Majollica komentáře u knih

Napsat drama se znaky impresionismu je stejné mistrovské dílo jako namalovat impresionistický obraz.
Michel Bussi také maluje, i když ne barvami, nýbrž slovy. Postupně nanáší příběh na plátno, nechává jednotlivé detaily, aby se prolínaly, splynuly a rozpily se do mlhavých skvrn, tónuje a umocňuje dojmy. Čím blíže však jeho přesným tahům jsem, tím spíše se v nich ztrácím, jasný obrys mi uniká. . . Až když je dílo hotové, autor s ním poodstoupí a já konečně vidím zřetelně celý obraz. Silný příběh a nevyhnutelný konec ve mně vyvolají hluboké pohnutí, jež cítím ještě dlouho potom, co obraz dostane milosrdný rám.

17 06.06.2019

Podívám-li se na to Ronovou gurmánskou optikou, musím s politováním říct, že místo další vydatné porce poctivého domácího koláče, kterému neschází ani jedna z osvědčených ingrediencí, dostali tentokrát milovníci Harryho Pottera jen lákavý chomáč cukrové vaty. Velkoryse natočené a pečlivě načančané NIC. Aby si tvůrci přišli na své a čtenářům zůstala jen prázdná špejle a slabá pachuť na patře. Škoda. Velká škoda. Zdá se, že nejen u Gringottových mají rádi zlato.

9 12.11.2018

Davíð K. Gestsson ve svém hodnocení tohoto románu kromě jiného uvádí, že „Je to hluboké a mnohovrstevnaté dílo, které se přesto čte jedním dechem.“ Navzdory tomuto příslibu mně jeden dech rozhodně nestačil. Spolu s hlavními protagonisty jsem uvízla v písečné bouři, ale na rozdíl od nich jsem nedokázala udržet tempo a jít dál, byť jen po malých krůčcích … Až po několika týdnech se mi podařilo znovu navázat na rozečtený příběh a přesně po dvou měsících od začátku první kapitoly otočit poslední stránku. Přitom to zcela jistě není špatná kniha. Psychologie postav je vykreslena dokonale, přechody mezi reálem a fantazií jsou leckdy takřka nepostřehnutelné, kostlivce z minulosti jednotlivých postav uvádí autor na scénu s perfektním načasováním … A přesto nedokážu plně docenit její kvality a mnohovrstevnatost, za což může z valné části má neznalost islandských reálií … Ač něčím v nitru důvěrně blízká, zůstává mi stejně vzdálenou, jako nedozírný konec pusté holé pláně …

5 19.09.2016

Goscinny, Sempé a malý Mikuláš jsou senzační trio! :o)

3 26.04.2016

Má-li hlavní postava tak nedostižnou mysl, tolik sebekázně a vždy "náhradní plán pro náhradní plán", pak smekám před autorem, který ji stvořil a všechno tohle vymyslel. Nejinak je tomu i v případě Gillian Flynn a její Zmizelé. Bravurní sonda do nitra hlavní dvojice, skvěle načasovaná překvapení a dokonale vystavěné napětí jsou hlavními atributy tohoto románu. A i když jsem díky spoilerům v komentářích níže věděla, výborně jsem se bavila!

4 26.04.2016

Je-li žák připraven, učitel se dostaví ... Jste-li opravdu připraveni, pak vás Alchymista okouzlí svou poetikou, přiměje vás přemýšlet a vzpomínat, a také vám připomene jisté životní pravdy. Pravdy, které ale vy už dávno znáte ... Jsou vetkané do příběhu, se kterým se snáze sžijeme, který v nás jistě bude nejednou rezonovat a který nám svou moudrost nenutí nýbrž nabízí, zcela nenásilně a bez instrukcí.

7 22.02.2016

Alex Woods je výjimečný v mnoha ohledech. Nejen díky kuriózní nehodě, která ho potkala v 10 letech, či na jeho věk celkem neobvyklé zálibě v exaktních vědách, především astronomii, ale hlavně díky své čisté duši. Vesmír si pro něj uchystá nejedno překvapení a on se k nim staví po svém: s neochvějnou logikou i smyslem pro humor, a pokaždé věrný svým morálním zásadám. Jeho příběh o ryzím přátelství je silný, dojemný a krásný, a jako takový i nesmírně osvěžující.

9 08.02.2016

Čekala jsem svým způsobem ojedinělý román o mystickém zasvěcení a s hlubším filozofickým přesahem. Přišel čtivý thriller s vynikající atmosférou, dobře vykreslenými postavami a solidně vystavěným napětím. Všechno to ale zůstává uvnitř s poslední stránkou. Po dočtení už není o čem dál přemýšlet. O celkem zajímavý moment k zamyšlení se jako jediný postaral úryvek z rozboru Tizianovy malby... A tak mi nezbývá než pevně věřit a doufat, že to pravé "mysterium tremendum" teprve přijde - až vyjde najevo, kdo za tím vším skutečně stojí ... ;o)

3 28.07.2015

Přišla ke mně neslyšně, tak jak to umí jen kočky, uvelebila se mi na klíně a po několik večerů mi vyprávěla své příběhy. Poctila mě svým přátelstvím a moudrostí, uklidňovala mě svým předením a předala mi pár krásných a hlubokých pravd. Už teď se těším, až se vrátí a poví mi (nejen) o umění příst ... :o)

13 19.07.2015

Cestování v čase se musí umět. Budoucnost, minulost, přítomnost, všechny ty časové kličky smyčky, to není jen tak ... Párkrát už se mi stalo (u jiných knih či filmů), že jsem zabloudila a marně hledala v tom propletenci logickou spojitost a návaznost dějů ... S Lauren Beukes se ale nic takového nemůže stát. Stvořila Dům a k němu klíč a provede vás všemi údobími s takovou samozřejmostí a jistotou, jako kdyby to sama prožila ... Stephen King má pravdu: je to chytrý příběh a inteligentní čtení.

4 15.06.2015

Jedno z nejlepších děl, jež nás ve světě literatury mohla potkat. ... "... Nenechají si pomoci. Vybrali si vychytralost místo víry. Své vězení mají jen ve své hlavě, ale přesto v tom vězení sedí, a tolik se bojí, aby se nenechali doběhnout, že z něj nedokážou ani vyběhnout. ... (...) ... Můj milý, kdybys ve skutečnosti netoužil po mně, nebyl bys hledal tak dlouho a tak upřímně. Neboť každý najde to, co skutečně hledá. ..." Nádherný příběh s hlubokými pravdami a krásným poselstvím. A lepšího průvodce, než jakým je lev Aslan, si jen stěží můžeme přát ...

6 02.06.2015

Kniha Buzze Bissingera je vyjádřením hluboké otcovské lásky k synovi a zároveň nekompromisní, zcela otevřenou zpovědí, ve které je naprosto upřímný především k sobě samému. S novinářskou precizností prokládá své vyprávění pasážemi vycházejícími z odborných a historických pramenů, stejně čtivými a zajímavými, jako je jeho líčení cesty napříč Amerikou a do Zachova nitra. Brilantně napsané a plně procítěné. Rozhodně nepřeháním, když řeknu, že Den otce je Buzzův životní počin.

3 22.11.2014

Místy hřejivé, místy dojemné, dostatečně procítěné, romantické tak akorát a chvílemi i hodně vtipné. Velmi příjemné, odpočinkové čtení :o)

2 10.11.2014

Román Zlá žena má osobitý styl, ostatně jako sama Smrt, která příběh vypráví. Libuje si v ironii, volí šťavnatý jazyk, má slabost pro černý humor a je neúprosná - žádný detail si nenechá pro sebe a čtenáře nešetří do poslední stránky. Pak si vezme, co jí náleží, odejde a nechá vás přemýšlet o chladné bezcitnosti, o zlu a beznaději. Dovede vás až na okraj a dá vám nahlédnout do hlubin temnoty. Zpátky už ale musíte sami. ... Je-li Marc Pastor stejně zdatný kriminalista jako autor (o čemž nepochybuji), může Barcelona klidně spát.

6 20.10.2014

Lindqvist je opět skvělý! Jeho druhý román je mistrovskou skicou toho, jaké by to bylo, kdyby ožili naši mrtví a chtěli se k nám vrátit. Žádné krvelačné a vraždící zombie s odpadávajícími kusy masa tu ale nenajdete - ty jsou typické pro prvoplánové horory, kde se sice párkrát leknete, ale na konci si oddychnete, že to bylo "jen jako". Lindqvist nemá takové laciné triky zapotřebí, a ani by s jeho myšlenkou a vyprávěním neladily. Ví, že mrtvých či Oživlých není třeba se bát, a že tou skutečnou hrozbou mohou být jen živí ... Princip, jak zacházet s nemrtvými, staví na jednom ze základních zákonů celého vesmíru - zákonu akce - reakce, a jeho příběh je tak výmluvným připomenutím hluboké pravdy o tom, že "co vyšleš, to se ti vrátí".

5 04.10.2014

Krásné, nadějeplné a na duchu povznášející vyprávění... Příběhy těch, kteří uvízli ve slepých uličkách, zůstali bezradně stát uprostřed své životní cesty a nevěděli, kudy dál, než se objevil ten, který si všímal, aby díky jeho prostým, moudrým radám a s trochou tolik potřebné perspektivy znovu našli svůj směr ... Máte i vy svého Jonese?

2 16.07.2014

Upírský příběh v podání Johna A. Lindqvista má hluboce lidský rozměr, a proto je tolik uvěřitelný ... Ostatně, jak říká sám autor: "Všechno, o čem v knize píšu, je v podstatě pravda, jenom se to stalo trochu jinak." Pokud jste již přesyceni povrchními a prvoplánovými upírskými jednohubkami, anebo se takovým hororovým atrapám cíleně vyhýbáte a potrpíte si na kvalitu, pak je tento příběh pro vás TEN PRAVÝ. Tak jej pozvěte dál ... !

6 01.10.2013

Na obálce knihy se praví: "Příběh prosycený tajemnem grimmovských pohádek a plný překvapivých dějových zvratů přečtete jedním dechem." Nu, ještě ho popadám ... Strhující, perfektně propracovaný a dokonale vypointovaný thriller. Vraždy "jako z pohádky" - to tu ještě nebylo. Bratr Grimm vám, stejně jako Janu Fabelovi, "zadělá" na nejeden zlý sen a noční můru ...

3 26.08.2013

Příběh o smrti plný života. Vím, zní to jako oxymóron, ale taková tato knížka skutečně je: plná pochopení, nesmírné lidskosti a touhy žít. Ač vědoma si smutku v kořenech, dívá se nahoru, do koruny, kde je slunce a naděje ...

2 25.08.2013

Mlhy Ölandu skrývají silný příběh. Vystupují z nich dávné obrazy nejednoho zmařeného života, zoufalých činů a klamných nadějí. Nezaujaté a zdánlivě nevzrušené vyprávění je právě o to působivější a jen umocňuje onen smutek a beznaděj. Nečekejte zběsilou akci, dějová salta ani potoky krve. Tento příběh vás dostane jinak: vkrádá se pomalu, nenápadně, až vás cele obestoupí a chladně obejme. Jako mlha ...

11 30.07.2013