Lucek komentáře u knih
Máte při psaní nějaký rituál? A co byste poradil začínajícím autorům?
Pecka!
M. Ivanov prostě umí! Vyprávět, předkládat fakta, vtáhnout do děje.
Nemůžu si pomoct, tenhle díl mě krutě nebavil. Vyprávění bylo upocené jako Genkova košile, překombinované a závěr - jako fakt?
Ani nevím, jestli se chci pouštět do dalšího pokračování...
Neskutečně čtivá kniha. Neskutečně smutný osud člověka, který svůj národ neopustil ani v nejtěžších chvílích. Pro mě je Dr. Emil Hácha hrdina.
Zajímavá kniha, autoři pátrali, hovořili se svědky a přinesli spoustu úvah a různých názorů na smrt Jana Masaryka.
Nemůžu se ale zbavit pocitu, že nám místy podsouvají své přesvědčení o sebevraždě.
Fajn knížka, líbila se mi o něco víc než ta předchozí. Opět mě ale nebavila vztahová linka Laury a Adama, popisné a mírně patetické pasáže prostě nudily a padal řemen.
Lauřino srdce tentokrát vynechalo úder jen jedenkrát (super), zato má autorka nové oblíbené slovo: konsternovaně. Mírně úsměvně pak působí i některá další klišé např. "přítomnost zla".
Tak teď vážně nevím, jak knihu hodnotit.
Námět super, zvraty super, i ty politické pasáže mě bavily.
Dala bych 5 hvězd, ale prostě nemůžu. To finále, to superakční finále, z toho všeho udělalo frašku a celý příběh degradovalo.
(SPOILER) Jako vážně?!?
Překombinované, totálně nereálné, zbytečně brutální.
A ten konec... Nebylo by lepší nechat oba rozmetat C4, vys*at se na celé vysvětlování Folterova "geniálního" plánu a zakončit tak sérii o Hunterovi trochu důstojně?
Dám šanci dalšímu dílu, snad to nebude podobná slátanina.
Několikrát jsem měla během čtení nutkání knihu odložit. Přitom tak zajímavé téma! Nebavil mě autorčin styl psaní, vadilo mi třeba, že napínavé vyprávění postav přerušovala svými, v tu chvíli zcela zbytečnými, úvahami. Přitom stačilo malinko pozměnit koncept a mohlo to být skvělé čtení. Celkový dojem - zklamání, někde mezi 2-3*
Velké zklamání, po 9. kapitole odkládám a vracet se k téhle slátanině nebudu.
Na knihu jsem se těšila, i čtení mě bavilo.
Ale čím víc jsem se blížila do finále, tím únavnější bylo neustále opakování: výslechy, auta zaparkovaná před domem, setkání u Catherine, co kdo řekl, co si myslel, věděl o závěti, nevěděl, blablabla... Kapitola 63 rychle čtenáři vysvětlí, kdo a jak vraždil. No a epilog má za úkol probudit čtenářovu fantazii.
Komerční průměr, bohužel.
Tak tohle bylo opravdu velké zklamání. Těšila jsem se na napětí, zajímavé kresby a stísněnou atmosféru. Nenašla jsem ani jedno. Grafické zpracování nepřehledné stejně jako skákání v čase, čekala jsem i více textu.
V ději jsem se orientovala jen díky znalosti příběhu Krále Šumavy.
Pokračování si ráda nechám ujít...
Nějak mi nestačí hvězdičky, 5 je fakt málo.
Doufám, že už pánové makají na dalším pokračování!
Zajímavý a napínavý případ, nebavila mě ale omáčka soukromého života Laury a Adama (oproti Stvůře to prostě bylo moc ufňukané a oba působili vyloženě nesympaticky).
A ještě jedna drobnost: nemá Laura náhodou srdeční arytmii, když jí srdce tolikrát vynechává úder?
O knize vím už dlouho, jen jsem čtení oddalovala a říkala si "proč proboha prequel?"
Včera jsem si ji koupila, dnes odkládám přečtenou.
Byla to pecka, A.M. prostě umí vtáhnout čtenáře do děje. A návrat na začátek super nápad, moc dobře věděla, proč prequel...
Bavila jsem se o dost méně než u první knihy. Chorvatské dobrodružství bylo dost přitažené za vlasy, do prolínání přítomnosti a minulosti se zamotal i sám autor (chybný rok v jednom datu).
Uvidím, co Wolfa čeká v dalším díle, snad to bude lepší.