martas79 komentáře u knih
Joan Hartingova - neskonale krásná, slavná a pohádkově bohatá - natáčí v Čechách. Monsieur Dabert u toho nesmí chybět. Po natáčení zbyde pár dní i na porozhlédnutí se po krásách české kotliny aneb the Best of z českých luhů a hájů.
Ale (ano to ošemetné ale) něco shnilého je v království americkém u velkých jezer! Takže tomu Majkl musí honem honem přijít na kloub! Uff!
Vlastně úplný začátek. Oldřichovi byla určena dráha kněze. Jako druhorozený nemohl očekávat rodinné statky. Je to asi tak napsáno schválně, aby to měli s Přemyslem II Otakarem stejně.
Ale co čert nechtěl - a to tady doslova - Oldřich rozlousknul temné klášterní tajemství.
Skvělý díl.
Není to špatné ... jen já nevím, je to jakoby řemeslo - další výrobek, krásný ano, krásný... ale...
Lancknechti! Příti se ve třech. Litovat mladou paní co došla tak smutných konců, oslavovat a pít červeň hroznů, či chlemtat pivovarskou břečku, a pak ruku v ruce a opírajíc se druh druhovi o ramena halekat nocí.
K tomu tu je vrah ta bezcitná, snad až zatracená duše.
I jdete mi k šípku s tím, kdo čte a ví kdo je Zazaboucha dozajista má pod čepicí...
V první části pátrá Ota sám - docela mu to jde, ale Oldřich má nakonec všechna esa a rozlouskne další záhadu přibývajících mrtvol...
Naprosto přelomový díl. Spoustu mnou milovaných tváří mizí. V českém království se pomalu upevňuje pozice jediného neurozeného krále. Církev bratrská - mladá a v mnohém zranitelná hledá sama sebe.
A já hledám termín vydání dílu VI!
Rád bych věděl jak to tenkrát v tom 9. století při příchodu Cyrila a Metoděje bylo. To co vypátral Oldřich může být klidně pravda!
Tento díl se vrací zpět k osvědčenému schématu, tím pádem se dobře čte a stojí za to!
Monsieur Dabert se trochu přejedl pláží v Karibiku a tak si sbalil kufry a nasedl na první letadlo kamkoliv. Tentokrát to kamkoliv bylo L.A..
Tak se spojnicí náhodných náhod dostane až k Joan, která je jak na potvoru epesrádes nejen krásná, ale i pohádkově bohatá a slavná.
Nečekaně ale lítá v maléru. No a nebyl by to náš drsňák, aby jí nepomohl, že... K tomu je celou dobu ďábelsky vtipný a neotesaným způsobem šarmantní.
Nebavilo mě to číst...
Po šachovnici se začaly pohybovat figury, které byly představeny v Rytířích z Vřesova.
Myslím, že v téhle sérii si s námi autor vyloženě hraje. Zvolnil tempo a pomalu buduje a graduje napětí.
Na začátku příběh klopýtá a kolečka nejsou řádně promazána - lojem samozřejmě.
Nakonec se ale přece jen dostane do rytmu a pokračuje poměrně svižně ku zdárnému objasnění. V tomto příběhu z Jindřichova Hradce dostane více prostoru velitel Diviš za něhož je ta 4.hvězda.
Společenstvo křišťálu se musí poprat se záhadným úmrtím u něhož nelze vyloučit řádění ďábla. Fiorella má pro strach uděláno a neváhá se pustit do křížku se samotnou inkvizicí!
Hezká a čtivá knížka.
Motivující, inspirující a božské. Musím si pročíst ještě jednou a možná znova. S každým prečtením pak více chápat a splývat s myšlenkami...
Úžasná knížka. Je to moje dětství. Četl jsem ji mockrát a pokaždé jsem brečel smíchy speciálně u kapitoly: Jak jsme jeli 120. Kluci mě proste dostali - asi na vždycky.
Prošumí neurazí
Fakt, že Martin ze Stvolna (jehož jméno snad samo o sobě vyplňuje 20% knihy) je naprosto neodolatelný pro ženy všeho druhu (včetně chvilek, kdy se právě vyzvracel) se dá připustit, ale není už úplně uvěřitelný...
Závěr knihy je už jen opravdu kličkování zajíce, který má v patách smečku loveckých psů! Věta: “Martin ze Stvolna z doby svých univerzitních studií věděl tolik, aby poznal, že utrpěla vnitřní zranění, které umění žádného lékaře vyléčit nedokáže.” A následuje deux ex machina jako prase! S odpuštěním takhle zmastit závěrečnou knihu trilogie... ale asi zase zasáhl opět ten bůh ze stroje jelikož se trilogie dočkala dílu ještě jednoho! O jehož kvalitách nepochybuji, ale od jména Martin ze Stvolna si musím dát chvíli pauzu...
Jakmile se začne Ludmila chovat něžně tak se mi kniha hůř čte a podle mě i ztrácí tempo. Nicméně konec se hodně zlepšil!
Oldřich s Otou a Divišem rozmotali i tento zapeklitý uzel z Chebska.
Fiorella a její parta rozlouskne i tak vysokou hru jako je ...musíte zjistit sami!
Fiorella je jistota. Je to krásné, číst o cti spravedlností a tom jak zvítězí pravda nad lidskou hloupostí a bezbřehou krutostí svaté inkvizice!