mataaskorice
komentáře u knih
Boříkovy lapálie – Kniha druhá
Vojtěch Steklač
Boříkovy příběhy jsou prostě super. Knížka je psána správně klukovsky, ale velmi vlídně. U čtení jsme se bavily všechny - já i dcery 10 a 14 let. Při nějakém splínu nebo trudomyslnosti je Bořík ta správná volba :-)
Docela malé ježčí pískání s Písničkou a Fučílkem
Miloš Nesvadba
Kniha básniček pro malé děti, které se seznamují s hrou na flétnu. Je to taková zevrubná hudební teorie, postavená na veršovaném příběhu. Pro běžného dětského čtenáře to nejspíš nebude zrovna nejatraktivnější druh četby, ale pro začínajícího (mrňavého) hudebníka je to takové oživení nudné teorie. Závěr knížky obsahuje zpěvník s notami, písničky jsou řazeny od nejjednodušších po stále složitější. Celkově: líbí se mi nápad přiblížit dětem hudbu, respektive hru na hudební nástroj touto formou. Mimo okruh hudebníků je knížka spíše průměrná.
Hledej a najdi zvířata naší země
Pere Rovira i Planas
Ani za mě nic moc. Přeplácaností stránek kniha působí spíš zmatečně než poučně. Ilustrace samy o sobě jsou zdařilé, jen je toho prostě moc. A třeba ptáky na útesech mám sama problém rozlišit. S dvouleťačkou u téhle knížky jsme potrénovaly počty, případně hledání, postřeh, nicméně nás nijak zvlášť neoslovila.
Doba kamenná
Insa Bauer
Ale jo. Tahle knížka se dala. Jedná se o kraťoučké příběhy pro mladší čtenáře, jež jsou doplněny historickými reáliemi, které o daném dějinném období známe. Vše jednoduše, stručně, s obrázky. Knížka mi přijde jako fajn materiál pro prvostupňové děti do vlastivědy, kdy příběh může tvořit úvodní - motivační část hodiny, na dvoustranu s dějepisnými fakty lze pak navázat vlastním výkladem, diskuzí apod. Způsobu využití se nabízí hromada. U šesťáků bych to použila spíš u těch, kteří jsou ještě hravější, klidnější, puberťáci by tuhle knížku zdela jistě odepsali :-)
Šťastný pes
Nadja Kneissler
Utlá knížka, která není úplně špatná. Je to takový velmi stručný návod na péči o psa, jeho výchovu, na pohodové soužití s jeho majitelem. Kdyby se čtenář zajímal o nějakou konkrétní oblast péče o psa, výchovy psa, sáhl by jistě po nějaké specifické publikaci, která se danému tématu věnuje rozsáhleji. Nicméně v této všeobecné knížce o psech jsem se dočetla spoustu zajímavých, ne tolik zmiňovaných věcí, jako je třeba psí masáž. Dost prostoru je také věnováno hře se psem a psím sportům.
Pojednání o mé radostné cestě od kolébky ke krematoriu
Vladimír Komárek
Vyprávění o životě správného bohéma. Pro mě docela zajímavá exkurze do všedních dnů malířů, sochařů či hudebníků, kteří žijí tak nějak ze dne na den, chaoticky, od pitky k pitce, žijí ale intenzivně a naplno, jak jen je jejich umělecké duši blízké. Knížka se mi líbila, styl vyprávění taky, Komarkův humor místy metaforický, místy řízný a vulgární a často dvojsmyslný mě pobavil. Nemá cenu srovnávat paměti dvou různých osobností, protože co člověk, to originál - každého utvářelo úplně jiné prostředí, jiná osobní historie a každý do svých memoárů vytiskne svou jedinečnost. A protože Komárek byl bohém jak poleno, tak i jeho vzpomínky jsou takové jaké jsou.
Rozum a cit
Jane Austen
Pro velkou část dnešních čtenářů (včetně mě) je zpracování knihy díky době vzniku značně vyžilou záležitostí. Dějových epizod je v textu minimum. Taková červená knihovna 19. století. Byť jakás myšlenka má zřejmě z díla vyplynout - už podle názvu - odlišnost povah a temperamentu každého člověka, živočišnosti a rozvahy, které představují sestry Marianna a Elinor. Mně osobně knížka nebavila nijak zvlášť, bylo to dlouhé, málo dynamické, závěr jak z pohádky byl nasnadě. Kladně hodnotím kritiku snobství vyšších společenských tříd, faleš, přetvářku, lakomost a honbu za majetkem, intrikářství, kterých se Austenová zhostila s až parodickou satirou.
Drž se
Harlan Coben
Děkuju všem z ročníku 84, co do žebříčku k tématu výzvy "autor o 22 let starší" doporučili Harlana Cobena. Do takového Viewegha se mi fakt nechtělo. Knížka je čtivá, napínavá, děj poměrně složitě vystavěný - autor před vás vysype kupu dílků puzzle a vy s každou kapitolou z těch jednotlivostí stavíte obraz. Rukopis mi přijde znatelně mužský - přímočarý, syrový, bez zbytečných slovních příkras a oklik. Téma zajímavé, nejednoho rodiče puberťáka přivede k zamyšlení, v jaké míře a v jakém věku je správné své děti hlídat a kontrolovat a naopak nakolik je nechat okusit život na vlastní kůži, nasbírat vlastních zkušeností. Dobrá knížka.
Skleněné děti
Kristina Ohlsson
Panejo, pěkně jsme se s dětmi báli. Knížka je vážně strašidelná, takže bych jí netrápila děti do cca devíti, desíti let. Jinak se nám moc líbila, bylo to napínavé čtení, když jsem knihu vždy večer odkládala, škemrali moji potomci: "Ještěěě!". Hned po dočtení se dožadují dalšího dílu, takže náš výhledový čtenářský plán je jasný.
Veršovánky pro Aničku
Zdeněk Sejček
Kniha vůbec neobsahuje pohádky a říkadla, jak říká současná anotace na webu. Jedná se o knížku básniček pro děti. Kniha je většího formátu a když ji otevřeme, najdeme na levé straně básničku, pravá je věnována celostrankové ilustraci. Básničky jsou o všem možném, co obklopuje dětský svět: o větru, podzimu, sněhulákovi, mamince, zahradě, spánku... Básničky jsou vhodné pro školkový věk. Verše jsou ale složitější, někdy opisné, metaforické. Je to ten typ básniček, který se pro složitost výrazu hůř učí,hůř pamatuje. Ale pro děti předškolního věku fajn - ideálně vytáhnout jednu básničku za čas příhodně k nějakému tématu. Souvislé čtení těchto veršů bude většinu dětí bavit několik básniček. Ilustrace připomínají dětskou kresbu a mně osobně se nijak zvlášť nelíbí. Na druhou stranu je dobré dítě seznamovat s různými formami výtvarného projevu, dítě si rozšiřuje obzory a názor na to, co se mu líbí nebo ne, dokáže bezesporu vyhodnotit dle svého vlastního úsudku samo.
Dopisy, které nikdo nečetl
Iona Grey
Když ono je to s těmi knížkami u mě tak: padesátá stránka: "Jasná řemeslná práce, tuctový děj, přes kopírák s mnoha jinými... Tohle bude tak dvouhvězdovka.";
Stá stránka: "Ale jo, je to blbost pro ženské, ale čte se to dobře. No nemá tohle být hlavní účel knížky? Tři hvězdy v poho." ;
Dvoustá stránka: k dítěti: "Ano, miláčku, pěkně se koupej, pěknou máš konvičku, a nech mě chvíli číst." Pro sebe: čtyři hvězdy s přehledem.;
Třístá stránka: "Dane, Stello... Mně se o vás i zdá. Dneska nejdu spát. To dotáhnu."
Jako hodnotitel jsem asi marná, ale já během čtení do děje tak zapadnu, na den, dva, tři jsou osudy hrdinů skoro mými vlastními a ve spánku se mi příběhy přehrávají znova a někdy vytvářejí i vlastní pokračování. Zkrátka něco, co se zprvu tvářilo všelijak, je ve finále aspoň pro tu chvíli po dočtení srdeční záležitost. A tak nějak je to i s touhle knížkou. Krásné.
Z deníku dočaskářky – Ten pes je chuligán!
Olga Minaříková
Knížka přečtená raz dva. Ironický humor mi neva, je mi blízký. Vtipkuje se všude, možná že čím drsnější prostředí, tím drsnější humor. Vtipkuje se na JIPce i na pitevně. Pokud má člověk zvládat náročné zaměstnání, situace, styk s komplikovanými lidmi, zvládne vše bezpochyby líp, jestliže si dokáže z toho marastu kolem sebe udělat srandu. Po umělecké stránce se knížka teda neřadí zrovna mezi klenoty, nicméně její poselství tkví v něčem jiném - informovat o problematice zbytečného množení zvířat bez průkazu původu, povzbudit milovníky psů k osvojení si zvířete z útulku a naopak odradit od koupě nepapírového štěněte (ale i u papíráků dobře vybírat), protože bez poptávky není nabídka. Všem dočaskářkám držím palce, mně teda knížka ujistila v tom, že tohle bych dělat nemohla (z toho věčně počůraného, pokaděného bytu by mě kleplo).
Anča a Pepík
Lucie Lomová
Klasika ze starých Čtyřlístků, které mi v dětství dělaly společnost na chalupě. Komiks Anča a Pepík patřil k mým nejoblíbenějším z toho, co Čtyřlístek nabízel. Příběhy mají příjemnou grafickou stránku, děj má hlavu a patu. Většinou jde o nějakou detektivní zápletku, někdy se ale hlavní hrdinové připletou i ke kouzlům a nadpřirozeným bytostem.
Dobrodružství pavouka Čendy
Pavel Čech
Jako v podstatě všechno od Pavla Čecha je i tato knížka krásná, poetická, něžná a nádherně ilustrovaná záležitost. Krapítek textu, hora snových obrázků a velký prožitek. Líbila se mi tu i grafická hra s částmi textu, které svou netradiční podobou evokovaly významovou formu slov, slovních spojení, vět.
Všechno zlé je k něčemu dobré
Katherine Center
Knížka se mi líbila. Nebyla to úplná pecka, ale osobně ji oceňuji na víc než na současných 73%. Děj je předvídatelný, text se čte dobře, je nenáročný. Ale na druhou stranu vyprávění nepostrádá takovou tu úplně obyčejnou lidskost. Postavy jsou osobité, reálně běžné, se svými slabinami, příběh bez příkras, snad až na dokonalost Gardnera, který se postará i o nějaké to dojetí. Nejedna čtenářka si možná řekne, že hlavní hrdinka Jenny je pěkná trubka, když se nechává oblbovat někým takovým jako je Dean, jenže holek, které se lepí na typy bad boys, by bylo... A i v tom vnitřním konfliktu citů a rozumu je Jenny věrohodná. Co se týče mateřství, pozná se v tom určitě nejedna novopečená prvomamina, která čelí realitě, jež je tolik odlišná od těhotenských očekávání :-)
Pět minut před večeří
Iva Procházková
Trošku netradiční dětská jednohubka, kdy si malá Babeta a její tatínek krátí chvilku čekání na večeři vyprávěním o historii jejich rodiny. Z hovoru vyplynou hned dvě závažná témata, a to život s hendikepem a to, že tatínkem může být i tatínek náhradní. Obě témata jsou podána citlivě, dokonce s humorem. Navíc poselství, které text předává, byť se týká obtížných situací, je pozitivní. Tatínek je pro Babetu zkrátka tatínkem a vnímání světa nevidomého je plné fantazie a představivosti.
Irský vlkodav
Alice Kane
Přínosná knížka o historii plemene, o výběru štěněte a jeho aklimatizaci v novém domově, poměrně dost prostoru je věnováno osvojení hygienických návyků psa. Dočteme se také nějaké základní rady pro zvládání poslušnosti. Závěr knihy je pak věnován otázkám veterinární péče, nemocem a jejich možné prevenci, popřípadě léčby. Doslova mě šokovala gigantická čísla ohledně množení škrkavek. Pěkné zvětšené fotografie blechy, roztočů a klíšťat, případně vnitřních parazitů by měly být chovatelům strkány pod nos co nejčastěji, třeba formou fotoreprodukcí v čekárně u veterináře - věřte, že tohle doma fakt nechcete :-) Kniha je o irském vlkodavovi, ale nadpoloviční většina informací je poplatná pro psy obecně, napříč rasami.
Bajky z celého světa
Natalia Rodríguez
Knížku jsme četly s dvouletou dcerou, jednoduchý text čítající čtyři, pět řádků na stránku je pro mrně tak akorát. Bajky jsou poučné, pro malé dítě snadno uchopitelné, strany jsou celoplošně tvořeny barevnými ilustracemi, do nichž je vložen text. Přesto dávám přednost trošku jiným knihám, co se zpracování týče, nejsem úplně fanda ála disneyovských obrázků, ale je dost možné, že malé dítě by vybíralo jinak. Dceři se knížka nelíbila o nic méně než ty mé oblíbené s vymazlenými ilustracemi.
Než jsem tě poznala
Jojo Moyes
Tak tohle bylo vážně pěkné. Věrohodně, citlivě napsané. Knížka se mi dostala do rukou dost neplánovaně od bezva sousedky a přestože jsem v posledním roce přelouskala více knížek o zdravotním postižení - smrti, tohle bylo dojemné zase v úplně jiné poloze - bezesporu i díky milostnému podtextu. Teď jsem zjistila, že knížka má další dva díly, tak ty do sebe v nejbližších tydnech naláduju taky.
Moji čtyřnozí pacienti - Úsměvné historky o zvířatech
Pavol Fabian
Pohodové čtení z veterinární praxe. V této knížce nejde primárně o seznámení se zdravotními komplikacemi zvířat (což mě osobně baví o kapánek víc), ale spíš o zajímavosti z praxe, o kuriózní příběhy, takové "veselé historky z natáčení".