lordchaos komentáře u knih
Výborně napsaná historická kniha, která je čtivá jako beletrie.
Poměrně rozsáhlá publikace sledující poměrně krátké časové období ze zahraničního působení vynikajícího českého chirurga F. Buriana během první světové války. Zajímavé jsou záznamy i postřehy z léčby různých poranění a defektů, jakož i dobový vhled do práce vojenského lékaře. Čtení korespondence s manželkou, která zůstala s dětmi v Praze, pomůže nejednomu si uvědomit, jak málo toho člověk potřebuje ke skutečnému štěstí. Uvědomí si to však často až ve chvíli, kdy o to málo přijde, nebo si třeba jen (v lepším případě) přečte např. tuto knihu. Zdánlivě obyčejný život ve své každodennosti vyjeví svou pravou hodnotu, právě ve chvíli, kdy se stává nedosažitelným.
Vždycky mě potěší, když vyjdou znovu staré kultovky hezky pohromadě. Dobový kontext respektuji a nijak mě soudruzi neruší. Často je však cítit velká inspirace Šípáky a ono uvědomělé správňáctví je samozřejmě ještě mnohem vyšroubovanější, ale to k tomu prostě patří.
Malíř Kalousek a spol. již vytvořili něco podobného daleko dříve a kniha je stále v prodeji a má své čtenáře, takže by se mohl zdát tento počin zbytečným. Různých verzí Starých pověstí českých je opravdu moře. Jeden další pohled navíc určitě nemůže uškodit. Zejména když je vyzdoben osobitými ilustrace D. Nesnídala. Já si např. knihu koupil právě kvůli nim.
Nejsem sice z autorova kraje, ale ona ta naše vlast není zase tak veliká, aby se jeden nemohl někam zajet podívat. Vzhledem k tomu, že mám rád pověsti a velice se mi líbí styl D. Nesnídala, nemohu knihu hodnotit jinak než navýsost kladně.
Ono dnes asi nebude zas tolik lidí, co by si doma vyráběli kancionál, takže je dobré vidět, jak se to dříve dělalo. Co všechno bylo třeba, aby se dílo vydařilo. Stejně tak jako je hezky vydařený tento obrázkový manuál.
2. díl je na naprosto stejné úrovni jako díl 1. Kdo má rád místní pověsti a hezké obrázky, rozhodně nesáhne vedle.
Stydím se, stydím! Kdybych v posledních letech pravidelně nehledal a nesjížděl nové komiksové knihy, nikdy bych se nedozvěděl, že u nás žil takový vynikající malíř a ilustrátor! Matně jsem pouze kdysi kdesi zachytil něco o fenoménu vnadné bojovnice Octobriany (resp. nyní už vím, že vlastně Amazony). Vydání monografie je skvělý počin, neboť obsahuje mnoho pěkných obrázků i zajímavých informací. Mimo jiné, třeba jak Bohumil Konečný přišel ke své italské přezdívce Bimba To bylo tak...
Víte, co? Raději si to přečtěte sami;-)
(SPOILER) První díl byl příjemnou brutální pastvou pro oči, kde šlo nalézt stopy určitého příběhu, vtip a nějaké konkrétnější postavy padouchů. Šel jsem tedy i do druhého dílu. Nejdříve jsem byl překvapen textovým úvodem, který mi svou formou ke komiksu sedí. Trocha nadsázky a vtipné ironie, byť se v určitých frázích trochu opakuje (může být autorským záměrem). Více mi však vadila ta prťavá písmenka, sice jsem si ověřil, že brýle na čtení dosud nepotřebuji, ale byl by takový problém, kdyby byl text větší a rozsah komiksu by se navýšil např. o nějaké 2 strany?
Když jsem přelouskal úvodní příběh (nazvaný vlastně shrnutím předešlého děje), dal jsem se do prohlížení samotných obrázků. Zde nemůže být o nějakém čtení ani řeč, neb v drtivé většině obrazů žádný významný text není. O to více se mohou pást oči.
Perspektivy a okénka se dramaticky mění a přetřásají různé náhledy na téma likvidace protivníka.
Přiznám se, že byť je to zběsilá jízda, začal jsem se po chvíli nudit. Žádní extra záporáci, jen jednotvárná řežba mrtváků. Až ten konec tomu zvednul laťku a dal celému řáděni i nějaký svůj absurdní smysl:-)
Nevím, proč taková díla nejsou součástí povinné četby... Jistě by to konkrétního autora zlidštilo a zároveň navnadilo náctileté přesycené lacinou pornografii ze svých chytrých telefonů, tabletů a internetů vůbec.
Vraž tam špetku lesa, postapo svět, zajímavé postavy, pomalu přimíchávej něco z jejich minulosti, okořeň to parádní kresbou, přidej slušivé barvičky a nemůžeš si nepošmáknout… Lemire mě namlsal a už netrpělivě vyhlížím další chod!
Četl jsem na "doporučení" M. Horníčka (Chvalozpěvy). Je vidět, že autor měl dobrý postřeh a uměl psát, přesto se neubráním srovnámí s Jeromem Klapkou Jeromem, který mi přijde více nadčasový. Thurber mě spíše minul, ne že by tam nebyly univerzální momenty, ale celkově mi to přijde zastaralé. A ty pointy mi někdy také úplně nepřišly tak oslnivé. Veřím ovšem, že např. sečtělí čtenáři ocení minimálně literární parodie.
Přesto se asi čtenář neubrání tomu, aby s autorem v mnoha jeho postřezích souzněl...
Filozof - člověk, jenž hledá zvlášť významná vysvětlení pro svou bezvýznamnou existenci. (Filozof a ústřice, str. 241)
Anotace knihy mě oslovila a posléze mě oslovila i samotná kniha. Z tmy.
Přímo na solar! Skvělý příběh, výborné zpracování!
Kniha je solidně napěchovaná informacemi ze života významného herce, ale je zmíněno mnoho dalších osobností, jejichž jména již dnes mnohým moc neříkají. Kdo má hodně blízko k divadlu jistě ocení. Čtivější mi však přišlo např. vzpomínání Bohumila Bezoušky.
Moc hezky zpacované. Rovnýma nohama přímo do proudu nejzákladnějších filosofických směrů a jejich hlavních přestavitelů! Když už je člověk s něčím trochu obeznámen, nebo má nějaké, třeba již i trochu mlhavější, znalosti ze školy, četbu si užije o to více. Ilustrace ve mně vyvolaly vzpomínku na animovaný film Stvoření světa.
Čtivější a zapamatovatelnější než některé suchopárné učebnice. Kdo se chce trochu blýsknout někde ve společnosti u vína, ale nezajímají ho hluboké několikastránkové rozbory základních filosofických teorií, najde v této knize překvapivě hodně muziky.
Déczi je frajer! Mluví sice sprostě, ovšem ve skutečnosti to není vulgární, ale vnímavej a citlivej kolík.