mariva komentáře u knih
Knížce, ve které je hlavní postavou knihovnice, nedokážu odolat, ale tentokrát to bylo hodně slabé. Příběh byl chaotický, romantika se střídá s hororovými situacemi a závěr je opravdu nečekaný. Různé příběhy postav, které podle mě nesouvisí s dějem, jsem nepochopila. Závěrečné vyřešení mi připadá přehnané a epilog to dorazil. Hvězdičky dávám spíš za to, že mě příběh stále nutil číst dál, abych věděla, jak vše dopadlo, ale kdybych knihu nečetla vůbec, měla bych lepší pocit.
Takový průměr, hodně to připomíná Deník Bridget Jonesové, prostě humor a seznamování na americký způsob. Vadila mi ale snaha překladatelky za každou cenu se přiblížit českému čtenáři a vkládat do děje názvy českých pořadů apod. (a taky zřejmě nikdy neslyšela výraz Pakua z feng-šuej).
Knížka se výborně četla, z romantického příběhu dýchala atmosféra cornwallského pobřeží. Děj byl sice předvídatelný, ale bylo to báječné odpočinkové čtení.
Kniha se dala přečíst, ale nebylo to nic mimořádného. Většina postav byla nějak psychicky postižená, takže se nedalo odhadnout jejich jednání, ale přesto nebyl problém domyslet si, kam vše povede.
Knížka se mi docela líbila, námět byl zajímavý, jen mi nějak dlouho trvalo, než jsem ji dočetla, protože mě pokaždé po pár stránkách spolehlivě uspala. Tak nevím, jestli je to stylem psaní nebo únavou.
Kniha mi taky přišla slabší než předcházející. Ze začátku byl problém se do knihy začíst, pak už to bylo o něco lepší, ale pořád mi to připadalo takové zdlouhavé a později už bylo jasné, kdo je vrah, tak zbývalo jen počkat na vysvětlení. Téma bylo dobré, jen tomu nějak chyběla ta strašidelná atmosféra, všechno to bylo spíš takové popisné.
Druhý díl snad ještě lepší než první. Obdivuji fantazii autorky a jak si dokáže pohrávat se čtenářem, který už většinou v duchu odhaduje možné pachatele - a pak najednou je všechno úplně jinak. Za mě prostě úžasné, čtivé, napínavé. Chvilkama jsem se trochu ztrácela v množství postav, ale od knihy se prostě nedalo odtrhnout. Doufám, že budou pokračovat další díly.
Výborná detektivka s naprosto nečekaným koncem. Trochu mi tam překážely internetové diskuze, ale jinak to nemělo chybu. Už se nemůžu dočkat, až se pustím do dalšího dílu.
Romantický příběh o tom, že nám život někdy dá druhou šanci a jak důležitá je komunikace ve vztahu.
Knížky Nory Roberts mám hrozně ráda, ale tahle mi nějak nesedla do nálady. Běžné Harlekýnky téměř bez děje, příběhy mě dokonale uspávaly. Dávám přednost jejím románům, které nepostrádají napětí a děj.
Opět jedna z knih, které mě velmi příjemně překvapily. Četla se velmi dobře, což jsem od knihy o psychicky nemocných nečekala, navíc se z většiny odehrávala v knihkupectví. Snad jen ten konec mohl být jiný.
Knížka mě dost zklamala. Začíná to dobře, ale pak jsou některé pasáže únavné a zbytečně dlouhé. Jako motivace k osobnímu rozvoji tentokrát slabší.
Knížka mě příjemně překvapila, dobře se četla, nechyběl humor a námět byl docela originální. V poslední době mám pocit, že se v knihách opakuje stále dokola několik témat, ale tahle příjemně vybočovala. Přečteno na jeden zátah.
Určitě jedna z těch lepších motivačních knih, ale opět udělaná na míru americkému trhu. Pravidla jsou srozumitelná, jen je jich hodně a tak by knihu měl čtenář studovat se zvýrazňovačem v ruce a opakovaně se k ní vracet. Vadilo mi také neustálé opakování situací kolem autorových knih Slepičí polévka..., takže mi to připadalo jako reklama na tyto knihy, stejně jako na jeho motivační kurzy atd. Pro nás neangličtináře je většina odkazů nevyužitelných, takže zbývají samotná pravidla, která jsou ale v tom množství omáčky méně přehledná.
Opět jsem masochisticky neodolala knize s tak vážným tématem. Naštěstí ho autorka pojala trochu i s humorem, ale stejně mě v první polovině knihy mrazilo. Pak se vše začalo trochu moc protahovat a závěr byl zase dost rychlý a stručný. Každopádně kniha stojí za přečtení a případně i jako inspirace, i když z nás si asi málokdo může vyrazit na měsíc do Portorika.
Autorčiny knížky mám docela ráda, ale tahle byla o hodně slabší, než je většina jejích knih. Docela dlouhé popisné pasáže bytů i událostí jsou únavné a naopak události, které by mohly být dramatičtěji popsány se přejdou jen několika větami. Osudy většiny postav jsou dopředu snadno předvídatelné, takže ani tady na čtenáře nečeká nic překvapivého. Jediné plus je z mého pohledu to, že o hurikánech v Americe často slyšíme, ale že by zasáhly i New York jsem zatím neslyšela a o tom, jak by to probíhalo, jsem neměla žádnou představu. Ale myslím, že se z tématu dalo vytěžit mnohem víc.
Kniha je sice určena pro jinou věkovou kategorii, než jsem já, ale četla se dobře a je to takové odpočinkové čtení pro mladé.
Zpočátku mi kniha připomínala Malé ženy, téměř nic se nedělo a spíš se probíraly vztahy v rodině a chování žen té doby mi z dnešního pohledu připadá dost nepochopitelné. Naštěstí pak už děj trochu nabral obrátky a i když konec byl snadno předvídatelný, jako odpočinková nenáročná četba na léto se kniha hodí.
Už při čtení Kiyosakiho knihy jsem si říkala, že by nebylo špatné, kdyby někdo napsal něco podobného z českého prostředí, protože podmínky k podnikání se tady od těch amerických hodně liší. Myslím, že autorovi se to podařilo výborně a jen lituji, že jsem se k jeho knize nedostala dřív, ideálně někdy v mládí. Každopádně jeho příklad může mnohým mladým pomoci, pokud pochopí, že bohatství není o nejnovějším modelu auta či mobilního telefonu a značkovém oblečení, ale o tvrdé práci.