Lofda komentáře u knih
Když si odmyslím to v podstatě sexuální obtěžování na začátku (sorry jako, ale tohle by přece nemohlo projít..), tak se z toho vyklubala celkem příjemná romantika (a vkusně napsaná erotika). Kdyby šlo o zahraničního autora, byla bych nejspíš přísnější, ale mám pocit, že naše autorky jsou mi něčím bližší, ráda je podpořím a občas si od nich něco přečtu. Padesát odstínů jsem nečetla (ani se nechystám), tu škrabošku na obalu bych si odpustila, ale já už jsem se naučila nesoudit knihu podle obalu, takže.. Přečteno za dva dny, bavilo mě to, knížka se mi trefila do nálady.
Je to klasický ženský román. Ale velmi pěkně je zde popsaný život v Austrálii před více než 150lety, moc dobře se mi to četlo a zase jsem se dozvěděla něco nového a zajímavého. Jak doufá můj muž, třeba se tam taky někdy podíváme, ta krajina musí být úchvatná.
Já jsem se na tuhle knížku těšila už dlouho, všechny ty nadšené komentáře.. Mám ráda romantické příběhy, pohádky pro velký holky. Tady byla krásná myšlenka ohledně ztráty v první části, příběh o vážkách, ale dál?? Reálného za mě nebylo nic, nemůžu si pomoct, pardon.. Už jsem pochopila rčení o jednorožcích zvracejících duhu, je mi líto, tohle nezachránila ani malá Lorelai.
Postupně jsem přečetla už asi celou sérii. Pohodové oddychové čtení, jedna z těch knih co zabaví, ale za chvíli už ani nevíte o čem byla. Autorku mám ráda, ale tentokrát hodnotím jen půl na půl, četla jsem od ní již lepší příběhy.
Páni, tleskám!! Tolik zvratů.. Upřímně, chvíli jsem si říkala "Riley, to jako fakt?" Úplně mi vyrazila dech a vlastně až do konce jsem si říkala, že si stejně takového chlapa asi nezaslouží, těžko jsem hledala pochopení.. Protože Jack? Jack byl prostě nejvíc. Autorce tleskám, tolik emocí, to jsem nečekala. Skvěle popsán vztah co byl jak na houpačce, skvěle popsáno, co dokáže bulvár.. A ten závěr?? Nechtěla jsem, aby to skončilo, četla bych dál a dál. Bude ještě další díl, prosím?
Hodnotím po přečtení obou dílů.. Možná budu trochu nespravedlivá, ale první díl hodnotím max. 3,5*.. Čtení jsem si užila, nechci "spoilerovat", ale vše okolo hlavní hrdinky znělo hodně zajímavě, s tím jsem se asi zatím v žádné knížce nesetkala. I její umění fyzio bylo hodně zajímavé. Co mi ale vadilo byl ten její "milostný trojúhelník". Kluci z týmu byli skvělí, vše kolem rugby jsem si užila, i když přiznávám, že je mi ten sport neznámý. Jack mě bavil už tady, takže jsem se hned pustila do dalšího dílu.. A rovnou říkám, nenechte si jeho příběh ujít!
Milé, odpočinkové, ale na druhou stranu nic, od čeho by se nedalo odtrhnout. Další díl si nechám ujít, minimálně prozatím..
Je mi líto, tohle mi nesedlo.. Série VIP od stejné autorky mě dost bavila, ale tady se navrstvilo jedno klišé na druhé. Škoda, lepší hodnocení dát nemůžu, přitom kostra příběhu zajímavá, jen styl vyprávění prostě nebyl pro mě.
"Srdce mi zaplavuje zásadní rodičovská pravda: jsou-li děti v pohodě, nemáš žádné velké problémy."
Nora byla především máma a mě to její vyprávění naprosto dostalo.. Tenhle příběh tak krásně šlapal, jednoduše krásně napsané. A přiznám se, že toto rozuzlení jsem nečekala, i když možná mě to mohlo trknout? Ještě že dostali rozum a všechno dobře dopadlo ;-) Děkuji tímto mým oblíbeným uživatelům tady na DK za pěkné recenze, které mě přesvědčily o tom, že kniha stojí za přečtení. Stojí za to, ráda doporučím!
Děkuji autorce za další výlet do mého oblíbeného Stockholmu. Jak mě baví při čtení hledat v mapách jednotlivá, v knize zmíněná, místa ;-).. Tentokrát se příběh otočil, za drsňáka byla ona "křehčí" polovina, o to bylo čtení možná i zajímavější. A já si to opět hodně užila. Váhala jsem trochu s hodnocením (předchozí díl mě bavil o maličko víc), ale dávám zase plný počet, ta poslední hvězdička je za nádhernou obálku.
Chtěla jsem odpočinek a přesně to od této autorky vždycky dostanu. Tentokrát i něco navíc. Tohle vyprávění asi nemělo být ničím výjimečné, přesto se hodně povedlo. Od všeho něco - trocha vtipu, sarkasmu, romantiky i erotiky a ještě zamyšlení nad tím, že někteří rodiče by si asi radši neměli pořizovat děti.. Ale zazvonil zvonec, pohádky konec, všechno dobře dopadlo a já časem nezaváhám, až budu zase chtít pěknou romantiku, Vi je jistota.
Úplně jiný příběh než bych čekala, ale za mě jeden z nejhezčích, co se mi v poslední době dostal do ruky. Psáno tak trochu jiným jazykem, ale moc se mi to líbilo. Tolik krásných myšlenek a tolik citu. Tohle není klasický příběh pilota a letušky, ale víc neprozradím. Snad jen to, že tohle není klasické holčičí čtení, popravdě oba dva působili mnohem starší než oněch 21 let..
Děkuji Alzbeta4340 za hodnocení, přesvědčilo mě, že knížka stojí za pozornost. Doufám, že další díly vyjdou brzy, už se těším.
Autorku řadím mezi své oblíbené, každou její knížku si užívám. Tady oceňuji snahu přijít zase s něčím jiným, příběh se v retrospektivě vrací k úvodní kapitole. Ale tak nějak nevím, úplně mi to nesedlo. Měla jsem občas pocit, že když nebudu dávat pozor, uteče mi něco důležitého pro další vývoj a trochu jsem se v těch Penelopiných "vztazích" ztrácela. Na konci to všechno vlastně dávalo smysl, mám ráda příběhy, kdy na závěr zapadne na místo poslední dílek skládačky, ale tady se ten efekt jakoby vytratil někde cestou. Takže za mě max. 3,5*, ale příště si určitě spravím chuť ;-)
O Helen Kellerové jsem se dozvěděla náhodou, bylo to v rámci "školení" Přátelská místa a pak jsem v knihovně zahlédla tuto knížku.. Byť napsáno již před 120lety, poselství asi opravdu zůstane věčné. Ještě pořád neuvěřitelný příběh dívky, která chtěla žít jako všichni ostatní. Pořád nedokážu pochopit, co všechno musela zvládnout, být hluchoslepá a přitom tak prožívat život. A nepřestává mě fascinovat, jaká zmiňuje jména osobností. Lidí, co považovala za přátele. I když ten Alexander Graham Bell vlastně dává smysl ;-)
"Stará dobrá" Elle.. Krásný příběh, ze kterého se možná zrovna neposadíte na zadek, ale rozhodně se to čte samo a vy si jen užíváte tu lehkost s jakou vyprávění plyne. Jediné co mi nejdřív trochu vadilo byl ten "zádrhel", který nutně tyto knihy provází. Tady je po pár stránkách jasné v čem bude háček a vy pak vlastně jen celou dobu čekáte, kdy že to všechno praskne. Nějakou dobu jsem si říkala, jestli je třeba číst dál, když vím, jak to dopadne..??.. Ale pak mi došlo, že děj utíká a ta tikající bomba není až tak podstatná. Tady je podstatný celý ten vývoj jednoho vztahu a také všechny ty vedlejší postavy, které příběh dokreslují. Těším se na další díly, až se podíváme podrobněji i na ostatní z party.
Dneska už se všechno zdá tak dávno - karanténa, zákaz vycházení..
Čekala jsem asi něco jiného, o to milejší překvapení jsem dostala. Pohodová romantika, opravdu čtivá, krátké kapitoly, občas jsem se zasmála nahlas. Nečekejte žádné hluboké myšlenky, ale jako příjemné oddychové čtení ráda doporučím. Hodnotím 4,5*/5* v rámci žánru, zaokrouhluji nahoru ;-)
Kdysi dávno jsem už četla příběh Beth (a hned se do čtení pustím znovu), ale příběh Echo a Noaha jsem, ani nevím proč, odložila. A teď jen lituji, že u nás vyšly pouze tyto dva díly - velká velká škoda! Upřímně? Echo mě už v závěru lehce štvala (byť si prošla taky peklem a asi i měla na své chování nárok), ale příběh Noaha.. pobrečela jsem si, přiznávám. Možná proto, že už dávno nejsem ve věku hlavních hrdinů, ale jako rodič podobně starých kluků jsem ráda (a vděčná), že mým dětem se nic podobného nestalo.. Takový start do dospělosti si nezaslouží nikdo.
Na začátek roku Nové sliby ;-) Navíc děj odehrávající se na horách, všude spousta sněhu, lyžaři.. Izzy a Willa jsem si matně pamatovala z minulého dílu a byla jsem trochu zvědavá, jak se autorka popasuje se vztahem mezi nejlepšími přáteli. Popravdě, já totiž nevěřím tomu, že po 8letech ještě něco může být jinak..?? Ale musím přiznat, že autorka to pojala výborně a vlastně i uvěřitelně :-) Prostě takový milý, odpočinkový příběh. Ráda doporučím a brzy se pustím do dalšího dílu.
"Popravdě řečeno se musím přiznat, že stále čtu pohádky. Mám je totiž nejradši." - Audrey Hepburn
Mám to stejně a tohle byla jedna z těch povedených pohádek pro velký holky. Pěkné počtení na konec roku, další díl si ujít nenechám ;-)
Kdysi jsem v Mladé frontě četla rozhovor s jedním režisérem (jméno už samozřejmě dávno nevím), který pocházel z Řecka a v dětství přišel jako spoustu jiných dětí do Československa.. Takže toto téma pro mě nebylo úplně neznámé, ale.. Klobouk dolů před autorkou, i když svým způsobem většinu knihy smutný příběh, neuvěřitelně čtivý. Je to příběh zasazený do českého prostředí a přitom tolik jiný a zvláštní. Budu doporučovat všem!
Zase jsem si uvědomila, jaké mám štěstí, protože jsem se narodila do "obyčejné" milující rodiny, nikdy jsem nemusela pochybovat o tom, kam vlastně patřím. A to bohužel zdaleka není běžná věc - v minulém století se událo tolik převratných změn (kdo z vás např. slyšel o požáru ve Smyrně v roce 1922?) a tolik rodin bylo poznamenáno.. Krásný příběh, poučný, za mě nejspíš nejlepší knížka letošního roku.
PS: Řecko miluji, navštívili jsme několik ostrovů a neustále vzpomínáme na Samos, protože zdejší lidé byli ti nejmilejší z nejmilejších. A teď si říkám, že by za to stálo vyrazit i někam dál, do hor, protože je přeci nejpitomější ze všeho si myslet, že Řecko je jen moře..