou knihu se v podstatě nic neděje. Je to takové to „vykecávání“ na prvních 400 stranách, které je u autorky typické, ale nezbytné a rozhodně mě v žádném z dílů nenudilo. Jenže v moment, kdy se konečně něco začne skutečně dít, tak šmik a je konec. Pokračování příště. Myslím, že tohle rozdělení knize hodně ublížilo. Rozdělení, proti kterému bych nic neměla, kdyby pokračování vyšlo třeba za dva měsíce nebo současně. Ale kdo ví, jak to měli v plánu, než se dostali do problémů, nebo o co šlo (já to tak dopodrobna nestudovala - je to sice detail, ale na druhou stranu věc, která čtenáře většinou nezajímá).
Knize vytknu jediné: v tomhle díle na mě toho „Och“ a „Ach“ bylo tak moc, že se mi z toho málem hlava roztočila! V první polovině knihy tam toho bylo víc, než v minulém díle dohromady.
Knihu jsem cetla docela dlouho a vlastne jsem zacinala na vickrat...opravdu chyba, protoze jsem se potom zacetla a nedokazala prestat...kniha me nejdriv dostala zajimavym nametem, ale dostat se do stylu psani mi chvilku trvalo (asi bych prestala, kdybych nebyla zvedava, co bude dal)...kniha byla rozhodne prijemnym prekvapenim a potesila...
Kniha nebyla spatna, ale bavila me mene, nez jsem doufala...asi to je tim, ze od zenske vysetrovatelky vzdy cekam vic...jsem na ne narocnejsi nez na chlapy a nic neodpoustim...takze...cetla jsem lepsi i napinavejsi knihy, nedostala jsem se do deje tak, jak jsem si prala...kdybych si knihu koupila, bylo by mi to lito, ale z knihovny si pokracovani klidne pujcim, ale na precteni jenom jednou...
Nejdřív jsem nevěděla, co si o knize myslet...vlastně mě zarazil už jenom pohled na ní v knihkupectví...není nějak hubená?...četla jsem první dva díly a ty mě víc než bavily a čekala jsem, že to bude půl na půl předchozích knih, takže mě to zamrzelo, ale...konec to vynahradil a mě došlo, že to bylo vlastně dobré...stejně jako celá série...
Dekuji za vydani tehle knihy a jsem moc rada, ze nezustane jen u jednoho dilu...ale mnohem vic doufam, ze nezustane pouze u tehle serie...autorku beru jako jednu z tech lepsich autorek, ktere za to vazne stoji, a ktere s klidem doporucim dal...anglina je fajn, ale znate to, obcas jsem lina a radeji cestinu :) ale hlavni je tohle: kniha byla vynikajici
Ja to nechapu. Proc me jeho knizky vzdy tak dostanou? Sparks pise v podstate vzdy o tom stejnem, ale ve vysledku je to pokazde jine, protoze je proste dobry. Asi to je charaktery, ktere tak rad pouziva...protoze ja se zatim pokazde "zamilovala" do kazdeho jeho vojaka, zlomeneho muze, grazlika bez budoucnosti, vdovce s kluken na krku, farmare...nedokazu si predstavit, kdybych jednoho dne zjistila, ze uz nechce napsat zadnou dalsi knihu...navic se mi libilo, to zjisteni, co znamena tak veta z anotace (A kdo koho vlastne bude zachranovat?)...kdyz se oba pribehy spojily a ja zase skoncila v slzach...on proste vi, jak na me...
Nejdriv me zaujal obsah sam o sobe...potom jsem se zacetla a zaujalo me i to vsechno ostatni...styl, cely dej...kniha se mi moc libila, ale...neni to uplne muj salek caje, chtela jsem si knihu moc precist, ale doslo mi, ze jenom jednou...presto jsem rada, ze jsem si ji precetla... ;)
O čem vlastně tahle knížka je? Byl jednou jeden chlapeček, který nenáviděl svět, měl rád metal, uznával satana a jednoho krásného dne se rozhodnul vyvraždit svojí rodinu? Hned na začátku nás autorka zahltí touhle kupou stupidních klišé, že se jeden musí zamyslet, jestli to tentokrát nepřehnala. Plus ty typické znaky její tvorby...divní lidé, v divné městě, kde jdou dělat jenom divné věci, dokud člověk (čti chodící troska) konečně neumře (ale ty jsou fajn). Bena jsem chtěla poznat, protože mi to nehrálo. Kdyby byl vrah, tak jako co? Dozvěděli bychom se, proč a jak se to stalo a to je konec? (Tím jsme zase na začátku. Jiný autor by to tak možná pojal. Ale tohle je GF! Nečekáme víc už tak nějak automaticky?!) Ano, tahle kniha je o tom, co se stalo 3. ledna. Ale důležitější pro pochopení všeho, je to, co se stalo den předtím. Chci říct, že na začátku není jasné, jestli to je tedy pravda. Že jeden kluk zabil skoro celou svojí rodinu, ale tady je důležité, co k tomu okamžiku vedlo. (I kdyby to třeba nakonec udělal, autorka chce, ať o něj nejdřív něco víme a o všech souvislostech. To oceňuji.) Jestli jsem se už něčemu u GF naučila tak tomu, že nic není, jak se zdá. Ale na druhou stranu jsem se o ní naučila i něco dalšího. Když je něco „bílé“, ona nás umí dokonale oblbnout, že je to „černé“, aniž bychom to vůbec postřehli a potom se cítíme blbě, když nám dojde, že to vlastně není „černé“ ale prostě a obyčejně „bílé“. Takže jak jde příběh a jeden si naivně myslí, že zase něco ví a trochu to dává smysl, zjeví se další informace, která ho donutí o předchozí myšlence pochybovat. (Vlastně jsem měla chuť s knihou praštit, na konci každé „kapitoly“, protože mi v hlavě rotovala myšlenka „tohle mi nedělejte“, ale přestat číst? Ne, nejsem blázen!)
Už na první stránce bylo jasné, že kniha nezklame (…nebyla jsem roztomilé dítě a vyrostl ze mě nesympatický dospělý…) a opět hrdinka tak nesympatická, až jí všichni (pardon, já teda ano) milují. Libby mi prostě hned padla do oka. Že to není křehká květinka poznamenaná minulosti? Ehm, ehm, o tom by chtěl někdo číst od téhle autorky? Udělalo mi radost, jak je kniha poskládaná. Že to není první část: přítomnost, druhá část: minulost, třetí část: zbytek přítomnosti, jak by to klidně napsali jiní. Mám ráda, když autora poznám. I kdybych od něj četla třeba jenom jeden vytržený odstavec, protože hned v ten moment vím, čí držím v ruce knihu. Podle stylu. Zbožňuju styl psaní, kterým GF disponuje. Vyčnívá nad ostatními, je vždy originální a jsem ráda, že jsem na autorku narazila. Že je kniha dokonalá, mi bylo jasné ještě před otevřením a vlastně jsem nic jiného nečekala. Jenom mě nenapadlo, že až tak moc.
MŮŽEŠ STRÁVIT ZBYTEK ŽIVOTA TÍM, ŽE SE BUDEŠ SNAŽIT ZJISTIT, CO SE STALO, A DÁT TOMU NĚJAKEJ SMYSL. NEBO MŮŽEŠ PROSTĚ VĚŘIT SAMA SOBĚ. VYBER SI STRANU. A VYBER SI TU MOJI. JE TO LEPŠÍ. (Milý čtenáři, máš poslední šanci, stejně jako ta malá holka, která je hluboko v té velké necitlivé ženské.)
Všichni porovnávají, tak se taky přidám. Po Ostrých předmětech jsem byla nadšená a rozhodnutá načíst všechno od autorky. Bohužel jsem Zmizelou četla před Temnými kouty. TK a OP si jsou podobné (tím dobrým nevykrádajícím způsobem) a mám obavy, že kdybych si Zmizelou přečetla jako poslední, asi by mě tolik nebrala (nebo je spíš lépe použití slova „užít“, ale své původní hodnocení neměním ani u jedné z knih), protože TK mi v mnohém připomněly OP, jakožto (teď už to vím) mojí nejoblíbenější knihu od GF.
Ale jaké jsou Temné kouty samy za sebe? Je to dobrá kniha, která obsahuje příběh, který zaujme. Takže, i kdyby někdo tvrdil, že se mu kniha nelíbila, nechám mu tenhle názor, s radostí. Jestli se mu bude zdát divná, nechutná a trapná, bude mi to jedno, ale za něco se poperu klidně do krve. Tohle byla tak dokonale promyšlená kniha, že smekám. Myslím ty drobečky, které jsou chápány jako detaily, a které se mohou zdát jako zbytečnost, možná natahování. Až se jeden ptá, proč tam vlastně jsou. Proč asi? Aby vám v tom o pár stránek později pořádně vymáchala čumák. Jo, přemýšlela jsem, kde bych v knize našla slabé místo, ale nikde nebylo. To není vůbec špatné…ale mluvíme tu o Gillian Flynnové, ona nic špatně udělat neumí...
Ja uz nevim jak dal...kazdym padem mam radost, ze vydavatelstvi odpustilo od myslenky dvou cisel za rok...jinak by mi hrablo! Opet vynikajici dil...dekuju panove, pac a pusu ;)
Fascinuje me, ze nekdo dokazal z tak hezke knihy udelat tak osklivy film (chapu, ze je to vec nazoru, ale me se nelibil)...takze kniha ma pro me rozhodne max :)
Nebudu hodnotit-nedocetla jsem...vetsinou se snazim knihu docist, prestoze zjistim, ze me kniha nebere (co ja vim, treba budu jeste dal prekvapena, ze?)...presto jsem nedokazala docist...
Jsem rada, ze jsem zacala s analfabetkou (ktera se mi nelibila), protoze ve me autor zanechal jen a pouze pozitivni dojmy pri cekani, s cim prijde priste (starik byl proste dokonaly)...smekam...
Odpusttte blahovemu ctenari uvodni slova, nejsou minena ve zlem.
Po seznaneni se vsim (postavy, souvislosti atd.), by jeden mohl knihu odlozit, protoze uz vic vedet nepotrebuje. V ten moment musi byt kazdemu ctenari jasne, jak to dopadne (s kazdym z nich). Jenze ono to neni tak snadne odlozit neco tak krasneho, dokonaleho a tak hrejiciho u srdce, ze kdyby pri cteni radku ono srdce nedostalo emocni infarkt, musel se by se clovek za svou vyprahlost stydet. Nebyla jsem dojata, protoze musim, aby to nevypadalo blbe. Proste jsem byla. Hodne to souviselo se stylem psani autora, ktery me moc zaujal a na vyslednem dile mel obrovsky podil...doporucuju...proste jo...
O knize by stačilo napsat: GENIÁLNÍ a to by popsalo všechno dokonale. Nebo bych se mohla rozepsat…no, mám náladu se rozepsat. Už jenom základní info je samo o sobě tak nabuzující, že nelze nečíst. Já si nedokážu představit, že to někdo zvládne. Dvacet let se každé ráno probouzet a znovu vysvětlovat (ze začátku jsem si opravdu myslela, že to dělá Ben tak dlouho!). Peklo nebo dokonalý ráj? Je Ben nejsvatější člověk na světě nebo odporný parchant? No, mě bylo snazší uvěřit druhé verzi.
Kniha se četla prostě dokonale a překvapilo mě, že mě to baví (měla jsem strach, že dny budou podobné jako předchozí, jenom s trochou obměn)…jenže potom přijde na řadu deník, nevěř Benovi, shořelé fotky (pro mě až moc velká náhoda. A jestli na něco nevěřím, tak to jsou náhody a skřítci!), Adam. Protože upřímně, kdyby Ben svou ženu tak miloval, proč to nebyl jeho nápad? Ten deník. Mně se to zdá logické. Proč se rozhodl pro verzi „povím ti to sám“? (To začne dávat dokonalý smysl až potom, proč to neudělal a jak vlastně dlouho se o Christine stará, takže do té doby to ve mně šrotovalo). Takhle lze snadno upravovat informace, že? Když si ten druhý nepamatuje, co bylo předtím. To postupné přidávání informací od Bena i Nashe, přicházející vzpomínky. Dokonale nadávkováno, aby nešlo knihu odložit. Takže posledních padesát stran byl čistý masakr. A musím říct jedno: že to dopadne takhle, mě teda nenapadlo. Proto byla kniha ještě dokonalejší. Takže od strany 326, kdy mi došlo, že (…ále, přece to nevykecám!) jsem otáčela stránky jako robot a potřebovala jsem vědět, jak to skončí! Hodně příjemně čtení.
Update 23.11.2014: film docela nuda, na knihu nemel
To zns2014: jedno je klasicke vydani a druhe paperback
To marbo: tvuj komentar by se lepe vyjimal u knihy 1984, protoze My je starsi a lepsi, presto to jsou jablka a hrusky...jenom je skoda, ze vetsina lidi nejspis nejdriv cetla 1984, protoze je kniha znamejsi...moje poznamka neni myslena ve spatnem, aby bylo jasno :)
Byla jsem prekvapena...velice prijemne prekvapena...hezky romanticky pribeh s trochou erotiky v hlavni roli se sympatickymi hrdiny a ja si celou dobu rikala, co je asi za problem :'( ...vadilo jenom to, ze mi chvili trvalo zacist se, nez jsem si zvykla na styl psani, ale potom jsem si uz nestezovala...nejak se mi to nakupilo, takze musim prirovnavat...treba takovy bozsky cizinec se mi cetl mnohem lepe, ale rozhodne lepsi nez stark...mam v planu pokracovat v serii...chtala jsem dat ctyri, ale nemuzu...
Byla jsem pripravena hodnotit knihu samu za sebe (ano, predchozi hrdinka je sice hned na prvni strance, ale protoze tam byla tak moc, neslo se tomu vyhnout...) musim porovnavat...prvni dil byl lepsi...nebo by bylo lepsi pouzit jiny vyraz...chybelo mi to, co se mi libilo na jednice...dobre napsane, vlastne i s dejem, ale zasmala jsem se uprimne kolikrat? Jednou! A to je malo na to, kolikrat to bylo v prvnim dile. Asi bych hodnotila jinak a moje spokojenost by byla vetsi, kdyby dily mezi sebou nemely zadny mustek, nebo byl druhy lepe vypracovany...jako kniha samostatne fajn, ale jako dalsi dil v seriii pokulhava za prvnim, ktery se mi libil vic...
Byla jsem rozhodnuta nevracet se k serii (prvni dil jsem cetla, jenom abych vedela, o co v ni jde), ale obsahove me z cele serie zaujal jenom tenhle (a ted uz to je opravdu posledni :)), knizka to nebyla rozhodne spatne, prijemny spolecnik na jedno odpoledne...takze jako namet ok, mozna by me bavilo vic, kdybych si na tema precetla poradnou knihu, ne "knizticku"