LucyEcstasy komentáře u knih
Čtveřice kamarádů, jeden dospělák a velice inteligentní francouzský buldoček se vypraví zachránit Pšoukovice před zlotřilým Shakesmelounem!
Že vám to přijde jako ztřeštěná pohádka? Ono taky je. David zde vytvořil něco, co jsem v životě nečetla. Stejně jako u jeho Jednorožce.
Jedná se o bláznivou, vtipnou knížečku, kde máme hendikepovaného Vincenta a jeho JATKA. Ne, neumírá se v nich, ale jelikož je to tajné, tak vám nemůžu vysvětlit, co přesně to je. To se musíte dočíst.
Nicméně Vincent často sní o dobrodružstvích a na jedno se s ním vydáme. Máme tu neúspěšného spisovatele Shasmelouna, který se rozhodne zničit všechny knihy v Pšoukovicích, aby všichni četli jen jeho díla. Podaří se ho zastavit?
U téhle knihy je znát, že je mířená na děti. Krátké, úderné věty, bez zbytečně dlouhých popisů a odboček od hlavního děje. Velkou roli hrají i krátké kapitoly a jednoduchost textu.
Co se mi ale nejvíce líbilo byla ta fantazie použitá uvnitř. Tam si vaše představivost bude libovat a nejedenkrát se zasmějete. Mě dostal ředitel školy vášnivě tancující na hudbu Shakiry či terapeutická miniprasátka (jedno takové by se mi hodilo domů).
Celkově se s knihou nebudete nudit. Autor umí trefně vystihnout dané okamžiky, udrží vás v napětí a navíc vám dá i něco víc.
Je velká škoda, že obě knihy Davida nejsou více vidět, protože za mne za to stojí.
Tisíc polibků je kniha pro fanoušky titulů Hvězdy nám nepřály či Pět kroků od sebe.
Rune a Poppy se znají od pěti let. Od první chvíle vi, že v budoucnu z nich bude něco víc než nejlepší kamarádi. Jeden bez druhého jsou jako tělo bez duše a jejich spojení je něco neuvěřitelného. Jejich láska je hluboká, křehká a spalující. Dokud se Rune neodstěhuje. Od tohoto okamžiku není nic jako dříve.
Já osobně očekávala vtipnou oddechovku s kapkou klišé a naivity. Spletla jsem se. Máme tu citlivý příběh, v kterém se řeší nejedno těžké téma a kdy i já uronila pár slz. A to už u druhé kapitoly.
Poppy je snílek a každým coulem pozitivní osoba. Je také empatická, přátelská a silná žena. Rune je..miláček. Já si ho zamilovala víc jak Poppy. Severský drsňák, viking, lamač srdcí, který má ale oči jen pro tu jednu jedinou. Prostě úžasňák.
Kniha je roztomilá, je nepopsatelná. Má kouzlo, které vás chytne a nepustí dokud nedočtete. Jedinou výtku, kterou mám je bonusová kapitola v tomto novém vydání. Za mne by tam vůbec nemusela být a nic by se nestalo. Od takových kapitol čekám to finální “wow, které se nedostavilo.
Celkově u knihy prožijete všechny možné emoce a autorka umí skvěle tento prožitek umocnit.
Víte co byl program Lebensborn? Že ne? Představte si domy, kde dívky fungovaly jako rodičky. Cílem bylo totiž zalidnit Německo "árijskými dětmi". Dále tam taky bylo adoptováno spoustu dětí, které byly odebrány rodičům z okupovaných zemí, které splňovaly vzhled německého obyvatelstva. Byl to pěkně odporný program.
Autorka se tu inspirovala těmito událostmi a také lidmi, které potom použila v tomto příběhu. Je znát její badatelský průzkum, protože tehdejší doba je propracována do detailu a odpovídá historicky, jak má.
Setkáme se tu s třemi odlišnými ženami, které spojí porodnice Heim Hochland. Hilde je typickou představitelkou ženy, které vymyly mozek a je nadšená, že může rodit děti pro Říši. Jenže pak se setká s krutou realitou života. Ne, že bych jí přála něco zlého, ale to jak dopadla, ve mně zanechalo zadostiučinění. Gundi byla zase těhotná slečna, která byla součástí odboje. Jak nebezpečné pro ni bylo být v takové porodnici si umíme představit. Zbývá nám Irma, která nejdříve byla zastáncem nového Německa, ale později vystřízliví. Každá má svou úlohu a kdyby jedna z nich v Kolébkách Říše chyběla, tak by příběh nebyl ucelený. Což vysvětluje autorka i v doslovu.
Celkově se jedná o velmi silný čtivý příběh, kde se setkáme s krutostí, nelehkými situacemi, odhodlání, odvaze, naději. Proto pokud vám vadí citlivá témata, připravte se na tuto knihu pečlivě. Za mne se jedná o skvělé dílo, ke kterému s určitě někdy vrátím.
(SPOILER) Artur Kobayashi.
Kdo to je? To je tak trochu podivín, za kterým se otočí nejeden člověk. Má každé oko jiné, a svým vzezřením nepůsobí úplně dobře. A něco nebo někoho hledá.
Potom tu máme Sarantosa Petrakise, který se nově přestěhuje, přestaví si byt dle svých představ a žije běžným životem. Dokud nepozná tři bytosti - Boo Haga, Shaitana a Kitsune.
Osobně jsem ráda, že jsem je nepotkala. Jsou to totiž záporáci našeho příběhu. A chtějí přivést na svět něco horšího než jsou oni.
Musím přiznat, že prvních 50 stránek jsem se docela špatně orientovala, ale potom vše začalo do sebe zapadat a pak už nešlo odložit. Kniha je rozložena do několika částí a a poté krátkých kapitol. Děkuji autorovi za intermezzo, kde čtenářům představil démony, kteří se objevují v příběhu. Na závěr tu máme napůl otevřený konec, který mne nalákal na pokračování.
Vyprávění je tu velmi jednoduché a nijak výrazně se neodbíhá od hlavní linky. Jen se sem tam podíváme na jiný pohled než Sarantosův. Máme tu unikátní entity, Bratislavu, mytologii a cestování po Evropě.
Celkově jsem z knihy nadšena, ale k plnému počtu bodů mi cosi chybělo. I tak bych Bazár démonov zařadila do předních příček letošních přečtených knih.
(SPOILER) Dívka v mlze - Barbora Bernátová
Pokud chcete kriminalistu, který vám bude pít krev, tak sáhněte po tomto titulu. :D
V chatové oblasti dva mladíci najdou zavražděnou ženu. Pomalu se tu rozplétá pavučina tajemství z minulosti. A tento případ dostala na starost dvojice detektivů - David a Ema.
Nejvýraznějším prvkem v této knize jsou rozhodně postavy. David vám poleze na nervy. Je arogantní, sukničkář, lhář, egoista, jednoduše bych ho označila sprostým slovem. Ale paradoxně jsem si ho na konci oblíbila. Ema působí jako křehká květinka, ale je svérázná a umí se ohnat lokty.
Věřím, že pro mnohé milovníky thrillerů, bude Dívka v mlze zklamáním. Mimo psychologii postav se tu klade důraz i na vztahovou linku. Vyšetřování tu sice probíhá taky a o zvraty tu není nouze, ale silněji vystupují již zmíněné věci výše.
Jelikož jsem věděla, co očekávat, tak mi to nijak nevadilo. Štval mě ze začátku akorát David. Byla to jednoduchá oddechová kniha, která nenadchne, ale ani neurazí. Do dalšího dílu se ale pustím, protože mne zajímá, jak se určité věci vyvinou dál.
(SPOILER) Z popela - Aly Martinez
Představte si poutavou anotaci, kdy tu máme dva páry a z každého přežije jen jeden člověk. Tohle se totiž stalo Easonovi a Bree. Jejich protějšky zemřely při strašlivém neštěstí.
Nastoluje se tu téma traumatu, deprese, vyrovnání se s takovou událostí. Prostě samá těžká témata. Autorka umí vystihnou emoce a pocity obou hlavních protagonistů, kdy jsem kolikrát chtěla řvát či brečet s nimi.
Jenže pak to zabily postelové scénky. To mi zkazilo celkový dojem ze čtení. Nevadil mi samotný fakt, že se to odehrává, ale styl, za který by se nemusela stydět kdejaká kniha červené knihovny. Přišlo mi to tam násilně vložené a nepatřičné, vzhledem ke zbytku námětu. Čekala jsem srdcervoucí příběh, který jsem samozřejmě z části dostala, ale je tam i ta odvrácená tvář. Nepotřebuji vědět, kde má kdo pusu, jazyk a další věci. Ve finále tam autorka přidala i psychologicko thrillerový prvek, který sice byl velkým zvratem, ale já si říkala, zda to nebylo už překombinované.
Celkově jsem u knihy na vážkách, kam bych ji zařadila ve stupnici. Čtivost ji nechyběla, strastiplné období taky super, ale pak to prostě některé věci zkazily. I postavy jsem si celkově oblíbila a jsou sympatické. Je tam ale to ALE..
Závislost - Paolo Roversi
Už jste někdy četli knihu, která skvěle začala a pak jste si říkali “Co to sakra je?? Tak přesně o takové se dnes pobavíme.
Máme tu metodu Stark, která vykazuje účinné vyléčení mnoha pacientů lékařky Rebeccy. Jeden její bývalý pacient ji umožní vést soukromou kliniku, kam si vybere a pozve sedm lidí s různými závislostmi. Jenže potom se najde mrtvola. A zároveň zmizí jeden ze sedmi lístků na cestu zpět.
Autor se nechal inspirovat jedním známým dílem Agathy Christie a vytvořil paskvil. Pardon. Tipnete si, která kniha by to mohla být?
Střídají se nám tu dvě linky - jedna minulost, druhá současnost. Na konci dostaneme vysvětlení a rozuzlení. Vše začne dobře. Psychologie, závislosti, léčba. Dokud samotná doktorka nezačne spát se svými svěřenci. Potom tu také máme ošetřovatele, který pacientům za úplatu splní cokoli, co si jejich závislácké srdce vymyslí. Ale to je jen začátek. Bohužel vám víc neprozradím, protože bych prozradila až moc. Pokud hledáte thrillerový bizárek, šup na tuhle knihu.
Děj samotný je přímý, rychlý, má spád. Ono taky kniha má 198 stran, takže na nějaké zapeklitosti není moc prostoru. Jsem člověk, který se nechává překvapit a nepátrá sám po vrahovi, takže alespoň tam jsem byla překvapena. Rozpačitá jsem také byla z konce, kdy to hraničilo s fantasmagorií. Autor tu má opravdu velkou fantazii. Zároveň mi hrozně vadilo, že pacienti byli nazýváni “addicted a tohle anglické slovo se tam opakovalo hodně často a bylo užíváno uprostřed českých vět. A to nemám ráda.
U knihy jsem zprvu nechtěla věřit hodnocení na Databázi, ale po dočtení se tomu nedivím. Potenciál kniha měla, ale za mne toto ne-e.
Když přišlo zlo - Ivar Leon Menger
Máme tu spokojenou rodinku, která žije už roky sama na ostrově. Musí se skrývat, protože na druhé straně jezera na ně čekají zlí lidé, kteří po nich pátrají a chtějí se pomstít. Nebo je to jinak?
Tento thriller se odehrává ve velice krátké době, ale o to znatelnější je gradace. Začíná vcelku poklidně, kdy celá rodina hraje deskovou hru. Jednoho dne, ale nastane menší zvrat, který má dopad na osudy všech. Následuje sled i malých a pro čtenáře bezvýznamných událostí až k velkému finále, kdy jsem osobně koukala s otevřenou pusou. Zpětně mi to vše pak secvaklo, ale do té doby jsem neměla o ničem ponětí.
Taky jsem knihu přečetla za jediný den. Tak čtivě je napsaná a krátké kapitoly napomáhají k tomu, že konec jsem četla prakticky se zatajeným dechem a doufala, že vše dopadne dobře. Dopadlo? To vám neprozradím.
Celkově je to výborný lehký thriller, u kterého člověk vypne a jen si bude knihu užívat. Za mne rozhodně doporučuji.
Hodnotím 3,5/5
Kolektiv - Alison Gaylin
Představte si, že přijdete tragicky o dítě a ten, kdo to způsobil není nikdy potrestaný. Přesně tohle totiž trápí Camille. Jednoho dne však dostane pozvánku do Kolektivu. Jedná se o tajnou skupinu žen, které berou spravedlnost do vlastních rukou. Camille je zprvu nadšena a zapojí se do chodu spolku. Postupně se ale dozvídá děsivou pravdu.
No, začnu tím pozitivním a tím je čtivost. Stránky totiž ubíhají pod rukama a příběh vás ohromí tak, že knihu nechcete opustit. Za mne to ale není v tom dobrém slova smyslu. Naše Camille je naprosto tupá. Já chápu, že se člověk nikdy nesmíří se smrtí vlastního dítěte, ale že ji nepřijde spousta věcí divných. Například, že má koupit nůž, tak aby ji nikdo ideálně nepoznal a nebyla vidět na kamerách? Nehledě na to, že ho pak má poslat Bůh ví kam. Nebo, že po pár úmrtích, kdy je spolupachatelkou, najednou zjistí, že mrtví byli taky lidé a mají své rodiny? Takhle nějak si představuju, že to funguje u sekt. Výplach mozku, naprogramování pro svou věc a ztráta inteligence. Trochu mi to připomíná Jehovisty (pardon, pokud jsem urazila nějakého normálního jehovistu). Kniha mi připomněla knihu od B.A.Paris a její V pasti lží. Tam byla taky hlavní hrdinka na pár facek. (Běžně bývám mírumilovný tvor.)
Když teda přehlídnu Camille, tak to je kniha plná akce, zvratů a napětí. Jednoduchý děj s jednoduchými postavami, ke kterým si neutvoříte vztah. Minimálně ne pozitivní. Oceňuji i rozpletení zápletky. To bylo originální. Vyloženě nemohu knihu doporučit. Znám mnohem lepší knihy, ale naopak i horší. Zařadila bych ji někam doprostřed a označila ji za průměrnou.
Přes práh - Aneta Kollerová Mašková
Filip galvan je důchodce a také mrzout. Zemřela mu žena a on se uzavřel před světem. Jednoho dne to ale změní zaškrábání na dveře. Ve dveřích se potom setká s kocourem Ollym a holčičkou Amálií. Od té doby se jeho život navždy změní.
Že vám to něco připomíná? Mne ano. Je to česká verze knih Muž jménem Ove či Příběh Arthura Truluva. Autorka může být oběma knihám velmi slušnou konkurencí. Hravě se totiž přiblížila laťce, kterou jsem této knize nastavila.
Příběh sám o sobě není nijak akční. Je to pohled do kousku života jednoho samotného člověka, co pozná přátelství. Je to lidský příběh, který zahřeje u srdce či vám minimálně vykouzlí úsměv na tváři. Alespoň v mém případě to takto bylo.
Z počátku je Filip mrzout a soused, kterému se člověk vyhýbá velkým obloukem a nechce s ním mít nic společného. Nicméně malá Amálka má svůj dětský svět a "ne" pro ni není odpovědí. Proto se mu vetře do života a začne ho měnit k laskavému, usměvavému člověku. Je tu krásně popsaný střet dospělého světa s dětským. Dva velké kontrasty, které se ale propojí. Harmonie je v příběhu velmi znát a krátké kapitoly způsobí, že se příběh čte sám. Příběh a postavy jsem si naprosto zamilovala.
Postavy tu poznáme do hloubky. Jejich radosti, ale i starosti. Zároveň je tu vidět proměna postav a autorka má talent na popis charakteru postav. Autorka má taktéž skvělý smysl pro humor a u knihy jsem se mnohokrát zasmála.
Jediné mínus ode mne má obálka, která může mnoho lidí odradit. Minimálně pro mne není lichotivá. Nenechte se ale odradit obálkou a běžte si tento milý příběh přečíst. Vřele doporučuji každému, kdo má rád romány či si potřebuje oddechnout a přečíst si nějaké to pohlazení po duši. Je to skvělá kniha z pera české autorky.
Hodnotím 4,5/5
Přes práh - Aneta Kollerová Mašková
Filip galvan je důchodce a také mrzout. Zemřela mu žena a on se uzavřel před světem. Jednoho dne to ale změní zaškrábání na dveře. Ve dveřích se potom setká s kocourem Ollym a holčičkou Amálií. Od té doby se jeho život navždy změní.
Že vám to něco připomíná? Mne ano. Je to česká verze knih Muž jménem Ove či Příběh Arthura Truluva. Autorka může být oběma knihám velmi slušnou konkurencí. Hravě se totiž přiblížila laťce, kterou jsem této knize nastavila.
Příběh sám o sobě není nijak akční. Je to pohled do kousku života jednoho samotného člověka, co pozná přátelství. Je to lidský příběh, který zahřeje u srdce či vám minimálně vykouzlí úsměv na tváři. Alespoň v mém případě to takto bylo.
Z počátku je Filip mrzout a soused, kterému se člověk vyhýbá velkým obloukem a nechce s ním mít nic společného. Nicméně malá Amálka má svůj dětský svět a "ne" pro ni není odpovědí. Proto se mu vetře do života a začne ho měnit k laskavému, usměvavému člověku. Je tu krásně popsaný střet dospělého světa s dětským. Dva velké kontrasty, které se ale propojí. Harmonie je v příběhu velmi znát a krátké kapitoly způsobí, že se příběh čte sám. Příběh a postavy jsem si naprosto zamilovala.
Postavy tu poznáme do hloubky. Jejich radosti, ale i starosti. Zároveň je tu vidět proměna postav a autorka má talent na popis charakteru postav. Autorka má taktéž skvělý smysl pro humor a u knihy jsem se mnohokrát zasmála.
Jediné mínus ode mne má obálka, která může mnoho lidí odradit. Minimálně pro mne není lichotivá. Nenechte se ale odradit obálkou a běžte si tento milý příběh přečíst. Vřele doporučuji každému, kdo má rád romány či si potřebuje oddechnout a přečíst si nějaké to pohlazení po duši. Je to skvělá kniha z pera české autorky.
Hodnotím 4,5/5
Mňam Česko! - Petra Mejsnar Slušňáková
Dnes bych vám ráda představila tuto knihu, která je naprosto krásná. Jedná se o ilustrovaný průvodce Českou republikou. Psaná je spíše pro děti, ale myslím si, že zaujme i dospělé.
Kniha je rozdělena po krajích, kde následně najdeme zajímavosti o kraji, tipy na výlety a recepty. Recepty jsou buď typické pro daný kraj anebo jsou dělané ze surovin, které jsou v daném kraji známé. Najdeme tu třeba Valašský frgál, Rozcuchanou nevěstu či Jabkance.
Na začátku knihy se nachází i přehledný obsah. Vše je psáno srozumitelně, jednoduše a stylem, který je milý, lidský a je vidět, že je to psáno s láskou.
Kniha je plná jednoduchých barevných i černobílých ilustrací a moje dvouletá dcera knihu denně prohlíží a společně si ukazujeme na nejrůznější předměty, zvířata a suroviny.
Dalším plusem jsou, již zmíněné, výlety. Každý kraj jich má 14 a oceňuji, že autorka myslela na všechny a tak si každý najde to své. Najdeme tu známá i neznámá místa.
Kniha samotná je potom jednohubkou na pár večerů. Mám teď spoustu tipů na výlety, receptů na vyzkoušení a zároveň vzdělávací knihu pro naši Olí.
Já si knihu naprosto zamilovala a doporučila bych ji všem věkovým skupinám.
Hodnotím 4,5/5
Všichni asi známe jméno Adolf Hitler. Byla to jedna z osobností, které zásadně ovlivnily naše dějiny. Jaký ale byl jako malý? V jaké rodině vyrůstal?
To nám poodhalí tato kniha.
Především se zaměřuje na jeho otce Aloise, který byl cílevědomý a důsledný. Dalo by se i říci, že kladl velké nároky na svou rodinu.
Matka naopak byla milující a laskavou osobou.
Jak hodně nás ovlivní rodiče a to, v čem vyrůstáme? Já si myslím, že nás to ovlivní vždy a ne zrovna trochu.
Vraťme se ale ke knize.
Kniha je bohatá na informace a detaily o Adolfově dětství a dospívání. Je obohacena i o spousty fotografií, které dotváří celkový obraz.
Autor si dal velmi záležet na své knize, což je krásně vidět i z nových poznatků, které vyvrací některé domněnky, které se objevují kolem Adolfa Hitlera. Argumenty jsou vždy smysluplné a podložené. Na konci knihy navíc najdeme seznam literatury a jiných zdrojů, které byly použity k vytvoření tohoto díla.
Co mne nejvíce zaujalo, tak byly dopisy právě Aloise Hitlera, otce Adolfa, které po mnoha letech byly objeveny na půdě a které dodávají autentičnost příběhu.
Nicméně také musím uznat, že kniha není lehké čtení a konkrétně já musela tuto knihu prokládat i jiným čtivem.
Ve finale ale mohu knihu ohodnotit kladně a myslím si, že kniha je vhodná pro každého, kdo se zajímá o osobnost Adolfa Hitlera či o Druhou světovou válku.
Hodnotím 4/5⭐️
Kniha mne zaujala již na první pohled svou obálkou, které v @knihybeta prostě umí! Poté jsem si přečetla anotaci a bylo mi jasné, že si tuto knihu musím přečíst.
Bohužel se dostavilo malé zklamání.
Do půlky knihy se totiž prakticky nic moc nedělo. A ano, Stephen King má pomalejší rozjezdy u knih, ale i toto bylo na něj nezvykle dlouhé.
Nicméně od nalezení prvního tvora se začal příběh hýbat a nabírat na obrátkách. V tu chvíli mne příběh pohltil a tak jsem ho dočetla ze dne na den.
Postavy tentokrát, z mého pohledu, nebyly tolik výrazné, ale každá tam měla svůj úděl. Nejvíce jsem si oblíbila Tonyho.
Celý příběh se prakticky odehrává na policejní stanici a jeho nejbližším okolí. Vůbec to není na škodu,jako u jiných autorů.
King to jednoduše umí. Avšak tato kniha patří,za mne, k jeho slabším dílům.
Proto hodnotím 4/5⭐️