lukaflek komentáře u knih
Oddechovka na dovolenkove cteni. Jedna strana jsou velci borci, druha uplni tupci - tj. nevyvazene. Sada nekolika kratkych příběhů ktere spojuji hlavni postavy. Zajimave historicke znalosti a zajimava predpoved toho co se skutecne stalo (zavislost ma rusku, jeho agresivita a vydirani)
nedočetl jsem - místama jsem vůbec nevěděl kdo na koho mluví a o co vlastně jde. zkoušel jsem se několikrát dostat zpět, ale bylo to trápení
Úzká kniha ktera da zakladni prehled o důvodech a prubehu utoku. Chybělo mi povidani o zhodnoceni dosazenych cilu - jakamuto totiz vedel ze se utok nepodaril...
to se tak děsně táhlo! pořád dokola se mlátila stejná sláma, do detailu byly rozebrány různé vedlejší příběhy, u kterých jsem doufal, že se nakonec aspoň nějak propojí a dostanou svůj význam. ale nic. celá knuha by se dala zkrátit tak je 1/10
vůbec se to nedá číst - každou větu jsem přečet 5x a stejně jsem nevěděl, co se mi autor snaží říct
z počátku mi přišel příběh nepříjemně natahovaný (až jsem autora podezříval, že potřeboval nahnat stránky) a vyprávěný takovou primitivní mluvou, že mě to dráždilo. po výletu čtverřice (pětice?) do hor ale tenhle opar zmizel a hezky se to rozjelo. pěkně napsané
tak tohle je fakt s****a - makejte makejte makejte. no a pak až budete umírat, tak zjistíte, že to asi bylo všechno blbě ...
líbilo se mi vyprávění, kde se prolínaly 2 časové linie a ta starší byla postupně dovysvětlována tak, že dovysvětlovala linii starší. taky mě moc mile překvapily některé humorný pasáže. konec byl ale na mě velmi rozvláčný a scéna se sexem mezi 11ti letými dětmi mi už fakt vadila
první 4/5 bylo místama až nuda, takové rozkecávání. posledních 20 stránek strhujících
začátek (který byl věnován obecné historii googlu) byl zajímavější než druhá polovina (kde se rozebíraly jednotlivé důležité milníky). někdy byl ale odstavec seskládán tak, že jsem ani po několikerém přečtení nevěděl, co tím vlastně chtějí říct
podle me ta kniha vůbec není pro lehce zasvěcené amatéry, kteří se chtějí dozvědět víc, ale pro to, kteří chtějí vědět, kdo měl jaké číslo boty, kdo měl kolik koz a králíků a kdo se dostavil na kterou mši. těchto detailů je tam tak nepřeberné množství, že se v tom (alespoň pro mě) hlavní linie prakticky ztrácela. a číst tyhle nepodstatný detaily mi překáželo. cítím z knihy velkou snahu o objektivitu, ale ten detail je ubíjející
jo, nebylo to jako originální trilogie, ale i tak to bylo poutavý. největší legrace bylo, když se lisbeth na konci knihy rozpovídala a vedla svoje monology - to by pan larsson myslím nikdy nedopustil ;)
místama velmi zajímavý čtení, místama nesmírně nezajímavý. struktura knihy je tak strašlivě zmatená. jeden přiběh je vyprávěn a dovyprávěn v několika kapitolách. jeden příběh je stále přerušován jinými, odstavce jsou dlouhé a je to podle mě zcela zbytečně prošpikované názvy ulic, měst a jmen, která pro příběh mnohdy vůbec nejsou důležitá. kromě toho mě vadilo celé lazení knihy zaměřené na urážení wiesenthala - neříká, že to bláto není pravdivé, ale říkám, že nečtu knihu proto, abych neustále dokola slyšel urážky jednoho a totéž člověka
z první části jsem měl dojem, že jsem mezi pubescenty, kteří si měří péro množstvím sprostých slov a ve druhé části byl chrabrý hrdina tak chrabrý až to bylo trapný. pokud ale odhlédnu od těchto dvou atributů, tak hlavně ve druhé části děj velmi svižně plynul a čtenáře vyloženě tahal za košili :) jo a překlad byl jeden z nejhorších - tolik překlepů jsem v knize snad ještě nikdy neviděl
nejsem pretchetův čtenář, tohle je myslim teprve druhá kniha, co jsem od něj čet. místama to bylo nesmírně ftipný, ale děj se týhl jak nudle a na ty prapodivný tvory a jejich návyky jsem neměl dost trpělivosti
příběh byl zajímavý, ale velmi velmi rozvláčný - příběh zdenky a tomáše na konci je zdlouhavý, dostaveníčka katy a viktora dostávají podle mě moc prostoru ... že je centrálním bodem příběhu nemovitost, kam se jednotivé linie sbíhají, rozbíhají a zase sbíhají, je dobrý nápad, ale zase kolem nemovitosti spousta řečí, které by se daly zopakovat jednou (prostor, linie, bílá, světlo, onyxová stěna, zajížděcí okna) a stačilo by, ale autor je v pravidelných periodách mele stále dokola až je to otravné. a sexuální linie linoucí se celou knihou mi taky vadila. tak buď je to o sexu nebo o nemovitosti nebo o válce, ale hlavně pořádně. tohle bylo o všem dohromady a o ničem pořádně
velmi inspirující kniha, ale (i když autor někdy střílí do vlastních řad) pro mě mnohdy vyznívala pozitivně/optimisticky. myslím, že by obsah bylo možné bez zbytečného ořezávání podstatných částí shrnout v polovině stran - příkladů je tam někdy až nudně moc.
prostě vondruška - jednoduchý jazyk, chytlavý příběh, krásně se čte, ale do života nic nedá :)
první dobré 3/4 knihy jsem při čtení doslova kvet. autor tam vysvětluje, jak jsou lidé zajatci vlastní mysli, ale dělá to způsobem někdy květnatým až k zlosti a někdy používá ironii tak, že člověk místama neví, jestli je ironický nebo to myslí vážně. místama mě to fakt s...lo a dokonce jsem v zoufalství až přeskakoval odstavce. chtěl jsem ale vydržet, říkal jsem si, že třeba ke konci přijde vyvrcholení. jo závěr tam byl, ale to utrpení ze začátku mi to nenahradilo. knihu bych spíš nedoporučil. jsou myslím jiné, které jsou srozumitelnější a více inspirativní :)