LimedkaMikki komentáře u knih
Knížka na můj vkus končí moc sladce. Ano, jsou Vánoce, je to americká kniha, ale stejně, bylo to moc.
Co se týče samotných příběhů, tak nejlepší byl asi ten první. Ten druhý byl roztomilý. Třetí byl takový, že máte chuť hlavní hrdince dát pár facek, aby se vzpamatovala.
Jako vánoční čtení je to dobré, na letní pohodu pod slunečníkem to ale moc není.
(SPOILER) Píšu to nerada, vážně nerada, protože Julia je moje oblíbená autorka, a její příběhy nejsou na červenou knihovnu hloupé, ale tahle kniha nebyla dobrá. Je to fajn počtení, ale zdaleka nedosahuje svého standardu. A přitom to má takový potenciál.
Příběh začíná celkem dobře, je nám předložen chudák Nicholas, kterého otec nutí, aby si vzal Georginu. Zprvu odmítá, což je logické chování, ale najednou dojde k tomu, že ji má vlastně i rád a ne jen jako kámošku. Pak požádá Gí o ruku, která logicky odmítne. Později na to přistoupí, což se od ní dá očekávat, neboť je zde popsána jako vysoce logická osoba, která si sepíše pro a proti a podle toho se zachová. A najednou zjišťujeme, že k němu taky chová vřelé láskyplné city. I když u ní se to dá ještě svést na to, že se zamilovala do (představy) hrdiny.
Další věc, která by mě vážně zajímala, tak kde se rodí chlapi jako Nicholas. Být dokonalý milenec, navzdory tomu že je to jeho poprvé, tak to je něco. Znám dost chlapů, kteří mají za sebou víc postelových zážitků a zdaleka nejsou takoví světaznalí perfektní milenci. Jistě, tuhle dokonalost jim jsme v červené knihovně obecně schopni odpustit, ale u někoho, kdo to nemá nastudovaný ani teoreticky, to působí poněkud... nedůvěryhodně.
Třetím velkým hříchem vnímám pokrokovost Georgiany. Jako by někdo vzal ženu z 21. století a poslal ji do 18. století. A taky pokrokovost Nicholase, který je tam zasazen z 20. století. Mám ráda silné ženské osobnosti, které nejsou jen putičky v rohu, ale tohle bylo i na mě trochu moc. O to víc bylo fascinující, že jí to všechno bez problému procházelo. Julia by neměla zapomínat, že tohle je prequel, ne sequel. V sequelu by se to i dalo pochopit.
Snaha dobrá, příběh zajímavý, ale! Během čtení jsem měla pocit, že jsem omylem do ruky vzala dílo pubertální holky, která má potřebu si něco kompenzovat. Z Marie se zde stává vysoce otravná osoba typu Mary Sue a možná na ni Mary ani nemá. Možná se zde jen Boček snaží proniknout do žánru fantasy, protože jinak si Mariino chování nedokážu vysvětlit. Také by měl autor přestat psát romantiku, jelikož to neumí a nejde mu to. Nebo si aspoň tento žánr dostudovat. Vzhledem k tomu, co má být tématem příštího dílu se máme na co těšit. Nicméně pořád lepší než třetí díl.
Autor si nejspíš přečetl negativní recenze a chytil se za nos, protože kniha konečně není jen o tom jednom. Dokonce byl i příběh překvapivě zajímavý a humorný.
Komiks byl nudný. Kresba byla klasická, i když docela sympatická. Co se týče příběhu, tak název zněl lépe, než pak jak to samotné bylo napsáno. Ze spousty věcí, které se tam udály, jsem měla pocit deux ex machiny. Na jedno přečtení dobrý, ale do mé duše se to nezapíše.
Musím přiznat, že mě kniha velmi příjemně potěšila. Když jsem si ji brala, neměla jsem od ní žádná příliš velká očekávání, pořád je to YA, ale děj byl příjemně a svižně napsaný. Zbytečných částí tam bylo poskrovnu a kromě naprosto očekávaného konce a vývoje postav, to bylo velmi dobré.
Přiznávám, že tahle kniha mě tak moc nenadchla, ta první byla prostě lepší. Zde jsem se místy dokonce i nudila a těšila jsem se, až už konečně ona povídka skončí. Nemít to jako audioknihu při práci, myslím, že bych ji četla mnohem déle.
Komiks který ve vás zanechá víc otázek než odpovědí. Závěrečné vysvětlení bylo až příliš plytké a působilo spíš jako, tak to něčím ucpeme, nevadí, že se to tam vůbec nehodí. Navíc se v tom závěrečném "duelu" chovaly postavy jinak, než by správně měly. Pokud by to šlo, tak dám autorovi do ruky pero, a řeknu mu, ať to přepíše znovu, a lépe.
Strašně miloučká knížečka o pár stránkách, ale s nádhernými ilustracemi.
Kniha se dá nejlépe vystihnou slovem obsaženým v názvu - zvláštní. A taková skutečně byla. Popravdě jsem i podle názvu a obálky čekala něco jiného, lepšího. A podle obsahu též. Řekla bych, že toto je typický příklad toho, kdy obsah knize odpovídá jen z části. Mám z té knihy podobnou pachuť, jako mívá Rose z jídla.
Ačkoliv je knížka stará pět let, pořád přináší sna nejlepší popis e-knih.
Jen málo která knížka vystihuje váš život. A takhle to dokáže ve skoro 100 %. Vtipné a pravdivé.
Tohle je knížka pro "starý". Ne že by bylo určena vyloženě jen lidem, kteří už jsou buď v důchodu, nebo jim do něj zbývá jen pár let, ale sama za sebe můžu říct že ne - už bych po ní znovu nesáhla. Když si odmyslím místy nepochopitelné pasáže (safra, vždyť to na nich nenavazovalo, jako kdybych v jednu chvíli řídila auto a v té druhé vařila svíčkovou z polenty), celkově se nedokážu vcítit do té osoby, o které se to povídalo. Nic z toho mi to neříkalo a spíš jsem na tím krčila nos.
Obálka krásná, název líbivý, ale věkový průměr čtenářek je po padesátce. Pokud jste mladšího rázu, běžte si svůj smysl života raději hledat v nějaké jiné knize.
Pokud si chci přečíst román z "historie anglie", je Julia prakticky sázka na jistotu. Dílo patří k jejím slabším kouskům, oproti jiným jejím knihám, tak znovu bych si to nepřečetla, ale i tak to bylo příjemná kniha.
Upírská tématika mě fascinuje a miluju elfy. Tady je obojí. A ještě je to dobře napsané. Jsem zvědavá, jak to bude pokračovat.
Z ženských románů je málokterý dobrý a stojí za přečtení. S potěšením mohu konstatovat, že tenhle se řadí mezi ty dobré. Člověk se dostane do půlky knihy, aniž by vlastně tušil jak.
Nejdřív jsem to chtěla jen prolistovat, no nakonec jsem skončila s tím, že jsem to potajmu v tom knihkupectví celé přečetla :D Skutečnost, že je to v komiksové podobě to jen vylepšuje. V některých obrázcích se člověk úplně vidí. S lehkostí a humorem vystihnuto porozchodové a nezadané prožívání průměrné ženy.
Zpočátku jsem sice měla trochu problém se začíst, ale pak to šlo ráz na ráz. Je to mé druhé setkání se známou britskou autorkou románů a jistě ne poslední. Dílo bylo velmi dobře napsané a dopisy tomu dodaly lepší nádech. Konec by si zasloužil trochu vetší prostor, než mu Jane dala.
Knížka se četla prakticky sama. A to i přesto, že to bylo takové, jak to říct... nedomrlé. Něco mi tam prostě chybělo. Nebo naopak přebývalo. S Kate jsem až takový problém neměla, spíš Jessieho jsem měla chuť něčím přetáhnout. Nejvíc by se to asi dalo charakterizovat jako růžová. Moc růžová. Nebyla špatná, ale za mě už ne.
Není to špatné, ale...! :D V jednu chvíli se do toho člověk zažere, vzápětí je to ale klidně schopný odložit a měsíc si toho nevšimnout. Místy jsem měla chuť hlavní adepty něčím těžkým praštit, nebo s nimi zatřást a zařvat na ně: "Probuď se pro boha." Jak nastavila laťku v jiné knížce (z roku 2014), tak tady je snížena. Nevím jestli ještě nebyla tak vypsaná, nebo se jí tohle prostě nepovedlo, ale za mě, přestože to patří do trochu lepšího průměru v červené knihovně, už po tomhle znovu nesáhnu. Tak za 45-50%.