Marluksa komentáře u knih
Nádherný přebal, poutavý příběh, ale nic, z čeho bych se vyloženě posadila na zadek. Hlavní mínus je ale absence dialogů, ty u knih vyžaduji!! Chvílemi jsem měla tendence přeskakovat, chvílemi jsem s nadšením hltala každé slovo. Velmi zvláštní kniha. Emotivně rozpracovaná, o pointě (trochu mě zmátla) jsem uvažovala ještě dlouho po dočtení. Skoro bych to nazvala "nudným" příběhem, který nechcete paradoxně kvůli zvědavosti odložit. Některá haiku mě nadchla, jiná nezaujala. Každopádně nic tak prapodivného jsem už dlouho nečetla. Doporučuji ovšem k přečtení, právě kvůli oné odlišnosti. Buď nadchne, nebo zklame. PS: jste-li "dialogový" a zároveň "nepopisový" typ čtenáře, pak ji ani neotvírejte. ;-)
Moje první kniha od Kláry Janečkové a musím říct, že určitě ne poslední.
Dala jsem jí 128 stran. O 28 víc, než běžně knize dám - než ji z nudy odložím nebo nadšením neodložím dokud nedočtu. A tentokrát autorka zklamala. Chaos, nuda, spousta omáčky,... Teď a tehdy... Moc postav na můj vkus, žádná husí kůže při čtení, žádná emoce,... Prostě nic. Škoda.
Velmi zajímavá a poučná
Jsem za půlkou, ale víc už nedám. Zbaběle to vzdávám, protože jsem čekala podstatně víc. Sem tam mě zaujala nějaká ta moudra, ale samotný příběh i styl, jakým je psaný je pro mě dosti podivný. Nezajímavý, chaotický a zmatený. Zatím to nejhorší, co jsem od Coelha četla. Nehodnotím, protože není co. Možná se k ní jednou vrátím. :/
Zapůjčená a během dvou dnů přelouskaná.
Obálka famózní, slovní zásoba autorky taktéž, metaforické výrazy a přirovnání překvapivé, ovšem styl psaní na můj vkus velmi chaotický a samotný příběh taky nijak zvlášť nezaujal. S čistým svědomím nemůžu doporučit.
Velmi příjemné překvapení!! ;-) Žádná hluchá místa, žádná zbytečná omáčka, napětí, emoce, super námět, nečekaná pointa, prostě paráda. Autorky s pseudonymem Live Constantine si připisuji na seznam oblíbených autorů. Tohle se opravdu povedlo! Na debut, pecka! Doporučuji.
A já se tak moc těšila. Čekala jsem typickou Vieweghovinu, solidní a čtivý příběh plný emocí, legrace, ironie a cynismu. Plný slz a kruté reality podané autorovým ostrovtipem. ;-) Opak byl ale pravdou. Kniha mě úplně rozsekala. Buď je to špatnou konstelací hvězd nebo tohle dílko nestojí za víc jak 2**. Prakticky něco o ničem. Vulgarismy mi v knihách nevadí, ale tady mi doslova zavazely, obtěžovaly mě a narušovaly čtecí proces. Ani jeden příběh nezaujal a rozhodně si nemyslím, že by se autor tímto dílkem probouzel znovu k životu a vracel se k původnímu lákavému stylu psaní. Po tomhle přemýšlím, jestli u mě bude mít autor ještě někdy šanci. :/
PS: Reklamní povyk kolem knihy mi připadá přehnaný, přihlédnu-li k obsahu knihy.
Potenciál, který zřejmě cítilo nakladatelství, neopětuji.
Maličká a nenápadná,... 96 stran... Tak nějak nechápu, čím si vysloužila post mezi povinnou četbou (jako mnohé ostatní na seznamu). :/ Mě prostě přijde tohle čtení moc... "složité", jak obsahem, tak historismy i celkovou formou a stylem příběhu. Klasika prostě není nic pro mne.
Slupla jsem ji jako malinu a už teď pachtím po dalším pokračování (které doufám jednou bude). :-D
Faktem je, že mě začátek trošičku mátl, hlavně některé postavy, ale pak...
Minier prostě opět nezklamal!!! Rozhodně doporučuji začít pěkně popořadě, měl-li by někdo zájem se do Minierovek pustit. Takže MRÁZ; KRUH a TMA, to jen abyste byli více v obraze.