Martina291086 komentáře u knih
Já teda tak úplně nadšená nejsem, ale to bude možná tím, že jsem od toho čekala trochu víc, než jsem dostala... Kniha mě vlastně nezklamala, jen to úplně nebylo ono. Něco mi tam chybělo a já se snažím dopátrat toho, co to bylo. Nicméně je to kniha, kterou si za nějaký čas klidně přečtu znovu a třeba své hodnocení rapidně změním...
Bohužel, ani já nemůžu napsat zrovna příznivé hodnocení... Mám ráda historii, hodně se o ni zajímám a proto jsou pro mě tyto romány většinou slast... Bohužel opravdu většinou a tento román do této škatulky nepatří... Potenciál velký, ale zpracování téměř mizerné... Dočetla jsem až napodruhé a jen silou vůle...
Tuhle knihu mi doporučila paní v knihovně, že "je z toho nadšená, jak se to výborně čte a nedokázala se od toho odtrhnout"... No, já z toho tak odvařená nejsem... Kniha sice poměrně dobře čtivá, ale zhruba od poloviny zbytečně zdlouhavá a měla jsem pocit, že je to snad nekonečné, že se ke konci nedostanu... V podstatě mě "nutilo" otáčet stránky jen to, potvrdit svůj tip na pachatele nebo pachatelku... A nutno podotknout, že zvolená jména se mi opravdu nelíbila...
No, já vlastně ani nevím, jak a kde začít... Nemám ve zvyku úplně dehonestovat jakékoliv knížky, protože si uvědomuju, že napsat to stálo autora vždy čas, energii a nějaké (menší či větší) úsilí... Ale tohle bylo... No, asi tak - přečetla jsem s velkým přemáháním a nikdy už číst nehodlám...
Jedno velké zklamání... Asi marně hledám jeden plusový bod...
U tohoto dílu jsem tak na vážkách, jako jsem už dlouho nebyla... Bylo to tak dobré, nebo naopak nudné? Přiznám se, že nevím... Lepší, než první díl, ale opět platí, že znovu to číst nemusím... Už jen proto, že jsem si všimla pár dost podstatných chyb... A to by se stávat nemělo...
Velmi se ztotožňuju s názory ostatních, že nešlo o bůhvíjaký čtenářský zážitek. Znovu to číst nemusím...
Přečetla jsem opravdu hodně knih s nacistickou tematikou, ale tohle bylo jedno z těch těžších čtení, které jsem zažila... Některé pasáže mi vháněly slzy do očí a musela jsem několikrát knížku odložit, abych to vydýchala...
Jakkoli se mi příčí komentovat cokoli, co zažili naši předkové, kteří "měli to štěstí, že přežili", tak tahle knížečka byla jedno z nejhorších, co jsem kdy četla... Ani by mě nenapadlo shazovat Etelino prožité utrpení, to v žádném případě, jen mi obzvlášť vadila forma psaní.
A tohle bylo veliké zklamání... Po přečtení dvou dílů jsem se těšila na vyvrcholení a dočetla jsem jen s velikým sebezapřením. Kdybych vymazala stránky s plytkým až přímo nezáživným dějem, nezůstalo by v knize víc listů než ve školním sešitě... A je to škoda, protože celý děj si zasloužil mnohem víc...
Pokračování lepší než první díl... Ano, sem tam se to zdá možná trochu přitažené za vlasy a nereálné, ale není to až tak na škodu. Děj příjemně rozvíjí fantazii a čtenáře drží od začátku až do konce.
Když jsem na tuhle sérii narazila v knihovně, moc jsem nečekala... Není to bůhvíjaký knihovnický klenot, ale strašně dobře se to četlo, je to poutavé i rozvláčné, romantické i drsné... A nečekané dobou, ve kterém se příběh odehrává. I pokračování se četla jedním dechem.
Opět žádné očekávání, ale místy už jsem se musela smát... No, vynechám vyloženě negativní komentář a shrnu tuto trilogii jednou větou... Už nikdy tu sérii číst nebudu.
U druhého dílu jsem měla menší očekávání než u prvního dílu... A proto v podstatě žádné zklamání... Jen bych ještě ráda dodala jednu věc... Čtu tuto sérii nyní (leden 2025) znovu a i když jsem většinu děje zapomněla (protože to vážně není tak skvělé čtení, jak by autorka chtěla), stále víc a víc dostávám názor, že milá Laura by potřebovala dostat pořádný nářez, protože její chování je katastrofa...
K téhle sérii jsem se dostala čirou náhodou a nic od ní nečekala. Chtěla jsem jen oddechovou četbu a tu jsem dostala. Naprosto průměrné čtení, ale svůj účel splnilo.
Tak tenhle díl za mě asi nejbrutálnější... A nějak k tomu nemám víc co dodat...
Byť Cartera jako autora thrillerů miluju, tak tenhle díl mě oproti ostatním zklamal. Nemůžu říct, že by byl slabý, to rozhodně ne, ale v porovnání s minulými i budoucími mu prostě něco chybí...
Jak jsem psala u Dvojitého kříže, Carter je prostě záruka kvality... Ani v tomto díle to nebylo jinak, byť děj byl místy hodně brutální a slabší povahy by u čtení asi neměly jíst...
Chris Carter je zárukou kvalitního a návykového čtení... Byť tohle byl v porovnání s ostatními jeden z těch slabších dílů, emoce byla pro mě téměř dokonalá. Říkám téměř, protože nějaké detaily a drobnosti by se našly. Ale to jsou opravdu jen maličkosti...