lucie9700 komentáře u knih
Zprvu jsem Pomíjivost považovala za oddechové čtení, ale nutno podotknout že na konci příběh s mými emocemi zatočil, což se mi už dlouho u žádného příběhu nestalo. Co se týče děje, tušila jsem, kam se zhruba bude ubírat, ale ničemu to nevadilo, jelikož kniha obsahuje spoustu hlubokých myšlenek, nad kterými se člověk pozastaví a zamyslí se nad svým životem, i když to prvně neplánuje. Jedná se o knihu obsahující pravdu, kterou se kolikrát člověk bojí nahlas vyslovit. Čtenář zde ostatně jako já najde spoustu situací ze svého života a mně osobně kniha pomohla si utřídit myšlenky. Je napsána s lehkostí, čte se jedním dechem a nejsou zde zbytečné pasáže. Nechybí zde ani humor, což příběh příjemně okoření. Rozhodně se jedná o knihu, která si v mém srdci našla místo a dlouho na ni nezapomenu.
Kniha Srdcem mojí babičky je volné pokračování historického románu Jménem mojí sestry od Barbory Linke. Po přečtení knihy Jménem mojí sestry jsem neměla slov, protože kniha byla tak skvěle a emotivně napsaná, že jsem nad ní dlouho přemýšlela . Autorka píše skutečně poutavé příběhy a u této knihy tomu nebylo jinak. Bylo příjemné se setkat opět s postavami z prvního dílu, byla jsem skutečně nadšená, když další díl vyšel a doufám, že bude i další, protože ten konec se nemůže nechat jen tak :) Příběh je tentokrát vyprávěn o Ester, která se chováním od svého dvojčete Soni, Soničky značně liší, bála jsem se, abych si ji také oblíbila, jelikož jsem s ní v prvním díle zrovna nesympatizovala, ale i když je zprvu dosti sobecká, tak pro svůj sarkasmus a humor, jsem si ji též nakonec zamilovala.
Kniha je rozdělená celkem do tří částí. Kapitoly jsou retrospektivním vyprávěním života Ester za dob války a jsou zde i kapitoly z roku 2020, kde rozmlouvá se svojí vnučkou Kamilou během vyprávění svého příběhu.
Lehce za půlkou knihy už jsem maličko tušila, jak to s Tondou a Ester dopadne, nicméně mi to nikterak nevadilo. Líbil se mi popis prostředí, který byl výstižný, pro mě věrohodný, dokresloval celou tu válečnou situaci a přesto nebyl nikterak dlouhý a únavný.
Ještě musím pochválit obálku knihy. Sice se říká, že nesuď knihu podle obalu, ale tady ji musím vyzdvihnout, protože bude kniha krásným doplňkem
Poprvé v životě se mi stalo, že se mi zdálo o knize, kterou právě čtu. Tak moc jsem prožívala příběh hlavních postav. Kniha byla neskutečně čtivá a kdybych měla o něco více času, byla bych schopna ji přečíst na jeden zátah. Kniha byla oddechová, ač vyprávěla příběh z pohnuté doby. Po přečtení jsem dostala chuť číst další knihy z tohoto období. Vše bylo pro mě uvěřitelné, což je pro mě důležité, mám ráda reálné příběhy - pokud se nejedná o fantasy. Kniha je napsána čtivě a má předpoklady zaujmout i nečtenáře - mluvím z vlastní zkušenosti, zaujala i moji maminku, která za 25 let přečetla dvě knihy.
Je až k neuvěření, kolika slovy lze popsat jedno místo. Je zde vidět, že autorka má skutečně bohatou slovní zásobu. Příběh je o cestě za poznáním svého skutečného já, zaobírá se ožehavými tématy a vede nás k zamyšlení nad světem okolo nás, k zamyšlení nad tím, jak se chováme k přírodě. Příběh je lyricky laděn, je prostoupen magií a nutí člověka k zamyšlení. Přiznám se, že jsem si občas nějaký odstavec musela přečíst víckrát, abych pochopila, co se momentálně odehrává. Není to žánr, který bych obvykle četla, ale byla to příjemná změna. Knihu hodnotím kladně, určitě bych ji doporučila k přečtení i ostatním. Ono není k zahození si připomenout, že to, co nám dává příroda není samozřejmost.