martiline komentáře u knih

Přečteno za pouhý jediný den. Ta krásná spletitost postav a rozuzlení od Agathy Christie je prostě nenahraditelná.

8 29.02.2024

Sestřičky opět skvělé ... každý další díl mne baví číst. Doporučuji přečíst všechny díly.

6 06.01.2024

Já mám jen pár slov ... geniální ... skvělé ... a brilantní. Ta třeskutá zima k tomu, prostě tahle kniha mne tak potěšila, že bude zase těžké číst další knihy.
Skvělý příběh, vlastně dva příběhy ... prostě Louise Penny se opět a zase "ukázala" ve své spisovatelské kráse.
Díky za to.
Četla jsem i Poděkování (stejně jako v minulé knize) a dojalo mne to. Dokonce tak, že jsem i vyhledávala nějaké články o Louise a jejím manželovi Michaelovi.

14 16.12.2023

Asi těžko někdo, kdo vyrůstal v osmdesátých létech se zájmem o krimi, mohl míjet P.D.James a její detektivky bez povšimnutí a zároveň by neznal Adama Dalglieshe. Ten podrobný popis od P.D. Jamesové v knihách je neocenitelný. Moc se mi líbí anglická krajina v popiscích, ta chladnost až nevlídnost přírody, kdy se vůbec nedivím, že se stane zločin. Také se mi líbí i podrobné popisy vybavení pokojů nepochybně k tomu patří i podrobné poznávání jednotlivých osob. I když je jich v knize až příliš, přesto máte pocit, že každou poznáváte do hloubky jejich počínání. A přesto vraha neuhodnete
Soukromou pacientku čtu již podruhé, protože jsem si prostě mnoho z prvního čtení nezapamatovala – což je výhodou i nevýhodou zároveň. Zase jsem dychtivě četla řádek po řádku, protože v krimi od ostatních autorů se musím často vracet a znovu si objasnit kdo je kdo tady ne. Tady vše přede mnou plyne jako film.

4 12.12.2023

Moje první kniha od autorky a už jsem nadšená. Je to taková ta kniha, kdy si šetříte čtení a hrozně moc se na to těšíte. Postavy skvěle vykreslené, okamžitě vám naskočí i jejich podoba. Psaní bylo tak živé jako bych vše viděla ve filmu.
Thriller jak má být

14 09.12.2023

Ačkoli je kniha napsaná tak, že mne čtení úplně pohltilo ... tak jsem ve čtení nenašla nic hezkého. K tomuto regionu nemám vůbec žádný vztah, někde kolem Ostravy jsem byla asi jedinkrát v životě a jinak jsem znala jen pohlednice černo-černého ostravského smutku. A černo-černá (a pesimistická a depresivní) je i celá kniha ... celý příběh. Mám za sebou tolik přečtených knih i z druhé světové války, smutných, těžkých, při kterých mi tekly slzy, cloumaly mnou emoce a tíseň, zároveň naděje, obdiv, obrovský soucit, láska k těm neexistujícím postavám ... tady nic, žádné slzy, soucit ... kdeže, zůstal jen vztek. Tragédie stíhá tragédii, víra je tu pošlapaná ... a ani u jedné postavy jsem nenašla jakousi skrytou moudrost, porozumění, všichni tam žili s klapkami na očích, bez lásky, bez naděje, s hloupostí a s utrápeným osudem ... tohle fakt není pro mne.

17 05.12.2023

Popravdě ... líbila se mi pouze dějová linie s Lisette. A linie Camille s Julií i Finnem mi tam přišla skoro až zbytečná ...

4 02.12.2023

Za mne skvělá česká detektivka.
Je to má druhá kniha od Michaely Klevisové a snad jsem byla ještě víc napnutější než u té první knihy. Vraha jsem neuhodla a ani se až tak moc nesnažila, protože to bylo prostě hezké čtení.

23 20.11.2023

Ta knížka je přesně tak romantická jako její obálka.
Pro mne to bylo zajímavé a klidné čtení. V první polovině to žádnou romantiku ani zdaleka nepřipomínalo, snad každá hrdinka prožívala něco, co prostě nechcete. Ale pak se vše vyjasnilo a byla to už jen sladká romantika. Až moc.
Někdy je ale potřeba, aby všechno dopadlo dobře.

6 17.11.2023

Jak tu již bylo napsáno, tato kniha je připomínkou celého filmu. A na konci té knihy bylo ještě víc - setkání po čtyřiceti letech s princem (nyní králem) Čulalongkornem. Bylo to velmi dojemné, až se mi zastavil dech. Jsem moc ráda, že jsem si podala celý tento krásný příběh i v knižním zpracování. Cítila jsem jen dojetí přečetla jsem knihu za pouhý jediný den

4 15.11.2023

Toto mě velmi bavilo, nikdy dřív jsem nečetla ani neviděla film či divadlo Hned od začátku jsem si přiřazovala jednotlivé postavy a věděla jsem, jací výlupci to jsou. V celé detektivce není jediná nadbytečná věta. Hltala jsem knihu a zase jsem nic neuhodla. V jiných krimi ten odhad mám, u Agathy nikoliv. Takže jsem byla překvapená. Parádní čtení.

27 15.11.2023

Z počátku jsem se nemohla úplně začíst. Cítila jsem tak těžkou romantiku, kterou už tolik nevyhledávám jako dřív. Ale pak mne celý příběh úplně pohltil. Není tam jedna zbytečná věta, vše je tak plynule popsáno a byla jsem pořád zvědavá ne na konec příběhu, ale na celý jeho průběh. Moc se mi to líbilo. Uvědomila jsem si ale, že ačkoliv jindy dokážu vyprávět sled dějů z jiných knih, tak tady to nejde. Každý můj popis děje tohoto příběhu by vyšel plytce. Protože to musíte prostě číst. A proto 9. listopad doporučuji k přečtení.
Nádherný příběh.

7 13.11.2023

Knihu jsem si půjčila omylem. Prostě jsem hledala nějakou jinou a tahle mi padla do oka. Už vím, že příště si opravdu půjčím to, co si vyhlédnu v klidu domova.
Tohle je přesně kniha, která by mne v –nácti dostala. Ale je mi skoro –sát, takže už je to pro mne úplně mimo. Nečekejte nějakou hloubku v příběhu ... je to prostě jen taková oddechovka.

4 08.11.2023

Po předchozím díle opět zdařilá detektivka. Vtáhla mne do děje hned od první stránky. To mám ráda u Roberta Bryndzy. Ten sešup a jak to „odsejpá“. Nepřišlo mi tam nic přidané, nic vynechané. Pravda – závěr byl trochu méně pravděpodobný a pro mne překvapivý, ale i to odpouštím. Prostě jsem si to užila.

14 05.11.2023

Možná jsem na chvilku potřebovala začíst se do romanticky laděné knihy. Obě témata, která řeší hlavní hrdinky, jsou zasazená už v mnoha dalších knihách. Tady to nemělo ani žádný psychologický podtext a myslím, že spisovatelka ani vzdáleně nezavadila o zkušenost, kterou oběma hlavním hrdinkám přisoudila.
Ke konci knihy se opřela snad úplně z ničeho nic do víry v Boha, což jsem z počátku díla nezaznamenala a honem honem – snaha dát do knihy nějaká ta moudra a poselství na poslední chvíli. To bylo trochu násilné.
Ale přečíst se to dalo. Víc mne uchvátil příběh Emily, která byla vlastně taková třetí hlavní hrdinka. Také u ní na konci příběhu bylo ale „šup šup ať už to tedy dopadne“.

5 03.11.2023

Čekala jsem detektivku ... a on horor spojený s duchařinou.
Nelíbilo se mi to. Autorka sice píše skvěle, že by se to i dalo, ale tak nějak jsem listy přeskákala až nakonec a byla jsem ráda, že jsem to udělala, protože se vlastně nic převratného nestalo ... a když, tak to byla jen záhada.

7 25.10.2023

Dočetla jsem ... a jen nechávám v sobě vstřebat celý ten příběh.
Než jsem začala číst, vůbec nic jsem nevěděla, netušila ... možná jsem jen kdysi zahlédla nějaký cestopis o henjo. A pak jsem si postupně vyhledávala slova a slovíčka, protože už z plynoucího příběhu jsem chtěla všechno znát. Netušila jsem nic o takových těžkostech, které tam kdesi daleko musely ženy (hlavně ženy) přežívat. A byly neskutečně silné, odvážné. Musím přiznat, že ta část knihy o surovostech se mi četla těžce. Překonala jsem to, zůstal jen obrovský soucit s veškerou minulostí ... jinak to ani nejde.
Chápala jsem i hlavní hrdinky knihy ... obě dvě. Neodpuštění, odpuštění - to se vlastně line celým tím těžkým, ale svým způsobem krásným příběhem.
Toto je kniha, na kterou se nezapomíná ...

11 23.10.2023

Také jsem ji v dětství četla ... trošku už kopírovala Toma Sawyera, takže nebyla až tak zábavná ... ale ano, vzpomínám si na ni, takže musela být fajn. :-)

7 19.10.2023

V mém dětství tako kniha nechyběla snad v žádné domácnosti. Já se dokázala při čtení povídek smát a smát až mi slzy tekly :-)). Hlavně mne jako dítě rozesmály ty nadávky po nářečí :-) ... Ale nejvíc mi uvízla v paměti -Tragédyja "Škrk do rži"- ... při ní jsem nemohla skoro až číst jak jsem to před sebou živě viděla ... a smích nešel zastavit :-).

13 19.10.2023

No, to mi připadá, že bych nebyla snad ani dítě, kdyby se mi kdysi tahle kniha nepřipletla do života :-) ... prožívala jsem ta dobrodružství spolu s Tomem.

10 19.10.2023