LexiS
komentáře u knih
O nás, ženských
Loryn Brantz
Něco sedí víc, něco míň. Na nějakých 10 minut to zabaví a pobaví, takže proč ne.
Ale autorka mohla vynechat část s chlapama, ta bylo trochu fuj.
Nezdolná
Karen Lynch
Už se mi dlouhou dobu nestalo, abych musela přemýšlet delší čas nad hodnocením.
V této knize je totiž více méně všechno správně. Tohle všechno čekám od ya fantasy, ale já přesto nejsem uspokojena.
Akční děj, sympatické postavy (dobrá... někdy trochu dramatické), spoustu fantasy druhů, které jen tak běžně nepotkáváme, náběh na nějaké vztahové pletky. A přece to nestačilo.
Má to slibný vibe starých dobrých ya, víc než Stmívání mi to spíš připomínalo Nástroje smrti, které zbožňuji.
Ocenila bych každopádně víc humoru, možná je to taky jedna z věcí, které by tomu dodaly potřebný říz.
Možná se na tom podílela i moje nálada, protože mi trvalo, než jsem se vůbec začetla. No a ještě k tomu ty šíleně dlouhé kapitoly.
Ale když už se do toho člověk dostane, tak se čte kniha docela hezky.
Takže nakonec spíš lehký nadprůměr v podobě silnějších 3,5 hvězdiček. Uvidíme jestli to byl jen rozjíždějící díl.
Slzotvůrce
Erin Doom
Od knihy jsem neměla velká očekávání a možná i proto mě příjemně překvapila.
Je to teda docela macík o nějakých 520 stranách a musím říct, že se mi to netáhlo.
Naopak kniha plynule navazuje, neřekla bych, že má nějaká hluchá místa.
Možná bych zkrátila konec, z toho už jsem potom měla pocit, jakoby autorka prostě jen nebyla schopná se s knihou rozloučit a vše chtěla mít, co nejvíc ukončené (spokojila bych se s těmi náznaky, které tam byly) a tak psala dál a dál, takže možná posledních 50 stran už bylo víceméně zbytečných.
Na začátku jsem si úplně nebyla jistá hlavní dvojicí. Nika se chovala jako naivní dvanáctileté děcko a Rigel zase jako agresivní hňup, který kolem sebe jen kope a mlátí.
Jenže za chvíli se z nich vyklubaly neuvěřitelně propracované postavy a vše zapadlo na své místo. A to se jen tak nevidí. Přes to všechno, co si prožili, člověk jejich chování pochopí.
I vedlejší postavy jsou skvělé.
Navíc je to opravdu hezky napsané, takovým bohatým, ale nepřeplácaným jazykem.
Často zde najdete věci, nad kterými se jednoduše musíte zamyslet a tak nějak vás uklidní.
Kniha zpracovává i těžší témata, jako je například násilí na dětech, homosexualitu, psychické problémy a další. To vše je tu nenásilně zakombinované. Vůbec to neruší od čtení, ani toho není zbytečně moc.
Snad jediné co mě zklamalo byly poslední kapitoly, kdy jsem u Rigela neviděla žádný posun. Celou dobu se zlepšuje a v posledních dvou kapitolách se zas chová jako kretén, a to i vůči Nice? Nehledě na to, že ona je s tím úplně v pohodě.
Za ten konec 4 hvězdičky.
Snad jednou se k ní zas vrátím. Myslím, že má hodně co předat.
Sucho
Neal Shusterman
Nejdřív jsem si říkala, že kniha o tom, jak lidem dojde voda, pro mě nebude úplně zajímavá. A taky jsem ji na nějakou dobu odložila hned po začátku. Nejspíš na ni jen nebyl správný čas, protože nakonec jsem ji vyloženě hltala.
Přiznejme si, že na takové krize prostě nejsme připraveni, i když určitě existuje spousta krizových plánů a podobně.
Když tohle vezmete v potaz, odpustíte knize nejednu nelogickou věc.
Jde tu spíš o to poselství, které kniha předává. Opravdu se na svůj hrneček s vodou potom díváte jinak.
Dále bych vyzdvihla postavy, opravdu mě překvapilo, jak byly různorodé a všechny se velmi rychle vyvíjely. Ani nevím, kdo z nich mě bavil nejvíc. Zato vím, kdo z nich mě nejvíc štval... Že Henry?
Navíc je to velice čtivé, řekla bych, že i víc než autorova série Smrtka.
Shusterman má zajímavé příběhy, takže nepochybuji, že se k nějakému určitě zase vrátím.
Za mě spokojenost a 4/5 hvězdiček.
Temná krása
Mary E. Pearson
Konečně konec, jen takhle to můžu nazvat.
500 stran, které pro mě nejsou většinou žádný problém, byly v tomto případě vyloženě utrpení, trvající asi 3 týdny.
Nakonec jsem už musela přeskakovat (moje knihomolská noční můra!) kolikrát i dlouhé odstavce, protože jsem už neměla náladu na další Liiny myšlenky, dohady a stále se opakující básně.
Tahle série mi absolutně nesedla, ovšem bylo mi líto nepřečíst třetí dil, když jsem se prokousala prvními dvěma.
Víc než polovinu se zas jen putuje a všechny postavy by zasloužily ránu. Když se konečně zase dostaneme do Morrighanu, tak tady Lie všechno prochází jak po másle, sem tam ji zraníme, aby se neřeklo.
Je vtipné, jak se vždy nepozorovaně dostane bez jakýchkoli potíží do citadely, natropí, co potřebuje a pak zas bezstarostně odejde.
Celkově je tady snaha vykreslit hrdinku jako strašně silnou a mocnou a je to až na škodu.
Vztahy jsou naprosto ploché, autorka se rozhodla spárovat divné dvojce. Přišlo mi to zbytečně na sílu, jen aby všichni měli svůj happyend.
Nezasáhla mě ani jedna smrt, a to jí tady bylo docela dost.
No prostě, nemá cenu to zdržovat, tahle série mi vůbec nesedla. Je to utahané a na to, kolik to má stran, se tam vlastně nic moc neděje. Celkově 2,5 hvězdy a titul Zklamání roku k tomu.
Falešný polibek
Mary E. Pearson
Na to, jak vysoké má kniha hodnocení, jsem byla překvapená, že se v celém příběhu vlastně nic neděje. Jakože vůbec nic. A když už se zdá, že po dvou třetinách konečně přijde akce, tak zas nic.
Celé je to postavené na tom, že člověk neví, kdo je princ a kdo je zabiják. Takže během kapitol máme nějakou svou představu, kterou pak člověk zase zavrhne, pak se k ní vrátí, a tak dál. Navíc jsou všechny tři hlavní postavy ulhané, jak se snaží neprozradit. To je sice fajn, ale jen tohle bohužel nestačí.
Očekávala jsem spoustu akce a zvratů. A dostala jsem vyčerpávající květnaté popisy a spoustu, ale opravdu spoustu putování. A musím říct, že to v knihách zrovna nemusím. A tahle kniha můj názor rozhodně nezměnila.
Navíc mi nesedly ani postavy. Autorka se je snažila mít strašně propracované, ale možná až tak moc, že se mi zdály prostě prázdné. A jakékoliv vztahy mezi nimi strojené, bez chemie.
Je jasné, že to autorka psala tak, aby nebylo jasné, kdo je kdo. Ale když už to bylo odtajněno, tak bych čekala, že se tak i začnou chovat. Ale oni jako by zůstali v rolích, které si pro sebe sami vymysleli jako krytí.
Bylo tam i pár úsměvných situací, které byly neskutečně nedomyšlené. Vážně si neumím představit, že armáda vojáků na koních má sebou i lopaty na pohřbívání mrtvých.
Opravdu strašně moc doufám, že je to jen rozjezdový hodně vleklý první díl. A že se můžu těšit na pořádně silnou hrdinku a vymakané fungování světa, spoustu zvratů a akce. Protože náznaky tam byly!
Mimochodem viděli jste tu obálku?
Hodnotím slabšími třemi hvězdičkami.
Odkaz Hawthornů
Jennifer Lynn Barnes
Znovu perfektní!
Naše dědička prožívá další krušné chvíle - učí se žít život miliardářky a navíc si musí ujasnit své vztahy s Hawthorny.
A jeden by netušil jak moc tohle může být náročný úkol. Do cesty se jí staví nová záhada zanechána zemřelým Tobiasem Hawthornem, paparazzi jsou na každém kroku, výhružky a dokonce i hrozby z jejího blízkého okolí se jen kupí.
Člověk si potom hned víc cení svých pěti švestek na vlastním účtu, protože bych opravdu nechtěla zažít to, co zažila Avery v tomhle díle.
No řeknu vám akce tady rozhodně nechybí. Tento díl není žádný vyplňovací, tohle je jízda od začátku až do konce.
Kniha je neskutečně čtivá, obálka nádherná, teorie vám při čtení vyskakují jedna za druhou, do toho ještě neodolatelní bratři Hawthornové.
No prostě a jednoduše se člověk nenudí a navíc všechno klape jako čerstvě namazány stroj.
5/5 hvězd a skvěle započatý čtecí nový rok.
Nejchladnější dívka ve Městě chladu
Holly Black
Tak tahle knížka měla jeden velký problém, za který vůbec nemohla, a tím byl moje čtecí krize. Bez ní bych si to užila o dost víc, ale co se dá dělat.
Každopádně tohle je jedna z nejvíc promakaných a přitom úplně nedotažených knih, co jsem kdy četla.
Vystavěný svět byl super, upíři a jejich proměny taky, popisy hezké, sem tam zbytečně zdlouhavé. Postavy fajn, ale nevadilo by mi vidět u nich nějaký větší rozvoj.
Ale stejně jsem měla pocit, že tomu něco chybí, že to prostě něco strašně brzdí a chybí tam pořádná akce. Možná kdyby autorka víc dotáhla rozkol mezi starými a novými upíry... Nevím.
Ani to velké tajemství o nákaze mi nepřišlo bůh ví jak wow a už vůbec ne tolik, aby to mělo mít tak zásadní vliv na příběh.
Za otevřený konec a citáty na začátku každé kapitoly přičítám plusové body.
Za mě 3,5 hvězdiček.
Tajemství domu Thornů
Margaret Rogerson
Nejsem skalní fanoušek ani prvního dílu. Ne snad, že by byl špatný, jen nepředčil má očekávání, hlavně vzhledem k tomu halasu okolo.
A tady přestože jsem věděla, že to bude pohodová jednohubka, tak jsem doufala možná trošičku v něco víc.
Je to milé, hezký návrat zpět. Ale potvrdila jsem si, že ve mně opravdu první díl nezanechal bůh ví jaký dojem, když jsem si toho z knihy moc nepamatovala a tím pádem si nemohla pořádně užít jednotlivé narážky.
Víc než vztah mezi Elizabeth a Nathanielem mě bavily její rozhovory se Silasem.
Navíc jsem čekala, že nesplnitelné úkoly budou promyšlenější. Kdyby se aspoň jevily jako nesplnitelné.
Chování domu ovšem bylo milé a zajímavé, zvlášť když se dozvíme, kdo v tom měl nakonec prsty.
Takový nafukovací a zase smrskávací dům musí být docela praktické. Taky by se mi to líbilo. Ale ve finále bych s hlavními postavami bydlet rozhodně nechtěla! :D
A za co jsem nejvíc ráda, tak za to, že si můžu jakoukoli knihu otevřít kdykoli chci. Ještě, že nemají vlastní názory, tak jako v knize. :D
Doporučuji na dlouhý podzimní večer. Ani oči nebudou bolet, protože je kniha psaná velikostí písma jak pro slepého :D
Léto, kdy jsem zkrásněla
Jenny Han
Tak se přidávám do týmu "četla jsem kvůli seriálu" a teda, kdyby seriálu nebylo, tak to možná ani nedočtu.
Jasně, je to pro mladé slečny, takže já už jsem nejmíň 10 let mimo cílovku, ale i tak mi kolikrát něco přišlo nelogické.
Navíc je to psáno opravdu jednoduše, až tak moc, že ve finále tam není ani žádná zápletka.
Seriál vyřešili opravdu lépe, kdy Conrad má důvod, proč se chová jako pitomec a proč Jeremiah ne.
Ale díky porovnávání jednotlivých momentů mezi knihou a seriálem, jsem knihu přečetla za jedno odpoledne a mám v plánu hned i druhý díl. Jsem zvědavá, jak je zpracovaný.
Rod země a krve
Sarah J. Maas
Tož, začátek i když mi stránky utíkaly jedna za druhou byl hodně náročný. Až jsem si říkala, jestli si Massová přece jen neurvala moc velký kus nebo nepřecenila své vlastní čtenáře. To bylo dobrých asi 120 stran, kdy člověk profičí celý svět, který není zrovna jednoduchý, se spoustou jmen a já nevím, čím vším.
Hned potom se dostaneme k postavám, kterých je dost, s nimi se pojí jejich druh, povolání, křestní jméno a příjmení a do toho kolikrát jako třešnička na dortu ještě přezdívka, při nejhorším i víc.
Po tomhle už má člověk hlavu jak pátrací balón a je rád, že tu bichli na chvíli zavře.
Pak dejme tomu dalších 200 už je lepší, ale furt je to takové nějaké zvláštní. Nejspíš je to tím úplně novým a složitým světem, prolínáním postav a trochu rozvleklým dějem, kdy člověk furt tak úplně netuší která bije, ale už se to čte líp a stránky pořád ubíhají jedna za druhou.
Dalších nějakých 250 stran, už konečně víme která bije, začíná se to rozjíždět, ale pro mě tam prostě bylo málo takových těch wow efektů, na které jsem u autorky zvyklá. Navíc mám dojem, že kdo už četl Dvory a Trůn, tak některé věci na míle daleko odhadne. Tam už jsem si trochu začala zoufat, že jsem se možná těšila přece jen až moc a že mi prostě tento svět nesedl. Ani postavy jsem si nijak zvlášť neoblíbila. Bryce jsem opravdu povětšinou vnímala jako držkatou pařmenku, která se před smrtí nejlepší kamarádky vždy jen sjela a opila. No prostě nic moc.
A když jsem si myslela, že už teda končíme, velké odhalení a je to, tak to konečně přišlo! To na co jsem čekala, jeden zvrat za druhým. Napětí a emoce! Protože pořád zbývalo těch posledních 250 stran a to už byla typická Massová, tak jak ji mám ráda! Naprosto perfektní.
Osobně mám pořád radši Trůn a Dvory. Ale tuhle knihu doprovází pár (víc) opravdu pěkných momentů a možná, že při druhém čtení (ať už se k němu dostanu kdykoli) všechno zaklapne na ta správná místa a budu z knihy ještě víc nadšená.
Už se na rereading všech knih této autorky moc těším. Opět dokázala, že pro mě je tou nejlepší fantasy spisovatelkou a všechny její knihy jsou perfektní.
Sníh nebo popel
Sara Raasch
Tohle bylo takové roztomile miloučké. Čtu převážně jen fantasy a i přesto, že jsem od knihy moc nečekala, tak se mi moc líbila. Trošku bych zkrátila popisné pasáže, kterých je v knize opravdu hodně. Dějově to moc nepřekvapí, velmi brzo jsem měla představu o tom, jak to bude, a nakonec i bylo.
Milostné trojúhelníky mě v knihách baví, takže i v tomto směru jsem nadšená. Už jen proto, že to není typický trojúhelník, kdy je to bad boy a ten hodnej, který vždycky utře. Tak jsem zvědavá, jak se to vyvine.
Rozhodně budu v sérii pokračovat.
Temná krev
Elly Blake
No tak tohle bylo celkem fiasko. Kniha se neskutečně vleče. První část budete chtít hlavní postavy proplesknout zleva zpráva, protože se oba chovají jako největší pitomci.
Druhá část se vleče snad ještě pomaleji než první a člověk jen čeká, co se s hlavní hrdinkou stane.
Když už si člověk mysli, že to bude lepší, když míříme do finále, tak je neskutečně zklamaný. Kniha mohla končit třeba o 60 stran dřív.
Za mě bohužel zklamání. První dva docela dobré, ale třetí se teda nepovedl, byl takový hodně kýčovitý a předvídatelný. K sérii se už neplánuji vrátit.
Ale aby tohle nebyl jen negativní komentář, tak jsem si užila těch pár scén s Kaiem. Nejlepší postava ze série.
Dům soli a smutku
Erin A. Craig
Tak teda to byla jízda! Od první stránky jsem byla do příběhu úplně hotová. Jasně pár věcí zde není úplně dovysvětlených, ale ty odpustíte hned po X-tém zvratu v knize.
Atmosféra je úplně geniální, vykreslení ostrova tak nádherné, že skoro cítíte mořskou sůl ve vzduchu. Do toho strašidelné části a super postavy. No musím říct, že mi to opravdu sedlo a hltala jsem stránku za stránkou.
Další plus za to, že jsem nemohla přijít na to, kdo za všechno vlastně může! To se mi nestává běžně, takže opravdu pecka.
Nu a upřímně, kdybych byla Annaleigh ve scene, kdy se vrátí na Highmoor z majáku, tak bych si to šla rovnou hodit.
Opravdu doporučuji!
Opačno
Hannah Mathewson
Opačno pro mě bylo celkem příjemným překvapením. Zajímavý nápad, dějově je to možná už trošku překombinované, postavy příjemné. Velkým plusem pro mě bylo, že jsem až do poslední chvíle nevěděla, komu můžu vlastně věřit. Moc se mi líbilo fungování světa a magie.
Trošku zklamání bylo zasazení do viktoriánské Anglie. Z té snad v celém příběhu není vykresleno opravdu nic, dokonce ani styl mluvy k tomu nesedí.
No a poslední dva mínusy jsou rozhodně za vysvětlovací dialogy, které vysvětlují takovým stylem, že nakonec z toho člověk stejně nepobere všechno, aby to celé do sebe dokonale zapadlo, a za tu hromadu chyb v celé knize - to už jsem opravdu dlouho nezažila.
Obrovské plus má samozřejmě obálka - opravdu nádherná práce. Kniha končí vcelku uzavřeně, takže nad druhým dílem ještě popřemýšlím, pokud vyjde.
Světlo a stíny
Leigh Bardugo
Měla jsem strašný respekt k těmto knihám a proto se mi do nich moc nechtělo. Strašně dlouho jsem je odkládala a dostala se k prvnímu dílu Griši až teď. A bylo to fajnové. Přečetla jsem to za jeden den.
Krásně to plynulo, ale asi jsem čekala větší wow efekt.
Každopádně námět "Dělám to pro mír" na mě opravdu funguje velmi dobře. Takže i když je Temnyj trošku zmetek, tak ho částečně i chápu. Tyhle postavy já můžu.
Trošku mi vadily rychlé dialogy, ty jsou podle mě nedotažené, jakoby autorka nějak nevěděla co dál.
Každopádně jsem zvědavá na druhý díl a později nejspíš zkouknu i seriál.
Syn času
Deborah Harkness
Dlouho jsem měla tuhle knihu na svém TBR listu a dlouho jsem se jí vyhýbala, asi ze strachu, že nebude tak dobrá jako původní série.
Navíc jsem si říkala, že celá kniha o historii Marcuse nebude až tak zábavná. Jak mile jsem byla překvapená, když jsem dostala hned tři pohledy, ze kterých je kniha psaná. Velmi mě potěšilo, že je zde zahrnut i pohled Diany a víme, co se klube z čarodějo-upírských dětí.
Kniha opravdu nezklamala a je to naprostá bomba, krása. Navíc se člověk i dobře pobaví. Autorka prostě umí.
Podlý král
Holly Black
Teda tak tohle byla jízda. Kniha nacpaná akcí od první do poslední stránky. Tenhle díl byl o tolik lepší než jednička, jsem naprosto nadšená. Sice jsem si přála, aby byl v druhém díle Cardan častěji a to se mi úplně nesplnilo, ale všechno to vynahradily nepředvídatelné zvraty a intriky. A ten konec... Za mě super, opravdu jsem to nečekala. Těším se na třetí díl.
Krutý princ
Holly Black
Tahle kniha mě nadchla tím, že hlavní postava není typická hrdinka,na které jsem zvyklá. Opravdu se mi líbí, že Jude zajímá hlavně způsob jak se dostat k moci, dodává to celé knize pořádný šmrnc.
Každopádně nevím jak je to možné, ale přišlo mi, že kniha utíká rychle a pomalu zároveň. Autorka má zvláštní styl psaní, na který jsem si musela zvyknout. Kolikrát bych se vůbec nezlobila, kdyby některé scény více rozvedla.
Nejzajímavější postavou za mě byl jak jinak než Cardan, doufám, že v dalším díle ho bude o trochu víc.
Dívka, had, trn
Melissa Bashardoust
Tak tahle kniha mě opravdu překvapila, čekala jsem prostě průměrnou oddechovku, nic zvláštního. Ale wow, to mě opravdu nadchlo. Už jen ta obálka, je naprosto nádherná a nebojím se napsat, že to je jedna z nejhezčích knih, kterou mám v knihovně.
A ačkoli LGBT tématiku úplně nevyhledávám, tady mi to docela sedlo. Opravdu krásný a hlavně originální příběh. Jsem moc spokojená.
Jen by mě teda zajímalo, jak se jí podařilo samotné vylít plnou vanu vody :D