Macheta komentáře u knih
Špičkový moderní gamebook v otevřeném světě, inspirovaný úspěšnou sérií Bájné země. Zde však čtenář putuje s družinou, jejíž členové prožívají vlastní osudy.
Vítám, že se Green odklonil od steampunkově-hororového nádechu svých gamebooků. Klasičtější pojetí známých příběhů a legend mu prostě sedí, což dokázal již v nedávno vydaném Drákulovi. Beowulf nezaostává a za Drákulou tak u mě zaujímá druhé místo ze všech dosavadních Greenových počinů.
Nejlepší Greenův počin a jeden z top novodobých gamebooků vůbec. 1000 sekcí, 4 hratelné postavy včetně samotného Drákuly, stejné situace z různých pohledů, výborný překlad Honzy Kováře. Tady je zkrátka všechno dobře!
Jirka opět potvrzuje svůj um a dokonce posouvá pomyslnou hranici kvality o nějakou tu příčku výš. Doslova jsem hltal každý odkaz a přestože spíše inklinuji ke kratším odkazům (méně čtení, více hraní), zde mi delší texty nijak nevadily. Putování je až neuvěřitelně dobrodružné a každá možnost, byť špatná, má svoje kouzlo a znamená intenzivní prožitek. RPG systém funguje skvěle, deník dobrodruha je přehledný. Kvituji i množství předmětů, které se v jiných gameboocích může jevit jako "plevel". Z mého pohledu se jedná o skutečně skvělou knihu s výborným příběhem, proto hodnotím pěti hvězdami.
Úvodní pirátská část mě velmi mile překvapila. Dokonce jsem uvažoval, že bych udělil o hvězdu víc než u předchozích dvou dílů, ale postupem času příběh lehce povadl a zajel do starých kolejí průměrně zábavného honu za zlem. Rozhodně však příliš nepokulhává za svými předchůdci a stojí za přečtení.
Ačkoliv nejsem fanouškem dlouhých příběhů rozdělených do více knih, tato trilogie je skutečně epická a stojí za přečtení. Pomyslné misky vah se neustále kývou ze strany na stranu, a tak v průběhu čtení stále není jasné, jak že výlet do minulosti vlastně dopadne... Inu, dopadne tak, jak dopadnout má :) Rozdělení je skvělým završením celého příběhu. Tato trilogie je absolutní mustread pro herní geeky a milovníky fantasy.
Druhý díl je mostem mezi prvním a druhým dílem. Konflikt mezi nočními elfy a Plamennou legií se ještě více zkomplikuje a záporných postav postupně přibývá. Příběh se tentokrát točí kolem dračího artefaktu, který má obrovskou moc, a tak na sebe pochopitelně stahuje pozornost celého Kalimdoru. Je čas na epický závěr - Rozdělení.
Není lepšího startu do světa Warcraft, než Den draka. Epický příběh, který nám představil barevný svět plný neshod a problémů a seznámil nás s důležitými postavami. S některými z nich se setkáváme právě i v trilogii Válka prastarých. Studna věčnosti, první díl trilogie, ihned najede na staré Knaakovské koleje. Hrdinové jsou krásně vykresleni (zejména ženské postavy), příběh odsýpá jako po másle, až to vypadá, že v Kalimdoru všechno dobře dopadne. Ale nenechte se zmýlit. Tato trilogie nekopíruje model předchozích třech dílů, jedná se o jeden příběh rozdělený do třech částí. Tam, kde se rozsvítí světlo na konci Studny, přichází temno na začátku Duše démona...
Před více než dvaceti lety mě a mé vrstevníky bavily karty ze série MtG celé dlouhé dny. Až nyní jsem objevil čtyřdílnou sérii s opěvovaným dílem s jednoduchým názvem - Aréna. Z kraje mi příběh přišel celkem splácaný, ale s každou další kapitolou začalo dění kolem Garta a Slavnosti dávat větší a větší smysl. Velmi mi sedí styl psaní pana Forstchena, v několika momentech jsem cítil až podobnost s Frankem Herbertem. Epické finále by vtáhlo i čtenáře světem MtG neznalého. Doporučuji!
Království stínu, podobně jako předchozí díl - Dědictví krve, příliš neoplývá atmosférou herního Diabla. Přestože Knaak je skvělý spisovatel, příběh prokletého paláce byl pro mě spíše nezajímavým výletem do dark fantasy světa. Diablova přítomnost v této knize pak vyznívá jako přání vydavatele, než jako nezbytná součást vyprávění. Předchozí díl má u mě o bodík více. Samozřejmě palec nahoru za Zayla. Uvidíme, co přinese Černá cesta...
Austrálie s podivným podnázvem "Najdi létající lišky!" je kniha s příběhem, jehož cestu mezi začátkem a koncem si sami volíte. Nenechal jsem se odradit nevalným hodnocením a do příběhu se pustil s tím, že raději nebudu nic očekávat. Nutno říci, že to byla velmi příjemná oddechovka. Je to sice taková splácanina scifi/adventure/survival stylu, která navíc uvádí některé zeměpisné a dějepisné údaje, čímž, dle mého názoru, spíše cílí na mladší čtenáře, ale nečetlo se to vůbec špatně. Příběh jako takový není příliš dlouhý a koneckonců ani těch možných cest není tolik, což má ve výsledku efekt rychlého přečtení. Kniha mi zabrala slabou hodinku se všemi průchody. Přívlastek "gamebook" bych tady bral spíše okrajově a vzdáleně.
Oproti jiným knihám s herní předlohou se jedná o příběh, který se v podstatě nepřekrývá se samotnou hrou, a například samotný Diablo zde nemá vůbec žádnou úlohu, jen je okrajově zmíněn. Pominu-li tento fakt, tak děj sám o sobě není vůbec špatný, ale od přečtení Knaakovy knihy Den Draka se nemůžu vyhnout srovnání. Příběh není kdovíjak epický, za to však nabízí hezky popsané postavy, zejména pak necromancerku, ta mi byla ze všech nejsympatičtější. Jejich cesty se zajímavě proplétají, ale žádný výrazný wow efekt zde nenajdeme. Jak se říká - neurazí, nenadchne. Rozhodně však Dědictví krve stojí za přečtení, ať už jste či nejste fanoušci Diabla.
Zbraň, karta, nestvůry, chodba, výtah, teleport. A tisíckrát dokola. Děsně, ale děsně blbé hlášky Flye. Přesto mě první a poslední třetina tak nějak bavila. Snad si jednou dokonce přečtu i další díl:) Uměl bych si od tohohle autora představit knihu o Duke Nukemovi.
Skvělé dílko ze série FF. Na každém rohu se něco děje, protivníků spousta, možností léčení taktéž. Kopice předmětů i zajímavých míst. Dá se v pohodě bez kreslení mapy a ani boje nejsou nijak extra těžké. Dal jsem to v podstatě na druhý pokus. Rozhodně doporučuji.
Do třetice všeho dobrého a opět trefa do černého! Je zde krásně vidět, jak každý autor má svůj rukopis. Třetí díl je zaměřený na Medivha, mocného strážce. Většina příběhu se v podstatě odehrává v jeho věži, což mi však nijak extra nevadilo. Zaujalo mě prolínání s minulostí/budoucností prostřednictvím vizí. V knize nebylo tolik akce, což by někomu vzhledem k zaměření her Warcraft mohlo vadit, já jsem s tím však neměl nejmenší problém. Naopak, člověk má možnost více nahlédnout pod pokličku dění.
Druhý díl první trilogie Warcraft překvapivě nenavazuje na Den Draka, rovnou nás však hodí do orské kolébky. Narozdíl od, řekněme skoro až Tolkienovsky epického prvního dílu se autorka této knihy zaměřuje spíše na vnitřní svět a myšlenky Thralla, mladého orka, kterého se zmocnila lidská rasa. Je to jiné, surovější, melancholické. Ale hlavně zábavné! Šup na trojku:)
Po Citadele Chaosu od FF se jedná o můj druhý gamebook a musím říct, že už teď cítím, jak bude těžké ten skvělý dojem z něj něčím překonat. Sympatický svět, postavy hezky vykreslené. Kopice předmětů, kdy je skutečně na vás, co si koupíte, a když nějaký předmět zrovna nemáte, neznamená to zákeřnou smrt těsně před koncem. Znovuhratelnost je zde víc než na místě díky množství různých průchodů. Skvěle vyvážené mi přijdou i statistiky a schopnosti, a že jich je dost. Jediné, co mi trochu vadilo, když mě oba první boje knihy stály život. Neměl jsem moc šancí, ale asi jsem si prostě nevybral správnou kombinaci schopností a cesty k cíli. Bojů mi přišlo celkově na relativně krátké cestě málo a ještě míň možností se uzdravit, ale to je tak jediné. Výborný gamebook, těším se na další díl!
No tak tady není moc co řešit, kniha je absolutně dokonalá fantasy smršť napínavá od začátku do konce. Delší dobu se mi nestalo, že bych se do knihy dokázal takhle začíst a nemohl se dočkat dalších dílů. Knaak se stává mým oblíbeným autorem :)