LussyP komentáře u knih
No já tedy nevím... Pokud by se zde vyškrtala slova, co se v jedné větě (která je klidně na celou stránku) opakují, kniha by měla max dvacet stránek. Přišlo mi to nastavované, nezáživné a podprůměrná závěrečná práce na jakékoliv univerzitě má větší slohové kvality.
Co se týká příběhu, jedním slovem nezáživné. Pro mě první a poslední kniha od autora.
Wow. Tohle byla naprostá pecka. Naprosto strhující a odporný obraz... Čeho? Vraha? A nebo společnosti?
Vždycky existuje možnost volby, to říká každý. Ale je tomu tak? A co rozhodnutí jiných lidí, která navždy ovlivní váš život?
Každý díl je lepší a lepší, doporučuji všemi 10.
Takové ohromné téma a autor z toho dokázal udělat tak nezáživnou blbost, že to je až neucitvé. Je zcela jasné, že sesmolit knihu za 12 dní není to pravé ořechové. I 2 hvězdičky jsou moc.
Líbí se mi ruská literatura, Puškin je klasika. Mnoho lidí zde píše, jak by bylo lepší, kdyby to byl román... Nemyslím si to, je to krátké, úderné a je to tak správně.
Musím říct, že přesto, že příspěvky na FB a dříve na blogu mě bavili, tak toto bylo docela zklamání. Asi to bude tím, že jsem ji přečetla naráz za jedno odpoledne, bylo by lepší číst pokaždé jen pár kapitol.
Chvílemi vtipné, nenáročné čtení.
Kdo by do takového člověka, jako jsem já, co se románům pro ženy vyhýbá jak čert kříži, řekl, že se naprosto zamiluju do knih od Coleen. Na Námi končí to sice nemá, ale tak čtivé a sladce krásné... To se jen tak nevidí, prostě se musí číst dál a dál.
Zamilovala jsem si všechny postavy v knize a to tak, že jsem si s nimi poplakala, smála se a i byla šťastná. Bolest, co způsobí láska může zahojit jen "nová" láska.
4,5 hvězdičky.
Musím říct, že beru zpět své zklamání, po přečtení R.U.R. před pár lety jsem si řekla, že Čapek je přeceňován a já už se znovu spálit nenechám. Přesto jsem se rozhodla dát druhou šanci a vybrala si další drama, Bílou nemoc a udělala jsem dobře. Skvělé drama, skvělý příběh, který graduje... Kritika fašismu ještě před tím vším. Výborné. A ten konec, spadla mi brada.
Jelikož jsem film viděla naposledy před xx lety, nebudu to s filmem přímo srovnávat, ale při čtení se mi scénky vybavovali a podle mě byl podle knihy film natočen skvěle. Jediné, co chybělo je podle mě ta hlavní myšlenka... Nemáme si zahrávat s něčím, čemu nerozumíme.
Knížka mě bavila celá, občas jsem se ztrácela v technických a biologických pojmech, ale byly většinou vysvětleny. Naprosto jsem si zamilovala Malcoma, přesto, že se mi zdá, že je to nejmíň oblíbená postava. Příběh plynul hladce a já si to neskutečně užila.
Upřímně musím říct, že jsem nečekala, že by mě něco takového mohlo zaujmout... Ale stalo se. Krásně a svižně se to čte, ráda zajdu do divadla.
Na mé cestě čtení klasické/maturitní četby je toto dílo velice vysoko, přesto, že je ze všech nejstarší.
Rozhodla jsem se dát další šanci klasice/povinné četbě a v tomto případě dokonce i poezii.
Vlastně nevím, co napsat do recenze, v básni jsou prvky vlastenectví, řekněme i nějakého poučení... Ovšem mně prostě nesedí styl, jakým je psaná. Má být humorná, ale asi ne pro mě. A co mě teda ohromně zklamalo, že není ani z vlastní hlavy, ale jen "opsaná".
Příběh, který napsal pejsek, co k tomu dodat...
Jako člověku, co se snaží věnovat ochraně zvířat se mi to četlo opravdu těžce, přesto, že o všech těch věcech vím. Probrečela jsem skoro celou knihu. Přesto to tak je, Gump je jeden z pejsků, co měl štěstí a lidem odpustil a dokonce pomohl jinému nešťastnému, ale kolik jich má takové štěstí?
Za mě teda ne, druhá kniha v životě, co nedočtu, protože to se prostě nedá. Každý odstavec je o něčem jiném, v jednom je malá holka, v druhém přichází o panenství a ve třetím vraždí. Hození do jakého si příběhu bez jakéhokoliv úvodu je také silně odrazující, rádoby vtipné hlášky/poznámky vypravěče otravné.
4,5/5
DOPORUČUJI ČÍST SÉRII OPRAVDU POSTUPNĚ.
Další díl s Jude, která mi přirostla k srdci, možná, že tenhle díl byl ještě lepší než ten předchozí. Líbí se mi, že když knihu dočtete, nezůstanou žádné otázky. Motiv i provedení byly zajímavé.
4,5/5
Je to moje třetí duchařská kniha od autorky, líbila se mi více, než duch domu Ashbournů, ovšem méně než Tajemství sídla Craven Manor. Nebyla to typická duchařina, bohužel se rozjížděla docela dlouho, ale pak už jsem jen zírala, kam se to začalo ubírat. Autorka píše velmi čtivě, ovšem postavy se chovají občas nelogicky a nereálně.
Bohužel, čekala jsem více. Když už v názvu je dr. Mengele, čekala jsem víc o něm, víc o jeho práci, nesedl mi příliš styl psaní, nerozumím ani tomu, proč bylo tolik vykřičníků, skoro v každém odstavci. Svědectví je to ovšem zajímavé, z jiného pohledu.
Knížka je velmi krátká, příběhy jednotlivých žen vypráví zvláštním stylem, nezúčastněně, až bych řekla surově. Za přečtení určitě stojí, ale také jsem čekala něco víc. Ilustrace jsou krásné.
Rozhodně zajímavý počin, plno myšlenek a zároveň spousta surové a neskrývané kritiky. Ilustrace dílu dodávají úplně nový rozměr. Je to trošku jiná "klasika".
A asi jsem jediná, kdo ještě neviděla film. :))
Přečteno za dopoledne, vlastně moc nevím, co k tomu dodat. Zoufalství, bezmoc a ztracenost z knihy kouká všemi směry, příběh pěti kamarádů, co jsou vyhozeni z dětského domova a nemají kam jít, nemohou sehnat práci. Zoufalá doba žádá zoufalé činy. Co všechno si už museli zažít, čím si prošli, byli zvyknutí na řád, že se o ně někdo postará, ze dne na den vše zmizelo. A každý se s tím vyrovnává po svém...
Přesto, že jsem čekala něco jiného, přesto, že romány nečtu, přesto, že jsem věděla, jak to dopadne... Tak jsem si to neskutečně užila, někdy jsem si pobrečela, někdy se od srdce zasmála. I zvraty zde byly. Příběh je o velmi silném přátelství, o tom, jak se vyrovnat s bolestí, také ale o tom, že si každý zaslouží své štěstí, nejen se smířit s tím, co je dobré. Užila jsem si to, opravdu, už jen ten název. Budu doporučovat všude, knížka se čte sama.
Wow, tak to byla jízda. Příběh protínající minulost se současností, popsaný stylem, že nejde přestat číst. Skvělá psychologie postav, věřila jsem naprosto všemu, co se tam dělo. Temná atmosféra, strach a "slepota", co se táhne celou knihou dokonce graduje, furt jsem si myslela, jak mě už nic nepřekvapí a překvapilo!