Lenka4 komentáře u knih
Jiný kraj, jiný mrav. Zájemci o čínskou historii by jistě ocenili oživení dosti nudné formy textu více příklady z praktického uplatňování práva.
Děj hyne zavalen krasořečí. Méně by v tomto případě bylo určitě více.
Není marné zkoušet alternativní způsoby léčení. Obzvláště takové, které laikovi nemohou uškodit. Potřeba je jen důvěra a víra. Na publikaci je vidět, jak těžké je obalit jednu zásadní kapitolu množstvím textu do stanoveného rozsahu knihy.
Nepřeberné množství informací zásadních i okrajových zbavuje svobodné zednáře tajemného kouzla. Páchat dobro lze úspěšně i bez složitých mystických rituálů a zbytečných symbolů povznášejících pány a dámy v „klubu“ nad lid nezasvěcený. To, co je přirozené, se nevyznačuje geometrickou uspořádaností.
Jediným důvodem, pro který je dobré si knihu přečíst, je náhled do vnímání světa lidmi s maniodepresivní poruchou. Děj vystavěný kolem nosné Pepovy linie je obsahově, psychologicky i stylisticky nepropracovaný. Výsledný dojem dále kazí odpudivé líčení erotických scén.
Román postrádá napětí i humor. Děj je bez jiskry, stejně jako většina ustaraných postav, které v něm vystupují, intrikánů i samotný hlavní hrdina, jehož osud velký zájem nevzbuzuje. Ke kostrbatosti textu nemalou měrou přispívají poučující popisy dobových reálií.
Ne příliš dobře zvládnutý rozhovor. Tok myšlenek paní Javorové se často ubíral jinými cestami a panu Jančaříkovi se přes veškerou snahu nedařilo získat odpovědi na některé otázky. Obsah čtenáře spolehlivě zbaví iluzí o fungování skryté církve.
Soustředění základních informací může být přínosným pro toho, kdo by se chtěl zabývat rozpracováním historie jednotlivých ústavů. Text by osvěžilo uvedení více poutavějších detailů.
Celoživotní posedlost prací, která člověka zcela pohlcuje, může mít i negativní dopad na jeho zdraví. Marie Curie byla extrémně činorodá osoba, která se snažila vše zvládnout bez ohledu na sebe. Je to obdivuhodné, ale asi ne zcela příkladné. Každý není obdařen tak silnou vůlí.
Jaké ponaučení plyne z této vtipné a zároveň drsné robinzonády? Šance idealisty změnit jiná stvoření trvale k obrazu svému jsou minimální. Vlastní přirozenost zpravidla zvítězí a pachateli dobra zbydou leda oči pro pláč (v lepším případě).
Dílo patřící svým zpracováním leda na periferii krásné literatury. Jeho kladem je však fakt, že popisuje způsob, jakým stavitel-podnikatel získává pozemky, zakázky, jak původní cenu navyšuje o náhle potřebné vícepráce, či důležitost jeho vztahů se členy městské rady. V tomto směru vyznívá téměř sto let starý román až překvapivě současně.
Hodně nevyrovnaný text od vyprávění odpovídající věku školačky až po květnaté popisy, či politické záležitostí líčené novinářským stylem. Evidentně se na vzniku knihy podílelo více osob, ovšem výsledek je ze stylistického hlediska dost žalostný. Z obsahového rovněž. Pubertální dívce lze uvěřit, že měla zlost na rodinu, na zkorumpovanou vládu už stěží. Neustálé opakování touhy po vzdělání a důraz na jeho potřebnost od žákyně, která klidně dva roky do školy nechodila a věnovala se tanci a zpěvu, zní poněkud falešně. Škoda, že se nedozvíme nic bližšího o ženichovi. Musela rodina vracet peníze, které za nevěstu zaplatil?
Pěkná hra se slovy, ale výsledným skládankám chybí obsah. Co svými verši chtěla básnířka říci, následně i sepsala., čímž si prokázala medvědí službu. V závěrečné části knihy se pak čtenář více než na poezii soustředí na hledání "středověků".
Nejenže zdání se nezdá Sen náš
vezdejší nelže A ale ani klam
nemámí Někdejší stále se stává
Hlavolam místy trvá a ve hře
řešení není Přelud jediný jistý
Jednotlivé druhy přídělů jsou popisovány nadmíru detailně. Kniha je dobrým zdrojem informací k úzce specializovanému tématu. Ke čtení však příliš není.
Vybrané případy dobře reprezentují pestrou škálu zločinů. Jsou předkládány spíše v informačním stylu. Bez napětí, které ke kriminálnímu žánru patří.
Letem světem historií s vousem i bez. Vtipné momenty se střídají s výčty jmen holobrádků či vousáčů, z nichž někteří jsou již zaváti prachem času. Popis proměny módních trendů v úpravě pánského obličeje se zdá být příliš zkratkovitý.
Potěšení pro duši, na kterém se podílejí i krásné ilustrace. Trochu nostalgie a dojetí ve vzpomínkách na to, co bylo. Trochu obav a zvědavosti na to, co bude. Sem tam prokmitne laskavý úsměv. Autorka svůj čas rozhodně nepřetáhla.
kdo zakřikl stráně kdo vyplašil hvozdy
že do ticha se stáhly znenáhla
možná se soumrak dnes navečer zpozdí
svůj čas jsem ale stejně přetáhla
cosi ho náhle měří nerozumím tomu
blízké i daleké varuji vyzývám
zpod vlády hodin metronomů
kam?
- domů?
Radši se rozlučme brzo už zmizím vám
Směs filosofických úvah, exaltovaně jednající postavy, drama lásky jak z červené knihovny, šílené příběhy šílenců, rádoby tajemno. Slepenec jen tak tak držící pohromadě. Toto dílko se autorovi příliš nepovedlo.
Hodně smutné čtení. Režim používá k udržení disciplíny osvědčené prostředky, lidé se prostředí přizpůsobují a snaží se v něm v rámci možností slušně existovat. Únik jednotlivců důkladné a jištěné sešněrování nerozvolní. Náznaky nějakého organizovaného odporu v rozhovorech nejsou. Radikální změnu politiky nejspíš nejvyšší místa neplánují, stávají stav tak může vydržet ještě dlouhá léta.
Velmi příjemná detektivka na letní dovolenou. Děj má spád, je spletitý, ale nit se dá udržet. Kde jsou ty časy, kdy i vyšetřovatelé chodili telefonovat na poštu …