lyrra komentáře u knih
Naše největší TOPka z edice Kouzelného čtení. Kašpárek to mile a vtipně namluvil a je tam spooooousta zvuků a ukázek písniček. Hodně hudební, neskutečně milé, legrační a zábavné. Syn do ní musel dospět až v 8 letech, zato dcera (rok a půl) na ní řádí jako divá :)
Čteme spolu se synem (8 let, druhá třída). Oceňuji, že se to dobře čte nahlas (bývá to někdy problém u dětských knih). Má to spád, je to napínavé, pěkně vystavěný příběh klanů, i když trochu očekávatelný vývoj zápletky. Pro milovníky koček a dobrodružství super. Jsem zvědavá na druhý díl.
Milý dětský příběh. Až jsem se divila, že se do toho syn (začínající čtenář) pustil, příběh a Herbertova zaříkávadla ho dostali. Už jsme ji tím pádem četli třikrát.
Super pro začínající čtenáře na tzv. druhé čtení.
Nezařadila jsem se mezi fanoušky Mornštajnové po přečtení Hany. Ovšem tohle! Wow! Úplně senzační milé čtení pro začínající čtenáře, co už nepotřebují velké písmo. Moc pěkná čeština, takže při čtení nahlas netrpíte.
Skvělé pro tzv. druhé čtení (syn,7 let)
Děkuji za tuhle knihu. Jsem nadšená z tak milého a příjemného čtení, tohle vám vykouzlí úsměv na tváři i kdybyste nechtěli. A konečně zase jedna z nově vycházejících knih, kde je krásná čeština a stylistika, takže se to krásně čte nahlas. Hurá!
Perfektní pro čtenáře na tzv. "druhé čtení" (syn,7 let,druhá třída)
Ilustrace me trochu vydesily a moc se mi do teto knihy nechtelo. Nakonec jsem byla prekvapena, ze se docela prijemne cte. Ustrednim tematem je pomahani skritka prirode, jsou to mile a velmi jednoduche pribehy. Akorat jako dospela jsem se musela trochu povznest nad tu prehrsel zdrobnelin. Synovi (5let) se libila natolik, ze o ni vypravel ve skolce takovym zpusobem, ze jsme ji pujcovali na cteni i tam. Ted se chystame na jedno z pokracovani (M. a jeho nemocnice pro zviratka), tak uvidime.
(pozn. Psano na mobilu bez diakritiky)
Pro milovniky auticek jako delane. Stylisticky to neni takova radost cist jako treba pohadky od autorky Krolupperove, presto pribehy jsou mile a vesele. Krasna jednoducha oddechovka pred spanim:)
(pozn. Psano z mobilu bez diakritiky)
Kniha ma svuj puvab a krasne ilustrace. Nejvice ocenuji, jakym zpusobem je napsana. Takovou cestinu je radost cist nahlas oproti spouste novejsich detskych knih. Tesim se na dalsi knihy od autorky.
(pozn. Psano z mobilu bez diakritiky)
Vynikající zážitek před spaním. Nádherně ilustrovaná, detektivní napětí, zkouška trpělivosti, jestli všechno najdeme, nekonečně detailů, o kterých se dá povídat. Bavili jsme se oba. Já dospělá a pětiletý syn.
Čteno, posloucháno nesčetněkrát. Patřím ke skupině "miluji Malého prince". Vše bylo jistě řečeno, proto přidám pouze čerstvou zkušenost ze čtení nahlas dětem. Překlad jedině od Zdeňky Stavinohové. Dostal se ke mně jiný překlad, u kterého jsem si lámala jazyk, žádná poetická a krásná čeština. Nakonec jsem se přistihla, že spíš vyprávím než čtu.
Nejsem tak oslněná jako z "Šli červotoči do houslí", přesto stále mě baví lehkost s jakou se rýmuje a v některých nacházím trefné jinotaje (čapí hnízdo,tři záviny). A nakonec to grafické zpravování, jéjej, čte se to jedna báseň.
Děj je zřejmý. Ale vyobrazení tehdejší doby a zrození mladého muže je radost číst.
Knihu jsem četla jako dítě. Byla jsem unešena dechberoucím napínavým příběhem, který jsem nemohla odložit. Jedna z knih, na kterou nikdy nezapomenu. Děkuji za ni:)
Holocaust, osud žen/y, určitě silné téma. Má to příběh. ALE. Jak to říct, kdybych byl náctiletá v době, kdy jsem hltala Remarqua, tak bych z knihy byla nejspíš také nadšená. Jenže v knize nejde jen o příběh, jde i způsob jakým je to napsané, jakým je to vyprávěné. Tady jsem literární "TO" jako například v Žítkovských bohyních nebo v životopisných (velmi silných) příbězích od Ilony Borské nenašla.
Nečte se to moc dobře nahlas, jazyk je slabší, ale protože je tam velký výběr ze známých postav, každý si tam něco najde.
3 hvězdy za fantastickou ilustraci (jsem nadšená) a témata pohádek, která jsou současná. Pohádka o mašince Růžence byla naše oblíbená. Bohužel při čtení nahlas je to o zlomení jazyka. Stylistika a jazyk je slabina celého projektu. A knihu si chceme (aspoň někteří) přečíst nejen kvůli příbehu a pěkným obrázkům, ale také kvůli pěstování jazyka. Josef Čapek a Jan Werich zastávaly názor, že jazyk je důležitý a zvlášť pro ty nejmenší. Souhlasím a vnímám ho jako součást kultury, ve které žijeme a která nás identifikuje, proto je nakonec kniha spíše zklámáním a zůstává jen nádherným souborem obrázků v komiksové poličce :)
Skvělý jazyk. Tak báječná čeština a stylistika, to je něco unikátního. Ostatně jako i ostatní Werichovy knihy. Úplně bych ji nezařadila k dětským pohádkám, syna zatím nebaví, ale chápu, já se do ní také zamilovala až později.
A ano, když ji čtu nahlas, napodobuji frázování a hlas pana Wericha. Samozřejmě neúspěšně, přesto z toho mám až dětinskou radost:)
Na knize jsem vyrostla a baví mě do teď. Ano, jako dospělá už tam vidím ty "nelogičnosti" a když ji čtu synovi, čtu jen ředitel místo soudruh ředitel, přesto tyto příbeh jsou nadčasové, fantastické, veselé a mají pointu. Pořád to funguje. Krásně se to čte a bavíme se celá rodina. Možná si nezamilujete všechny, ale pár jich bude a bude to láska na celý život, protože na tyhle pohádky nikdy nezapomenete.
Příjemná ilustrace, knížka je velmi variabilní a interaktivní. Co se mi líbí, že lze začít ve 2, kdy zaujme jen něco a později ve 4 už má čtení knihy jiné grády a ještě bude asi nějakou dobu bavit. Každé dítě si tam jistě najde něco svého. Největší hit je přejezd prstem po trase a dovést různé dopravní prostředky do cíle. A pozor na rodiče, když hraje taky, aby nedošlo ke srážce :)