Makaja komentáře u knih
Rozečtená byla bezmála rok, v rámci výzvy jsem se rozhodla jí dočíst, ale prostě mě to ukrutně nebavilo a do čtení jsem se musela vyloženě nutit.
Samotnou mě překvapilo, že se mi to celkem líbilo. Děj nebyl sice bůhvíjak propracovaný, ale ani nelogický, takže jsem to přečetla v jednom zápřahu.
Sedmilhářky jsem nečetla (tedy v momentě, kdy jsem dočetla tuto knihu), takže nemám srovnání, ale tady bych konstatovala tak nějak neurazí, nenadchne ....... chvílama mě to bavilo a chvílema zas vůbec ne
Moje první setkání s autorem a pro mě dobré, sice jsem jeden dějový zvrat naznala zbytečným a nelogickým, ale jinak se mi to líbilo a i když jsem se v jednu chvíli sešla s autorem (můj odhad pachatele), nakonec bylo vše jinak. A to mám ráda, u hodně knih totiž prokouknu pointu už v prostředku knihy.
co k tomu říct, prostě Vyčítal a jeho vtipy :-)
Četla jsem ji coby školou povinná dívka povinně a teď jsem se k ní vrátila. A jsem ráda. Krásná kniha o hnusné době.
Tak já nevím, čím víc toho od Greena čtu, tím míň se mi to líbí. I když.... vlastně asi to pro mě bylo jen o malinký chloupek horší než papírová města. Takže asi končíme, pane Greene. Ještě, že jsem si to jen půjčila v knihovně. Jedna hvězda navíc za konec, protože byl sice nasnadě, ale pro čtenáře znalé autorových předchozích knih přesto celkem překvapivý.
Po pravdě, hodně jsem se těšila, ale podle anotace jsem čekala něco trochu jiného, takže jsem mírně zklamaná. Příběh zajímavý, ale to zpracování mě osobně nějak nesedlo. Ta druhá dějová linie, kdy Chiara je už starší paní, mě vůbec neoslovila. Ale je to prvotina, přihmouřím obě oči a dávám za čtyři (hvězdy).
Bezva recepty a taky pobavení, už seznam zkratek mě pobavil, stejně jako úvodní povídky ke kapitolám. Nevím, jestli to osloví i netrempy, nečundráky a nevandráky, ale některé recepty vypadají slibně i "na plotnu doma". A písničky s notovým zápisem potěšily dceru, radši totiž hraje podle not než podle akordů - to jsou ty základy na španělku.
Woodová je co do čtivosti jistota, bohužel téma mi tentokrát bylo neskutečně proti srsti, nedokážu a nechci pochopit ty poněkud nepochopitelné zákony muslimského světa. Proto hvězda minus, autorka za to ale nemůže, před dvaceti lety nemohla tušit.....
Vlastně se mi líbily jen ilustrace a pevné desky s gumičkou. Takže Lela má za pět hvězdiček, Aňa bohužel jen za dvě.
Třetí díl je z trilogie asi nejakčnější, nicméně stále je to román pro dívky šmrncnutý cestováním v čase. Ale je tam hodně nepřesností a nelogičností, což se ovšem podle mého musí stát každému autorovi, který si zahrává s otázkou času, protože to jednoduše ani nelze domyslet do detailu, jak moc a kdy se budoucnost ovlivní. Pro mě osobně zůstává příliš mnoho logicky nezodpovězených otázek. Asi se do toho nesmí člověk hlouběji šťourat. Suma sumárum - povedená oddechovka z knihovničky mé dcerky.
I druhý díl ležel dlouho ladem v mé knihovně, od doby, kdy jsem ho dostala darem. Tak jsem si řekla, ať už to mám za sebou, že horší než ten první nebude . No nevím, lepší nebyl určitě. Ani příběh, ani styl psaní, ani nic. Třetí díl naštěstí nemám, takže pro mě je tímto šedá kapitola uzavřena.
Jednoduše, pro mě nic moc. Možná už jsem příliš vyrostla za tu dobu mezi HP a tímto, ale nějak mě to nechytlo a ani ta forma mi nepřišla zajímavá, v rámci studia jsem přečetla několik divadelních scénářů a tak jsem trochu srovnávala i z tohoto pohledu. Přečetla jsem rychle, se zájmem a jistou nostalgií, nic moc to ve mně ale nezanechalo a znovu už číst nebudu.
Bezva čtení kategorie YA, sem tam nějaká nelogičnost, ale čte se to samo. První půlka mě bavila trochu méně, pak to nabralo na obrátkách. Sebrala jsem jí dceři z knihovny, když mi došlo čtivo. Pro náročnějšího čtenáře to není, ale knížka vtáhne rychle do děje a těžko se od ní odtrhává. Chtěla bych mít fantazii autorky.
Nechtěla jsem to číst, ale ze zvědavosti jsem to nakonec do ruky vzala, když už mi to leželo v knihovně. Dočetla jsem to, tak nedám odpad, ovšem některé pasáže jsem přeskakovala, celé to na mě působilo, jako když to píše nějaká puberťačka. Příběh hodně slaboulinkej, vlastně ani žádnej..... tak přemýšlím, komu jí do knihovny posunu dál.
Knihu jsem dostala darem, přečteno za dva dny, takže mohu říci, ze je kniha čtivá. Ale .... mám ráda knihy v několika časových osách, tady mi to ale trochu vadilo. Nebyla jsem si nějak jistá, co současná hrdinka zjistila a co víme jen my, čtenáři. Také tam bylo na mě příliš moc náhod. Ale jako odychovka celkem dobre.
Dlouho mi ležela v knihovně, dlouho jsem se na ní těšila, jsem asi v polovině a zatím se nějak vůbec nemůžu začíst, příběh mě nebaví, hlavní hrdinové jsou divní, je tam dost zbytečných smrtí........ Přestože v nemocnici mám na čtení času dost a jiná zábava tu moc není, docela často jí odkládám a nedá se říct, že bych četla jedním dechem. Hvězdičky zatím nedávám, udělím je, až to dočtu, nicméně knihu jsem momentálně odložila a sáhla po jiné.
...... a v lednu konečně dočteno, druhá polovina mírně lepší, ale žádné veliké nadšení se nekoná. Takže průměr.
Z nouze jsem si v nemocnici přečetla, pro náctileté asi zajímavé a poučné, pro dospěláka spíš tak nějak nedotažené - na jednu stranu je Johana zocelená životem s otcem alkoholikem, jeví a projevuje se jako "dospělá a uvědomnělá", na druhou stranu se ve vztahu s Dominikem chová jako slepice. Rozuzlení je takové nemastné neslané, neuzavřené .... ale když odhlédnu od toho, že nejsem už holt dávno cílová skupina, asi by se mi to před lety i líbilo.
Kniha je čtivá, děj ubíhá rychle, nicméně mi přijde, že na tuto autorku je až překvapivě snadno odhadnutelný konec dost dlouho dopředu. Popis autistického dítěte nebyl podán jako život s trochu nepraktickým géniem, ale trochu blíže nelehké skutečnosti, což je nutno ocenit.Určitě stojí za přečtení.