LussyP komentáře u knih
Nikdy bych nevěřila, že knize, kterou bych si sama nikdy nekoupila dám 5 hvězdiček.
Příběh byl krásný a velmi čtivý, zklamáním ovšem je, že je z velké části fikce...
Přesto, že zhruba 1/3 knihy mě moc nebavila, jsem nesmírně ráda, že jsem vydržela. Kniha je úžasně napsaná (přeložená), prostředí Ruska neokoukané, zajímavé. Rozpor mezi pohanstvím a křesťanstvím, praktiky knížat na jedné straně, na druhé straně nádherná příroda, úžasná hlavní hrdinka a různé "pohádkové" bytosti. Velmi se těším až si přečtu další díly.
Tak za mě teda ne.
Příběh, který prolíná několik těžkých období, zvláštně psanou formou dvou dějových linek, které lacině a povrchně hrají na city. Většina děje naprosto předvídatelná a konec jak v každém druhém filmu. Otec - Svatopluk, který svou sobeckostí a blbostí ničí život všem kolem je opravdu poslední kapka.
Jediné plus knížky je její čtivost a hezký jazyk (asi tím, že autorka je češka, běžně české autory nečtu).
Tak tohle byla vážně pecka, jak to, že se o téhle knize nemluví? Naprosto skvěle napsané, celou dobu je tam cítit to napětí, tajemství, co se táhne půlkou knihy, vyšetřování je komplikované a naprosto uvěřitelné, zasazení do farmářských usedlostí je skvělé a postupné věci týkající se uzavřené církve... No prostě si ji musíte přečíst!
4,5 hvězdičky.
Loutkové divadlo se skvěle čte, prostě Vás nepustí. Přesto, že postava Poea je jedno velké klišé, Tilly jsem si zamilovala. Čekala jsem něco jiného podle anotace, něco víc na styl Chrise Cartera, tohle byl spíš takový hon na vraha. Musím přiznat, že už jsem hodně dlouho nebyla u knihy tak dojatá a rozpolcená, jako u rozuzlení této. Doporučuji.
Nic tak krásného, plného emocí jsem asi ještě nečetla. Krátký příběh, který je založen více méně jen na rozhovorech vám řekne o společnosti mnohem více, než tisíc dokumentů a knih. Příběh je napsaný s ohromným citem a závěr vás roztrhá na kousky.
Příběh smutný, ale ne srdcervoucí. Přesto, že je to pár stran, než je člověk přelouská, zvládl by nějakou čtivou bichli. Za mě tedy spíše ne.
Nebýt konce, bylo by to na 5 hvězdiček, ale při posledních stranách jsem chtěla knížku hodit o zeď.
Jinak se mi knížka líbila, vadily mi velmi časté odbočky od příběhu i tématu a je zvláštní knihu nedělit na kapitoly. Příběh je zvláštní, ale líbil se mi i když občas byl dost klišé.
Malého prince jsem četla poprvé až teď, ve svých 22 letech, důvodů jsem měla mnoho, jedním z nich bylo to, jak knihu všude všichni chválí, nechávají si tetovat obrázky, citáty... K činu mě ovšem přivedl až čtenářský klub.
Teď už ke knize... Bohužel, nesdílím všeobecné nadšení. Věřím, že si zde každý najde svoje, věřím taky tomu, že stačí jen jiný rozmar, věk, zkušenosti aby si knihu vyložil jinak. Ale že bych ji někdy měla číst znovu? Rozhodně ne. Vlastně mě ani moc nebavila, prostě nenadchne neurazí. Co se týče filosofie, mám radši autory, jako je Albert Camus. Takže jdu proti proudu, ale za mě nic moc.
Jak už to u povídek bývá, nezaujme vás každá, bohužel musím konstatovat, že ty nejdelší byly zároveň nejhorší. Na zabití času fajn, ale určitě se k nim vracet nebudu.
3,5 hvězdičky.
Je obrovská škoda, že jsou první dvě třetiny knihy utopené v nezáživných věcech, ze kterých jen maličko prosakují pocity hlavní postavy. Konec byl uspěchaný, moc se nevysvětlilo a epilog vysvětlil ještě méně. První díl se mi líbil více, ale doporučuji přečíst oba. Ta poslední třetina za to stojí.
Knížka mě zanechala vnitřně rozpolcenou. Je hrozně zvláštní, když čtete od někoho, koho neznáte, co děláte (a věřte, že děláte). Možná Vám pomůže alespoň trošku, hlavně v tom otevřít oči a říct si, že to možná opravdu není vaše vina...
Kapitoly historie i probrání různých metod a příčin, důsledků se mi moc líbily. Není to žádná motivační kniha, ale spíš taková odbornější pro laiky, možná bych i řekla příučka.
(SPOILER) 3,5 hvězdičky, čtyři dávám za kocoura.
Půjdu proti proudu a řeknu, že se mi Tajemství sídla Craven Manor líbilo více. Adrianne mi nepřirostla k srdci, nebála jsem se o ní. Dalším problémem byly nelogické věci, co se buď děly, nebo je Adrianne říkala. Příběh je jedno velké klišé a duch je taková Zelda z Řbitova zvířátek, nějakých 60 % knihy je jen dloooouhý úvod. Výhodou je to, že se kniha dobře čte a samozřejmě kocour.
Naprosto nevyužitý potenciál, prvních 30 stran o ničem (což je vlastně polovina knihy), myšlenka vlastně dost klišé. Za mě ztráta času.
V mém životě první nedočtená kniha. Prostě blbost, dočetla jsem do strany 150 a trvalo mi to dva měsíce, jak je možné, že se nachází mrtvá těla dětí a mně je to úplně jedno? Vyšetřovací tým je nezajímavý, příběh nezáživný... Prostě ne.
3,5 hvězdičky.
Rozhodně číst s velkým odstupem než Den Trifidů, knížka se čte dobře, bavila mě, ale wow efekt se nekonal. Druhá polovina knihy se četla sama, bavilo mě na tom nejvíc to, že se jednalo o civilizaci po "konci světa", většinou to totiž skončí dříve (jako Den trifidů), sociální problematika, diktátorství... Vše tam bylo. Konec opravdu jak z amerického filmu a musím uznat, že jako film by kniha mohla být opravdu super, sympatické postavy, fajn příběh.
Váhala jsem mezi 4 a 5 hvězdičkami, ale za ten konec dám 5.
Nemůžu jinak než ji hluboce doporučit a objednat hned druhý díl. Příběh o lásce k přírodě, která je tak barvitě popsaná, příběh přátelství, kterému věříte do hloubky duše, skvěle vykreslené a rozvíjející postavy, geniálně vymyšlené prolínání minulosti se současností a konec, kde mi i pár slz ukáplo. Potřebuju hned vědět jak to dopadne.
Povede se zachránit zemi a přírodu před lidmi?
Autor má specifický styl psaní, nemusí sednout každému, pomalejší rozjezd, barvité popisy, přirovnala bych k Hobitovi.
Nevím jestli nedat spíše 3 hvězdičky. Sara-matka mi tak neskutečně vadila, že to není ani možné a příběh právníka a Julie mi přišel zbytečný. Chápu, že v knize jde o vyrovnání se s nemocí nejen pro člověka, ale i pro jeho okolí, ale něco tomu chybělo. A ten konec... No, překvapil, ale proč se to stalo nebylo vysvětleno. Také mi vadilo předkládání rodičů jako těch největších chudáků v knize, jenže oni to nejsou.
Od autorky si určitě přečtu i další knihy, je to čtivé a hlubší psaní.
Opravdu zajímavé, nečekala bych, že mě bude tak bavit kniha, kde jsou dvě dějové linky a z toho u jedné vím, jak dopadne. Nejen to, povstanou dvě královny a od začátku víte, která je která. Ale těch dalších otázek, co přesně se stalo, kdo jsou ti ostatní, jak k tomu došlo vás donutí číst dál. Nesouhlasím s jinými komentáři, těch postav tam nebylo nijak moc, děj hezky plynul a kapitoly končily napínavě, což podpirivalo čtení dal. Velmi se mi líbily detaily, respektive útržky písní/textů/dopisů u každé kapitoly, mapa světa a i seznam elementů.
Je vůbec správné si tuto knihu přidat do oblíbených? Životní příběh je podáván úplně za syrova, žádné okolky, okecávání. Přečetla jsem ji za dva dny, s tím, že věřím, že se dá i na jeden zátah, neuvěřitelně čtivá, musíte vědět, co bude dál. Sarah přidává pocity, co měla tehdy a jak to vidí teď, vysvětluje hodně věcí.
Nejvíc mě asi nezklamalo to, že se to děje, to bohužel vím, ale spíš to, proč se to děje. Že opravdu funguje zákon trhu nabídka poptávka i když se jedná o člověka a taky to, že se o tom ví, ale nic se neděje.