Lil30 komentáře u knih
Příjemná oddychovka, u které jsem se i zasmála, co víc si přát? Těším se na další autorčiny knihy.
Kniha je skvělá, četla se sama. Nápad vstupovat do příběhu je originální a mně by se také taková schopnost moc líbila :-) Zloděje jsem vůbec neodhalila, v průběhu jsem podezírala snad všechny. Jen konec mě zklamal, připadalo mi to uspěchané.
Hezká oddechová kniha, u které jsem se dobře bavila. Příběh ze současnosti nebyl tak silný, hlavní hrdinka byla příliš naivní a hned od začátku jsem měla podezření, které se vyplnilo. Linie z období války byla mnohem zajímavější a pokaždé jsem se na ni při čtení současné linie těšila. Jistě si přečtu další autorčiny knihy.
Na knize se mi líbí, že byl příběh zasažen do existujícího místa a domu. Musím se ale přiznat, že jsem ji krátce na začátku chtěla odložit, ale poté se příběh rozjel a líbil se mi. Až na sexuální scény, které do příběhu nic nepřidaly. Kvůli tomu a dalším věcem rozumím členům rodiny, kterým se tato vymyšlená kniha vůbec nezamlouvá.
Docela dobrá oddychovka, u které jsem se chvilkami bavila. Ale na více přečtení to není. Objevila jsem ji díky minulé Čtenářské výzvě, jinak bych si ji nejspíš nepřečetla.
Příběh chlapce vyrůstajícího na hřbitově, kterého vychovali duchové a jiné příšery, se mi hned od začátku zalíbil. Děj pořád svižně utíkal a nedokázala jsem se odtrhnout. K tomu krásné obrázky, co víc si přát. Jen konec byl na mě až moc otevřený.
Na knihu jsem narazila díky letošní Knižní šifře, škoda jen, že jsem ji neobjevila dříve. Četla jsem již jeho Oceán na konci uličky, který byl také skvělý. Určitě si od něj ještě něco přečtu.
Raději jsem neměla žádná očekávání, ale kniha mě velice mile překvapila. Dokonce se v ní objevila nečekaná zápletka. Ale trochu mě zklamal konec, který byl hodně useknutý.
U prostředních dílů se často říká, že jen vyplňují prostor před vygradováním na konci, ale tady to tak rozhodně nebylo. Pořád se něco dělo, kniha měla spád a nedokázala jsem se odtrhnout. Libilo se mi, že měla Saba svědomí a litovala tolika zmařených životů. Nějak jsem ale nechápala, jak mohla mít Saba raději Lugha, samozřejmě byli dvojčata a atd, ale v tomto dílu mě dost štval a Emmi byla naopak skvělá od začátku série. A Jack, na toho jsem se moc těšila, tusila jsem, že to bude právě takhle. Ale Seth? Co to mělo jako být? Určitě to děj hodně ještě ovlivní.
Četla jsem i lepší série z budoucnosti, ale ani tahle vůbec nebyla špatná. Poslední díl mě ale trochu zklamal. Stalo se v něm hodně situací a dej stále plynul, nedokazala jsem se od něj odtrhnout, ale právě některé z těchto věcí mě dost překvapily a pár bych vypíchla. Samozřejmě zrádce, to bylo dost překvapivé, kdo by to čekal? Pak smrti bylo dost, ale některé mi přišly zbytečné, autorka u nich mohla vymyslet lépe. A také Saba, líbilo se mi, jak postupně dospěla a uvědomovala si, jaké břímě na ní leží. Ale co mě nemile překvapilo, byla její reakce na konci. Jakto, že ji to vůbec nezasáhlo? V Pustině truchlila nad tolika životy a tohle jen tak přešla? Pro mě to byl dost uspěchaný konec a ani ne moc šťastný.
Pro mě velmi zajímavý pohled na to, co se může odehrávat v hlavě člověka trpícího touto nemocí. Trvalo mi chvilku, než jsem ji přečetla, ale byla by škoda, kdyby ji autor nevydal, o čemž se zmiňoval na začátku knihy. Moc se mi líbil Ove a tahle bude taky patřit do oblíbených.
Celou sérii jsem si koupila asi před třemi lety a od té doby na mě čekala v knihovně. Vůbec nelituji, že jsem se do ní pustila a mrzí mě, že jsem to neudělala dřív. Počátek příběhu me moc neupoutal, až od Hopetownu se to rozjelo a bavila jsem se až do konce. Jsem zvědavá na pokračování.
Kniha se četla hezky a propojení minulosti se současností se mi libilo, i když na příběh Marianne jsem se těšila více. Musím přiznat, že se mi Motýlí ostrov líbil o maličko více, než tato kniha. Ale určitě se těším na její další knihy a třeba se mi některá z nich zalíbí ještě více.
Hned na první pohled mě zaujala nádherná obálka. Nevybírám si často knihy podle obalu, ale tato byla výjimkou a neprohloupila jsem.
V současnosti jsou dvě časové linie populární, a proto jsem byla sama zvědavá, jak se mi kniha bude líbit. Musím se přiznat, že mě velice mile překvapila a nedokázala jsem se odtrhnout.
Líbilo se mi postupné odkrývání příběhu Grace, i když jsem některé situace odhadla; na zážitku z knihy mi to neubralo. Dianina časová linka byla o něco nudnější a jen doplňovala příběh její praprababičky.
Co mi ale trochu vadilo, byl zmatek v příbuzenstvu na počátku knihy, kdy jsem se v jejich rodové linii ztrácela.
Určitě to není má poslední kniha od této autorky, těším se na další cesty do exotických krajin.
Knihy s anděly jsou mé oblíbené a jsem ráda, že jsem náhodou narazila i na tuto. Škoda, že jsem ji neobjevila dříve.
Začátek mě trochu nudil, ale poté jsem se nemohla odtrhnout. Líbilo se mi postupné odhalování pravdy, některé věci jsem opravdu nečekala.
Také se mi líbila netradičnost a modernost, která je zmíněna v komentáři níže.
Většinu postav jsem poznala, ale na zážitku z knihy mi to neubralo. Nesmím ani zapomenut na jejího vtipného kocoura, toho jsem si moc oblíbila.
Snad si ji ještě někdy přečtu znova.
Jako jiné válečné knihy je smutná, drásající a chytne za srdce při pomyšlení na to, co si prožili. Libilo se mi střídání pohledů postav Matyldy, Elsi a Willema, jak se lišil dětský a dospělý pohled na vše a nakonec jejich prolnutí. Navíc byly kapitoly krátké.
Ale je výjimečná tím, že jednou z hlavních postav je německý vysoce postavený muž. U něj se musím zastavit, protože jsem o jeho činech dost přemýšlela. Nebyl tak krutý, jak by se dalo předpokládat a snažil se ženám v ghettu, dětem a dívkám v domově pomoci, ale měl právo udělat ty další věci? Co je ještě ku prospěchu a co ne? Jak daleko může člověk zajít a vše si obhájit?
Konec byl velmi zajímavě vymyšlený. Nad knihou budu ještě dlouho přemýšlet a jen tak na ni nezapomenu. Doporučuji si ji přečíst.
Super oddychovka, kterou jsem potřebovala. Bavila jsem se, smála, občas koukala s otevřenou pusou, sama jsem nečekala, že z toho bude trochu "detektivka". Rozuzlení bylo nečekané. Kdyby Helena nezdědila domek po tetě, nic z toho by se nestalo. Život je prostě o náhodách.
Musím přiznat, že jsem nečekala, jak se mi kniha bude líbit. Nářečí mi problémy vůbec nedělalo, je dost podobné tomu, které znám od dětství, i když jsem odjinud. Rozdělení na 4 části bylo jen přínosem. Těžko se hodnotí, když nemůžete napsat více, abyste neprozradili pointu, protože ke každému příběhu toho mám tolik... Líbí se mi, že hodnocení postav nechává autorka na čtenáři. A také se mi líbilo, že u každého z příběhu jsme mohli nakouknout na situaci z jiného pohledu. A rozhodně příběhy nebyly humorné, ale smutné. Proč jsem na tuto knihu nenarazila dříve? Určitě ji doporučuji.
Knihu jsem si vybrala díky letošní Čtenářské výzvě a určitě jsem neprohloupila. Příběh je čtivý, uvěřitelný, jako že života a příjemně plyne. Líbilo se mi, že i po tolika letech se pořád scházely, podporovaly a snažily se navzájem si pomoci, a i když byla každá úplně jiná, rozuměly si. Prostě příjemná oddychovka, třeba si ještě přečtu i další její knihy.
Krásná kniha, která se četla sama. Líbilo se mi, jak si navzájem dodávali sílu pokračovat dál, aby přežili, ale nejen to, vypořádávali se s láskou a city, hlavně tedy Ben. Samozřejmě byly chvilky, kdy jsem si říkala, že tohle by se asi nestalo, ale zbytek byl skvělý. Jen je škoda, že se více neobjevovaly kapitoly z pohledu Ashley. Až na konci jsem zjistila, co bylo myšleno tou horou, vůbec jsem to nečekala, bylo to moc smutné. Konec byl hodně uspěchaný, ale ukončení se mi líbilo. Kdo chce vědět více, tak si ji přečtěte ;-) Já určitě nelituji čtení.
I po tolika letech od doby, co byla napsána, má stále co říc. Nejdříve Kuličku využili, získali od ní vše, co se dalo a co chtěli, a poté odkopli. Četla se skvěle. Všechny jeho povídky se mi líbily.