Lothar.777 komentáře u knih
Za mě druhý díl měl trochu spád a asi byl i lepší. Jinak klasika, jen Vinnetou v obleku a pak ještě v Africe, to už by chtělo i zfilmovat (možná jsem jen neviděl :-D).
Ale jo, klasika od Maye, trochu delší, ale příběh má celkem spád a dá se tomu věřit. A zase se ukazuje, že kdyby si nehrál na Dušína, mohl si autor ušetřit půl knížky :-D.
Moc pěkně napsaná kniha, otázkou je, nakolik je to reálný příběh, ale autorka si s tímto celkem dává práci, takže dobré. Takovýhle prasárny se prostě po válce děly (kolikrát i horší, jak za války, tak po válce) a je dobře, že tomu někdo dal formu. Škoda, že trochu víc nevypíchla ty bojovníky ze Zbrojovky, kteří stejně jako Škodováci za války vesele chrochtali u koryta a měli se líp než všichni ostatní a po válce měli máslo na hlavě, takže se chovali podle toho. Jen škoda, že občas ta faktografie dostává trochu na prdel (kupř. Judex asi neměl dceru ; Fricek rukoval v roce 1943, kdy už se Stalingrad určitě neřešil ; hodnost Hauptmannführer je nesmysl, Malín byl vypálen v létě 1943 takže s otazníčkem ...). Ta akce v Malíně by mě celkem zajímala krze tu účast Friedricha, ale to je zase vedlejška. Jen trochu škoda, že některé ty postavy zůstaly otevřené, ale asi se dá předpokládat, že ne všechno se dalo dohledat tenkrát, natož dnes. No, po tý revoluci jsem si říkal, že mohla Gerta vesele smáznout toho estébáka na radnici, jenže na to už asi nebyla nálada ani chuť.
Ale jinak bych knihu klidně doporučil, má to co říct
Celkem pěkné zakončení jednoho obsáhlejšího příběhu, kdy jsem se teda až podivil, co mohlo autora napadnout. Ale na kvalitě to neubralo, dalo se.
Klasika, pěkně se rozvíjející příběh bla bla bla, až mě ten Shatterhand lezl na nervy s tím svým odpouštěním. Jinak tam pěkně viselo ve vzduchu trochu toho tajemství, tak jsem se těšil na pokračování, co z toho bude.
Tak trochu klasika, pěkná výprava kolem světa. Matně pamatuju seriál pro děti, tak jsem si to oprášil. Dá se.
No, Sudety asi mají větší potenciál, ale myslím, že autor to celkem trefil. Pamatuju si dětství, kdy se na vesnici mluvilo před námi hlavně německy a občasné příběhy z dob války mají svoje kouzlo. Po revoluci samozřejmě přibylo příběhů a dalších zdrojů, ale furt to má něco do sebe. A třeba by to ve skutečnosti mohlo i podobně probíhat, sudetské hřbitovy jsou skutečně dost posety příběhy a stačí trochu fantazie. Jinak mě celkem pobavil občasný humor, to tomu dalo to koření. Třeba Cikán na kofile a Kuřáci, co nám prohráli válku, to jsou celkem pecky. Klidně bych i doporučil, čte se celkem dobře.
Pěkně napsané, jako jiné knížky od Klostermanna. Zajímavé dějové zvraty, pěkná studie lidských osudů a povah. Dost podobné jiným vyprávěním z Šumavy - těžký život, krásná příroda...Za mě cajk.
Autorův popis přírody mi v mnohém připomíná KK a jsem za to rád. Jinak bohužel trochu moc propagandy a brainwashingu, ale to se děje furt a stále. No, trochu mě zaskočil Kilián jako ex Dirlewanger, to není úplně známá věc (Dirlewanger) všeobecně a nevím, jak na to autor přišel. Tím spíš, že by si po válce v klidu žil na hranicích. No, služba to musela být pěkná, ale radši pryč od toho. Klidně doporučím.
První díl jsem nečetl, druhý jsem dostal jsem jako dárek a celkem jsem se odhodlával se do toho pustit. Ale docela jsem si pošmákl. Korupce, mafiáni, totální neúcta k životu a moc pěkně to gradovalo, člověk jen přemýšlel, co bude ještě dál a autor furt překvapoval. Takže cajk, za mě dobrý.
Hodně nadčasová kniha. Jako obvykle je film trochu slabší, ale film je super, takže jsem si to jen trochu oprášil a budu muset znova zkouknout (člověk chápe, že to byla trezorovka).
Bratrstvo černoprdelnické pracky a jeho slouhové, ohánějí se Bohem a přitom si jen serou do huby. Jde jen o mamon a služba lidem ustupuje do pozadí. V podstatě každý jednou zazpívá, stačí mu dát čas a třeba tomu trochu pomoct. Pokud vydrží, je v moci ďábla a kruh se uzavřel. Bohužel, těm kejdám lidi asi hodně věřili a pokud stálo panstvo za pendrek, nedalo se svítit. To, že ve finále i panstvo bylo zadlužené a všechen majetek shrábl šikulka Boblig, to je jen veselý paradox. Přitom stačilo ho hned z kraje seřezat do kuličky a mohli si ušetřit spoustu nepříjemností. Chudák kat si jen postěžoval a najednou měl prachů jako želez a nikdo neřešil, kde je chyba. A výběr lidi do komise? Taky pěkný..."My na tebe něco máme, tak pojď do toho s námi..."A když pak bohaté zavírali, protože je chudí pomluvili, začíná to být teprve veselohra. Protože zákon padajícího oneho, bohatej sedí, chudej nemá co žrát a na Bobliga si netroufnou. Prostě banda nevděčnejch košťat.
Trochu v jiném stylu než dnes. Pobavilo, ale stačilo :-)
Omylem mi to přistálo v ruce, film si vůbec nevybavuju, možná jen Oddjoba, a to si nejsem jist. Ale asi celkem pobavilo, kor v dnešní době, kdy je ta technika trochu dál a muselo by se to dělat kapku jinak.
Tak tohle byl trochu rozsáhlejší kousek s mnoha, štěstíčkama a náhodama. Za mě slušná zeměpisná lekce :-)
Celkem slušně napsaný román o elitě armády v době, kdy už nebylo moc o co stát. Možná chvilkama trochu přehnané, ale to se stává. O pár věcech by se asi dalo polemizovat, ale jinak cajk.
No, četl jsem teprve druhou knihu, ale za mě asi jako jó. Ze začátku nuda, nuda, šeď, šeď. Ale pak to moc pěkně graduje, vlastně až trochu do extrému, ale klidně doporučím a pošlu dál.
Kafíčko. Ne úplně známé knihy, lepší než Věčný Adam, ale jinak spíš asi ne...Plující město je sice trochu dobrodružný, ale něco tomu chybí, asi všechno, takže tudy cesta nevede...Los č.9672 je trochu dojáček, něco dobrodružství, něco nudaprdných postav, něco možná trochu nečekané, ale jinak spíš dost předvídatelný čtivo. Takže bohužel: nuda, nuda, šeď, šeď...
Pecička, jako všechny knihy o Wotanu. Zde tedy autor trochu sáhl vedle ohledně Bormanna, ale jinak asi celkem vystihl podstatu končícího Berlína. Útok koncentráčníků už jsem v nějaké knize taky zaznamenal, takže cajk. Za mě dobrá +, ale na 5* to není :-)
Ale jo, pobavilo. Zápletky, které jsou autorovi dost vlastní, celkem laskavý humor a udržel to v mezích. Hlavně krátké kapitolky, které se dají stihnout kdykoli. A ta poslední pomalinku navozovala ČB.
Jedna z těch známějších, na kterou jsem si počkal celkem dlouho. Jako dobrodružství cajk, trochu propaganda na všechny strany, ale budiž. Dalo sa.