Lenka4 komentáře u knih

To, co autor předkládá, jsou záblesky vzpomínek na dětství a mládí. Ano, s odstupem desítek let se vynořují různé situace bez zasazení do souvislostí, či tváře, k nimž paměť marně hledá jména. Od spisovatele očekávám, že si dá práci a holou kostru sestavenou z vynořivších se zážitků obalí (třebas vyfabulovaným) dějem. Čtenář stejně nezjistí, co je skutečnost a co vymyšlené. Mohl by tak vzniknout román, který by zaujal více, než text připomínající slohovou práci líného žáka.

1 15.01.2022

Nepoetické střípky z obrazu života připomínají cosi důvěrně známého. Je snadné se s některými situacemi ztotožnit a promítnout do nich vlastní pocity a vzpomínky. Racionálně vedená rovina s absencí velkých emocí je pro to nanejvýš vhodná.

1 13.01.2022

Snahu představit skutečné osudy lidí si sám autor přivedl vniveč snovými pasážemi a urputně hledaným Vedením. Román tím posunul více od literatury faktu k vybájeným příběhům. Na „černobílý“ svět pohlíží, až na drobné výjimky, také černobíle. S psychologií postav si moc nepohrál, charaktery jednotlivců pevně určuje společenská třída, jejíž jsou součástí. Evidentní je boj s časovou linií děje na různých místech. Některé události postrádají logiku či vysvětlení. Zdá, že byly použity jen pro zvýšení barvitosti a napětí.

1 05.01.2022

Církevní a světská moc téměř vždy v dějinách našly nějakou formu vzájemné spolupráce či tolerance, která oběma přinášela užitek. Existence podzemní církve se ukázala být slepou uličkou. Je otázka, kolik věřících by ji v utajovaném režimu dlouhodobě podporovalo. Svůj vliv měla i nesoudržnost a konflikty mezi členy. Nakonec s ní měl problém i Vatikán, neboť její případné včlenění do pevných struktur organizace narazilo na nechuť těch, kteří již byli v pevných strukturách zakotveni. Situace má biologické východisko, jak zmiňuje pan Konzal. Jeho pocit hořkosti je nanejvýš pochopitelný a oprávněný.

1 10.12.2021

Síň slávy stručně mapující hudebníkův profesionální život. O jeho osobnosti, názorech a vlastnostech však vypovídá jen maličko.

1 03.12.2021

Pláče satyr nad pošetilostí starců a věčnými romantickými iluzemi žen, nebo se jim směje?

1 16.11.2021

Vydat se na cestu k počátkům letectvím s touto pilotkou opravdu stojí za to. O její vášni pro létání nejlépe svědčí svatební foto. Takto připomenout by si zasloužily i průkopnice v jiných oborech, jejichž jména a osudy časem upadly v zapomnění.

1 08.11.2021

Od těchto vzpomínek se dá odejít až s přečtením poslední stránky. Ne kvůli napětí „jak to dopadne“, ale pro jistou obyčejnost, která umožňuje sdílet s vypravěči jejich přání, příhody, prostředí, vztahy s příbuzenstvem. Prolínání malých osobních událostí s velkými dějinnými má nenahraditelný přínos k lepšímu poznání a pochopení naší historie.

1 29.10.2021

Pro hodnocení jednotlivých balad by bylo možné využít celou bodovou stupnici. Pěkná je například Romance helgolandská či Ballada zimní. Žel, s Karlem Jaromírem Erbenem v tomto oboru lze jen těžko soupeřit.

1 20.10.2021

Připomínka lidické tragédie v nápadité kompozici.

Sklep plný mužů
sotva dýchá
A drolí bláto z nohavic
A ve škole se s rancem hrůzy
nevejdou ženy do lavic

A děti
klečí na stupínku
A neví proč
A neví zač
A prvně vidí hořet knihy
A prvně slyší kachní pláč

1 08.10.2021

Děj hyne zavalen krasořečí. Méně by v tomto případě bylo určitě více.

1 17.09.2021

Jediným důvodem, pro který je dobré si knihu přečíst, je náhled do vnímání světa lidmi s maniodepresivní poruchou. Děj vystavěný kolem nosné Pepovy linie je obsahově, psychologicky i stylisticky nepropracovaný. Výsledný dojem dále kazí odpudivé líčení erotických scén.

1 09.09.2021

Román postrádá napětí i humor. Děj je bez jiskry, stejně jako většina ustaraných postav, které v něm vystupují, intrikánů i samotný hlavní hrdina, jehož osud velký zájem nevzbuzuje. Ke kostrbatosti textu nemalou měrou přispívají poučující popisy dobových reálií.

1 06.09.2021

Vybrané případy dobře reprezentují pestrou škálu zločinů. Jsou předkládány spíše v informačním stylu. Bez napětí, které ke kriminálnímu žánru patří.

1 15.08.2021

Potěšení pro duši, na kterém se podílejí i krásné ilustrace. Trochu nostalgie a dojetí ve vzpomínkách na to, co bylo. Trochu obav a zvědavosti na to, co bude. Sem tam prokmitne laskavý úsměv. Autorka svůj čas rozhodně nepřetáhla.

kdo zakřikl stráně kdo vyplašil hvozdy
že do ticha se stáhly znenáhla
možná se soumrak dnes navečer zpozdí
svůj čas jsem ale stejně přetáhla
cosi ho náhle měří nerozumím tomu
blízké i daleké varuji vyzývám
zpod vlády hodin metronomů
kam?
- domů?
Radši se rozlučme brzo už zmizím vám

1 08.08.2021

Směs filosofických úvah, exaltovaně jednající postavy, drama lásky jak z červené knihovny, šílené příběhy šílenců, rádoby tajemno. Slepenec jen tak tak držící pohromadě. Toto dílko se autorovi příliš nepovedlo.

1 06.08.2021

Obrazy Lucie Balagové jsou něžné, poetické, romantické. Dostávají se až k samé hranici kýče. Mají však velkou sílu působit na čtenáře, vtáhnout ho do idylického světa a potěšit jeho duši. Básně Penelope Toomey se po tomto zážitku zdají poněkud šedé, strohé, méně nápadité. V každém případě je to výzva vrátit se ke knížce po čase znovu a číst ji nejprve z druhé strany.

1 08.07.2021

Verše prodchnuté smutkem, tu menším, tam větším. Ale nejsou k pláči, jen oko občas dojetím zaslzí.
Motýl
Na vlnách stébel a na vlnách trav
do dálky lodička pluje s bílým plachtovím.
O slunce se opírá jako o příznivý vítr.
K červeným květům pluje, ostrůvkům korálovým.

Po širém moři plout a plout,
v dalekých zemích tiše spočinout
a plout, dál plout.

Nad vodou zelenou vznes se pták -
Lodička v bouři a v dálce se kymácí.
Ještě jsem uviděl tonoucí vrak.

Moře nic nevrací.

1 05.07.2021

Pachuť z hrubosti první části se nese celou sbírkou. V popelišti tak končí i řádka světonázorových postřehů, které by měly přispět k zamyšlení.
„Listinu základních lží a porob
předčítají každou noc
před spaním
ve snaze uhranout
a naočkovat každému,
že je ve své cele svobodný,
i když se pouta utahují“
V druhé části si pak čtenář popláče nad smutným polštářkem a upocenými rýmy.

1 30.06.2021

Překvapivé je, jakou podporu autorka pro vydání svého pokusu o poezii nalezla, a to i u ministerstva kultury. Ale vlastně je dobře, že se vydávají i dílka nepovedená. V porovnání s nimi pak více vynikne kvalita těch dobrých.
Hora plná skla
Tři lidi ve stínu domu
slyší našlapovat kočky
jejich očima jsou vypáleni
do kůry stromu
až začne padat kostel
budou zvonit průsvitné
záclony jako o život
pak řekneš
slovo
pak přejdeš zastávku
s hlavou otlučenou od spánku
si vzpomeneš na horu
plnou bílého skla

1 29.06.2021