martiline komentáře u knih
Od autorky jsem už četla "Jestli odejdeš ...", líbila se mi víc než tato kniha ... pro mne spíše taková odpočinková četba, neurazí ani nenadchne. :-)
Začetla jsem se hned. Bylo snadné vnímat celý děj a z knihy jsem i cítila, že byla psaná myšlenku po myšlence (jak vlastně uvádí autorka na konci knihy). I když příběh byl takový zvláštní, až sci-fi :-), vlastně mne nejdřív naštval :-), protože tenhle žánr "fakt ne".
Ale nakonec proč ne. Ač jsem od autorky četla daleko hezčí skvosty. :-)
"To, co nyní dělám, je něco mnohem, mnohem lepšího než vše, co jsem kdy dělal(a), a směřuji ke mnohem, mnohem krásnějšímu klidu, než jsem kdy poznal(a)."
(citace z knihy Povídky o dvou městech - uvedená na str. 133) ... prostě jsem musela :-) ...
Pěkné prolínání z přítomnosti do sto let staré minulosti. Já si příběh Olivie a Amandy užila. Pěkné, oddychové a příjemné čtení.
Nejdříve jsem se nemohla "začíst". Asi za to mohou vysoká očekávání, protože jsem od autorky přečetla několik jejích knih. Navíc jsem si přečetla "o čem ta kniha je", takže jsem do půl knihy tak nějak čekala, kdy přijde podarovávání a děkování za život. :-)
Ale pak jsem se začetla a kniha mne těšila víc a víc. A měla moc hezké zakončení ... :-)
Příjemné čtení. :-) Je to moje první četba knihy "Kočka, která ......", ale byla jsem mile překvapena. Doufám, že se brzy k dostanu k nějaké další "Kočka, která ...". Za mne pět hvězdiček. :-)
I když mne nikdy romány a příběhy s válečnou tematikou "nebraly", tak tyto osudy jednotlivých lidí mne oslovily. Kniha se skvěle čte a vnímá.
Půl knihy jsem se snažila "našašírovat" do děje, kdy bude mít něco společného s filmem, který se mi tak moc líbil. Až potom jsem se nechala unášet docela jiným (ale i tak příjemným) románkem.
Hlavně popis konce lásky mne dostal. Už jsem zapomněla, jak to může bolet, jak i inteligentní "baba" dokáže dělat neinteligentní činy, jen aby se ještě víc zranila a konečně její srdce pochopilo ... :-)
Krásné, ač smutné, vím. Autorka to tak barvitě popsala, že snad musela v době psaní toto prožívat nebo psala následně po. A nebo má (na rozdíl ode mne) tak skvělou paměť na bolest.
Poklidné, jemné a romantické čtení, které mne zavedlo do krásného domu. Úplně jsem cítila vůni růží, slyšela tikot hodin a viděla jemné víření prachu v Anthonyho pracovně. A když jsem si přehrála Ala Bowllyho - The Very Thought of you ... příběh ožil ještě víc ... krása ...
Koko opět nezklamal :-) ... Moc pěkné ... jako každá kočičí detektivka :-) ...
Příběh se mi líbil. Dočetla jsem ji během doby, kdy vichřice vyhodila na 32 hodin u nás elektrický proud. :-) Takže jsem se do oněch časů něčím miniaturním "vrátila" :-) ... A také - mám ráda šťastné konce. :-)
Slibovala jsem si, že od Dagmar Kludské toho přečtu víc, ale nikdy k tomu nedošlo. Ale nikdy neříkej nikdy. Jen si pamatuji, že kniha se četla lehce, příjemně ... prostě je skvěle napsaná.