mamamama1
komentáře u knih

Zajímavá kniha a moc dobře přeložená. Jen asi nerozumím magickému nekontrolovatelnému růstu poprsí v závěru. Román mohl velmi dobře skončit bez něj.


No, kniha roku asi ne, ale dobře napsaná ano. Nestojí zato se k ní znovu vracet.


Podivuhodné, jak autorka mezi 30. a 40. rokem svého věku dokázala vyjádřit to, co si já uvědomuju až v důchodu. Mimochodem Indiánský běh publikovala už v roce 1988, tehdy samozřejmě samizdatově.


Obsahově nesmírně zajímavá kniha, ale po jazykové stránce katastrofa. Nakladatelství Academia asi nemá na korektory. Prostě jak autor - odborník na určité období - text dodal, tak je vytištěn. To, že je někdo dobrý historik, neznamená, že umí dobře česky.


Čtu knihu 15 let po vydání. Je moc zajímavé si připomenout různé kauzy a sledovat autorův často přímo věštecký komentář. Za všechny: o Kajínkovi by mohl být film. A hleďme, už ho tu máme.


V anotaci se píše, že se autor přidá ke konvoji, .. "Aby načerpal náměty na reportáž pro Rádio Svobodná Evropa". Budete-li knihu číst, zjistíte, že to není pravda.


Pokud nejste labužník, který se vyžívá v dialektu, je to k nepřečtení.


To si přečtěte, dozvíte se spoustu nového.


ad Tatianeta
A proto knihu po první povídce odkládám.
Proč vydání podporovala Nadace Český lit. fond, mi není jasné.

Z vědeckého hlediska přínosné, pro běžného čtenáře moc ne. Obsahuje Slavíčkovy dopisy se záznamy o činnosti misionářů v Číně, v druhé části o jeho astronomických pracích.


Jen k obsahu: Nejstrašnější je, že se takové věci opravdu děly (dějí?). To absolutní ponížení člověka.
Knihu jsem dokázala přečíst až napodruhé, s asi dvouletým odstupem.


Předpovídané vynálezy už se objevují: sledování zorniček užívají politikové v předvolebních kampaních, reklamy jsou cílené podle zájmů uživatelů sítí, brýle s internetem existují atd.


Dodatek: Četla jsem vydání z roku 2005. Překlad Oldřicha Krále bude třeba lepší.


Nevím, asi nejsem naladěná na tuto všeobecně kladně hodnocenou knihu. Snaha o archaický jazyk ji činí obtížně srozumitelnou. Za mnohem zajímavější považuji připojenou studii Jaroslava Průška.
