Makaja komentáře u knih
Co říct, čte se to dobře, ale upřímně je to hrozně předvídatelné pro toho, kdo četl nástroje. Pro mě osobně je spíš na obtíž, že jsou tam tytéž postavy, nebo jejich předci. A navíc mi není sympatická ani jedna postava, dokonce ani Jem, který to vzdal a je odevzdany(sice to nakonec bude trochu jinak,. ale i tak).
Četla jsem ji kdysi ještě ještě jako školou povinná pod názvem "Modrá krev - o upírech a lidech" v modrém přebalu (zřejmě předtím, než se z toho stala série a byla přejmenována na Alexandr), pamatuju, že mě zaujala ta upířina po moravsku. A protože děj jsem za ta léta pozapomněla, sáhla jsem po ní v rámci výzvy. A výborně jsem se bavila. A pobavila vlastně i ta anotace, že hororový román, mno nevím. Nebojte se nic, horor typu "fredy krůgl" to opravdu není.
Je to klasika, ve škole jsem jí četla jako povinnou četbu a nenadchla mě tak, jak by si podle všeho zasloužila. A tak jsem si řekla, že jí v rámci výzvy dám druhou šanci. Jenže ouha, nenadchla mě ani po letech. Není to špatné čtení, ale nevím, možná jsem tenkrát byla moc mladá a teď zase moc stará na to, abych pochopila proč se Jana chová tak, jak se chová. Nicméně i tak dávám pět hvězdiček, styl psaní je takový klidný a laskavý, přesto čtivý - a v mém vydání nejsou hrubky a překlepy, což je častý nešvar současných knížek, který mě dokáže neskutečně vytáčet (a když se objevuje i v dětských knížkách, to bych úplně vyletěla z kůže).
Celkem těžko se mi hodností, myslela jsem, že to bude nudné, ale nebylo, nutilo mě to k přemýšlení ..... Pokud tedy odhlédnu od jisté ideologické poplatnosti knihy své době. Hlavní hrdina měl být vlastně záporák, ale nebyl, byl to jen člověk vlečenej souhrnem událostí, špatných osobních rozhodnutí a blbé doby. I to, co dělal v dobré víře, nakonec se obrátilo proti němu.
Bohužel nesdílím všeobecné nadšení, hrozně mě ruší ty vsuvky, jejich význam sice chápu, ale nedaří se mi na to zvyknout. A nějak mě to vlastně nebavilo, prokousala jsem se tím jen proto, abych zjistila, kdo je oběť. Tenhle záměr autorce sice vyšel, ale ta cesta pro mě byla příliš trnitá, čtení jsem si moc neužila.
Co se stylu a zpracování tématu týče, není co vytknout. Ale téma mě moc nechytlo a zvratů v osudech bylo možná až moc. Nicméně platí, ze když vezmu do ruky jakoukoli knihu od Wood, těžko se mi odkládá a rychle se k ní vracím.
Z tvorby Wood takový průměr, četla jsem už před časem a musela jsem si dlouho vybavovat děj, což je jista známka průměrnosti.
Konečně mohu dát pět hvězdiček. A české autorce k tomu. Krásná kniha o smutných osudech. Dobře vystavěná a čtivě napsaná. Přestože tam nejsou hrůzy Terezína a Osvětimi popsány dopodrobna, četla jsem i silnější, z příběhu mrazí. Autorka se dotýká nejen problému samotného života židů za války a zařazení se zpět do společnosti po prožitých krutostech v táborech, ale také otázky viny/neviny za jedno jediné rozhodnutí v životě. Výborně je vykresleno i to, že nikdo předem nemůže odhadnout vážnost situace...při četbě mnoha jiných knih s tématikou koncentračních táborů jsem měla pocit, že ti vězni vědí...ale oni nevěděli, nevěděli, že Terezín není město pro židy, nevěděli, že ti vlevo jdou na smrt, nevěděli, kam je poveze dobytčák.... A co jsem vůbec netušila, že i tragédie Miry, která jí tak změní život, vychází ze skutečnosti. Tahle kniha mi zůstala pod kůží.
Škoda, že není nominovaná na Magnesia Litera, věřím ale, že by mohla získat čtenářskou cenu.
Příjemně naivní romantický příběh lásky, zasazený do historického rámu. V rámci výzvy jsem to sfoukla za dvě hodinky a romantickým duším musím určitě doporučit. Ani mi nevadilo, že kniha byla téměř v každém okamžiku předvídatelná. Hrdinka byla na svou dobu dost svérázná až emancipovaná (což by jí pravděpodobně neprošlo), ale je to jen román, tak proč ne. Mám ráda slovenštinu a jsem ráda, že patřím do generace, která nemá problém v této řeči sledovat filmy a číst knihy.
Jsem rozpačitá, asi jsem po divergenci čekala něco jiného. Neříkám, že se mi to četlo špatně nebo že bych byla vyloženě zklamaná, ani neupírám autorce určitý posun v tvůrčím psaní (přišlo mi to stylisticky lepší než prvotina), ale mě to nějak úplně nevtáhlo do děje. Nemůžu se zbavit dojmu, že prapředloha prostředí je ve Star Wars, složitý vesmír, jednotlivé planety řízené Shromážděním.... a já radši zůstávám i ve vzdálené budoucnosti na naší planetě. Ať jsem navíc dělala, co dělala, představa Cyry s Proudy pod kůží mi přišla vizuelně prostě odpudivá až děsivá. No a pak ten konec, to je jako co? Vím, že bude další díl, ale alespoň dílčí konce mám u sérií ráda, tady ho postrádám. Rozhodovala jsem se mezi třema a čtyřma hvězdama, nakonec tři, je tu pro mě moc malinkých subjektivních vad na kráse. Nicméně pokračování si i tak nenechám ujít.
A rasismus jsem tam tedy nepostřehla ani omylem.
Nečetla jsem ani předchozí a nejspíš nebudu číst ani následující knihy, ale tato se mi celkem líbila, za předpokladu, že jsem očekávala jen to, co kniha nabízí - tedy tolikrát omýlaný příběh jak se dva "jakože nemohou vystát", oba o sobě nemaj dobré mínění a nakonec se ukáže, že jsou oba úžasní a jeden pro druhého stvoření a je z toho láska jako trám. Tady oceňuji tu drsnou dějovou linku drog a toho, kam až může člověk padnout, potká-li ho tragédie. Upřímně musím přiznat, že popis toho požáru mě rozbrečel. Jen ten konec se mi zdál trochu nedotažený a SPOILER ano, i já jsem čekala, že se z Jaxe vyklube nějaký agent nebo tak něco ...... KONEC SPOILERU
Přečtena v rámci výzvy, mohla bych ji dát i do kategorie žánrů, které normálně nečtu. A tomu bych řekla, že odpovídá mé hodnocení. Povídky jsou napsané dobře, ale já osobně se nedokázala do všech začíst, přišlo mi to, nevím, zvláštní. Nejvíc se mi nakonec líbila asi povídka, podle níž dostala název celá knížka. Ale fandům sci_fi povídek bych určitě doporučila.
Možná jsem příliš ovlivněna filmem, jako dítě jsem naprosto milovala Falca s hlasem pana Cupáka a Atreje samozřejmě. Ne, že by mě druhá půlka vyloženě nebavila, ale přišla mi tam divná a Bastien ještě neschopnější.... a souhlasím s názorem, že by jí víc slušela samostatná kniha. Oceňuji barevné odlišení textu a čtivost, stejně jako fantazii autora. Pro mě povedený návrat do dětství.
Přiznám se, nejprve jsem koukala na film a tam mě hlavní hrdinka neskutečně iritovala .... tak jsem se místo dokoukání rozhodla raději přečíst knihu. A to bylo dobře, kniha se mi líbila i přesto, ze jsem ten obrázek filmové představitelky Luisy nedokázala vyhnat z hlavy.
První díl jsem nečetla, dostala se mi knížka pod ruku úplně náhodou, takže jsem vlastně nějak ani nepředpokládala, že je to něčeho pokračování. Proto z mého pohledu byly ty flashbacky žádoucí a dostatečné. Celkově se mi to četlo dobře, takový lepší průměr a pohodová oddychovka.
V podstatě blbost, ale bravurně napsaná. Znovu obdivuju autorčinu fantazii, možná víc než v drahokamech. Člověk se jen těžko může odtrhnout, já přečetla za 3,5 hodiny. Děj vtáhne a nepustí.
A něco pro zasmání, jakmile se ocitla Liv ve vypůjčené mikině ve snu, vybavil se mi okamžitě seriál Křeček v noční košili.
Pro mě trochu zklamání. Styl psaní dejme tomu, je to prostě její styl dlouhých vět, nepřekáží mi, i když učitelky češtiny by z ní radost neměly. Čtivost ušla - zpočátku dobré, pak jsem se začínala nějak nudit. Děj celkem promyšlený, ale..... zbytečně dlouhé, mám sice ráda tlusté knihy, ale poslední dobou se mi vše zdá tak nějak uměle roztažené. Postavy poněkud mimo realitu, všechny, až na kocoura. Vyústění jsem víceméně očekávala minimálně od poloviny knihy, což u "detektivky" není žádoucí. A především, moc nechápu tu potřebu používání cizí řeči (bez překladu třeba pod čarou). Mám štěstí, že francouzky umím a tak jsem bez domýšlení rozuměla alespoň něčemu, přesto ale proč???? Poslední odstavec lze samozřejmě pochopit i jen se znalostí angličtiny nebo němčiny, možná i bez ní, přesto si nemyslím, že by to knize přidalo na literární hodnotě.
Super. Jako malá jsem četla několikrát Alenku (jedna z mých nej dětských knížek) a tak jsem byla zvědavá i na knihu pro dospělé. A nezklamala, kam se hrabou některé americké scifi kousky. Parádně promyšlený a vystavěný příběh, momenty překvapení, četlo se to samo.