Lutzka komentáře u knih
Naprosto mě nadchl "jiný styl" psaní. Knih s válečnou tématikou jsem četla již hodně a zajímalo mě, čím bude tato jiná. A jiná je především stylem. Ať už je to vnímání barev, odkrývání toho, co teprve přijde a pak návrat zpět, vypravěč, "vsuvky" v textu. Doporučuji.
Jak již dříve někdo zmínil, zpočátku jsem dostala stejný pocit jako u Darmošlapů. Poválečný chudý násilný italský jih... Nicméně kolem poloviny knihy mně přišlo, že děj ztrácí spád a čtivost a jen sledujeme Elenu, jak se dokončuje jednu třídu za druhou, jednu školu za druhou, a děj začal být monotonní. Až zase poslední část, pobyt na Ischii a svatba děj oživili. Měla jsem podle recenzí větší očekávání, hodnotím 70-75%.
Seriál mě kdysi nadchl více. Nevim, jestli je to jen věkem, nebo jestli knize něco chybí.
Vtipná oddechovka, čtivá. Trochu mi připomíná mé vlastní ulítlé mládí, docela jsem se našla :-)
Neurazí, nenadchne. Čtivý rozhovor mezi tchánem a snachou o nevěře a opouštění, odvaze a zbabělství...
Do knížky jsem se musela trochu nutit. Občas zazní výborné hlášky, ale celkově děj moc neubíhá. Kniha zachycuje různé "reality" života během komunismu, což je zajímavé, nicméně jako celek pro mě kniha moc čtivá nebyla.
Z Dickensových knih pro mě nejhůř čtivá. Nebyla jsem schopná se vžít do popisných scén a přečtení mi trvalo strašně dlouho. Závěr je milý, byť předvídatelný, ale děj z mého hlediska ubíhal strašně pomalu.
Nemesis je čtivá kniha, stejně jako i ostatní díly o HH, ale trošku mi začíná vadit až zbytečně moc falešných stop a slepých uliček. Začínám mít pocit, že příběh je až moc překombinovaný. A když už jsme konečně u cíle - rozuzlení, tak jde už jen o konstatování faktů a chybí napětí a nadšení z vyřešení. 3 hvězdy za čtivost a ideu, negativně vnímám mj. "americké scény" jako nahánění nákladního auta za svištění pneumatik.
Knihu bych zaradila do police hned vedle Slunecniho statu a Utopie. Zaber temat je velmi siroky a kazdy pripadny ctenar volic by si jiste nasel to sve. Obavam se, ze neni realne dosahnout v horizontu necelych 20 let vsech Andrejovych snu. Byt uznavam, ze realizace spousty z nich by i mne udelala radost. Kniha popisuje, ceho vseho by slo do roku 2035 dosahnout, nicmene uz chybi realne JAK. Vsechny tyto sny by staly spoustu penez. Z literarniho hlediska se nejedna o nic hodnotneho, ale to nebyl zrejme ani zamer. Libivy popis snu a hra na narodni hrdost, dedictvi a tradici ceskych firem ma vzbudit ve ctenari pocit "jo, to chci". Coz je mozna lehce usmevne s ohledem na slovensky puvod autora :-) Pozitivne hodnotim zminku i o tematech, ktera mi nejsou vlastni a vzbudila ve mne pocit, ze bych se o nich chtela dozvedet vic. Negativne hodnotim, ze spousta ciselnych udaju neni podlozena zdrojem, takze jim clovek muze a nemusi verit. Nicmene zamerem nebylo napsat peclive ocitovanou diplomovou praci.
Roztomilá knížka, je hezký ten "jiný" nedospělácký pohled na svět...
Uznávám, že díl od dílu se styl psaní z mého úhlu pohledu zlepšuje, je zajímavé historické téma, ale ty "americké" dramatické konce, boj o sekundy a svištění pneumatik jsou pro mě vždy zklamáním.
Knihy zalozene na skutecnem pribehu patri mezi me oblibene a tato nezklamala, byt je pribeh az neuveritelny a clovek si rika, jak nekdo mohl popisovane podminky v koncentracnich taborech vubec prezit. Pribehy 3 tehotnych zen jsou poutave, doplnene svedectvim dalsich lidi. Clovek se pri poutavem cteni znovu a znovu pta, jak nekdo vubec dokazal vymyslet a zorganizovat neco tak sileneho...
Ačkoli chápu autorův záměr, je pro mě tento druh literatury špatně čitelný, nezáživný. Hra je sice na pár stránek, ale spíš jsem se jimi protrpěla.