LordSnape komentáře u knih

Rozhodně ne tak čtivé a pro laika zajímavé jako Způsob bytí. Kniha je místy výrazně složitá a těžkopádná a četl jsem ji dost pomalu, zatímco tu předchozí jsem hltal jak hladový vlk. Samozřejmě jí to neubírá na důležitosti. Ale tady se více než jindy projevuje, jak tuto sérii přednášek Rogers primárně koncipoval právě pro vzdělávání terapeutů.

3 29.06.2019

V podstatě je to na stejné úrovni jako první díl, ale s naprosto luxusním protivníkem.

3 29.06.2019

Je úsměvné napsat celou knihu o jednom spisu, jehož existence je při nejmenším pochybná a nepodložená. Hrátky s historií o fiktivních knihách by měly mít svou vlastní kategorii.

Fajn, svižné dobrodružství, kde se toho až moc nestane a ve výsledku je to vlastně jen příběh parazitující na klasice Ostrov pokladů. Každopádně kresba je super.

3 28.04.2019

Super díl, fakt jsem u toho místy brutálně smál. Musíte mít zkrátka povědomí a znalosti o mytologii a světovém dění, na která se tam naráží. Bez toho se to někomu zkrátka jevit vtipně nikdy nemůže.

3 26.04.2019

Šrödnigerova kotčka. :-D Fakt masakry některý ty stripy. Opráskům to sluší i ve světě.

3 26.04.2019

Taková fajn kočičí jednohubka, co zaujme spíše lidi, co holdují těmto domácím šelmám. Škoda jen, že konci už bylo dost znát, že dochází nápady a místo toho jsme sledovali dvě debilní kočky, co se chovaly jako lidi. To už nebylo skoro vůbec vtipné.

3 26.04.2019

Jako není to špatné, ale zároveň to není žádná pecka. Strange není kdo ví jak uhrančivá osoba a zápletka je ve výsledku spíše fádní i když dobře nakreslená. Navíc se zde s magií nakládá tak nějak americky nonšalantně, což je škoda. Ale když to budeme brát jako komiks k prosté zábavě, je to ok.

3 26.04.2019

Naprostý masakr a zatím nejlepší díl v rámci celé komiksové série. Ani jsem nedýchal.

3 26.04.2019

Komiks TWD je pro mě stále jako zjevení a tak bylo nasnadě sáhnout i po románovém zpracování. Guvernéra mám totiž pořád ještě v živé paměti. Ale o co více jsem se těšil, o to více mě pak kniha i zklamala. Vlastně se tam toho tolik až neděje. První polovina tak nějak plyne, naše skupina se učí žít v novém světě plném zombie a to je asi tak všechno, vážení. Pak potkají další skupinu přeživších a trochu se to zlepší. Postupně pak příběh graduje ke konci - do Woodbury a opět se to zase o málo zlepší. Psychologie postav začne fungovat a autoři trochu zatlačí na pilu. Konec mě bavil a je mi jasné, že takhle nějak nastupuje na scénu Guvernér. Další knize dám šanci a to i za stavu, kdy mě tahle vlastně moc nebavila. Čte se to dobře, ale nečekejte žádné zázraky. Prý to má postupně kvalitativně stoupat, tak jsem zvědav.

3 07.10.2018

V podstatě taková lehce fantazijní detektivka. Autor se dost vyžívá v oblasti márnic a psychologie sériových vrahů, ale samotnému příběhu to nevadilo. Fantastický prvek je jen drobný a dalo by se říci, že je v podstatě jen do počtu, ale čtenáře, co nemají moc načteno, to může i lehce překvapit, což se u mladých počítá. Ve výsledku je kniha takovým mixem mezi Dexterem a Aktů X pro mladší čtenáře. Nijak zvlášť mě to neuchvátilo, konec neměl žádnou gradaci a pokračování rozhodně číst nehodlám. Odrostlé neurazí, ale ani nenadchne. Horší průměr.

3 07.10.2018

Moje druhé LitRPG, co jsem koupil společně s Úkolem přežít na Světě knihy a po strašně dlouhé době kniha, co četla sama a byla nabušená nápady a zajímavým světem se sympatickým hlavním hrdinou. Jasně, je to v podstatě space opera ze hry, ale obsahuje všechny potřebné ingredience, aby se bavili jak fanoušci sci-fi, tak i literární hráči. Jen mi tam trochu neseděla jedna věc, když Ruslana nabírali v reálném světě. Že by nelogický kiks nebo schválně podsunutá záhada, že je vše nakonec jinak ohledně Obránce perimetru? Dlouho jsem pak nad tím i přemýšlel. Každopádně je to asi jediná piha na jinak celkově úžasně krásném románě. Už se úplně třesu na pokračování.

3 07.10.2018

Rozporuplná kniha. Líbilo se mi zasazení do antiutopického světa, ale po slibném začátku v Praze a seznámení se s Majou pak příběh nabere takové nemastné neslané tempo, až jsem si říkal, že nebude stačit ani průměrné hodnocení. I když po formální stránce je to vše v pořádku, protože tu najdeme od každého něco. Honičky, tajemnou a zlou korporaci, sledovačky, technologie v rukou skrytých mocných, dědické schopnosti, možnost volby mezi zlem, ještě větším zlem a slabým odbojem, bojování s osudem, dobré, zlé i trochu slizké postavy, duchovní rozměr a teorii více paralelních světů i když to je zase úplně vykradený z buddhismu... Kniha na konci trochu naváže na slibný začátek a opět mě začala bavit. Po dočtení jsem měl celkem silnou potřebu číst hned další díl, abych věděl, kam se bude příběh ubírat a to se určitě počítá. Ale to, že skončila nakonec v Levných knihách je celkem pochopitelné. Nejedná se o žádný zázrak. Jenže zvědavost nakonec stejně převládá.

3 30.07.2018

Na knihu jsem dostal tip kdesi na internetu a v rámci pobavení dobrý. Pokud si chce někdo zkrátka přečíst, že mohou existovat i větší životní tragédi, než je on sám, tak určitě je hodná doporučení. Zasmál jsem se víceméně asi 3x, přeci jen je příběh spíše tragikomický, ale poslední kapitoly, kdy se na scéně v plné zbroji objeví i starý transportér wehrmachtu mě vážně dostal.

3 28.05.2018

Laťka nastavená prvním díle se udržuje i tady. Vlastně jediné, co mi vadilo, je ona nesmrtelnost, kterou oba hlavní hrdinové oplývají. Je to prostě jen zábava, ale svůj účel splňuje. Nic, z čeho bych se posadil na zadek. Pro fanoušky věcí z hlavního proudu jako Naruto ideální.

3 28.05.2018

Moc rád čtu knihy o uměleckém tvoření (kreativitě) a tahle je přímo napěchovaná příkladnými cestami a citáty. Někoho může zklamat, že se autor zabývá především malíři, ale mně to dokonale sedlo a jednotlivé příběhy o (ne)uspěších jsem doslova hltal. I když je pravda, že cca poslední tři kapitoly po tak krásném rozjezdu jsou z poněkud slabšího soudku, ale jako celek je kniha podobně skvělá jako ty od Austina Kleona.

3 25.03.2018

Oproti prvnímu dílu strmý sešup dolů. Nebavil mě jak příběh, tak i postavy v něm. Gaimanova Angela je trestuhodně nevyužitá a prostě si tam většinu času jen tak bezcílně levituje. Starka jsem měl po chvíli plný zuby, což je smůla vzhledem k prostoru, jakého se mu tady dostalo... Bendis se snaží místy hrát trochu na filosofickou notu, ale moc mu to nejde. Do Careyho nebo už jednou vzpomínaného Gaimana má opravdu daleko. Strážci galaxie jsou prostě strohá konzumní zábava pro masy a hltače Marvelu.

3 25.03.2018

Eseje k zamyšlení a hledání podstaty té životní pravdy, kterou máme každý jinou, protože jsme všichni osobnosti. Szczygieł zřejmě potřeboval v těžké životní situaci nějaký ventil a tak vznikla tahle kniha. Čtení je to zajímavé. Někdy méně jindy více. Občas jsou to spíše jen fragmenty určitého celku. Ze všech těch příběhů mi asi nejvíce utkvěl pán z vlaku, co se stěhoval kamsi na místo, odkud všichni jinak prchají za prací, protože tam jsou levnější nájmy a požadavky na život, aby zde začal znovu. Jako celek ale tento všímavý projekt za ostatními knihami autora trošku jen přesto všechno razantněji pokulhává.

3 12.03.2018

Hodně mě překvapilo, jak je kniha čtivá i přes tak poměrně těžké téma jakým je neurologie. Každopádně Sacks zkoumá hudbu převážně z medicínského hlediska. Je to jasné, za lékařem jdete prostě až když máte nějaký problém. Při samotném čtení mě trochu trápilo, že se zde téměř nevyskytuje případ, kdy hudba někomu pomohla a vyloženě jej zvedla z bahna. I když je pravda, že se autor dotkne třeba i muzikoterapie. Nicméně ve většině případů je hudba buď nenadálým nadáním, nevítaným společníkem či jakýmsi inhibitorem na cestě životem. Vyskytuje se zde opravdu HODNĚ dovysvětlivek a poznámek pod čarou, které jsem po jisté době přestal už číst, páč mě nudily. Každopádně na dané téma není jiné knihy. Hudba ovlivňuje mozek všemožnými způsoby a tenhle text je toho krásným důkazem.

3 12.03.2018

Přes sto komentářů? Jako vážně? Vlastně ani nevím, co jsem od knihy já osobně očekával. Autor bere sci-fi jen jako kulisu, aby mohl vyprávět příběh o komunistické minulosti naší vlasti a stísněné samotě hlavního hrdiny. Rozhodně nemohu říci, že by mě čtení nebavilo, ale něco tomu chybělo. Nejvíce se mi líbily výlety do minulosti, filosofické úvahy a vzpomínání na ženu Lenku. Ten zbytek je už taková lepší vata. Rozhodně neskáču nadšením, ani neházím Kalfařovu prvotinu mezi nezáživné debutanty, ale bohužel postupně vytvořená gradace se na samotném konci změní na jakýsi výkřik do prázdna. Když jsem knihu vracel v knihovně, ptali se mě co na to říkám a já se nezmohl ani na nějaký výstižný popis cože mi to čtení vlastně dalo. Asi nic. Nijak extra nenadchne, ale ani neurazí.

3 12.03.2018