marrie5227
komentáře u knih
Targa: Okamžik před smrtí
B.C. Schiller
Knihu jsem dostala jako dárek při jednom ze svých nákupů, sama od sebe bych si ji ani nekoupila. Každopádně děj mne zaujal a byla jsem nadšená.
Musím říct, že mi chybí trochu osobnost hlavní postavy - Targy. Zdá se mi vcelku nepříjemná, určitě by se na ní dalo zapracovat.
Avšak Sandman překvapil příjemně, na sériového vraha působil velmi sympaticky, dokážu si takového člověka představit a nepřekvapuje mne, že nebudil podezření u dalších žen.
Kvůli podivného konce jsem zvědavá, zda autoři vydají další díly.
Deníky z krypty: Poslední dny sedmi parašutistů za heydrichiády
Jana Raila Hlavsová
Jedno obrovské "WOW". Kniha je čtivá, rychlá, krásně podaná, obohacená o ilustrace. Mohla bych použít všechna slova chvály a nebylo by to dost.
Nikdo tuto knihu nenazývá biografií, dokumentem nebo čistě faktem. Jde o románové zpracování něčeho, co se stát mohlo, ale také nemuselo.
Má babička byla také nadšená, líbilo se jí, jak si člověk mohl představit co se v kryptě asi odehrálo a jaké rozhovory pánové vedli.
Jakožto někdo, kdo se o heydrichiádu zajímá, jsem si knihu rychle pořídila, rychle přečetla a rychle se zamilovala. Obrovský palec nahoru pro autorku.
Jeptiška
Denis Diderot
Knihu jsem zvolila kvůli maturitní četbě na střední škole. Zaujal mne její název a stejně i děj. Každopádně se mi nečetla vůbec dobře.
Velmi jsem se trápila kvůli nerozdělených kapitol a často jsem se vůbec nesoustředila a v ději ztrácela.
Jsem ráda, že jsem si ji u maturity nevytáhla a měla ji jen půjčenou z knihovny. Věřím, že Denis Diderot byl skvělý spisovatel a kniha může najít spoustu příznivců, ke mě si ale cestu nenašla.
Nový měsíc
Stephenie Meyer
Opět méně oblíbený díl celé ságy, ale když se ohlédnu zpětně, chápu, proč jsem ji celé dětství tak zbožňovala.
Famfrpál v průběhu věků
Kennilworthy Whisp (p)
Knihu jsem zvládla za jedno odpoledne. Na rozdíl od Fantastických zvířat mě tato bavila mnohem víc, nasmála jsem se a rozhodně i pobavila. Určitě nutnost každého fanouška kouzelnického světa.
Velký Gatsby
Francis Scott Fitzgerald
(SPOILER) Upřímně jsem od knihy čekala víc. Skvělý film s Leonardem DiCapriem mne na knihu dokonale nalákal, ale po přečtení jsem nijak nadšená nebyla.
Příběh příjemný, ne moc dlouhý, ale ani jsem nepostřehla smrt hlavního hrdiny.
Každopádně jde o klasiku a v knihovničce ji nechávám. Pořídila jsem si i jiná díla od F. S. Firzgeralda a tak jsem zvědavá, jaká budou.
Sex ve městě
Candace Bushnell
Upřímně jsem velmi fascinována, jak podle takovéto knihy mohl vzniknout tak dobrý seriál. Věřím, že není vrcholem kinematografie, ale já jej mám ráda a stejně jako filmy si jej ráda opět pouštím. Proto ve mě probudil zvědavost a pořídila jsem si jeho knižní předlohu.
Nepotěší, neurazí, jde o rychlé čtení bez velkého přemýšlení. Upřímně jsem zvědavá na druhý díl.
Studie v šarlatové / A Study in Scarlet
Arthur Conan Doyle
Sherlock Holmes a John Watson nezklamou v žádném podání. Zbožňuji seriálovou adaptaci s Benedictem Cumberbatchem a Martinem Freemanem, stejně jako tu filmovou s Robertem Downey Jr. a Judem Law.
Neváhala jsem tedy a svou knihovnu obohatila o knižní předlohy těchto kousků a jsem nadšená.
Sir Doyle se výborně čte a doporučuji i všem, kteří se v detektivkách příliš nevyžívají.
13 děsivých těstovin
* antologie
Nikdy jsem nebyla fanynka hororů nebo podobných kousků, ale postupem času jsem jim začala přicházet na chuť. Musím souhlasit s některými komentáři, že čím kratší a údernější povídka, tím lépe, delší creepypasty mne bohužel tolik nechytly.
Samozřejmě se těším, až si pořídím další dva díly a uvidím, co tato skupinka talentovaných hororopisců vykouzlí.
Kostýmek Jackie Kennedyové
Nicole Mary Kelby
Jako úplný neznalec módy a její tvorby jsem se občas cítila trochu ztracená. Na druhou stranu se ráda zajímám o události kolem J. F. Kennedyho a jeho paní, proto jsem si také knihu pořídila.
Růžový kostým se stal ikonickou součástí Jackie Kennedyové a románové zpracování jeho vzniku jistě potěší každého, kdo neočekává žádné závratné zápletky a náročné čtení. Krásná oddechovka s krásnou obálkou.
Velmi osobní zpověď
Tereza Hlůšková
Kolikrát se vám v životě stalo, že v den, kdy jste knihu začali, tak jste ji také dočetli? Upřímně, mně se to nestalo už několik let a myslím si, že to o příběhu také mnohé vypovídá.
"Česká pašeračka zadržena v Láhauru."
Takový titulek zaregistroval určitě každý, v novinách, v televizi, na internetu. Já se tehdy nějakým kriminálním případům nevěnovala a tak jsem jej rychle zase vytěsnila.
Když jsem ale díky @mon_coucou_autor poprvé zahlédla obálku připravované knihy, nedalo mi to a Terezu jsem si vyhledala. Vše jsem si díky toho osvěžila a bylo jasno - až bude venku, musím si ji přečíst.
A nestačila jsem zírat. Ví se o mně, že jsem stará plačka a několikrát jsem se dojímala i tady. Nesouhlasím s komentáři typu, že Tereza kvůli toho působí jako naivní chudinka. Ano, chyby se dějí a upřímně, kdo z nás by za shodou takových událostí hledal takový důvod?
Kniha je opravdu moc čtivá, víc bych si ji dovedla představit někde na blogu nebo poslechnout jako podcast. Ke konci jsem se trochu ztrácela ve všech ženách, které popisovala a mátlo mě to.
Na druhou stranu se mi moc líbilo, že kniha není jen jednolitým vyprávěním o Terezině minulosti a poté i pobytu ve vězení, ale vše protkává humornými i hlubokými historkami a k mému překvapení i spoustou popisů jídla (které zní opravdu skvěle). Je napsána svérázně, tak jak to bylo.
Nečekejte žádný omáčkou obalený rádoby thriller, jde o vyprávění skutečného příběhu plného uvědomění a respektu k situaci. Mrzí mě, že kniha nepojala celý příběh, ale moc se těším na 2. část, protože to bylo opravdu skvělé čtení!
Umění v krvi
Bonnie MacBird
Když jsem byla začátkem roku nemocná, neměla jsem vůbec na nic náladu, natož zkoumat nějaké knižní novinky, proto jsem sáhla po osvědčené klasice. Není žádným tajemstvím, že miluju Sherlocka Holmese ve všech možných podobách a když jsem před lety našla tento kousek v @levneknihy, nebylo o čem přemýšlet.
Jako fanynka díla Arthura Conana Doyla jsem byla trochu skeptická, ale nakonec mě čekalo opravdu milé překvapení.
Se Sherlockem se vracíme do roku 1888, detektivovi je 34 a opět propadá své závislosti.
Holmese z jeho opiového šílenství ale vytrhne zašifrovaný dopis z Paříže. Nemanželský syn krásné kabaretní hvězdy, Mademoiselle La Victoire, se pohřešuje a ji samotnou někdo napadl.
Sherlock a John proto odjíždí do Paříže a odhalují, že tohle byla jen špička ledovce - v Marseilles byla uloupena nesmírně vzácná antická socha a v továrně na hedvábí v Lancashiru bylo zavražděno několik dětí. Stopy ve všech třech případech vedou k jedinému, nedotknutelnému člověku.
Kniha byla krátká, velmi čtivá, jen jsem pro Sherlocka zvyklá na prostředí Londýna či anglického venkova, proto jsem si na Paříž moc nezvykla. Moc se mi také líbí grafická úprava, v které kniha u nás vyšla.
Ihned jsem si pořídila další díly, které bohužel v češtině nevyšly, ale věřím, že si je užiju úplně stejně.
Jestliže jste fanoušci seriálového Sherlocka s nepřekonatelným Benedictem Cumberbatchem, pak utíkejte a kupujte, protože tohle je přesně ten Holmes, na kterého jsme od BBC zvyklí.
Fotografka
Mary Dixie Carter
(SPOILER) Stále bojuji se svou čtenářskou krizí, ale tenhle kousek jsem stihla začít koncem června a začátkem tohoto měsíce dočíst. Ačkoliv nešlo o nijak převratný thriller, povedlo se mi zase trochu rozečíst a já vám ho dneska představím!
Delta Dawnová ví o životě newyorské smetánky všechno. Živí se jako fotografka narozeninových oslav rozmazlených dětiček, tráví hodiny a hodiny v luxusních domech a sleduje zdánlivě dokonalé životy.
Sem tam nějakému dítku dodělá úsměv, vymaže slzy a vytvoří dokonalou iluzi. Jenže jedna taková existuje i v její hlavě.
Další taková nabídka přichází od manželů Straubových, čímž se pod ní podlomí už tak tenký led.
Jak dlouho dokáže sledovat úspěšnou Amelii a pohledného Fritze, než začne rodinnou pohodu rozkládat zevnitř?
Příběh je čtivý, svižný, žádná velká dramata nebo náročné zápletky.
Což jsem však vůbec nepochopila, tak je postava hlavní postavy Delty.
Je zajímavé sledovat, jak si tvoří svůj vlastní svět složený z útržků rodin, které kdy navštívila, ale její spojení s rodinou Straubových mi prostě nedává smysl.
Proč by bohatá rodina nechala fotografku, aby se prakticky stala jejich chůvou? Navíc neustálé opakování zdrobněliny “Deltinko mě přivádělo k šílenství.
Podle mě kniha nenaplní přesně to, co od ní čekáte. Vidím v tom jakýsi pokus o napodobení stylu Shari Lapeny, která za mě taky netvoří úplně převratné zápletky, ale pro její fanoušky by kniha mohla být fajn.
Za čtivost nakonec zůstávám u průměru, protože se nekoná nic, co by vás nechalo s otevřenou pusou. Neurazí, nenadchne, ale jako odpočinkový thriller to bylo fajn.
Normální lidi
Sally Rooney
Červen byl zatím ze všech měsíců čtenářsky nejslabší. Jistě to není tituly, ale rozpoložením, které není vždycky stoprocentní. Proto jsem o to víc ráda, že se mi povedlo přečíst alespoň něco a po předchozím krváku jde o příjemnou oddechovku.
Na knihu jsem narážela poměrně průběžně, až mi po dalším tiktoku došla trpělivost a knihu jsem si z knihovny přinesla domů.
Možná, že jsem k ní přišla v nesprávný čas, ale četla jsem ji dlouho. Na to, jak je tenká, obsahuje poměrně dlouhé kapitoly, což není můj šálek kávy.
Celým příběhem nás provází dva protagonisté - Marianna a Connell. Děj se odehrává jak v Dublinu, tak v Carricklea a irské prostředí mě osobně velmi těšilo.
Přeskakujeme v ději nějakých 2 let, kdy se postavy dostávají od střední školy až na prestižní univerzitu v irském hlavním městě a jejich cesty se vzájemně scházejí a rozcházejí.
Asi jsem v celém díle hledala přílišnou hloubku, která nepřišla. Opravdu sledujeme dva normální lidi, kteří bez sebe nemohou být, ale spolu jim to jde ještě méně.
Sledujeme přerod oblíbeného fotbalisty v tichého génia a šikanované dívky v královnu večírků, jejich lásky, úspěchy i pády.
Možná že jde o kousek, který si člověk musí přečíst víckrát, aby našel nějaké skryté poselství, ale po prvním přečtení ji vnímám jako lepší průměr.
Autorka v celé knize nepoužívá přímou řeč, ale na to jsem si zvykla už po pár stranách a četlo se mi to překvapivě dobře. Ostatní knihy si nejspíš přečtu také.
Seriál na motivy této knihy jsem několikrát zahlédla na kanálech ČT a teď je nejvyšší čas si jej pustit a zhodnotit, jak se s tímto námětem tvůrcu poprali!
*3,5
Harry Styles, cesta moderního muže
Sean Smith
Co by to bylo za cestu do Spojeného království bez alespoň jednoho Harryho? Takhle většina začíná většina mých výletů tímto směrem a buď se mnou jezdí časopisy, trička, plátěnky nebo knihy, které se Harrymu věnují. A dnes vám chci ukázat jednu z nich!
One Direction byli shrnutím mé puberty. Milovala jsem jejich písničky, jejich oblečení, prostě je! Ironií možná tak trochu je, že Harry nikdy nepatřil do mé topky.
Když si jejich kapela rozhodla dát pauzu (čti rozpadla se, ale já pořád věřím) a Harry se dal na sólovou dráhu, nikoho z nás neminuly písničky jako Sign of the times, Watermelon sugar nebo As it was.
Ani tehdy jsem Harryho neregistrovala nijak víc, ale to se časem úplně obrátilo. Nebudu popisovat celou cestu, protože to je jiný příběh, ale Harry je teď někým, koho na drobnostech kolem vídám každý den.
Sean Smith, autor spousty biografií známých osobností, vzal pro tentokrát Harryho příběh od útlého dětství až po jeho nejúspěšnější Love on Tour.
Harryho popisuje jako nesmírně milého člověka, milujícího syna a bratra. Harry je člověkem otevřeným a tolerantním, má osobitý styl, osobité názory.
Ačkoliv jsem skeptická k některým informacím, zda se zakládají na pravdě, kniha se mi moc líbila. Byla doplněna o moc pěkné fotografie a popisovala také Harryho natáčení několika filmů nebo nahrávání alb, což mě osobně moc bavilo.
Já knihu četla v originále, ale vloni jsme se u Euromedie dočkali českého vydání pod značkou Universum.
Osobně můžu říct, že jste-li Harryho fanouškem a ovládáte alespoň základní angličtinu, sáhněte spíše po originálním kousku. V poměru ceny a výkonu vám nabídne úplně stejné informace, jen za mnohem příznivější cenu a samozřejmě i zmíněné fotografie, které v českém vydání chybí.
Nechci víc než všechno
Cecily von Ziegesar
Mezi tím návalem skutečného zločinu, detektivek a kriminálek jsem si potřebovala najít nějakou oddechovku. Ačkoliv knihy nemají příliš společného se seriálem, tohle je pro mě vždycky skvělá příležitost vypnout.
V třetím díle série Gossip Girl, tentokrát s podtitulem Nechci víc neť všechno, se opět ocitáme v New York City a na zasněžené Upper East Side.
Serena a Blair se rozhodly zakipat válečnou sekeru a společně vyráží z promrzlého New Yorku na písečné pláže s vyhlídkou spousty sympaťáků, kteří by vyléčili srdce B a podlehli kouzlu S.
Nejen že naše dvojice tráví čas s Blaiřinou maminkou a jejím novým manželem, dozvídá se také spoustu, občas nevítaných, novinek. A nechybí ani, většinou nevítaní, hosté, kteří neví, kdy mají dost.
Mimo B a S sledujeme také vývoj vztahu Nata a Jenny, který má k vysněné romantické idylce blízko asi jako pavián k baletce. J si N vykresluje příliš růžově a nejednou na to doplácí.
Celá Super drbna je moje guilty pleasure a můžu ji sledovat pořád a pořád dokola. Začínám si zvykat na velké odlišnosti mezi seriálovým a knižním zpracováním, ale o to víc překvapení mě ještě čeká!
Po všech mordech šlo o skvělou oddechovku na dva večery.
Lovec bábik
Roman Horňák
Víte, co dělají vaše děti na internetu? Nebo co jste na něm jako puberťáci dělali vy? Roku 2020 otřásl společností snímek “V Síti, kde se za počítači usadily herečky. Tohle je však ošklivá realita a zde je další smutný příběh.
Kdo je skutečný přítel a kdo jen vlk v rouše beránčím?
Dětská duše je křehká a stačí málo, abyste se k ní dostali.
Své o tom ví detektiv Roman Horňák, kterého zavolají k podivuhodnému případu - mrtvé děvče, které je však sešroubováno, nalíčeno a naaranžováno jako panenka ve výkladní skříni. Dokonalá a krásná.
Čtyři děvčata, která jen chtěla přátele. A najednou jsou pryč. Ztracená.
A následně nalezená, avšak ve stavu, který by neměl nikdo na dítěti zažít. Natož jejich vlastní rodiče.
Co se týče námětu, na 435 stranách samotného příběhu, vypisuje autor opravdu maximum. Setkáváme se s velmi těžkým a bohužel stále aktuálním tématem. Lovci často nejsou dohledatelní a odbnažování se na webkamerách před malými dívkami může být jen špička ledovce, kterou rodiče ani nevidí.
Jednalo se o mou slovenskou premiéru a i když jsem měla strach, kniha se mi četla rychle a ani jsem jiný jazyk nevnímala. Autor píše opravdu čtivě.
Na druhou stranu se mi chvílemi zdálo, že se příběh natahuje zbytečnými dialogy a situacemi, které nebyly nijak potřeba. Nebyla nouze ani o postavy, ve kterých už jsem se pak začala ztrácet (rozhovory Viky a Vierky mi dávaly zabrat).
Jak jsem již psala v stories, nejspíš nejsem cílová skupina nebo jsem se vždy pohybovala v prostředí, kdy se mě takový námět nijak víc nedotkl, ačkoliv je smutný a velmi těžký.
Konec mě zamrzel. Nemám ráda, když se pachatel v celé knize objeví jen při výčtu dalšího množství postav a najednou je po všem.
Děkuji @jurakovabetty za možnost účasti ve štafetě. :)
* 3,5/5
A dostaneš mě k filmu?
Pavla Krečmerová
(SPOILER) Dnes za vámi přicházím se svou druhou autorskou štafetou na knihu, která mě na první dobrou zaujala svou krásnou obálkou a lákavým názvem, ale.. achjo, tím to u mě asi končí. Věřím, že každá kniha si najde svého čtenáře, ale v tomto případě to já prostě nejsem.
Jsou tři, jsou tým, jsou úspěšné a točí seriály. Román dává nahlédnout pod pokličku filmového průmyslu, který autorka moc dobře zná, protože z jejího pera vznikl například úspěšný a velmi emotivní film Můj Příběh (@mujpribeh).
Vše začíná rozvodem hlavní protagonistky Lindy, která působí ve společnosti CarterTV spolu s producentkou Andělou a režisérkou Beatou. Tyto tři kamarádky žijí úplně jinak, ale spojuje je odhodlání a láska pro televizní průmysl.
Abychom se nezabývali jen střihem, osvětlením a pitím kávy, nahlížíme také do osobního života všech tří kamarádek.
Děj se posouvá o pět let a vidíme Lindu, která nyní žije se svým synem Honzou, kterého má s bývalým manželem ve střídavé péči, novým partnerem Michalem a jeho dětmi z prvního manželství Viktorií a Jakubem. Neschází ani dějová linka samotného Honzy, ať už ze školního prostředí nebo jeho vnímání rozvodu rodičů.
Ačkoliv se všechny tři dámy potýkají s největšími patáliemi soukromého i pracovního života, vše končí happy endem.
Ale. Kde jen začít? Nemám ráda dlouhé kapitoly, které se zde bohužel objevovaly často. Chvílemi děj přeskakuje, jindy se zasekneme na popisu kávovaru. Počet ženských postav a podobných jmen mi chvílemi v ději dělal zmatek.
Postavě Honzy jsem nevěřila. Ve školním prostředí se choval jako ostýchavé dítě, ale při výstupu s otcem jako by mu najednou bylo o deset let víc. Nejsem hnidopich, ale zaskočil mě počet chyb chybějící písmenka, interpunkce, skloňování. Docela mě potrápily výrazy jako kapučíno nebo zabukovat.
Mrzely mě pasáže týkající se Beatiny orientace nebo narážky na mladší generaci, které byly na můj vkus podivně stereotypní a jakožto zástupce LGBTQ+ komunity a někdo, kdo teprve oslaví své 23 narozeniny jsem protáčela očima nad obojím.
Nejsem z rozvedené rodiny, ani nemám sourozence, takže je mi tohle téma cizí. Na druhou stranu se mě z příběhu ani nijak nedotklo. Ovšem, bylo znát, že se Honza situací trápí, ale já, věčná plačka, jsem se nepozastavila ani jednou.
Děkuju @mon_coucou_autor za možnost zapojit se do této štafety a snad se na mě autorka nebude zlobit.. asi nepatřím do cílové skupiny čtenářek a čtenářů, jednou a stačilo.
PS: Michala byl úžasný, ten příběhu dodával lásku. Pro Viktorii jsem čekala filmovou kariéru.
*: 2,5/5
Případ Amelia
Kimberly McCreight
Facebooková skupina Štafetoví závisláci se pro mě stala novou nutností, protože se v ní často objevují zajímavé tituly, které čtenáři vysílají do světa a nabízejí k přečtení knihy, které byste si normálně třeba ani nekoupili.
Tato kniha mě zaujala jak obálkou, tak anotací. Moc jsem se na svou druhou štafetu těšila, hlavně po perfektním zážitku ze štafety 1. (a dnes mohu říct že i štafety 3.), ale místo toho přišlo zklamání.
Kniha se prezentuje jako jeden z nejočekávanějších debutů loňského roku, který kritika přirovnává ke Zmizelé Gillian Flynnové.
Na databázi knih se pyšní 81%, na Goodreads necelými 4 hvězdičkami. Jenže já na 408 stranách ty hvězdičky našla sotva 2. 2,5, možná 3, kdybych brala ohledy na posledních 60 stran.
Příběh začíná v den, kdy má Kate svou patnáctiletou dceru po vyučování vyzvednout. Když však (se zpožděním, jako obvykle) ke škole dorazí, je na místě už záchranka a policie. I oni jsou tu kvůli Amelii Amelia totiž skočila ze střechy budovy.
Několik týdnů po pohřbu se Kate vrací zpět k práci do advokátní kanceláře, když vtom jí přijde podivná zpráva z neznámého čísla, v níž se říká, že smrt Amelie nebyla sebevraždou. A Kate se rozhodne najít pravdu. Nejen o tom, co se doopravdy přihodilo, ale kdo její dcera vlastně ve skutečnosti byla.
Popis knihy mne nalákal na psychologický děj, kdy matka bude pomalu luštit příčiny dceřiny smrti a zda vůbec šlo o vlastní vůli. Kniha místo toho střídá pohled matky v součastnosti, pohled dcery před celou nehodou, návraty do minulosti Kate a postupné rozuzlení celého vyšetřování, kdy je každý s každým propojen.
Myšlenka jako taková byla skvělá. Jen příběhové zpracování mě vůbec nenadchlo. Upřímně jsem z knihy byla smutná, protože jak jsem se na začátku těšila, děj se mi zdál zbytečně zdlouhavý a bez nějakého spádu.
Druhé pozitivum, kromě posledních 60 stran, kdy se děj konečně přehoupl a dělo se něco zajímavého, je moje osobní zjištění, že štafety nejraději začínám nebo se pohybuji do 3.-4. místa. Nižší pozice opravdu nejsou pro mě, i když poznámky některých čtenářů mě dokázaly pobavit.
Nakonec věřím a doufám, že si kniha své příznivce najde a jsem ráda, že má 3. štafeta dopadla 1000x lépe. I tak je to skvělá zkušenost a jsem nakonec ráda, že jsem se ke knize tak jako tak dostala.
Rudý kruh a jiné případy Sherlocka Holmese / The Adventure of the Red Circle and other Cases of Sherlock Holmes
Arthur Conan Doyle
Další z velmi příjemných souborů povídek o Sherlocku Holmesovi.
Příběh "Vila Vistárie" mne bohužel moc nebavil a ze začátku mi trvalo se do něj začíst.
Naopak "Rudý kruh" byl příjemnou změnou proti obvyklým kouskům a spojení s italskou mafií příběh krásně okořenilo.
Poslední případ "Bruce-Partingtonovy dokumenty" od začátku připomene znalci seriálového zpracování díl Velká hra a proto mne ze všech tří bavil úplně nejvíc!