Lostindream komentáře u knih

(SPOILER) Ach jo, úplně se mi nelíbí, kam to směřuje. Uvidíme v posledním díle. Oproti předchozím dílům série je tento malinko jiný, více roztěkaný, Weston více nesoustředěný a tajnůstkářský (oproti původním strategičtějším rozhodnutím), bitvy velkolepější (tady to vypadalo, jakoby oproti prvním dílům neměli v boji s Drasiny větší problémy je vyhlazovat, jen je udolávali na kvantitě), skokový pohon bohužel skoro nevyužitý atd. Čtení sice zajímavé, ale oproti předchozím knihám spíše zklamání. Zkrátka vysoko nasazená laťka, kterou se zde, dle mého, úplně nepovedlo udržet.

1 30.01.2024

Místy až příliš naivní, místy až příliš geniální vzhledem k věku hlavního hrdiny. Asi bych se nezlobil, kdyby byl jeho věk trochu starší (19-20?) a nemuselo se řešit tolik oklik (řízení vozidel, ovládání moderní techniky apod.), jak takové situace vyřešit. Do toho sledujeme jeho naivní rozhodování a dětské přemýšlení o vztazích („...s Lunou jsme jen kamarádi...“). Celá kniha je víceméně spíše o vztazích hlavního hrdiny, kde se na pozadí odehrává nějaké sci-fi.

Nicméně, i tak se jedná o celkem nadprůměrně čtivou knihu, přeskočíme-li některé naivně napsané pasáže, má ke konci vcelku zajímavý zvrat a konec nutí čtenáře se pustit do pokračování. Styl psaní je celkem fajn, kniha se četla docela rychle a bez problémů.

Nehledáte-li skutečně sci-fi a stačí vám několik sci-fi prvků na pozadí příběhu o 13letém, smrtelně nemocném klukovi, nebudete zklamáni.

1 01.12.2019

Názorný příklad toho, že když máte mnoho skvělých příběhů, ne vždy dává smysl je spojovat do jednoho. Kniha se mi četla velice špatně, Derren neustále odbíhá od jedné myšlenky k druhé. Od hlavního příběhu karetního triku odbíhá ke stříhání nehtů a podobným, někdy až nepříjemně konkrétním, myšlenkám a vzpomínkám. Od těch následně utíká k dalším tématům v poznámkách pod čarou (dlouhým mnohdy i na několik stran), které mohou narušit další úvahy uváděné v závorce. Tolik úrovní, že sledovat a napojovat se zpět na jakýkoliv děj, dá opravdu velmi zabrat. Dávalo by smysl to vidět zfilmované, ale v knize tomu chybí minimálně lepší struktura a rozdělení na podkapitoly. S předchozí knihou se tato nedá srovnávat, úrovní i smyslem je zcela jinde.

1 04.01.2019

Jak začít… Zkusím nejdříve pozitivně.

+ Líbil se mi styl vyprávění, jazyk, ztřeštěná povaha. Děj celkem ubíhal a četlo se to docela dobře. Překvapivě to bylo i docela dobré sci-fi, na to, že se vlastně nevysvětlilo nic z toho, jak to funguje apod. To stěžování si některých čtenářů, že to ani nemohli dočíst apod., si myslím, že není oprávněné. Vážně to nebylo nic hrozného, a když člověk nad věcmi moc nepřemýšlí, tak se jedná o takovou nenásilnou oddechovku.

– Co mě ale hrozně štvalo, byla naivita hlavní hrdinky. Byla popsána v mnoha ohledech jako geniální, ale její jednání a komunikace svědčila o opaku. Do toho se ze sci-fi postupně stávala romantika, která se skoro dotýkala růžové knihovny. Trochu mi přišlo, že se autorka snaží docela na sílu chlubit svými znalostmi historie, kdy některé scény byly neúměrně dlouze popisovány do zbytečných detailů. Jak dobře to začalo, tak to nakonec bohužel sklouzávalo až k teen milostnému dívčímu románu. Vztah s náčelníkem, kdy se jednu chvíli neskutečně milovali a další hned nenáviděli, aby se zas další mohli milovat… No, přišlo mi, že je hlavní hrdince tak sedmnáct osmnáct, než že je dospělou ženou.

Problematických věcí tam bylo více. Ale jak jsem řekl dříve, pokud nad tím člověk příliš nepřemýšlel, četlo se to docela dobře. Nicméně, další knihy této série si opravdu odpustím.

06.11.2024

Jsem rád, že i takovéto knihy vznikají. Měla dobré, ale bohužel i méně dobré pasáže. Možná jsem od knihy očekával něco trochu víc.

Naneštěstí mi četbu kazilo několik věcí. Za prvé je velmi poznat, že autor není „vypsaný“ a některé pasáže jsou pouhými nezáživnými popisy situací a míst, které čtenáře nedokáží dobře vtáhnout do děje. Pasáže, které by stálo za to více rozepsat, jsou popsány jen v rychlosti, a ty, které nemají pro děj knihy žádný význam, jsou popsány na několik stránek.

Skvělé jsou kapitoly o místě „pod Zemí“ se svými Spasiteli nebo např. kapitola o rozbité televizi. Naopak, kapitola, která by v knize vůbec nemusela být, je o opití mladého vypravěče na nádraží.

Zároveň je obrovský rozkol v příběhu mezi „skutečným“ a „snovým“ světem cca 13letého chlapce, kdy ten skutečný není, až na některé části, skoro vůbec zajímavý a působí spíše jako dospívající román, kdy bych dle stylu vyprávění očekával popis jeho první pusy. Na druhou stranu je tu popsán onen hravý snový svět s hlubším poznáním, který je velmi inspirující, propojující reality a dokáže čtenáře zastavit a nechat jej popřemýšlet nad svým vlastním bytím.

Mrzí mne, že popsáním míst, realit, bytostí a hlubším myšlenkám projevujících se i mimo snové světy není dán větší prostor na úkor prožívání dospívání s chlapcem, se kterým není snadné se ztotožnit.

Navíc, kniha je velmi krátká a její cenu vůči hodnotě, kterou si čtenář může odnést, bych si představoval o řád nižší.

22.05.2020

Autor mě svým stylem vyprávění hodně baví. Příběh knihy je velmi příjemný a mne, jako čtenáře, do děje vtáhl naplno. Spousta humoru, scifi přesně podle mého gusta a vcelku zajímavý a chytře propletený příběh. Už hledám další autorovy knihy ke čtení.

14.05.2020

Předchozí knihy „Mnoho mistrů, mnoho životů“ a „Jedna duše, mnoho těl“ byly určitě lepší. Tato mne úplně neoslovila. Nebyla špatná, ale obecné pravdy z knihy už jsem slyšel tolikrát, že mi spíš přišlo, že je to fráze za frází. V předchozích knihách mne hodně inspirovaly příběhy konkrétních lidí, které bohužel v této knize byly minimálně.

08.03.2020

U autorky je patrné, že píše spíše fantasy, než sci-fi. Projevuje se to jak na velmi obecném popisu technického zařízení, tak např. na vyobrazení mimozemšťanů (Přeměněných). Ti by mohli být vyměněni klidně za zombie. Bylo by to jedno. Místo kousnutí zombie je tu dech/polibek, pohybují se jako chladný synchronizovaný dav, necítí bolest, chovají se jako prázdné schránky.

Stejně jako u prvního dílu, sci-fi příběh je jen kulisa k příběhu 13letého hlavního hrdiny, který „vše vyřeší“ (stejně jako u 1. dílu si myslím, že by hlavnímu hrdinovi slušel věk spíše kolem 20 let). V tomto post-apokalyptickém světě stále řeší vztahy – „Uvidím někdy ještě maminku?“, „Pff. S Lunou jsme opravdu jen kamarádi.“, „Ta Chloe je moc hezká. Opravdu moc hezká.“, „Proč na tu Lunu ten kluk tak kouká? Ale nežárlím.“. Všichni ho litují, protože prý stejně umře. Navíc je to ten nejvzornější chlapec, který by ani v polorozbořeném vyprázdněném světě nechtěl projet v protisměru, protože mu to nepřijde správné.

Nicméně, když odvrátíme zrak od některých naivních pasáží, nad kterými není radno příliš přemýšlet, dostaneme se do docela fajn příběhu, který utíká celkem rychle.

01.12.2019

Zajímavý vývoj od knihy Společenství.

01.09.2017

Celá kniha lze shrnout do jednoho odstavce: „Můžete mít skvělé nápady, úžasné myšlenky, být neskutečně kreativní, ale nikdy ničeho z toho nedosáhnete, pokud to dělat nezačnete. Takže musíte hlavně začít.“ Ve výsledku kniha nic nového nepřináší, klasický motivační styl zaměřený na američany, kteří se nedokážou rozhoupat. Navíc se mi kniha nečetla úplně dobře, spousta výplňového obecného textu, kdy jsem si občas říkal, že po přečtení stránky jsem se nedozvěděl absolutně nic.

01.04.2017

Výborná kniha se spoustou motivačních příběhů, které vás nakopnou něco dělat.

27.03.2016