Makaja komentáře u knih

Oproti předchozímu Čaj s příchutí jehličí mi to, nevím proč, přišlo trochu slabší. Opět se jedná o soubor povídek a básniček z pera trampů jako je Wabi Daněk, Aťka, Plivník, Kapitán Kid a další. Většinou jde ale o příběhy smyšlené, někdy s nádechem tajemna. Přestože je to moje srdcovka a jak sám autor říká, konečně reprezentativní knížka v pevné vazbě, prostě mě to tak nechytlo jako ta původní na koleně psaná.

1 31.01.2016

Dobré, nejsem sice asi cílová skupina, ale jo, ani mi několik prvních desítek stránek nevadilo, jak se tu často píše, četlo se mi to dobře už od začátku. Chvilkama jsem fandila Mel a chvilkama Tulačce. Štval mě Jared jak byl natvrdlý, ale možná byl jen v dané situaci obezřetný. Jen za mě ten závěr mohl být méně happy za každou cenu. Stmívání jsem pod vlivem filmů nečetla, filmy jsem viděla jen první dva a prostě pro mě osobně slátanina, omlouvám se fandům.
Douška: film Hostitel jsem viděla až dlouho po knížce a navzdory obavám se mi kupodivu i ten docela líbil.

5 29.01.2016

Taková červená knihovna opepřená detektivně-duchařskou zápletkou a trochou erotiky. Ale proč ne, relax bez nutnosti příliš přemýšlet. Přečteno v rámci výzvy - autor píšící pod pseudonymem, jinak bych asi na tento žánr nenatrefila.

1 25.01.2016

Neříkám ani ne a neříkám ani ano, je to jen jedna z mnoha knih, které jsem sice přečetla bez problémů je dočíst do konce, nicméně vím, že už se k ní nevrátím. I přes slibné téma ve mně nezanechala hlubší stopu, žádné emoce - a to je pro mě znamení, že je něco tak trochu špatně.

1 24.01.2016

Přečetla jsem během dvou dnů, kniha mě nezklamala, ale musím uznat, že jsem čekala ještě trochu víc dle komentářů. Nějak moc mě nebavil ten vsunutý a vlastně trochu zbytečný upírský příběh, který psala Minka a vyloženě mě rušilo, že jsem tak od poloviny knihy věděla, jak to doopravdy je a navíc mi to přišlo trochu překombinované. Ale na druhou stranu, pro toho, kdo by se jinak o holocaust nezajímal je látka zpracovaná citlivě a čtivě. Takže i přes to, že k této tématice jsem už přečetla podle mého lepší kousky (včetně literatury faktu, takže některé věci tady byly pro mě malinko nereálné a nepochopitelné), dávám 5 hvězdiček. Protože tohle by mělo číst víc lidí, na tahle zvěrstva by se nemělo nikdy zapomenout, na to co dokáže zfanatizovaný nebo slabý jedinec, třebas ve své podstatě nebyl původně násilník. Bohužel v dnešní době to platí dvojnásob.

5 24.01.2016

Četla jsem nedlouho po Divergenci, takže srovnání je nasnadě. Ano motiv je podobný, ale to tak u tohoto žánru bývá a též to, že příběh je vyprávěn v první osobě je podobné a vylučuje to sledovat jiné postavy v reálném čase, pokud zrovna nejsou s vypravěčkou. Přesto minimálně první díl Divergence se mi tak nějak zamlouval víc. U HG se mi líbilo, že postavy byly propracované a Katniss dokázala dobře opisovat lidi, situace i prostředí, naopak mi trochu vadilo to vracení se hluboko do minulosti... Co se týče děje, až znepokojivě by to mohlo být reálné, inspirace totalitními režimy je naprosto zjevná, Co se týče postav, Katniss mi nebyla dvakrát sympatická, ale opravdu nesympatický mi byl Hurikán a to hned od začátku, Peeta si mě naopak získal a později Finnicka jsem si oblíbila. Škoda konce, představovala bych si ho trochu jinak, některé ze smrtí mi přišly logické, jiné bezúčelné a zbytečné a vůbec tam toho násilí bylo už zbytečně moc, ale na to má autorka samozřejmě právo. No a ten epilog bych si odpustila :-)
Co se týče filmů, tak jedničku jsem viděla před četbou, dvojku teď po přečtení série a zbylé dva filmy raději vynechám.

2 23.01.2016

Nejprve jsem četla Motýlí ostrov, po krátké přestávce pak Zahradu a musím říci, že ze srovnání vychází lépe první zmiňovaná. Možná jsem si jen měla dát větší odstup, protože ten styl je prostě stejný a měla jsem místy pocit, že už jsem to četla. Možná kdybych to četla v opačném sledu, hodnotila bych opačně. Nevím. Nicméně kniha není žádný propadák, čte se dobře. Rozuzlení jsem víceméně odhadla velmi brzo, ale s tím mám "problém" u většiny knih.

2 22.01.2016

Přečetla jsem v rámci výzvy, jako knihu přeloženou do angličtiny, mohla bych i jako knihu přečtenou za jeden den, konkrétně mi to trvalo 2 hodiny. Ačkoli je to kniha pro děti, líbila se mi, jako dítě mě bohužel minula a myslím, že je to škoda. I dospělému má kniha co dát, ale dětem bych řekla víc, přece jen je to psáno očima jedenáctileté dívenky, je patřičně naivní a jednoduchá. Přesto je ten příběh silný a klidně si ho mohou přečíst všechny generace. Osobně ho dceři dám přečíst počítám tak za tři, čtyři roky, teď má devět a je ještě hodně dětská, nejraději čte pohádky.

5 17.01.2016

Já četla asi v 16 letech vydání z roku 1990 a musím říci, že ten přebal (převzatý tehdy ze zahraničního vydání) byl oproti tomuto z roku 2008 mnohem hezčí, vkusnější a nápaditější. Přijde mi to jako častý nešvar nových přetisků - obaly od deseti k pěti. Ale to jen na okraj.
Jinak se mi kniha tehdy líbila, trochu morbidní a hodně ironická, nebo spíše nadsazená - ale je nutno mít na paměti dobu vzniku, tam je ten odkaz, ta nadsázka - bohužel se obávám, že dnešní mladý čtenář ten podtext pochopit prostě v plném rozsahu nemůže. Když jsem nedávno zjistila, že je to povinná četba na základce a zdaleka ne až v devítce, tak mi trochu zatrnulo, nevím, zda jí žák ZŠ správně pochopí a ani se mi to nezdá jako úplně vhodné čtivo. I když v dnešní době upířích hororů a krváků s krví stříkající pomalu z plátna je to asi jen slabý odvárek.

6 13.01.2016

Jedno z děl (myslím teď všechny tři knihy), které jsem četla jako dítě a se zájmem jsem se k nim vrátila i v dospělosti. A vždycky jsem si tam našla něco jiného. Bravurně promyšlená pomsta, výborně vykreslené postavy i prostředí, dobře napsané. Co chtít víc.

4 13.01.2016

V rámci výzvy jsem sáhla do své knihovny a vylovila tuto knihu, která tam trůní už pár let jako jedna z mála nepřečtených. Mám ji po babičce, které byla oblíbená, ale já nějak nikdy neměla chuť jí číst. Takže když teď nastala vhodná chvíle, pustila jsem se do toho. A možná to je dáno už tímto přístupem nebo nevím, ale zkrátka mě nijak nenadchla. Chvilkama zábava, chvilkama moc ne a chvilkama docela nuda. Na konci jsem si poplakala, to přiznávám, dost mi to připomínalo odchod našeho psího miláčka. Za ten citlivě zpracovaný konec dávám hvězdičku navíc. Kniha půjde zpět do knihovny a zůstane tam - třeba jí za čas vytáhne dcera.

3 13.01.2016

Celkové hodnocení - Divergence super, Rezistence se dala, Alianci jsem dočetla s velkým sebezapřením (a ten konec, ach jo - nemyslím, jak to dopadlo, ale těch několik zbytečných kapitol posledních, co vypráví Tobias, epilog by to vyřešil), Čtyřka dobré, jen trochu málo propracované. Suma sumárum tak 6/10.

A teď jsem zvědavá na poslední film, jestli nechají konec jak je nebo ho totálně změní, aby byl hepík :-)....jo tak oni poslední film ani nenatočí

Divergenci už mám dočtenou asi týden a zatímco na zbylá 2 pokračování mám celkem jasný názor, tady stále váhám s komentem, jestli jen a bezmezně chválit, nebo vypichovat nesrovnalosti. Tak asi obojí - příběh je pěkný, i když předvídatelný a hlavní osa příběhu je modifikace téhož posté, styl psaní je velmi čtivý, okamžitě vtáhne do děje a člověk nemůže přestat. Nechybí trocha romantiky a hromada napětí. Na druhé straně mi chybí větší propracovat prostředí, času, okolností - mám v žánru sci-fi, fantasy, dystopie a spol ráda vykreslení prostředí do té míry, abych si je mohla v hlavě snadno představit - zde se mi to nepodařilo. Občasné nelogičnosti a nedotaženosti díky čtivosti a svižnosti děje autorce prominu. Nevím, jestli už jsem moc stará, nicméně hrdinové mi svým chováním a jednáním nepřipadají jako teenageři, což ale, přiznávám, může být ovlivněno i filmem, kde Theovi bylo tuším 29 a Shailene 23... prostě bych brala Tris tak kolem 18 a Čtyřku klidně 25, ale asi by se pak autorka dostala do jiné cílovky.

Já knihu vzala do ruky proto, že jsem zcela náhodně a neplánovaně viděla film Divergence, líbil se mi, ale zdál se mi trochu nedotažený a chtěla jsem pár věcí osvětlit, což se sice nepodařilo (pouze jsem zjistila, že ve filmu bylo lecos vynecháno, chybí některé postavy, něco bylo ve filmu naopak logičtější), ale i tak jsem se bavila výborně a jako takovou nenáročnou literaturu klidně doporučuju. Pět hvězd s hóóódně odřenýma ušima :-)

5 11.01.2016

Kdysi dávno jsem viděla divadelní hru v divadle v Celetné a nejen, že mě právě tato hra přivedla k lásce k divadlu, ale i k přečtení předlohy. A nelituju.

1 09.01.2016

Taková srdcovka pro všechny trampy, fajn, že občas se prosadí i tento žánr. Navíc čtivé, zábavné a ty černobílé momentky, balzám pro toulavou duši.

7 09.01.2016

Prostě oddechovka pro holky a ženy, člověk si to s chutí přečte, ale v hlavě mu to nijak nezůstane. Čte se to dobře a to je hlavní.

3 09.01.2016

opět nebavilo, stejně jako deník špatné matky

3 09.01.2016

nelíbilo, nebavilo

2 09.01.2016

Přečetla jsem, protože knihy dočítám (až na pár vyjimek), ale už se k ní opravdu nevrátím. Začátek ještě jakž takž, pak už spíš tak nějak překombinovaná, místy i nelogická. Asi budu muset dát autorce druhou šanci napravit si reputaci a přečíst parazita.

2 09.01.2016

Mně se kniha líbila, ale je fakt, že někdo nemá rád to střídání časů a příběhů - já tomu přicházela na chuť také celkem dlouho a to zejména v knihách Woodové, teď už mi to nevadí. Nejvíc mě asi zaujal příběh Viktorie a Wikrama. Knihu jsem četla asi dva dny, což je u takto tenké knihy pro mě průměrná doba. Přesto bych jí s klidným srdcem doporučila kamarádkám, primárně určena je pro ženy (už podle obalu :-) )

4 09.01.2016