maciii komentáře u knih
Skvělý alegorický příběh o hluboko zakořeněných předsudcích ke všemu, co je odlišné a čemu nerozumíme.
Vynikající kniha, jejíž přitažlivost není založena na šokování čtenáře krvavými válečnými obrazy, ale na osudech hrdinů prožívajících hluboké osobní utrpení a na poselství, které leží v nesmyslnosti válek a potřebě míru nejen mezi lidmi, ale i v lidských duších.
Příběh napsaný tak sugestivně, že jsem myslela, že u něj umřu. Kniha mi "vlezla pod kůži", takže i když mi z ní bylo zle, stejně jsem se od ní nemohla odtrhnout. Rozhodně si ji už nikdy nepřečtu znova a na film se taky nepodívám.
Číst tuhle knihu pro mě bylo opravdovým utrpením. Příběh splácaný ze samých úvah a pocitů, bohužel hlavně těch žalostných, mě neuvěřitelně nudil a dokonale znechutil. Je to příběh ubožáka, který nedokáže a ani nemá odhodlání naučit se žít ve světě, který je mu dán k dispozici.
Skvělý fiktivní historický román, odehrávající se v době vůbec ne nepodobné našemu středověku. Jak sám autor v závěrečném poděkování přiznává, spoustu situací, postav i jejich projevů čerpal z historicky doložených faktů a literálních děl, což mě na jednu stranu zklamalo v důsledku ztráty iluzí o autorově genialitě, na druhou stranu tím prokázal svou poctivou přípravu při psaní vlastního příběhu. Zároveň má autor hluboký cit pro vylíčení jednotlivých charakterů, které jsou vše, jen ne ploché a jednoznačné, a důsledně se vyhýbá všem prvoplánovým klišé, čímž je příběh velmi nepředvídatelný. Hoffman se v druhém díle své trilogie neobtěžuje s připomínáním jednotlivých postav a situací, se kterými nás seznámil v Levé ruce boží, proto nedoporučuji číst Čtyři poslední věci v případě, že jste ještě nečetli první díl.
O něco slabší než Černá ozvěna, především kvůli nedostatku dramatických situací, a kvůli většímu odstupu od postavy Henryho Boshe, která už není v knize klíčová, ale je jen prostředkem k vyřešení případu. Na druhou stranu je nový případ opět zajímavý, stejně jako jeho vysetřování.
Výborná detektivka/drama, s perfektně fungujícím propojením hrdinovy minulosti ve Vietnamu se v současnosti zdánlivě neřešitelným případem. Sympatičtí hrdinové s mnohovrstevnatým charakterem se v průběhu děje zajímavě vyvíjejí, aby v samém závěru došlo k ne vyloženě překvapivému, ale uspokojivému zvratu. Hlavní Connellyho zbraní je umění perfektně vykreslit vztahy mezi svými postavami, stejně jako tvořit dialogy, které jsou jakékoliv, jen ne nudné a nepřirozené.
První díl je tak nabitý jednotlivými epizodami, že každá kapitola by si zasloužila celou knihu sama pro sebe. V druhém díle se Charriere uskromnil, je o něco popisnější, emotivnější, není tak uspěchaný a téměř celý děj se odehrává v jednom trestaneckém táboře, kde autor celkem věrohodně vykresluje život věznů i své vlastní pocity. Což je jen dobře.
Pro mě obrovské zklamání. Kniha vůbec nepůsobí jako autobiografická zpověď, spíše je to odosobněná reportáž o útěku, bez hlubších popisů, ať už prostředí nebo jednotlivých hrdinů, jejich charakterů a pohnutek. Vyprávění letí tak strmě, že ani nedává možnost čtenářově fantazii se na chvilku pozastavit a pokochat se fascinujícím dobrodružstvím a vytváří tak zvláštní paradox, kdy jsem se u děje se slušným spádem vlastně většinu času nudila. Zároveň mě rozčilovaly téměř nereálné situace, kdy byli uprchlící skvěle příjímáni kamkoliv se vrtli a všichni, od indiánů až po ředitele vežnic je milovali a dělali všechno proto, aby jim pomohli, přestože o nich téměř nic nevěděli. Ani z daleka se nedá srovnat s dokonalým Králem Krysou.
Fiktivní historický román vycházející z evropského středověku a velmi detailně zaměřený na chlapce Thomase Cala, který je jedním z mých nejoblíbenějších knižních hrdinů, a to díky své nevyzpytatelnosti vůči ostatním postavám v příběhu, tak k samotnému čtenáři. Děj má šílený spád, spoustu překvapivých zvratů a nemá téměř žádná slepá místa. Temný a depresivní příběh postrádá jakákoliv předvídatelná patetická klišé, dialogy jsou zajímavé, často velmi stručné a přesto jasně vykreslují charaktery všech hrdinů. Druhý díl je v tomto podle mého názoru ještě mnohem dále.
Slabá imitace Jiřího Kulhánka, která není ani zdaleka tak vtipná, stylová ani odvázaná. Kdyby to bylo aspoň v něčem osobité tak jsem shovívavější, ale tohle jsem měla vyloženě problém dočíst.
Na mě už moc dějově přeplácané a místy vážně přitažené za vlasy :) Neměla bych s tím problém, kdyby to bylo pořádně odlehčené neotřelým vtipem, ale v téhle knížce humor dost Kulhá a je laciný a prvoplánový. Trpce působí odkazy na Noční klub, jelikož Vyhlídka na věčnost je po všech stránkách jen jeho slaboučkým odvarem.
Skvělý nápad, stejně jako světy, ve kterých se v průběhu děje pohybujeme, přesto, ačkoliv mám Lukjaněnkovy knihy ráda, mi nesedí intelektuální styl, kterým je Spektrum napsané. Nezajímají mě kulinářské schopnosti hlavního hrdiny, ani jeho rozumy o životním stylu, kterých je kniha plná.
Vyprávění je bez akce, vášně a dynamiky, ale v tomhle případě mi to kupodivu nevadilo. Kniha mě i přes častý výskyt zdlouhavých úvah bavila a dočetla ji s nefalšovanou zvědavostí.
Malý příběh malého člověka, jehož činy samy o sobě nemění svět, ale jsou drobným a nezbytným dílkem základny, na níž vyrostlo zlo fašistické moci a nadvlády.
Naprosto souhlasím s komentářem OldyB, holá dějová linka bez jakýchkoliv popisů čehokoliv, bez dramatické gradace, s dialogy, které bych splácala i já. V polovině jsem to vzdala, ale věřím, že jsem o nic nepřišla.
Zajímavý detektivní případ odehrávající se v poutavě vylíčeném prostředí s pro nás už často nepochopitelnými tradicemi, pravidly a zvyky.
Moje první Rollinsova kniha a pro mě vrchol zábavy mezi dobrodružnými romány, promyšlený, s rychlým spádem, nezdržuje se s rozpitvávaním svých hrdinů, stačí že jsou sympatičtí :)
Vcelku průměrný horor, který teží především z děsivé tématiky předčasného pohřbu, zatímco hlavní hrdinka nemá šmrnc, chová se na facku a vůbec celý příběh je docela předvídatelný.
Další naprosto průměrný román o partě nezajímavých maníků, řešících záhadu a následně bojujících o holé životy... téma mi nevadilo, ale ten tisíckrát ohraný koncept, plný klišé, bez jakéhokoliv osobního pojetí, bez humoru, bez napětí a akce, bez překvapivých zvratů a hlavně bez charismatických hrdinů, už ano. Ještě že mě to stálo jenom pul sta v levných knihách....