majklus komentáře u knih

Kniha o strunové teorii, bohužel již čtvrtstoletí stará. Nicméně poutavě psaná, možná až moc populárně, ocenil bych zabrousit více do detailu.

Úplný konec již spíše patří do filozofické scifi. I tak hezká pouť mnohorozmětným prostorem.
Autor je sympaťák, již mám zakoupené i Paralelní světy.

1 04.11.2020

Susskinda mám rád. Obdivuju ho za jeho práci s polo / laickou veřejností, jeho cyklus přednášek ze Standforsdké univerzity je dokonalý a veřejně dostupný na youtube. Pokročilejším zájemcům velmi doporučuji.

Kniha je čtivá a pro mě naprosto srozumitelná ( pracoval jsem však před cca 20ti lety 2 roky ve Fyzikálním ústavu AV, takže nejsem úplný laik, nicméně od fyziky jsem už těch 20 let pryč ). Některé myšlenky jsou velmi zajímavé, byť se svět od data vydání knihy již poněkud posunul.

Trochu mi vadí autorovo "amerikánství" které pěkně rezonuje ve větách typu: "... 't Hooft, poslední velký evropský fyzik...", tomu se musí člověk pousmát. Leonard by se asi měl někdy pořádně podívat do CERNu, na ENO apod. Také řevnivost s Hawkingem z knihy úplně kape a když o něm píše Susskind jako o sebestředném a arogantním, tak jsem si hned říkal jestli u toho autor nestál u zrcadla...
Nicméně drsného Susskinda musí mít člověk tak nějak rád :-)

Nicméně knihu mohu doporučit každému vážnějšímu zájemci o problematiku černých děr, strunové teorie a kvantové mechaniky. Za ty peníze jsem dostal několik nádherných večerů u krbu a skleničky medového bourbonu.

2 04.11.2020

Kniha o jedné z nejzneuznanějších postav pozdně antického / ranně středověkého světa. Rytířská oddanost, jež nebyla oceněna. Vojenská genialita, která nebyla plně využita. Vděku se hlavní postava nedočkala ani za porážku a faktickou anexi dvou ze tří velkých západních germánských království, ani za stabilizaci východní fronty, ani za odražení bulharského vpádu. Přestože mu celá východořímská říše de fakto vděčila za svou existenci a možnost transformace v říši Byzanskou, trvající pak ještě téměř tisíciletí...

Osud tohoto muže je skoro nepochopitelný a zároveň velmi podobný jeho o století staršímu západořímskému předchůdci Aetiovi.

Kniha je čtivá, historicky poměrně věrná jak je u autora zvykem.

7 17.01.2020

Tak nakonec to na plný počet není. Kniha je čtivá, některé nápady zajímavé. Vize týkající se globální politiky jsou ale dost těžko uvěřitelné, přesto kniha kouzlo má a druhému dílu dám šanci.

1 29.11.2019

Dlouho přemýšlím, co ke knize říct, aby jí to v některých očích neshodilo a v jiných zase nebudilo přemrštěná očekávání.

Skleník se vymyká i na poměry sci-fi. Každý opravdový fanda žánru by ale po něm měl sáhnout nebo se o to alespoň pokusit a dát šanci.

Na mě kniha působí až lyrickým dojmem, pokud na ní člověk nemá náladu, tak může být hodně těžce ztravitelná, zvláště v první cca třetině.

Odměnou ale bude ponoření se do naprosto cizího, fantastického světa miliardy let vzdáleného od současnosti, kdy Slunce postoupilo do finální epochy existence a stává se zářivým obrem spalujícím naši nebohou Zemi. Zemi, která přišla o svoji rotaci a tím i možnost oddechnout si během nočních hodin od spalujícího žáru. Komu nadbytek světla nevadí jsou rostliny - a nabídnutou šanci bezezbytku využijí. Autor popisuje neuvěřitelný ekosystém, který se na planetě za dlouhé věky vyvinul, jmenovitě nás seznámí s desítkami prapodivných rostliných tvorů. A leckdy to bude seznamování hodně tvrdé...

Prožijeme objevnou cestu spolu se zbytky jedinců našeho vlastního druhu, cestu za poznáním tolik změněného světa a potká nás i nějaké to zamyšlení. No nestojí to zato?

Čtěte pomalu a zažívejte. Nejspíš už nikdy nic podobného znovu nevznikne.

Za mě lepší než Nonstop.

5 27.11.2019

Za mě asi lepší než Čelisti. Četl jsem už před nějakým tím pátkem, ale dodnes si velmi přesně pamatuji pasáže s líčením vylovených moří. V podstatě mě to navedlo na problematiku průmyslového rybolovu....

2 26.11.2019

Musím dát plný počet, ale "druhý Hyperion" za tím prvním o chlup zaostává. Příběhové linky v prvním díle vyprávěné za sebou se nyní odehrávají paralelně, děj se dále komplikuje a katarze na konci knihy nechybí, ale...

Ne, kecám, je to bomba, jsem jenom zhýčkaný předchozím dílem, poprvé je prostě poprvé. Už navždy.

5 26.11.2019

Tohle je teda materiál! Hyperion se mi přesně trefil, nemám co knize vytknout. Snad jen že skončila.
Nechápu, jak se mi podařilo knihu tak dlouho ignorovat, asi za to může pro mě nehezká obálka, nevím. Každopádně Simmons je pro mě nyní TOP spisovatel a musím přečíst vše, s čím má něco společného.
Kniha chytne po několika stránkách a už nepustí. Nádherně prokreslené postavy, některé vám budou protivné a některé budete milovat až vám bude líto se s nimi rozloučit. Literární styl formou menších uzavřených (ale vzájemně propojených) příběhů mi naprosto vyhovuje a nápaditost osudů jednotlivých postav je jedinečná. Po dočtení poslední stránky mě přepadl strach a obavy - je možné v druhém díle udržet laťku a je vůbec možné vymyslet ještě něco originálnějšího a všechny rozjeté linky uzavřít a uspokojivě vysvětlit?

5 26.11.2019

Silo je dobré. Originální, napínavé, uvěřitelné. Asi ve dvou třetinách jsem ho ale opustil a k dočtení se přinutil až po několika týdnech. Dodnes nevím co to způsobilo - napadá mě snad jenom jediné - ta kniha nedá člověku vydechnout, je to nekonečný ohňostroj akce a hloubavé momenty, které pro mě bývají nejcenější, se jí vyhnuly. No nakonec jsem to dokázal a nelituji....

5 26.11.2019